Slušností proti fašismu

Podle některých není fašismus součástí politiky a žádá si proto apolitické řešení. Apolitický antifašismus však není něčím víc než jen rozhořčením se nad narušením klidu.

Trnka

Jan Trnka

28.04.2016 10:05

Související

V pondělí se sešly dva tisíce lidí na náměstí Jiřího z Poděbrad. Všichni chtěli vyjádřit svůj odpor k neonacistickým malůvkám, které se objevily v noci ze soboty na neděli na několika výlohách v Praze.

Demonstrace rozpoutala bitvu. Ne ale společnou bitvu proti fašismu, ale vzájemnou bitvu o to, zda byla sama demonstrace správná, zda ji svolali ti správní lidé, proč nemohla mluvit ta nebo ten, jestli tam bylo rudých vlajek hodně, nebo málo, či zda psanci ještě dnes existují, či zda vyhynuli v devatenáctém století.

Hlavní pohoršení vyvolal výrok „smrt fašismu“, kvůli kterému vládní agentura Hate Free Culture ohlásila, že se dalších demonstrací nezúčastní. Nemálo lidí překvapilo, že demonstrace byla politická, že nešlo jen o srocení tak nějak obecně slušných lidí, které jinak politika nezajímá.

Fašismus, neonacismus nebo rasismus nejsou nějakým nedorozuměním. Nikdo nenastříkal na zeď hákový kříž a šifru 88 jen proto, že se mu nepovedl domeček jedním tahem a o jedničku si spletl letopočet sametové revoluce. Fašismus, neonacismus i rasismus jsou politické postoje, ideologie, které vylučují některé skupiny lidí do kategorie podlidí. Jak se k nim máme postavit?

Vlastně až teď jsem si uvědomil, jak nešťastně pojmenovaná je agentura Hate Free Culture. Nejmenuje se třeba Racism Free, Slavery Free, Sexism Free, Fascism Free. Problémem, který je podle ní potřeba odstranit, jsou nenávist a emoce. Není pak divu, že dojde ke zmatku, když je nenávist naopak na místě.

Copak máme tolerovat nebo milovat genocidu, či ji alespoň ignorovat? Vraždu? Fašismus? Nenávist a intolerance jsou na místě tam, kde žádná tolerance být nemůže.

Žijeme ale v regionu, kde je normou spíše pochopení pro etnickou či sociální nenávist, a kde právě toto pochopení fašisty posiluje. Říci, že ostré odmítnutí všech rasistických a podobných nenávistných směrů je vyhrocováním situace, je pokus o postavení obou stran na stejnou úroveň. Jedni nenávidí uprchlíky, Romy a černochy a ti druzí zas nácky. Tak to ale není. Na jedné straně je nenávist k lidem, na druhé je kategorické odmítnutí nenávistné ideologie.

Demonstrace rozpoutala bitvu. Ne ale společnou bitvu proti fašismu, ale vzájemnou bitvu o to, zda byla sama demonstrace správná a zda ji svolali ti správní lidé. Foto Saša Uhlová, DR

Některé transparenty či proslovy byly prý kontraproduktivní, nebylo přeci potřeba ukazovat své politické postoje, které nás mohou rozdělovat, lepší by bylo jen se sejít a slušně se vyjádřit proti fašismu. Jak se objevilo jinde na Facebooku, máme se spojit proti zlu nehledě na politické smýšlení.

Jenže ideologicky, politicky založená je i ona představa klidného, slušného setkání, na němž se civilizovaně a nekontroverzně vyjádříme proti neonacismu a půjdeme domů. V rámci téhle představy je dáno, co je ve veřejném prostoru přijatelné, jaká hesla mohou zaznít, jaké písně zpívat a zda se může šlapat po trávníku.

Podle této ideologie není fašismus součástí politiky, je to „problém“, který si žádá apolitické řešení. Ale může být apolitický antifašismus něčím víc než jen rozhořčením se nad narušením klidu a poškozením kusu omítky?

Antifašistické postoje jsou součástí vícero politických směrů. Těžko tak může být překvapením, že když se antifašisté sejdou, budou se jejich názory na jiné věci třeba i zásadně lišit. To není chyba systému, ale jeho normální součást.

Politika není expertní hledání toho jediného správného řešení pro každou věc. Nesouhlas s názorem jiného nemusí být jen důsledkem nedostatečného pochopení problému. Politika je soubojem světonázorů, představ o fungování společnosti, stejně jako soubojem zájmů různých skupin obyvatel. A ty se liší.

To ale neznamená, že se nemůžeme spojit proti společnému nepříteli – každý z trochu jiných pozic, každý s jinými politickými představami, ale společně proti fašismu. Jedni přijdou s rudými vlajkami, jiní s černými a další zas třeba s tibetskými. Hrozbě se však postaví společně.

Kdosi v odkazu na pondělní řečníky napsal, že hesla jako „No pasaran!“ se dají tolerovat proto, že se tak nějak ví, že ti skandující „jsou vlastně v pohodě a nemyslí to tak“…

Já naopak doufám, že to tak myslí.


A co si myslíte vy? Diskuse (31 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Martin Profant - Praha 7

Snad to není indiskrétnost, Čtvrtek, 28.Dubna 2016, 22:51:51

ale komu vadilo na protifašistického demonstrací heslo "No pasaran"?

Martin Jiřička - Praha

Vynikající článek! Pátek, 29.Dubna 2016, 19:46:20

Díky za něj! Hlavně se mi líbí ten postřeh, že myšlenka "slušné" demonstrace je vlastně taky politická. To mi nedošlo. A znovu si uvědomuju, jak jsou některé termíny nešťastné. Náckové jsou tzv. "pravicoví extremisté", takže jejich opakem budou ti "levicoví", což je pro ty "liberální" nepřípustné. Ale podle této logiky by ti "uprostřed" byli z poloviny náckové. Dochází jim to?

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Nedovedu si představit, Pátek, 29.Dubna 2016, 20:12:55

že bych přišel na demonstraci, na kterou "Jedni přijdou s rudými vlajkami, jiní s černými a další zas třeba s tibetskými".

Co ještě bych měl tolerovat na společné demonstraci? Obrázky Che Guevary? Srp a kladivo?

Ne. Dovedu si však představit něco jiného. Společnou demonstraci napříč politickým spektrem, na které by vlály české vlajky, vlajky EU, a vlajky NATO.

Ivo Horák - Praha 3

V jednotě je síla (volali jsme v listopadu 1989) Pátek, 29.Dubna 2016, 22:12:12

Pane Kolaříku, ne že bych Vás nechápal, ale bez patřičné velkorysosti by nebyla, a režim v něco takového doufal, ani CH77. A vlastně, při důsledném "prokádrování" petentů, ani jedina větší petice. Nedovedu si představit, jak více usnadnit situaci odpůrcům aktivit, než trváním na tom, kdo tam nesmí být.
My na to ještě nejsme zvyklí, byť mladí už asi ano, ale na Západě je přece normální ad hoc spojenectví v různosti. Dokonce i (francouzský) prezident a jiné celebrity šli v čele průvodů, s nimiž šel leckdo a které mohly dokonce skončit potyčkami s policií. Jinak se demokracie nezastane nikdo dostatečně. "Rozděl a panuj!" přece platí.
Musím samozřejmě rozlišovat, na demonstraci řekněme KSČ asi opravdu nepůjdu, ale na demonstraci více subjektů, ne satelitů jedné málo přijatelné strany, klidně.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Pane Horáku, to jste mě moc nepochopil Pátek, 29.Dubna 2016, 23:46:24

Já přece vůbec nechci kádrovat, kdo smí přijít. Ať přijde každý, kdo se chce přihlásit k dané myšlence (např. odporu proti hnědnutí společnosti), ale ať nechá svoje partikulární a rozdělující symboly doma.

Když připomínáte ten francouzský průvod, co jste tam viděl za symboly? Já si vzpomínám jenom na francouzskou trikolóru.

Právě proto jsem navrhnul společná shromáždění s českými vlajkami (to bývá přece vždycky při takových příležitostech), a s vlajkami vyšších společenství, kterých jsme členy: Evropské Unie a Severoatlantické Aliance. Tato vyšší společenství jsou také zárukou, že u nás fašismus neprojde. A přece nás spojuje, že jsme všichni jejich hrdými a loajálními občany, že? A naopak, jak víme, fašouni, proti kterým se vymezujeme a proti kterým protestujeme, by z těchto společenství nejraději zdrhli, a přifařili by se někde jinde. No tak jim to ukažme, za jakými hodnotami stojíme, právě těmito vlajkami, které jsou pro ně jako červený hadr pro býka.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Jinak v listopadu 1989 pořadatelé pečlivě prověřovali Pátek, 29.Dubna 2016, 23:53:8

kdo s čím chce na shromáždění vystoupit, kdo co chce říci.

Aaaprofil

Saša Uhlová - novinářka, Praha 3

Vlajky NATO? Sobota, 30.Dubna 2016, 00:10:17

Ty by mi zrovna jako demonstrantce vadily. Čímž neříkám, že bych pak kňourala po sociálních sítích, že si všichni nemyslí to, co já. Chci jen říct, že není dobré předjímat, že mé vlastní názory jsou obecně přijatelné.

Martin Profant - Praha 7

Pavlu Kolaříkovi ad 1989 Sobota, 30.Dubna 2016, 10:00:9

Prověřovalo se, kdo chce s čím vystoupit? To ano, protože ta vystoupení při absenci přístupu do massmedií dávala revoluci ksicht, ale neprověřovalo se, kdo chce vstoupit (tedy účastnit se).
Pamatuji diskuse o heslech, vždy neústupně vášnivé, nikdy zakazující, prostě se projasňovalo to, co jsme brali jako společné. Poprvé -- a nejméně do konce prosince 1989 jen jedenkrát -- jsem něco jiného zažil v rozhlase, když jeden z budoucích koryfejů českého antikomunismu, jinak poctivý a slušný chlap, autor krásných a nedoceněných esejů, začal s vážnou tváří vysvětlovat, že tohle by se nemělo říkat, abychom nevyděsili "jezéďáky, co máj v mrazáku půlku praseta a vede se jim jako tomu čuníkovi za živa." dodes si ta slova pamatuju pro zděšení, která ve mně tehdy vyvolala.

Jinak: Ta demonstrace byla proti organizované intoleranci, která se hákovým křížem sama indentifikovala jako fašistická. Není asi ikoničtější protifašistické heslo než "No pasarán" a dokonce i chvilkové listovaní digitalizovaným selským rozumem (tedy Wikipedií) poskytne osobě alespoň nepříliš funkčně gramotné obraz o tom, jak dalece není tohle heslo identifikované jen s komunismem a anarchismem.
Nevím sice, co by na podobné demonstraci mohly dělat vlajky NATO, tedy kterou ze spektra různorodých skupin odmítajících nebezpečí hnednutí české společnosti by identifikovaly či co by ohledně odporu k fašismu sdělovaly, ale pokud by to někdo věděl ...

Ivo Horák - Praha 3

Ještě krátké vysvětlení Sobota, 30.Dubna 2016, 22:46:15

Mně se také líbily demonstrace na Letenské pláni, kde vlály jen československé vlajky a lidé tam byli šťastni, že mohli osobně přispět nějakou tou tisícinou promile k velkolepému celku. Dnes je ovšem doba zviditelňování, reklamy a využití každé příležitosti. Průměrná iniciativa má tak tři lídry a tři další aktivisty. Nejít na akci s vlastním "nádobíčkem", tak proč tam vlastně chodit vůbec? Na druhé straně i toto může mít jisté kouzlo.Proč by se při nějaké té akci mělo váhat s představením se širší veřejnosti, se sbíráním podpisů pro něco trochu jiného apod. Důležité jsou především projevy a zde je třeba větší přísnosti: k nenávistným výlevům by docházet nemělo. Ani vůči jedincům sépiového odstínu.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Tak to je bomba! To je fakt hustokrutopřísný!!! Neděle, 1.Května 2016, 01:18:48

Dodneška jsem netušil, že to s tím dělením nenávisti na nenávist odpornou a nenávist pokrokovou myslíte opravdu vážně. Myslel jsem, že vám to vždycky jenom nějak ujede, že to je nedopatření, chyba ve vyjadřování. Ale vy se k té „pokrokové“ nenávisti opravdu hlásíte:

Agentura Hate Free Culture je prý nešťasně pojmenovaná. Problémem, který je PODLE NÍ potřeba odstranit, je nenávist. (No, to je ale nešťastný omyl!!!)

„Není pak divu, že dojde ke zmatku, KDYŽ JE NENÁVIST naopak NA MÍSTĚ.“

Takže, jestli tomu dobře rozumím, ta „odporná“ nahnědlá nenávist se vyhání tou „pokrokovou“ (narudlou) nenávistí. A ta pokroková (narudlá) nenávist je ve skutečnosti slušností. Alespoň podle titulku „Slušností proti fašismu“.

Já to věděl, já to věděl, já to věděl. Žádná chyba ve vyjadřování! Ruce pryč vod vobou!!!

Potěš pánbůh!

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Neděle, 1.Května 2016, 11:08:12

Máte pravdu. Nenávist není na místě. Ten správný vztah k člověku, který se realizuje tyranizováním bezbraných, je pohrdání.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Neděle, 1.Května 2016, 12:03:30

Pane Nusharte, jen tak pro zajímavost: svého času Aristoteles pocit nenávisti označit za mravně legitimní - pokud je zaměřen například proti vládě tyrana.

Aristoteles tedy zjevně nesdílel onu křesťanskou krajně mírotvornou maximu, že "udeří-li tě nepřítel v jednu tvář, nastav mu i tvář druhou". Aristoteles ovšem jak známo nebyl křesťan.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Jenže to Aristotelovo pojetí, pane Poláčku, Neděle, 1.Května 2016, 14:51:1

vyžaduje autoritu spravedlivého rozhodčího, a to je právě kámen úrazu.

To křesťanské pojetí rozhodčího nevyžaduje.

Nechcete-li nenávist, prostě se jí nedoupouštějte. Nenávist plodí nenávist.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Ten správný vztah k člověku, který se realizuje tyranizováním bezbraných, je pohrdání." Neděle, 1.Května 2016, 14:59:50

Jenže on si totéž bude myslet o Vás. Vyžaduje to autoritu spravedlivého rozhodčího, který není k dispozici, pokud se za něj ovšem nechcete považovat sám.

Martin Profant - Praha 7

Proč? Neděle, 1.Května 2016, 17:54:24

Já bych byl dost na rozpacích, kdyby si mě nějaký nácek vážil. Na to žádného rozhodčího nepotřebují.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi - vysvětlení Neděle, 1.Května 2016, 19:48:43

Někdo, koho Vy považujete za nácka, si eventuálně může myslet, že prosazujete věci, které ve svém důsledku znamenají, že se (podle jeho mínění) "realizujete tyranizováním bezbraných". Je to prostě pocit proti pocitu, mínění proti mínění. Potřebujete autoritu spravedlivého rozhodčího, který rozhodne. Nemůžete jako účastník sporu dělat rozhodčího.

Možná se Vám věci zdají jasné i bez rozhodčího, proto bych připomenul, že podle některých antifašistů (sami sebe tak asi vidí), si třeba "fašistickou polívčičku přihřívali" i Filip Outrata, Petra Hůlová, Jan Šibík ...

Jak tedy chcete rozhodnout, zda tito jmenování "jsou fašisté" a zda nenávist k nim je "pokroková, oprávněná a žádoucí"? Pardon, vlastně ne nenávist, ale pohrdání?

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Pondělí, 2.Května 2016, 12:14:3

Ale to bude fajn, když si bude nácek myslet cokoli, protože bude myslet. A já budu rád a rozhodně mu v tom nebudu bránit -- ať myslí, vykřikuje v ulicích, píše. Jen ve velmi vyjmečných případech, když to jeho vykřikování a psaní přímo někomu ubližuje nebo reálně vyvolává hrozbu násilí, budu očekávat, že mu to zakáže soud. Soud nikoli jako rozhodčí mezi mnou a jím, ale protože stát má chránit svůj monopol na násilí.
Ač jsem v tom na DR menšině, myslím, že je dobře -- pokud už takovým věcem věří, což dobře určitě není --, když pan Bartoš vykřikuje své antisemitské ohavnosti veřejně. Vím alespoň, co je zač.

A nežiji ve světě, ve kterém je jiný než můj názor svědectvím o špatném charakteru toho, kdo ho zastává či o neschopnosti dotyčného odolat ruské, americké či židobolševické propagandě. Je proto ten můj svět trochu méně přehledný než třeba páně Ruskův a musím se spoléhat na svůj intelekt a zkušenost, když mi říkají, že Filip Outrata v sobě nejenom nemá zbla náckovstí, ale navíc je "prohnilý intelektuál", který by si neuměl ve svých článcích přihřívat nejen fašistickou, ale ani socdemáckou polívčičku, i kdyby chtěl. Také mi --intelekt a zkušenost -- říkají, že Petra Hůlová píše krásné knihy a že přitom vůbec nevadí, jestliže kritické myšlení není její silná stránka a že fejeton (to ad Šibík) je žánr, který má svá svá práva, ale musí se brát s přiměřeným nadhledem.

Já jsem někde napsal, že by pohrdání bylo "pokrokové, oprávněné a žádoucí"? Mám se dovolávat nějakého arbitra, aby se mě proti Vám zastal, že mi podsouváte takovou pitomost?
Proč bych to dělal? Jsem přesvědčen, že vím, jak jste to myslel a že Vám nešlo o to, mi něco podsouvat -- a kdybych o tom přesvědčen nebyl a myslel bych si, že jste mi to podsunul ze zlomyslnosti, sotva by mě nějaký rozhodce přesvědčil, abych vám to nezazlíval.

Jen na okraj, jaký jiný vztah než pohrdání Vám přijde vhodný vůči člověku, který si kompenzuje frustraci z posr..ho života tím, že bije své děti, ženy a psy? Mohu s ním pro tu posr...ost jeho života soucítit, ale to bude jen jiná forma pohrdání.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 2.Května 2016, 13:12:38

Ano, pane Nusharte, to je dozajista problém: ten tyran sám sebe za tyrana samozřejmě nikdy nepovažuje. A co teď? Čekat na nějakou "nezávislou autoritu", která nám z výšin své výsostné neutrality potvrdí, že se přece jenom jedná o tyrana? A že my tedy máme přece jenom právo proti němu zaměřit svůj hněv? Anebo se k tomuto tyranovi máme chovat v intencích "křesťanské lásky"? Tak, jak nakazoval apoštol Pavel otrokům, aby se nesnažili v žádném případě nabýt své svobody, nýbrž věrně sloužili svému pánu?...

A co pak dělat s těmi, kteří v t u h l e chvíli j e š t ě tyrany nejsou - ale dennodenně ukazují své choutky, se takovými tyrany stát? Tím, že šíří nenávist a pohrdání vůči všem, kteří se jim nějakým způsobem znelíbí? Čechy Čechům! Deutschland gehört nur reinrassigen Deutschen!

V německém mírovém - a antifašistickém - hnutí se často připomíná jeden výrok z Bible: "Braňte začátkům!" To znamená: potlačujte zlo, tam kde teprve začíná zvedat hlavy; a nečekejte, až bude silnější než vy. To už pak může být opravdu na všechno pozdě.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Pondělí, 2.Května 2016, 23:38:27

Na celé veřejné debatě o migrační krizi je velmi patrné, že zde máme problém se sdílením obsahů myšlenek, emocí, názorů.... Z hlediska sdílení myšlenek nejsou migrační krize a jevy s ní spojené (hybridní – propagandistická válka, růst extremismu ...) přístupné mnoha myslím zároveň, je tedy velmi obtížné vidět věci z jiné než jen z vlastní perspektivy. To je důvod, proč má ta debata právě tuto podobu. Tuto obtížnost pohledu z cizí perspektivy naše vědomí nahrazuje třeba právě tím pohrdáním. Je však přece rozdíl, zda si něco bude myslet nácek, anebo zda si něco bude myslet člověk, kterého za nácka považujeme.

Pokud v této situaci přijmeme tu tezi (vyslovenou v článku Jana Trnky) o potřebnosti nenávisti ("... není pak divu, že dojde ke zmatku, když je nenávist naopak na místě"), pak se obávám, že to bude mít velmi dalekosáhlé důsledky a dovede nás to, podle mého názoru, do neřešitelných rozporů, souvisejících s obtížemi při rozlišování subjektivity a objektivity. "Řešením" těchto rozporů je pak již jen hrubá totalitní moc.

Vaši reakci ("Nenávist není na místě. Ten správný vztah k člověku, který se realizuje tyranizováním bezbranných, je pohrdání.") jsem si (možná mylně?) vykládal jako souhlas s tou tezí o potřebnosti nenávisti. Nahradil jste sice nenávist pohrdáním, ale já mezi tím velký rozdíl nevidím.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Úterý, 3.Května 2016, 00:01:52

V názoru na Adama Bartoše se shodneme snadno.
V názoru na Filipa Outratu se my dva také shodneme, ale už se neshodneme s Tomášem Tožičkou.
V názoru na Petru Hůlovou a Jana Šibíka už se neshodneme ani my dva.

O Vašem názoru na mě a Vašem názoru na Vás a Mém názoru na mě a mém názoru na Vás hovořit nebudeme :-) (Pokud tedy chcete, můžete se vyjádřit, budu Vám vděčný za pohled z Vaší perspektivy.)

Pokud by tedy ta teze o potřebnosti nenávisti platila a měli bychom ji uplatňovat vůči špatným lidem, zatímco vůči dobrým nikoliv, pak musíme rozhodnout, kteří z výše jmenovaných jsou špatní a kteří dobří. Jak je z příkladu výše snadné vidět, není možno této shody dosáhnout, potřebujeme tedy znát určující názor totalitní moci, potřebujeme zkrátka totalitu.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Poláčkovi Úterý, 3.Května 2016, 00:21:19

"Tyran sám sebe za tyrana samozřejmě nikdy nepovažuje. A co teď? Čekat na nějakou "nezávislou autoritu", která nám z výšin své výsostné neutrality potvrdí, že se přece jenom jedná o tyrana? A že my tedy máme přece jenom právo proti němu zaměřit svůj hněv?"

Ano, pane Poláčku. Nic jiného nám nezbývá, než "čekat na autoritu", nikoliv však nezávislou, která nám z výšin, nikoliv však své neutrality, ukáže, na koho máme zaměřit svůj hněv. Jinak bychom si svůj hněv zaměřovali každý podle svého uvážení zcela libovolným směrem, náš hněv by postrádal tu údernou váhu a "objektivitu". Proto nám nezbývá, než čekat na totalitní moc (autoritu), která nám ukáže, na koho je správné zaměřit svůj hněv.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Úterý, 3.Května 2016, 06:41:54

On je tu navíc ještě jeden problém: Někteří občané považují určitého vládce za tyrana, zatímco jiní ne. Prostě nemají stejný názor.
Co s tím?

Martin Profant - Praha 7

Evě Hájkové Úterý, 3.Května 2016, 10:10:42

Ale to je přeci jednoduché:

Pokud je to opravdu tyran, vyřeší tu neshodu sám prostředky tyranovi příslušnými.
Pokud tak neučiní, není to tyran a nic se neděje, prostě část lidu obecného brblá.

To už je to složitější, když si část lidu myslím, že zvolenec je vůl či jiné velké kopytnaté zvíře a druhá část ho má za kombinaci světce, boxéra a genia. To si pak podle temperamentu národa mohou obě skupiny dávat po hubě v hospodách či na náměstích, místo aby se jako civilizovaní lidé navzájem osočovali v mediích.

Ale zase: Po Vladovi Mečiarovi -- a to byl hodně typický představitel podobné národní polarizace -- zbylo několik krásných politických anekdot. A sežente dnes v českých zemích politika, který by alespoň inspiroval lidový humor.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Úterý, 3.Května 2016, 10:12:11

Děláte chybu v gramatické osobě. Nikoliv "potřebujeme totalitu", ale "potřebuji totalitu". Vy ano, já ne. Já nepovažuji různost přesvědčení za nebezpečí a nepovažuji za nutné potlačovat ji.
Neshodneme se v názoru na Šibíka a Hůlovou, no a co? Bude proto Petra Hůlová psát horší knihy?

Neshodneme se v názoru na nenávist a pohrdání. Já jsem přesvědčen, že obojí je součástí práva na soukromí a často potřebné a prospěšné. Bez Catullova Odo et amo by byla světová literatura mnohem chudší a Voltairovy nenávistné a pohrdavé útoky na fanatismus či ty Brechtovy na Hitlera patří do čítanek. Neshodneme se, no a co? Stačí, když Vás nebudu Catulla nutit číst a Vy ho nebudete pálit nebo zakazovat jeho vydávání.

"Smrt fašismu" nebo "Mrtvý šovinista, dobrý šovivinista" -- tato hesla jistě vyjadřují nenávist a pohrdání. A také provokují agresivní reakce vůči jejich nositelům: paradoxně ze strany těch, kteří se napřed zapřísahají, že oni nejsou fašisti nebo šovinisti. No a co? To mám nosit na protifašistické demonstraci heslo: "Fašismus je mi až do rozhodnutí vyšší autority emotivně lhostejný".? Mějte soucit, tolik písmen na jeden transparent.
Dokud se tu Magdalena Šipka nebo Kateřina Kňapová nebudou muset omlouvat, že nemají nic společného s tou militantní skupinou maskovaných holek, které kastrují unesené muže a pak jim na čelo vypalují to druhé uvedené heslo, nevidím v té neshodě problém (Pak jo, bylo by mi těch omlouvajících se žen líto :-)
Sousloví hate speech mate a ještě víc mate neochota ho překládat. Jenomže ono je to jako s tím transparentem: Promluvy bezprostředně a krutě urážející konkrétní, askriptivním rysem vymezenou skupinu obyvatel, často vyzývající k internaci, vyhánění a zabíjení jejích členů -- trochu dlouhé a neobratné.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Autority a kritéria Úterý, 3.Května 2016, 12:08:26

Takže, my tedy nemáme žádnou autoritu k tomu, která by rozřešila, která z náprotivných stran má pravdu. Nu ano, takovou autoritu - v aktuálním a personálním slova smyslu - tu skutečně nemáme. Znamená to ale zároveň, že by nebyla - objektivně - k dispozici vůbec žádná kritéria pro posouzení, co je hodnotnější, kvalitnější, vyspělejší, humánnější? - V takovém případě bychom rovnou museli ukončit veškeré naše diskuse; neboť ty alespoň formálně vycházejí z předpokladu, že je možno něčeho dosáhnout silou myšlenek a přesvědčivostí argumentů. V takovém případě by opravdu nezbylo nic jiného, nežli spočítat hlasy jedné strany a druhé strany - a "pravdu" by měla ta strana, která má hlasů víc. A to třeba i v tom případě, kdyby měla většinu jednoho jediného hlasu.

Zrovna v dnešním "Právu" vyšel docela ostrovtipný kreslený vtip kreslíře Marčáka. Jeden muž říká druhému: "Obávám se, že je stejně marné vkládat naděje do osvíceného panovníka, jako do osvíceného lidu..."

Tato věta je jako náraz torpéda do všech představ a iluzí o demokracii jakožto rozumné a racionální samosprávě občansky zralého a odpovědného lidu; ale nedá se nic dělat, je to holá realita. Ten slavný "lid" není přečasto principiálně o nic lepší či "osvícenější" než jeho vládci.

Takže, co teď? - Když zde tedy nemáme k mání žádnou autoritu (a to ani "nahoře" ani "dole"), vraťme se zpět k těm kritériím.

"Podle jejich ovoce poznáš je," stojí v Bibli. A já k tomu dodávám: není nutno čekat až na ovoce; už podle jejich z p ů s o b ů je možno naprosto spolehlivě rozpoznat, kdo je kým.

A tak si zkusme položit několik otázek: na které straně je větší míra humanismu? Větší míra ochoty pomáhat lidem v nouzi? Na které straně je více egoismu? Která strana se vyznačuje větší mírou nenávistnosti? Která strana používá vyšší míru demagogie? Na které straně je možno zaznamenat vyšší míru obhroublosti, agresivity, až přímého násilí?...

Takže, ten fakt že nemáme žádnou nadřazenou instanci, ještě zdaleka neznamená, že bychom neměli v ruce nic, co by nám umožňovalo - abychom zůstali u těch biblických nakázání - rozlišit zrno od plev.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Nemůžeme si z boje proti fašismu dělat holubník, pane Profante. Středa, 4.Května 2016, 09:48:19

Jako vojín v záloze vím, jak takový boj má vypadat!

Za prvé, musíme mít jasně definovaného nepřítele. To je úplný základ, bez toho se nikam nehneme! Kdo je nepřítel, to se dozvíme z velení. Pan Tožička už to za nás udělal. Jasně řekl, že Filip Outrata nemluví "k druhé straně", ale "za 'umírněnou' část druhé strany". A že mluví ještě sofistikovaněji než Konvička a že tento druh debaty je ještě nebezpečnější, než debata s tvrdým xenofobním jádrem (Konvičkou). A pan Tožička toho ví dost, takže když říká, že Filip Outrata si přihřívá fašistickou polívčičku, musí to být pravda!

Vy do toho naopak vnášíte jenom chaos, když ho hájíte, že je prohnilý intelektuál. A chaos, to je pro každého vojína nepřítel číslo jedna, to bych Vám mohl dlouze vykládat... Ale když o tom tak přemýšlím, vlastně se to vůbec nevylučuje, vždycky nám říkali, že nepřítel je velmi prohnaný a dost prohnilý a že ho hlavně nesmíme podceňovat! Blbost přece neni žádnej askriptivní rys ..., nebo jó? Takže proč by nakonec nemohl být přihřívač fašistické polívčičky zároveň i prohnilým prohnaným intelektuálem? Teď mi to už trochu dochází ..., nejste náhodou taky intelektuál? To je dost podezřelý!

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Středa, 4.Května 2016, 11:39:14

Na bať. Umět pochodovat v sevřených řadách, vlasy a myšlenky přistřiženy podle foršriftu a mít autoritu, která mi řekne, kdo je nepřítel. Bez toho se pořádný boj proti fašismu neobejde. A bez soustavné ostražitosti vůči zrádcům ve vlastních řadách.
On už se Švejk vždycky bál té představy, celéj Jiřák a na každým bidle heslo bez disciplíny.

Když já mám radši holubníky než kasárny.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Mám v tom chaos, Středa, 4.Května 2016, 12:05:26

něco hluboko uvnitř mě mi říká, že Filip Outrata je dobrý člověk, jenže pan Tožička, který toho ví opravdu hodně o terorismu, říká, že Filip Outrata nemluví ke druhé straně, ale že "mluví za 'umírněnou' část druhé strany" (slovo "umírněnou" dal pan Tožička navíc ještě do uvozovek, takže ne umírněnou!) a že takové řeči jsou ještě nebezpečnější než ty od Konvičky. Dokonce pan Tožička prohlásil, že si Filip Outrata přihřívá fašistickou polívčičku!

Mám váženého pana Outratu nenávidět, nebo nemám? Nenávist je přece regulérním prostředkem v boji s nenávistí, nesnášenlivostí a fašismem. A já opravdu chci přispět i tou svojí troškou nenávisti k vítězství nad fašismem a nenávistí, neboť to je opravdu vážné nebezpečí pro naši společnost.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Naší zbraní je solidarita" (s celým lidstvem) Čtvrtek, 5.Května 2016, 09:01:19

Další naší zbraní
je nenávist a pohrdání.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Tak dlouho se bojuje proti fašismu, Neděle, 8.Května 2016, 23:35:31

až nám s bojem proti fašismu přijedou pomoci i Noční vlci.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, Neděle, 8.Května 2016, 23:44:33

než bude good water v našem obchodu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.