Prezident Zeman hodlá bez jakéhokoliv odporu veřejnosti, odborné veřejnosti a tak zvaných svobodných médií jmenovat guvernérem České národní banky Jiřího Rusnoka. Je třeba připomenout, že Rusnokova jediná praxe ve finančním sektoru, kterou vykonával, byl neúspěšný lobbing, který prováděl pro penzijní fondy, jež spolu s Nečasovou a Kalouskovou vládou prosazovaly zavedení druhého důchodového pilíře.

Rusnokovi tehdejší šéfové v holandské ING ale došli k názoru, že celá věc nemá smysl a tento byznys dopadne podobně jako na Slovensku či v Maďarsku, tedy špatně pro penzijní fondy. Rozhodli se z celé věci vycouvat. A Rusnok náhle zůstal bez angažmá.

Přátelství, nebo podřízení?

Dal se poté plně do služeb Miloše Zemana a jaksi z jeho rozhodnutí se stal hlavním bankovním odborníkem v této zemi. A přesto, že jsou v této zemi nesporně stovky lidí, kteří na rozdíl od Rusnoka bankovnictví opravdu hluboce rozumějí a někteří by dokonce byli všestranným přínosem, pokud by se stali šéfy ČNB. Prezident však pro staré kamarádství preferuje Rusnoka.

Jiří Rusnok ve svém dnešním rozhovoru v Mladé frontě dnes kromě jiných tezí mírně rozvíjí myšlenku, že v podpoře intervencí na oslabování české koruny bude možné pokračovat i po skončení tohoto roku. Jen tak mimochodem — tento drahý špás ČNB stál daňové poplatníky jen letos sto šestnáct miliard korun a od začátku této podivné hry, která byla zahájena v listopadu 2013, vyházelo vedení ČNB na tento účel již pět set dvacet miliard korun.

To už hraničí s duševní příčetností. Stejně jako to, že předpokládaný guvernér ČNB připouští, že by bylo možné v takové politice vyhazování peněz z okna ještě pokračovat. Rusnok na svou funkci prostě není odborně připraven a kromě obecných řečí o ekonomice, které vede jako člen vedení ČNB, není ani žádným jiným přínosem.

Jediné, co je pro vedení ČNB cenné (ovšem zda je to doopravdy cenné, je ve svých důsledcích sporné), je Rusnokův dobrý vztah k Zemanovi. Pokud by se ovšem tento Rusnokův vztah změnil v podřízení, nebylo by to pro zájmy českého státu vůbec dobré.

Guvernér ČNB má být a během výkonu svého mandátu i zůstat naprosto nezávislý na kterékoli jiné státní instituci, a to včetně prezidenta, který jej jmenuje.

Je také třeba si uvědomit, že v horizontu čtyř až pěti let by mělo dojít ke vstupu České republiky do Evropské měnové unie a k zavedení eura u nás. V tom okamžiku bude české občany velmi zajímat, jaký bude zvolen a vyjednán konverzní kurz koruny a eura.

Zda to bude částka někde mezi pětadvaceti až třiceti korunami za euro, o čemž sní někteří vývozci, anebo částka někde mezi osmnácti až dvaceti korunami, která je mnohem blíže ekonomické realitě a také odpovídá zájmům drtivé většiny českého obyvatelstva. Podle tohoto kurzu budou konvertovány do eur mzdy, ceny, ale také peníze občanů uložené na účtech.

Rusnok by se měl ve vlastním zájmu seznámit s vývojem surovinových komodit v posledním roce a půl (a určitě se nejedná jen o ropu a zemní plyn). Ve svém rozhovoru totiž hovořil o potřebě trvat na dvouprocentním cílení inflace.

To je nerealizovatelný krok v situaci, kdy dochází, respektive došlo, k razantnímu poklesu cen potravinářských surovin, ale také surovin pro průmysl. Po stanovení takovéhoto cíle ovšem může vedení ČNB prodlužovat umělé zeslabení české koruny, jak dlouho chce. A o to tu zřejmě jde.

Zeman by měl zkrátka zvážit jmenování tohoto člověka, který nemá kvalifikaci na výkon funkce a přichází s podivnými ekonomickými názory.