„Vždy budou nějaké výjimky,“ řekl prý republikánský prezidentský kandidát na adresu nově zvoleného londýnského starosty.  A dodal: „Rád to vidím, myslím, že je to dobrá věc, a doufám, že odvede dobrou práci.“

Chvilku mi trvalo, než jsem si vzpomněl, co mi ten výrok tak silně připomíná: „Povězte, žije ještě můj starý dobrý dr. Bloch? Jo, kdyby byli všichni Židé jako on, nebyl by ani žádný antisemitismus.“ Přesně tak se měl podle vídeňské historičky Brigitte Hamannové (Hitlerův ušlechtilý Žid) vyjádřit nacistický vůdce, když po anšlusu Rakouska navštívil Linec — jedenatřicet let poté, co tam židovský lékař Eduard Bloch do poslední chvíle pečoval o jeho matku, umírající na tehdy nevyléčitelnou rakovinu.