Oblíbená literární a posléze i filmová hrdinka čtyřdílné série Milénium, kontrakulturní hackerka Lisbeth Salanderová, je v zapeklitém detektivní příběhu obětí tak strašné kombinace svévole, manipulací a lží tajných služeb, až se střízlivému rozumu musí příčit představa, že by se něco takového mohlo stát ve skutečném světě. Takové příběhy přece patří fantazii příznivců konspiračních teorií.

Nebo ne? V případu Fénix, kterému jsme v Deníku Referendum věnovali několik textů, vychází najevo, že tajní agenti nasazení mezi české anarchisty pravděpodobně záměrně a promyšleně „namočili“ skupinku lidí do pokusu o útok na vlak, což je nyní klasifikováno jako akt terorismu, za nějž hrozí ve třech případech doživotí.

Z historie známe i jiné — drsné — případy. Americká FBI se snažila přimět k sebevraždě baptistického kazatele a osobnost hnutí za občanská práva Martina Luthera Kinga.

Nebo tento: v květnu roku 1990 vybouchl automobil známé americké aktivistky radikálního ekologického hnutí Earth First! Judi Bariové, která při tom utrpěla vážná zranění. Zatímco ležela na jednotce intenzivní péče, FBI ji obvinila z toho, že bombu spolu se svým partnerem sama automobilem převážela, aby ji použila k „ekoterorismu“. Případ se nikdy nevyjasnil, ale jedna z teorií říká, že bombu do auta aktivistky umístila sama FBI.

Pokud jde ale o odhalení, jehož počátek se datuje na přelomu let 2010 a 2011 ve Velké Británii a které opakovaně — naposledy před několika dny — poutá pozornost nejen britské veřejnosti, role tajných služeb je v něm naprosto jasná a podložená. Britská policie nasazovala přinejmenším od osmdesátých let minulého století své agenty do protestních hnutí, mezi levicové a ekologické aktivisty.

To by možná ještě tolik nepřekvapovalo, kdyby ovšem několik z nich ve více než deseti případech nenavázalo někdy i víceleté partnerské vztahy s ženami z těchto prostředí a kdyby z nich dokonce nevzešlo několik dětí a nabídek k sňatku.

Policisté jako sňatkoví podvodníci

Představme si to asi takhle. Kdyby se taková situace odehrála v dnešní České republice, obětí by se mohla stát žena mezi dvaceti a třiceti lety, která se angažuje mezi squatery, anarchisty, antifašisty, příznivci multikulturalismu nebo ochránci zvířat a odpůrci konzumerismu či korporací.

Jednoho dne by se v jejím okolí objevil podobně politicky orientovaný, pohledný, angažovaný, ochotný a schopný mladý muž. Spřátelili by se a on by se postupně stal pevnou součástí jejího aktivistického prostředí. Časem by možná začal přicházet s nápady na uspořádání akcí na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Měl by pletky s policisty, ale pokaždé by se to nějak vyřešilo. Ona by se do něj zamilovala a o tom, že je tento cit opětovaný i z jeho strany, by neměl nikdo pochyb. O dva tři roky později by se jim narodilo dítě. A pak by se jednoho dne z jejího života vytratil.