Je pokračující měnová intervence škodlivá?

Intervence centrálních bank jsou nesmírně důležitou součástí fungování ekonomiky. Jak si na tom po dvou letech stojí zásadní intervence ČNB?

Když jsem v listopadu 2013 psal pro Deník Referendum o měnové intervenci České národní banky („ČNB jako zachránci růstu či měnový upíři?“), asi málokdo by tehdy řekl, že ani po dvou letech nebude konec této ne zcela typické měnové politiky v dohlednu. Představitelé ČNB prohlašují, že hodlají v intervencích nejspíš pokračovat i v roce 2016. Akademické debaty o smyslu politiky cílování inflace a hrozbě deflační spirály jdou mimo každodenní starosti politiků a občanů. Přitom je tato praxe naší centrální banky pro fungování české ekonomiky nepochybně důležitá.

Téma ožilo během letošního léta, když 11. srpna ze společné lánské schůzky prezidenta a šéfů obou parlamentních komor zazněla překvapivě poměrně dramatická výzva k ČNB, aby už nelpěla na hranici 27 korun za euro. Skutečně je pokračování závazku ČNB na uměle vysokém měnovém kursu dlouhodobě neudržitelné a v podstatě škodlivé, jak také zaznělo na schůzce nejvyšších ústavních činitelů Zeman-Štěch-Hamáček? ČNB samozřejmě pozitiva své politiky opakovaně i na parlamentní půdě bez větších protestů odargumentovala.

Je jasné, že depreciace koruny zasáhla lidi, kteří si mohou dovolit zahraniční dovolenou. Ta se jim takto prodražila a možná i proto toto téma znovu zaznělo v čase letních dovolených. To by však nemělo být to hlavní. Lidi jistě oželí pár stovek na dovolenou (letos bylo i u nás teplo jak na jihu), pokud poroste ekonomika a s ní i nabídka práce. Především je třeba se vypořádat s obavou, že měkká koruna znamená sociálně tvrdé zdražování. A také, zda má měnová podpora exportu dostatečné prorůstové účinky – to aby po konečném zúčtování nebyl pro Českou republiku tento boj s deflační pastí přes měnové obchody příliš drahý špás.

Na změnách kursu vždy někdo vydělá, a někdo prodělá. Měkký kurs prodražuje import, a zlevňuje export. Ani mírné zdražení dovozu spotřební elektroniky není nic dramatického. Citlivější jsou potraviny. Zde ale rostou jen některé ceny a to zejména vlivem praxe prodejních řetězců (od koho nakupují a jaké mají marže). Svůj omezený vliv má samozřejmě i obchodní válka s Ruskem. Ceny dovozů ropy pak táhne dolů snaha šejků udržet si podíl na světovém trhu. Celkově se letos cenová hladina v České republice zvýšila jen na půl procenta.

Depreciace koruny Českou národní bankou zasáhla lidi, kteří si mohou dovolit zahraniční dovolenou. Měkká koruna však znamená především sociálně tvrdé zdražování. Foto Michal Kalášek

Co je mnohem důležitější, je separovat z dat o ekonomickém růstu (loni + 2 %, pro letošek je optimisticky predikováno překročení 3 %) vliv vyššího kursu koruny. Odhady za první pololetí hovoří o meziročním nárůstu hrubého domácího produktu 4,4 %, což je nejvíc od roku 2007. Podle Českého statistického ústavu na to má vliv investování a spotřeba. Česká republika je proexportně orientovaná ekonomika, reálně však vyjma kursu působí i situace na zahraničních trzích a reálná struktura dovozu a vývozu v každé firmě. Odhady ČNB, že lze na vrub měnové intervence přičíst desítky tisíc pracovních míst, považuji za přehnané. Přechod platební bilance do aktivního pásma má pak na svědomí intenzivnější čerpání evropských fondů.

Než rozhodneme, zda je měnová intervence ČNB prospěšná či škodlivá, potřebujeme komplexně vyhodnotit její dopady. Případný exit z takzvaného „měnového závazku ČNB“ a jeho načasování má nutně také své náklady. Ujasněme si také, v jaké fázi ekonomického vývoje nyní jsme. Současné opětné posilování české ekonomiky totiž povede i k tlakům na posilování české koruny. Znamenalo by to, že ČNB brzy opět přejde od verbálních intervencí k masivním prodejům naší měny na trzích jako v listopadu 2013? Je Třeba připomenout, že ČNB je v tomto rozhodování o měnové politice ze zákona nezávislá – její představitelé proto na poměrně tvrdou politickou kritiku z Lán nezareagovali.

Určitý vliv na bankovní radu má její jmenování prezidentem. Bývalý premiér Jiří Rusnok, který byl již dosazen Milošem Zemanem se však v roce 2013 postavil za měnovou intervenci. S tématem intervencí se samozřejmě otevírá obecnější diskuse, jaký mandát by měla centrální banka mít – což je ovšem téma na úrovni zásahu do základních ústavních institucí. Téma dřívějšího opuštění kursového závazku ale nepochybně diskutovat lze. Faktem je, že uměle podporovaný kurs nelze udržet donekonečna. Na rozdíl od švýcarského franku či čínského juanu naše měna skutečně geopolitický rozměr nemá. A je otázka zda si můžeme dovolit vyvážet národní práci pod cenou. Zvláště když si zisk v mnohých českých firmách nakonec přisvojí zahraniční vlastník.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.