A ta solidarita, která je naší zbraní, ta se týká i policistů?

Postup policie i Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti pražské Klinice je bezpochyby v lecčems nepřijatelný. To ale neznamená, že se její obyvatelé zachovali správně, pokud budovu odmítli opustit kvůli nahlášené bombě.

Klinice samozřejmě stejně jako všichni lidé dobré vůle přejeme štěstí. Praha i české země na tom budou lépe, pokud najdou cestu, jak ji ochránit před zapšklostí a malostí všemožných nepřejícníků a prostě ji nechají existovat. Česká republika by měla být dost velkorysá a sebevědomá, aby unesla podobnou instituci fungující na principu „udělej si sám“ v každém větším městě.

Převládající přístup státních institucí vůči Klinice je v řadě ohledů nesympatický i nepřijatelný. Špatně skrývaná nechuť šéfky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových k tomu, aby v Klinice autonomní svépomocné „něco“ nahradilo chátrající a tlející „nic“, bije do očí. Stejně tak maloměšťácké předsudky představitelů Prahy 3 či některých dalších pražských politiků.

Bylo by jistě skvělé, kdyby co nejvíce lidí pracujících v policii svět vidělo co nejblíže humanistickým ideálům, jež vyznáváme my. V různých sporech se toho ostatně domáháme. Repro DR

Nepřijatelné, ba přímo opovržení vzbuzující, je samozřejmě i ničení vnitřních prostor Klinik, po jejím úterním vyklizení kvůli nahlášené bombě. Pochybnosti je možné mít o rozsahu policejních sil nasazených zde do akce a také o různých částech jeho průběhu. A je možné vést legitimní debatu také o tom, zda se po vyklizení měla Klinika vracet do rukou kolektivu lidí, kteří ji užívají, anebo jejímu vlastníkovi.

A konečně: často je vyloženě žádoucí, aby se ušlechtilé cíle prosazovaly občanskou neposlušností. Ostatně, pokud máme správné informace, sudy, jejichž rozbíjením policisté strávili několik hodin z úterního večera, byly původně vyrobeny v Temelíně s jistým bohulibým úmyslem, o čemž víme svoje.

Je tu ale jedna věc, o níž by se mezi rozumnými lidmi neměl vést spor, poněvadž je tak zjevná, jako že každé ráno vychází slunce: policie postupovala jediným možným způsobem, pokud se pokoušela co nejrychleji vyklidit budovu, v níž byl nahlášen výskyt bomby. Naopak nepřijatelné a vlastní zájmy poškozující bylo počínání lidí, kteří jí v tom bránili. Z následujících důvodů:

1. Argument „záminky“ není argumentem, ale konspirační teorií
Perspektiva mnoha obhájců Kliniky je taková, že nahlášení bomby bylo pouze „záminkou“ budovu vyklidit. Uvádějí se různé indicie, že tomu tak bylo, některé i silné. Pokud ovšem tato hypotéza nebyla opřena o nezvratitelné důkazy – a to nebyla a dosud není –, nejedná se o argument závažnější, nežli je jakákoli konspirační teorie.

I kdyby se jednalo o indicie sebesilnější, je to irelevantní. A prokazuje to politováníhodnou neschopnost či absenci snahy pochopit způsoby, podle nichž funguje – a musí fungovat – instituce, jako je policie. Nebo třeba záchranná služba, to je v této věci jedno. Policie má na takové případy vypracovanou metodiku, v níž je základním principem ochrana životů, a podle ní prostě postupuje.

Z hlediska teorie vyhodnocování rizik je to správný přístup. Riziko se stanovuje jako součin pravděpodobnosti určité události a jejích možných důsledků. Proto například mnozí pokládáme za nepřijatelné provozovat jaderné elektrárny už z toho důvodu, že pravděpodobnost jejich havárie černobylského či fukušimského rozsahu není nulová.

A podobné je to v tomto případě. I zcela mizivá pravděpodobnost výskytu bomby v objektu Kliniky představovala svými možnými fatálními důsledky doslova nepoměrně větší riziko nežli skutečnost, že obyvatelé objektu budou nuceni strávit nějaký čas mimo něj.

2. Policie neměla jinou možnost než objekt vyklidit
Police je instituce, která je přísně hierarchická a poměrně rozsáhlá. Má tedy nutně svá formalizovaná pravidla, jež z povahy věci nelze proměňovat nijak pružně, a naprosto ne například v průběhu akce. Je na místě podotknout, že ačkoli je právě kvůli této své těžkopádnosti policie často terčem vtípků, všichni z této její vlastnosti někdy těžíme a spoléháme se na ně.

Pokud by například na Kliniku útočil dav ozbrojených pravicových fanatiků, její obyvatelé by samozřejmě volali policii a spoléhali by se na to, že se zachová přesně podle svých formálních pravidel, jimž se v takové situaci řídí: co nejrychleji přijede, bude je chránit a snažit se dopadnout násilníky. Byli bychom hořce zklamáni, pokud by si policie v takovém případě nejprve zjišťovala politické, argumentační, osobní či jiné partikulární okolnosti případu. Anebo si nejprve ověřovala, zda se nejedná jen o útok předstíraný.

Když jsme s ProAltem a odboráři pochodovali proti škrtům Nečasovy vlády, všichni jsme, pokud si dobře vzpomínám, měli radost, že s námi protestují i policejní odbory. Tehdy, anebo vždy když ji potřebujeme, chápeme, že v ní pracují rozmanití lidé, z nichž některé pluralita a mnohotvářnost života v demokratickém světě někdy přivádí i na totožnou stranu s námi. A bylo by jistě skvělé, kdyby co nejvíce lidí pracujících v policii svět vidělo co nejblíže humanistickým ideálům, jež vyznáváme my. V různých sporech se toho ostatně domáháme.

Právě ve jménu těchto ideálů ale policisté, kteří byli v úterý večer na Klinice, neměli žádnou jinou možnost než se snažit objekt co nejrychleji vyklidit. Nevyklízeli Kliniku, aby do ní znemožnili jejím obyvatelům další vstup. Kdyby ostatně stát chtěl toto udělat, není to pro něj nijak svízelný úkol a Klinika by už zase pustla. Vyklízeli ji proto, že měli takový rozkaz. A dostali ho proto, poněvadž v ní byla nahlášena bomba.

To, co obyvatelé Kliniky pokládali za „záminku“, protože věřili své konspirační teorii, nemohli pokládat za záminku ani zasahující policisté, ani velitelé zásahu, ani jejich nadřízení až po policejního prezidenta. To si prostě nikdo z nich nemohl vzít na odpovědnost. Protože kdyby na Klinice bomba skutečně byla, nikdy už nic nikomu nikdo z nich nevysvětlí.

Fakt, že ve vyklízení pokračovali i po termínu ohlášeného výbuchu, je rovněž irelevantní: jak už jsme si řekli, měli svůj rozkaz a mají daná pravidla. Nahlášený čas výbuchu nemusel souhlasit a stále platí výše řečené o kalkulaci rizik. Můžeme o pravidlech, jimiž se v takové situaci policie řídí, diskutovat, můžeme je chtít i změnit. Ale jistě ne během zásahu.

3. Akce oslabila vyjednávací pozici zastánců Kliniky
V očích zasahujících policistů, ale i v očích všech lidí, kteří chápou, že policie, má-li vůbec existovat, musí fungovat podle jasných a rigidních principů, a to zejména v situacích, kde mohou být ohroženy životy, se úterní počínání lidí v Klinice mění ze sympatické občanské neposlušnosti za právo provozovat v ní svépomocný občanský aktivismus v bláznivou akci zaslepených podivínů domáhajících se smyšleného práva nechat se zabít výbuchem bomby.

Byl to v nejlepším případě projev lidské nezralosti plynoucí z neochoty či neschopnosti pochopit legitimní perspektivu ještě někoho jiného kromě své vlastní. Aktivisté tím ale zcela zbytečně zužují prostor, v němž mohou očekávat pochopení pro své počínání a komplikují tím situaci svým zastáncům, kteří se pokoušejí politickými prostředky dosáhnout toho, že budou moci v místě zůstat a dále působit.

Uvažme ještě, jaké se nabízely alternativní scénáře. Pokud by lidé spořádaně objekt opustili, policie by jej prohledala a předala Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Lidé z Kliniky by ji tedy znovu obsadili a napadali by právní stanovisko policie, která objekt vrací vlastníkovi namísto jeho uživatelům. To ale nyní dělají stejně. Jen v mnohem horší situaci, s věrohodností poškozenou u všech kromě úzkého okruhu svých skalních stoupenců.

Druhou možností bylo, že policie objekt vyklidí a nejenže jej předá Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ale ještě navíc jej začne hlídat tak, aby se lidé z kolektivu Klinika nemohli vrátit dovnitř. Přesně toto by byl moment, kdy by bylo na místě zahájit občanskou neposlušnost, zahrnující třebas protestní okupace či blokády zodpovědných institucí.

Ale druhá možnost nenastala. Potvrzuje se tím fakticky stanovisko policie, že objekt nevyklízela proto, aby znemožnila aktivistům jeho užívání, ale proto, aby je chránila.

4. Chceš-li žít mimo zákon, musíš se chovat poctivě
Je jasné, že policie má určitou povahu a také určitou pověst. I kvůli tomu přitahuje jistý typ lidí. Nemůžeme od ní čekat, že si ve všem porozumíme.

Je opravdu strašné, že policisté vyklizenou Kliniku poplenili. Možná, že někteří účastníci zásahu aktivisty prostě nenávidí, a tak se tu vyřádili. Ale nebyl to u mnohých spíše výraz prosté frustrace a hněvu, plynoucí z toho, že jim obyvatelé Kliniky zbytečně bránili objekt vyklidit? Žádné právo nechat se roztrhat nastraženou bombou nikdo nemá. A policisté neměli právo tuto hrozbu vyloučit.

Nechceme přece žít ve společnosti, ve které policie pracuje a priori předsudečně proti nekonformním lidem. Tak proč takové její chování automaticky předjímat a chovat se, jako by takovou už byla?

Nedávno jsme pár dní pracovali v Turecku. Je to země, kde na shromáždění lidí demonstrujících za to, aby Turecko mělo přívětivější tvář, bomby skutečně vybuchují. A policie při tom koná laxně. Otázka zní: chceme si policii konstruovat jako apriorního nepřítele, anebo chceme utvářet politickou veřejnost, v níž prostor základní občanské solidarity zahrnuje jak squatery na Klinice, tak policisty chránící lidi před výbuchy bomb?

Mnohé projekty, které chtějí ve společnosti posouvat hranice možného, se pohybují tak jako Klinika v právně neprobádaných vodách. Chceme-li otevírat společnost, proměňovat příznivě její tvář, musíme pracovat se silou vlastní legitimity, získávat spojence, snažit se o co nejširší prostor shody.

Klinika byla dosud obdivuhodná tím, že se jí to docela mimořádně dařilo. Je bezprecedentní, že kolektiv vyhraněně levicových, nekonformních aktivistů dostal Cenu Františka Kriegela. Ale právě z hlediska snahy získávat ve společnosti sympatie a budovat hlubší shodu byla úterní akce hrubou chybou.

Bob Dylan zpívá v jedné půlstoletí staré písni: Chceš-li žít mimo zákon, musíš se chovat poctivě. Slova To live outside the law you must be honest jsem viděl napsaná na návsi jedné kalifornské komunity, Klinice v něčem podobné. Řeči o bombě jako o „zámince“ poctivé nejsou. Nikdo soudný na straně státu je nemohl brát v úterý večer vážně. A tak se ptám: Přátelé, ta solidarita, která je naší zbraní, ta se týká i policistů?

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Tomáš Tožička - Praha

Milý Jakube, Pátek, 27.Května 2016, 15:25:28

máš pravdu, pokud jde o první část článku. Naprosto se mýlíš, pokud jde o Tvou obhajobu policie. Asi by si to zasloužilo sloupek, ale ve stručnosti zde v diskusi.

"Argument záminky je konspirační teorií." Celý tento argument je tak sofistický, že je to až obdivuhodné. Kdyby ovšem nebylo smutné, jak nepoctivě se snažíš hájit kryptofašistický postup policie. V Tvých článcích bych našel desítky podobných argumentů, kdy třeba tvrdíš, že nesmyslná energetická potřeba Temelína je jen záminkou pro plýtvání veřejnými prostředky ve prospěch spřátelených firem.
Věř mi, že pokud budeme rizika modelovat podle Tvého vzorce, nikdy nedojdeme ani na autobusovou zastávku, aniž by nás nedoprovázeli těžkooděnci a sanitní vozy. Na rozdíl od Tebe, policie i přivázání aktivisté odhadli situaci mnohem lépe. Policie vyklidila prostor jen tak, aby měla volné ruce k demolici zařízení Kliniky, šikaně jejích obyvatel a NELEGÁLNÍMU pokusu předat objekt majiteli. Zabezpečení přilehlých prostor bylo takřka nulové a kdyby skutečně došlo k výbuchu, který by mohl poškodit základní konstrukci budovy, mělo by to fatální důsledky pro desítky lidí a policistů.
Připoutaní aktivisté se tomu pokoušeli zabránit nelegálnímu postupu policie, který předvedla několik dní před tím.
Obě strany vycházely z realistické prognózy. Na tuto situaci nemuselo být použito ani matematického modelování...
A to, že důvodem nebylo bezpečí lidí, ale vyklizení Kliniky jasně dokládá to, že policie s rizikem ohrožení zdraví, "vyprošťovala" aktivisty ze sudů, i když už žádný výbuch nehrozil. Po tomhle obhajovat policii a naprosto neschopného ministra vnitra Milana Chovanca - který by měl rezignovat a zlézt někam do sudu, je naprosto nepochopitelné.

"Policie neměla jinou možnost..." Z předchozího vyplývá, že policie měla jinou možnost. Především se neměla v mnoha předchozích případech včetně Kliniky chovat protiprávně, tzn. předávat komukoli objekt. To jí do vynesení rozsudku nepřísluší a to neustále porušuje. Bojovat proti tomu je správné a důležité, troufám si tvrdit že důležitější, než byla blokáda Temelína. To, že policie na sebe stále častěji bere roli soudce ohrožuje tento stát více, než Temelín a Dukovany dohromady.

Na bod tři je zbytečné reagovat, protože je tak spekulativní a odtržený od reality, že by to bylo jen další rozvíjení toho, čemu teď Ty najednou říkáš konspirativní teorie.

No a pokud jde o ten čtvrtý, tam čteš Dylana přesně opačně. Poctivé je stavět se proti nesmyslům a ne se schovávat za zavedené policejní postupy. A k Tvé poněkud patetické otázce na konci? No když Ty s Dylanem, tak já s Guthriem: Mám rád dobré muže mimo zákon a nerad špatné muže na straně zákona. A tohle je výklad pro Dylana, i odpověď na to, kde má být naše solidarita.

Jiri_guth_hlava_sm

Jiří Guth - ekolog, Borovany

policejní metod(-ik-)y Pátek, 27.Května 2016, 18:56:57

Já nevím, jestli Jakub Patočka opravdu má a zná policejní metodiky, jak se postupuje při nahlášení bomby v domě. Mám ale zánovní, něco víc než dva týdny starou bezprostřední zkušenost: anonym nahlásil na policii s asi dvouhodinovým předstihem, že v budově, kde pracuji, vybouchne bomba. Někteří kolegové se poté, co si o tom přečetli na zpravodajských serverech, odebrali na vydatný (tj. dlouhotrvající) oběd, jiní o nastálé situaci štěbetali nejrůznějšími sociálními kanály. Od nadřízených jsem žádnou instrukci nedostal. Asi půl hodiny před ohlášeným výbuchem na dveře kanceláře slušně kdosi zaklepal a tento policista se nás vzápětí optal, jestli jsme si něčeho zvláštního nevšímli nebo jestli v kanceláři nemáme nějaký neznámý předmět. Po dvou záporných odpovědích se rozloučil a odešel.
A to bylo všechno. Vlastně - asi po čtvrt hodině jsme si na zpravodajských serverech přečetli, že naše budova byla prohlédnuta a shledána bombyprostou.
Pro jistotu připomínám, že před třemi dny byl bomba na Klinice nahlášena se srovnatelným předstihem. Podle dostupných informací tam policie postupovala o hodně jinak, nicméně bombu nenašla a bomba nevybuchla ani v tomto případě..

Jan Potměšil - Praha 4

"Nelegální" postup policie Sobota, 28.Května 2016, 12:38:20

Integrovaný záchranný systém má přesná pravidla, policie postupuje dle stejných pravidel, ať jde o nádraží nebo jinou budovu.
A legální je právě předání prohledaného objektu majiteli. Nádraží se také zpravidla nepředává cestujícím.
Skutečnost, že obyvatelé Kliniky nerespektují ukončení smlouvy o výpůjčce a je proti nim podána žaloba na vyklizení nemovitosti (a už je vydáno i předběžné opatření ukládající opustit nemovitost), z nich majitele (vlastníka) nedělá.
Že užívají Kliniku neoprávněně i v rovině smluvní pak současní obyvatelé Kliniky velmi dobře ví, což je patrné i z toho, že ÚZSVM hradí smluvní pokutu za porušení smlouvy.
Kategorická tvrzení o nelegálnosti postupu policie jsou tak nejen demagogií, ale postrádají i jakoukoliv oporu v platném právu.
Protimluvné je pak i pohoršování se nad tím, co vše by se mohlo stát, kdyby bomba vybouchla, pokud je zároveň tvrzeno, že policie vlastně vůbec nijak konat neměla.
Riziko přitom rozhodně nebylo nulové, s ohledem na emoce, jaké Klinika budí a kolik má nepřátel.
Rozhoduje se ovšem ex ante, podle předem stanovených metodik, chytráctví "vidíte, nic nebouchlo", si složky integrovaného záchranného systému nemohou dovolit (jakkoliv se v drtivé většině případů žádná bomba skutečně nenajde).

Martin Profant - Praha 7

Policie kontra politika Sobota, 28.Května 2016, 19:13:25

Ano, policie v civilizovaném státě zasáhne, pokud má nahlášenou bombu, podle uvážení vyklidí prostory -- podobně jako Jiří Guth jsem zažil konkrétní zásah, kdy tak učinila v jen velmi malém prostoru, ale zřejmě by měla mít tu možnost --, prověří udání atd.

Potíž vzniká v okamžiku, kdy je tento její potřebný postup zneužit. Ten, kdo falešně bombu na Klinice nahlási, sledoval záměr, který mu vyšel. Dokonce možná víc, než čekal. Bohužel tak razil určitou snadno využitelnou praktiku použitelnou pro

a) Mimosoudního řešení soukromých sporů: nemůžu se ze dne na den zbavit nájemníků v prekérním právním postavení, které by ale policie bez soudního příkazu nevystěhovala? Nahlásím bombu.

b) Omezení základních svobod. Nelíbí se mi pokojná demonstrace? Nahlásím bombu. Vadí mi přednáška dejme tomu Chomského v Městské knihovně? Nahlásím bombu.

Budeme testovat, jestli se policie zachová přesně podle Jana Pospíšila, až někdo nahlásí bombu na Plese v opeře nebo na setkání Miloše Zemana s občany v Brandýse? v obou případech se přece jedná o zajímavější teriristické cíle než je Klinika.
Chci policii, která bude důsledně apolitická a opravdu by se v obou uvedených případech zachovala stejně jako v případě Kliniky. To ale znamená hledat řešení, které ji do podobných neřešitelných situací nebude zatahovat. Nikoli policejní, ale politické.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.