Výjimky, z nichž jde hrůza

Miroslav Hudec

Donald Trump označil nového londýnského starostu za výjimku mezi muslimy. Označování výjimek pro vyvazování se z rasismu má bohatou hitlerovskou, ale i anticiganistickou tradici.

„Vždy budou nějaké výjimky,“ řekl prý republikánský prezidentský kandidát na adresu nově zvoleného londýnského starosty.  A dodal: „Rád to vidím, myslím, že je to dobrá věc, a doufám, že odvede dobrou práci.“

Chvilku mi trvalo, než jsem si vzpomněl, co mi ten výrok tak silně připomíná: „Povězte, žije ještě můj starý dobrý dr. Bloch? Jo, kdyby byli všichni Židé jako on, nebyl by ani žádný antisemitismus.“ Přesně tak se měl podle vídeňské historičky Brigitte Hamannové (Hitlerův ušlechtilý Žid) vyjádřit nacistický vůdce, když po anšlusu Rakouska navštívil Linec — jedenatřicet let poté, co tam židovský lékař Eduard Bloch do poslední chvíle pečoval o jeho matku, umírající na tehdy nevyléčitelnou rakovinu.

Gestapo v Linci, které okamžitě po obsazení města začalo s nemilosrdným pronásledováním židovského obyvatelstva, se samotného doktora Blocha a jeho nejužší rodiny nesmělo ani dotknout. Ten dokonce mohl dál bez jakéhokoliv omezení provozovat lékařskou praxi. Pokyn z nejvyšších míst.

Vždy budou nějaké výjimky, řekl Donald Trump na adresu nově zvoleného londýnského starosty. Označování výjimek pro vyvazování se z rasismu má bohatou tradici v nacismu, ale i českém anticiganismu. Foto Gege Skitmore, flickr.com

Bohužel, výjimka už se nevztahovala na další lékařovy příbuzné. Ti, pokud včas neemigrovali, skončili podobně jako dalších šest miliónů evropských Židů. A nic na tom nezměnil status takzvaných „čestných árijců“, jejž nacisté udělovali těm jednotlivcům židovského původu, na nichž měli nějaký zvláštní zájem - například když šlo nepostradatelné odborníky.

Mimochodem, byl nabídnut i slavnému Sigmundu Freudovi, rodákovi z moravského Příbora, jehož 160. výročí narození si letos připomínáme. Otec psychoanalýzy ale odmítl a raději emigroval. Což nakonec pro všechny případy učinila i Blochova rodina.

Někdo teď možná namítne, že tohle už je hodně stará historie, která nemá žádný vztah k dnešku.

Ale opravdu to tak je? Kolikrát už jsme slyšeli nebo četli na sociálních sítích podobné věty:

„Nejsem žádný rasista, nic bych proti cikánům neměl, kdyby byli slušní. Jo, znám jednoho takového, kamarádíme se, chodíme spolu i na pivo. Ale bohužel, to je jen výjimka, která potvrzuje pravidlo.“