Od Sládka až po Zemana

V České republice se zřejmě našel xenofobní politik, který opravdu dokáže zaujmout voliče. Zvládne to navzdory tomu, že latentních rasistů je mezi politiky tolik.

Igor_demo20

Saša Uhlová

20.11.2015 08:00

„Tohle už zavání něčím takovým, možná to řeknu špatně, něco jako Hitler, já v životě volit takový lidi nebudu,“ vysvětluje jedna z postav dokumentárního filmu Gadžo po mítinku Dělnické strany. A dodává „i ty rasistický proti… já chápu, že Romové jsou Romové, ale to by se pak mohlo zvrtnout všechno i proti nám ta jejich politika, takže já bych je teda nevolila“

Scéna s mítinkem Dělnické strany od třicáté minuty.

Žena, která v dokumentu řeší problémy s romskými sousedy, vyjadřuje zcela přesně jeden z důvodů, proč se zatím nepodařilo žádnému xenofobnímu politikovi získat větší podporu. I když je nešťastná z toho, v jakém prostředí žije a Romy ve svém okolí nesnáší, velice dobře cítí, že Tomáš Vandas není to správné řešení. Vandas nejenže svoji nenávist vůči Romům přehání, ale také vlastně moc nenabízí jiný program. Právě proto je nevolitelný i pro lidi, kteří Romy rádi nemají.

Jeho předchůdce Miroslav Sládek trpěl podobným neduhem. Nedokázal krotit otevřeně rasistické postoje. A přestože byl jeho program komplexnější, byl navíc legrační jako osobnost, což u většiny lidí nebudí důvěru. Na Sládkovu směšnost upozornil Miloš Zeman v roce 1993, když se spolu sešli v duelu. 



Nemusel to ani říkat, ze záznamu je patrné, že Miroslav Sládek je víc šašek než politik. Mnohem zajímavější je věta, kterou Miloš Zeman uvedl svou polemiku s rasistickou replikou Miroslava Sládka. Řekl tehdy: „Netrpím žádnou přehnanou láskou vůči romské populaci, ale vaše představa, že problematiku bezpečnosti, to jest především problematiku ekonomických mafií, které ovládají tento stát, vyřešíte pouze řešením romské problematiky, je naivní.“ To bylo přesně akorát. Zeman řekl, že Romy rád nemá, ale že nejsou tím hlavním problémem. Uvážlivě a bez přehánění dal najevo, kde stojí a že je schopný mnohem většího rozhledu než Sládek.

Stejně geniální byla jeho odpověď ženě, která se ho zeptala, kdy už konečně budou mít Romové slušné bydlení. „Je třeba si ujasnit, co je myšleno pod pojmem slušné bydlení. Znamená to, že byt, který si zaplatím, tak ten byt nevybydlím. Neudělám si z parket ohníček na podlaze, nevytluču okna, neudělám z chodby odpadkový koš. Nárok na slušné bydlení znamená i povinnost slušně bydlet. Mně je srdečně jedno, jestli je někdo Rom nebo Nerom. Každému musíme měřit stejným metrem. A buď někdo umí bydlet a vyjít se spolubydlícími, nebo to neumí. V takovém případě takový nárok sám ztratil.“

To bylo v roce 2012. O tazatelce nemohl vědět, jestli si dělá ve svém bytě ohníčky. Viděl pouze, že je Romka. Svou odpovědí zahrál na strunu představám, že Romové pálí parkety. Pominul problém diskriminace, ghett, i skutečnost, že ČR nemá žádnou koncepci sociálního bydlení. Zároveň se ale formálně vymezil vůči tomu, že by snad obviňoval celou jednu skupinu obyvatel. Miloš Zeman je totiž přesně ten politik, který ví, kam až může zajít, aby jeho projev zněl ještě přijatelně.

Po posledním listopadovém výročí má jistě mnoho lidí dojem, že je také směšný a že přijatelný přeci nemůže být. Někteří si to možná myslí už delší dobu, ale hluboce se mýlí. Miloš Zeman stále ví, kde je ta hranice, kterou nesmí překročit, aby se stal nevolitelným pro většinu lidí. Změnila se totiž doba. Strach z islámu zachvátil Čechy do té míry, že je možné přitlačit a jít ve výrocích mnohem dál. Pořád ne ale tak daleko jako Tomio Okamura, Petr Hampl, nebo Martin Konvička, kteří tu hranici držet neumějí. Co udělá Zemanova podpora islamofobnímu hnutí, je otázka.

Důvodů, proč extremisté nikdy nezískali větší podporu, je ovšem víc. Není to jen neschopnost jednotlivých politiků nabídnout něco jiného než vulgární rasismus. Spolehlivým lapačem protestních hlasů je v prvé řadě KSČM. Tuto stranu nevolí jen lidé, kteří mají pozitivní vztah k normalizaci, ale také ti, kteří chtějí vyjádřit svou nespokojenost. Dalším důvodem je skutečnost, že řada politiků „tradičních“ parlamentních stran má vyloženě populistické projevy, volební kampaně často ujíždějí takovým způsobem, že je mezi extremistickými stranami a zdánlivě standardními stranami těžké vidět rozdíl. Mírně xenofobní voliči tak mohou hodit svůj hlas podle svých politických preferencí a nemusejí se zahazovat s těmi, kteří mají xenofobii jako svůj jediný program.

Vraťme se ale k Zemanovu novému angažmá. Mohl by být tím člověkem, který u nás sjednotí extrémní pravici. Má k tomu všechny předpoklady. Umí obratně využívat strachu a negativních emocí a zároveň mu scházejí morální mantinely. Je mistrem v tom, jakým způsobem pracuje s hranicemi možného. V červenci 2013 vystoupil proti neonacismu, který je dle něj potřeba potírat. V listopadu 2015 zas řekl, že pojmy jako extremisté, xenofobové, islamofobové, rasisté nebo fašisté jsou nálepky a nadávky. V tom je jen zdánlivý rozpor. Přesně tím totiž vystihuje postoje většiny lidí, kteří s požehnáním prezidenta mohou odsuzovat jak nácky, tak muslimy a Romy. A sami se u toho cítit jako poslední spravedliví.

Když Zeman vidí, že inkluze ve školství není vítanou reformou, klidně se naveze i do handicapovaných, které však ve výroku pro jistotu zamění s Romy a zamotá do toho multikulturalisty a bláznivé intelektuály z pražské kavárny. Tím se vyhne nařčení, že by snad odsuzoval všechny dětmi s handicapem. Ve chvíli, kdy rozpozná, že k tomu ve společnosti nazrál čas, udělá klidně i to.

Zemanovi za dva roky skončí mandát. Jenže se velice snadno může stát znovu prezidentem, což je pozice, která rozšiřuje jeho možnosti, jak stmelovat část společnosti proti jejímu zbytku. Porazit by ho mohl za současné situace zřejmě Babišův protikandidát. Andrej Babiš ho však možná nepostaví. Stačí, aby se se Zemanem dohodli. Babiš dává opakovaně veřejně najevo své znechucení nad tím, že nemůže vést stát jako firmu. 

Brání mu v tom různé otravné demokratické procedury: „Ministerstvo vedu jako firmu a jsem první politik, který to tak dělá. Ale jenom ten úřad. Bohužel stát nejde řídit jako firmu. Dal by se – kdyby byla jednobarevná vláda, jako měl Jiří Rusnok, tak to by šlo. Nebo ve většinovém systému. Nebo za Fica. Ale v koaliční vládě to nejde,“ uvedl Babiš letos v květnu pro Lidové noviny.

Babišovo přání vést stát jako firmu a nezatěžovat se vyjednáváním s koaličními partnery naposledy zaznělo ve filmu Víta Klusáka Matrix AB. A tato jeho touha se může za určitých podmínek splnit. Na podzim 2017 budou volby do poslanecké sněmovny. Prezidentem bude stále Miloš Zeman, který by mohl jmenovat jednobarevnou vládu ANO s podporou KSČM. 

Miloš Zeman mává novinářům. Foto Ondřej Mazura, DR

Ani Zemanovi, ani Babišovi by zcela určitě nevadilo, že právě oni vyvedou komunisty z izolace. Nad nějakou kritiku médií se klidně povznesou. Na oplátku by Andrej Babiš nepostavil, anebo stáhl, protikandidáta v prezidentské volbě, které právě v tu chvíli poběží kampaň. I když ta kampaň běží trochu už dnes. Zatím se jí účastní jeden kandidát. Je šikovný, že?

A co si myslíte vy? Diskuse (109 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Oto Novotný - politický analytik

Zeman v čele české Pegidy Pátek, 20.Listopadu 2015, 15:15:56

Myslím, že Miloš Zeman si začíná stavět do čela jakéhosi nového – protimigračního lidového hnutí Pegida po česku. To může toto hnutí posílit a semknout. Toto hnutí je prošpikováno pravicovými extrémisty, ale nelze jej na ně redukovat. Najdeme v něm lidi všech politických odstínů, které spojuje jedno – strach a obavy z migrantů a politika „Pevnost Česko“ nebo politika „Pevnost Evropa“. První politiku sdílí naprostá většina české Pegidy, neboť většinou jde o lidi zaměřené proti Evropské unii. Myslí si, že nestačí uzavřít schengenské hranice, ale zrušit Schengen jako takový, tzn. zavést kontrolu všech hranic členských států a české hranice ucpat především. Zeman jde však dál než je duch české Pegidy. Česká Pegida chce muslimy vytlačit za hranice Česka, resp. Evropy, Zeman chce porazit Islámský stát jako instituci radikálních muslimů, vést s ním válku. To jsou dost rozdílné strategie. Čeští islamofobové by se nejraději před muslimy uzavřeli v české ohrádce, Zeman jim ale nepřímo říká vyjděte z této ohrádky a jděte s muslimy bojovat. Tady na sebe mohou militaristické choutky Zemana a duch české Pegidy narazit. Muslimy ven z Česka, resp. z Evropy to ano, ale obětovat české pohodlíčko v boji proti nim? To sotva. Bude-li si chtít Zeman vůdcovství v české Pegidě pojistit, bude se muset s tímto dilematem nějak vyrovnat. Jedinou cestou je pro něj důsledně horovat za vznik protiislámské globální koalice, kam ovšem Česká republika pošle nanejvýš nějaké náboje a polní nemocnici. Nějak v tomto smyslu Zeman nedávno odpověděl na to, jak si představuje angažmá ČR ve válce proti IS. Tohle by mohla česká Pegida zkousnout. Zeman má totiž štěstí, že je velitelem armády malé a z vojenského hlediska vcelku bezvýznamné země. Může si proto hrát na globálního šikovatele mezinárodní koalice proti IS bez rizika, že by reálně mohl stát v generálské uniformě v jejím čele. Takové štěstí vůdci velkých zemí, kteří by nesli hlavní břímě a rizika zapojení do války proti IS nemají. Musí proto zodpovědněji volit slova a zvažovat důsledky, než se pro takový krok rozhodnou. Této zodpovědnosti je prezident zbaven, stejně jako je zbaven mnoha dalších zodpovědností, protože je z Ústavy nezodpovědným. Tak si de facto může žvanit a dělat co chce, co vyhovuje čistě jeho osobnímu zájmu bez ohledu na veřejný zájem. Ale buďme za to vlastně rádi. Dokážete si představit, že by tenhle komik byl velitelem významného kontingentu koalice proti IS? Nějakým skutečným vůdcem typu Churchila či de Gaula? Buďme rádi, že o tom může jen snít.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Pane Oto Novotný: Pátek, 20.Listopadu 2015, 16:05:37

Jste si jist,že by se tenhle komik velitelem významného kontingentu koalice proti IS nemohl stát?

Je dostatečně inteligentním intelektuálem a obratně manipuluje s demagogickými mýty, které přejímá, pomáhá vytvářet, vdechovat jim život reality a jako s realitou s nimi zacházet.

Využívá prostředků demokratické společnosti víceméně úspěšně k tomu, aby demokracii v té "své" společnosti pohřbil.

Martin Profant - Praha 7

Strach má velké oči Pátek, 20.Listopadu 2015, 20:18:25

Milý Oto,

Ty i Saša Uhlová popisujete Zemana s určitou fascinací, trochu jako zlého politického génia. Ale on jen bezostyšně zabírá prostor, který mu poskytují politici parlamentních stran. Teď jde o to, jak dalece je podcenil, když riskoval ten tah s Konvičkou. Uvádíš jeden problém, ono jich ale je v tom nerovném spojenectví víc. Např. to, že by se ten sen české Pegidy o uzávěrách uvnitř Schengenu mohl začít plnit.
Nepodezírám Andreje Babiše z příslušných politických zábran, ale určitě si umí představit mnohem výhodnější konstelace, než je ta, kterou popsala Saša U. v závěru svého článků.
Pohnul se Sobotka a to je skvělé, blahopřeju, ale bude záležet na tom, jestli se potvrdí jeho slova, že Zemana odsuzuje za sedmnáctého celá ČSSD. Pokud ano, anebo pokud se té neodsuzující části tvrdě postaví, bude to podle mého stačit, aby z té nafouklé měchuřiny zemanovské hrozby ušlo hodně plynu.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Pro Zemana neexistuje Sobota, 21.Listopadu 2015, 07:31:0

– na rozdíl od Churchila a de Gaula - nic podstatnějšího, než jeho vlastní ego. Nejen „svou“ společnost, ale celý svět považuje za použitelné nástroje, a přikládá jim význam podle toho, nakolik mohou být tomuto egu prospěšné.

Jak vysoko se cíl Zemanova ega nachází, ovšem nikdo neví.

Petr_uhl02

Petr Uhl - Praha

Winston Churchill a Charles de Gaulle Sobota, 21.Listopadu 2015, 09:52:5

byli sice buržoazní politici :-), ale i vzhledem ke značné míře demokracie, kterou zastávali a dokonce ve svých zeních a v Evropě prosadili, si zasluhují, aby jejich příjmení se zapisovala správně - tedy v obou případech s dvěma "l".

Jinak souhlasím s Martinem Profantem, že fascinace inkarnovaného zla jménem Miloš Zeman může věci zatemňovat. Řekl bych, že může odvádět od důkladného rozboru nárovecko-sociální orientace české společnosti a hlavně české sociální demokracie, skutečného to dědice benešovské nár-soc.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Souhlasím s tím, co napsal pan Uhl Sobota, 21.Listopadu 2015, 11:13:23

Že Miloš Zeman je spíš důsledkem a projevem nacionálně-sociální orientace české společnosti, zejména české levice. To je české historické specifikum, které vzniklo politickým vývojem již v 19. století. Opravdu benešovská národovecká tradice ve zdejší sociální demokracii výrazně přetrvala (v 90. letech o tom mluvil např. I. K. Feierabend). Pozůstatky nár. soc. byly dokonce i v ODS, kterou v 90. letech volilo spousta starších lidí, kteří se např. jako děti angažovali v Sokole a v roce 1946 volili nár. socialisty. Čeští komunisté zase svou zakonzervovaností nepřekročili východní orientaci a stále čerpají nacionální interpretaci Mnichova ex post, nehledě na to, že Sovětský Svaz byl téměř tři roky po Mnichovu spojencem nacistického Německa. V důsledku nacionální orientace české levice a české sociální demokracie se stalo i po Listopadu spousta zásadních věcí - např. nezvládnutá prezidentská volba v roce 2003 a zvolení Václava Klause i celkový charakter české privatizace atd. atd.

Martin Profant - Praha 7

Petrovi Uhlovi Sobota, 21.Listopadu 2015, 11:49:1

ČSSD není dědička nar-soc. Ono je dědička sama sebe, svých bytostných rozporů. Koncentroval se v ní, vlastně počínaje hospodou U Kaštanu, nedořešený problém vztahu radikální republikánské levice k národu a tvaroval tak specificky onu schizofrenií, která v SDP našla své vyjádření sociálně-demokratickým posvěcením vraždění levicových politiků téže strany, ikonicky ovšem Rozy Luxemburkové.
U nás byl v meziválečném období vyjádřen rozpětím mezi Bechyňovým důsledným postojem v Steinherzově aféře na jedné straně a stranou práce na druhé.
Je to strana s vrozenou schizofrenií a jde o to, aby převládla její lepší stránka, ta druhá bude vždycky přítomná alespoň jako stín v pozadí.

Luděk Ševčík - OSVČ

Posedlost Zemanem? Sobota, 21.Listopadu 2015, 14:58:25

V současné politické situaci je Zemanova vina na jejím špatném stavu měřitelna snad maximálně setinou procenta. Přesto jsou zde jeho kroky pranýřovány, jako by byl zdrojem 99 % všeho zla. A jako by nebylo většího problému akutněji k řešení.
Když vám v tomto okamžiku někdo příjde s tím, že tahle posedlost, neb jak jinak ten stav nazvat, je důsledek obav jisté, personálně propojené skupiny lidí, která je infiltrována do vyšších až nejvyšších pater politiky a je zvyklá, že se škatulata hejbou dle jejich impulsů a hlavně dle jejich potřeb, což se právě v případě Zemana nestalo, neboť jeho výhra porušila kontinuitu toho, že když nevyjde plán A, tak to jistí plán B a tím ohrozila hlavně výrazně mocenský vliv této skupiny, která jej zde už více než 25 let má, špatně se tahle teorie vyvrací. Popudlivost některých lidí vůči Zemanovi, označováných za příslušníky této skupiny, spíš hraje této spiklenecké teorii do not.
Nejlepší odpovědí by tak bylo, aby se DR posunul tématicky k ožehavým problémům současnosti. MZ jím není ani zdaleka i přes jakési pokusy o analýzy, z nichž vychází charakterově hůř, než jak vycházeli všichni obžalovaní v Bobligových obžalobách. Vzít si takovým stylem do práce kohokoliv, dá se udělat Hitler i z Hurvínka. Otázka je, zda si tak DR udrží status seriozního periodika. A boj o tento status je v poslední době intenzivní, neboť pokusy o jistou cenzuru spolu ataky na zde mimomainstreamový proud zde jsou a mohou z DR vytvořit sice jednotný, ale pro čtenáře nezajímavě bezvýznamný blog.

Ivo Horák - Praha 3

Škoda Zemana Sobota, 21.Listopadu 2015, 17:14:14

Proč se u nás tradičně považuje za důležité, aby měl prezident vysoký mravní kredit? Je to přežitek, nebo jakýsi požadavek nad ostatní požadavky, když je prezident vždy zrovna jen jeden? Nikoliv. Prezidentská funkce je těžká, jak sdělil T. G. Masaryk ve svém abdikačním dopise. Zejména pro stárnoucího již člověka, z kterého si mnozí udělali fackovacího a testovacího panáka. Není snadné nemyslet na revanš, nestát se malicherným a sebestředným, nebýt populistou.
Žel, prezident Zeman, podobně jako prezident Klaus, ale asi ještě "odvážněji", bojuje všude a neustále se svými nepřáteli a odpůrci podle staré pravdy, "že nepřítel mého nepřítele je můj přítel".
Nevím, možná že o prezidentu Obamovi (je šéfem exekutivy) bude jednou převládat mínění, že byl slabý či nedůrazný. Nezdá se však, že by o něm mělo panovat přesvědčení, že byl mrzký a mstivý. Náš prezident Zeman (s velmi omezenými pravomocemi) by měl chtít, aby se do dějin naší (a své) vlasti zapsal jako člověk morální, velkorysý, snášenlivý, rozvážný, taktní. Nebylo by to málo. On však "kandiduje" kudy chodí, libuje si v siláctví, nesnáší podstatnou část zvolené reprezentace země a střetává se s ní, neodolá příležitosti politikařit, nahrává nízkosti, oceňuje patolízaly. Splnil, žel, zdálo se, účelovou prognózu nepřátelských médií, podporujících jeho protikandidáta Schwarzenberga. A je velký pesimista, který osobně vsadil na katastrofickou prognózu, k jejímuž naplnění vzápětí pomáhá. Z jednoho z mužů Listopadu se stal reprezentant kritiků devětaosmdesátého roku a stoupenců morálky reálného kapitalismu.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Zlý politický genius Zeman? Neděle, 22.Listopadu 2015, 10:46:1

Zhruba po roce jeho vlády to vypadalo, že jeho pověst geniálního stratéga je v troskách. Na co sáhl, to se pokazilo, spiklenci poraženi, debakl SPOZ, Sobotka premiérem.

Teď jakoby nabral druhý dech. Prosazuje se ale velmi jednoduchým způsobem v situaci, která mu nahrává, zkouší, co všechno si může dovolit.


Když občas vidím archivní záběry Zemana doby, kdy byl na vrcholu, říkám, že je už je jen stínem sebe samého. Mluví a myslí daleko jednodušeji, pomaleji artikuluje, není při síle. Nedovede si najít schopné lidi, sází na nuly.

K tomu, aby byl znovuzvolen, genius být nemusí, ale spíš si myslím, že se to nestane. Stačí, aby se našel dostatečně obecně přijatelný protikandidát. To Schwarzenberg jako ministr nesmírně nepopulární vlády nebyl.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Přijatelný protikandidát? Neděle, 22.Listopadu 2015, 12:01:49

To je ovšem v těch malých českých poměrech nemálo obtížné, pane Kubičko - najít nějakého protikandidáta, který by dokázal volební lid oslovit alespoň natolik úspěšně jako onen sice chabnoucí, ale svou neukojitelnou touhou po moci stále ještě dostatečně "nabíjený" Zeman.

Snad jedině kdyby se rozhodl na prezidentskou funkci kandidovat Babiš; ten jediný by mohl mít šanci Zemanovi přetáhnout většinového voliče. Ale osobně se spíš domnívám, že předmětem Babišových ambicí je post předsedy vlády: na něm by mohl daleko více uplatnit svou nespornou technokratickou činorodost, nežli ve formálně sice vyšší, ale konec konců přece jenom pouze reprezentativní funkci prezidenta.

A jaká jiná osobnost by se ještě mohla postavit Zemanovi? T. Halík? Obávám se, že sotva. Ten je sice relativně populární, ale jakmile by vstoupil do politické arény, musel by opustit svou pozici všeobecně přijatelné morální autority, a musel by se tak či onak politicky profilovat; v tom okamžiku by se jeho morálně pevný postoj stal asi spíše přítěží, a sotva by obstál proti všech skrupulí prostému populismu M. Zemana.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Chtěl bych presidenta šedou myš Neděle, 22.Listopadu 2015, 14:46:1

To před posledníma volbama říkal Jiří Pehe, já jsem to ovšem říkal ještě před ním, ale jen manželce.

Ten kult výrazných osobností je myslím známkou určité občanské nedospělosti české politické scény.

Konsensuální antizeman by nemohl být T.Halík, i když mně by nevadil. Je příliš výrazný a spousta lidí ho nesnáší už kvůli jeho kněžské intonaci řeči. Neumí být lidový. To Zeman zvládá bravurně i když je to čirá fikce.

Z kandidátů poslední volby by měl v druhém kole proti Zemanovi šanci Fischer, ale byl mediálně odstřelen hlavně fanoušky Schwarzenberga.

Nominace Dienstbiera byla chyba, i když jsem pro něj hlasoval.

Třeba se politici i voliči poučí. Babiš po parlamentních volbách 2017 už nebude možná Zemanovu přízeň potřebovat a mohl by vhodnou šedou myš prosadit.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Co Špidla? Neděle, 22.Listopadu 2015, 15:17:24

Mně by se líbil Vladimír Špidla. U toho se bohužel dost nespravedlivě vyvinula chýra, že je nějak předurčen k neuspěšnosti. Je ale zdatný v debatách, umí se připravit, je poměrně vzdělaný a dobře mu to myslí.

Pavel Kolařík - informatik

Je to marné Neděle, 22.Listopadu 2015, 16:10:25

Po 10 letech ostudného prezidentování V. Klause zde byla naděje si zvolit za prezidenta slušného člověka. A jak to dopadlo? Z 9 uchazečů byl zvolen ten, který se, pokud jde o morálně volní vlastnosti, dělil o 8. až 9. místo.

V normální zemi se přece vybírá mezi dobrými kandidáty ten lepší, ten, který podle mínění voličů je ještě schopnější, má ještě větší kredit, a bude tuto funkci plnit ještě lépe, než ostatní kandidáti.

V normální zemi volby nejsou snahou zabránit katastrofě, nejsou snahou volit menší zlo, a to ještě marnou snahou.

Rád bych si vybíral mezi Halíkem a Špidlou. Ovšem ne tak, aby mi nad hlavou visel Damoklův meč hrozby, že budu-li hlasovat pro Halíka (nebo pro Špidlu), pomohu tím jenom ke zvolení nějakému šílenému gaunerovi, kterého si oblíbila 4. cenová.

(Ano, nálepkuji, samozřejmě. Nevidím nejmenší důvod, proč bych to za současného stavu nedělal.)

Rád bych si vybíral mezi T. Halíkem, V. Špidlou, E. Wagnerovou, J. Dienstbierem (proč ne?), Z. Roithovou, a dalšími normálními, slušnými, respektovanými, váženými a přijatelnými kandidáty.

Rád bych si mezi nimi vybíral jenom podle toho, koho bych opravdu chtěl mít na Hradě nejraději, a ne abych se musel nechat řídit taktikou, kdo má větší naději zabránit nějaké katastrofě.

Avšak obávám se, že je to marné.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Souhlas s p. Kubičkou Neděle, 22.Listopadu 2015, 16:21:30

Prezident by měl být nevýrazný, tichý, spojující prvek tak, aby umožnil silného, výrazného a rozhodného premiéra jakožto šéfa exekutivy. Vhodný by tedy byl u nás kancléřský model, ne prezidentská nebo fakticky poloprezidentská republika jako teď.

Někteří zarytí republikáni se mnou jistě nebudou souhlasit, ale v podstatě by toto elegantně řešila konstituční monarchie. Historicky nám to však narušila Francií inspirovaná 1. republika, kde navíc ztrátu císařepána vyrovnával TGM tím, že spojoval s prezidentskou funkcí vysokou morální dimenzi moci.

Nyní je to tak, že i přesto, že se Zeman chová neuvěřitelně neomaleně, populisticky, konfliktně a hulvátsky, stále může těžit z určitého charismatu daného funkcí prezidenta jako pozůstatku autority ztraceného monarchy.

Kandidatura gen. Petra Pavla může být do budoucna jedinou šancí, jak se zbavit Zemana. Protože může oplývat vojenskou autoritou, která je té monarchistické trochu podobná. Formálně mi to připomíná prezidentskou kandidaturu generála Hindenburga proti Hitlerovi na počátku třicátých let v Německu. Jako vojenská autorita v poníženém Německu byl jediným, který měl šanci Hitlera porazit. Na základě této zkušenosti Němci už nikdy neobnovili přímou volbu prezidenta a je to pro ně dobře. Jen my jsme byli hluší a neslyšeli jsme varování např. Petra Pitharta před přímou volbou. Následky nyní prožíváme.

Martin Profant - Praha 7

Pavlovi Kolaříkovi Neděle, 22.Listopadu 2015, 17:37:2

Marné snění.
Přímá volba prezidenta v parlamentní demokracii nemá politické téma, prezident nemá šanci prosazovat žádný politický záměr, nabízet program. Pokud to dělá, lže a nepřímo naznačuje, že si své politické požadavky bude vynucovat vydíráním na okraji ústavnosti -- odmítání podpisu, jmenování vlády, která nemá šanci získat důvěru, prostě Klauzemanova vládní praxe.
A pokud jsou volby bez politických témat, jsou nutně ad hominem a vítězí ten, kdo se neštítí větších podpásovek. Podívejte se vedle na Slovensko, kde to s prezidenty dopadá o poznání lépe než u nás, a všimněte si způsobu, kterým se zostouzeli ženské kandidátky.
Byla určitá šance, že se v první přímé volbě prosadí režie voleb jako prestižní soutěže politických stran, Odepsala ji ČSSD a její neschopný prezidentský kandidát a TOP 09, která svého kandidáta programově depolitizovala. A bohužel, proti Zemanovi může dnes vyhrát buď šedá myš, která bude křičet (šedou myš bych bral, ale neuřvanou) nebo konsensuální kandidát bloku politických stran a veřejnosti -- toho kandidáta by snad šlo najít, ale kde vezmete ty strany?

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Neděle, 22.Listopadu 2015, 18:58:26

Například zmíněná Zuzana Roithová by byla dobrou prezidentkou, chová se vždy korektně a kultivovaně, je pracovitá, je loyální k institucím, ve kterých působí. Šanci neměla ani tu nejmenší, protože neměla skoro žádné peníze na kampaň a nestály za ní žádné velké strany ani jiná vlivná uskupení lidí.

To, že v přímé volbě vyhrává jednotlvec, "osobnost", je iluze.

Luděk Ševčík - OSVČ

Je ta přímá demokracie ale pitomá. Neděle, 22.Listopadu 2015, 20:53:33

Dává možnost plebejcům zvolit si koho chcou. Bez ohledu na to, že elity chtěly něco jiného. Je to nebezpečný precedens, nakonec si budou ti plebejci chtít vládnou sami a co potom budou dělat všichni ti, kteří z politických machinací profitují? Mohlo by dojít k přerušení penězovodů a problémy se začít řešit účelně a levně. Kdepak, lidé si sami volit nemohou!

Martin Profant - Praha 7

Přímá volba prezidenta Neděle, 22.Listopadu 2015, 21:13:46

Nemá vskutku nic společného s přímou demokracií. A plebejců je platná jako mrtvému zimník.

Aaaprofil

Saša Uhlová - novinářka, Praha 3

A co Martin Stropnický? Neděle, 22.Listopadu 2015, 23:01:54

Kolega Petr Bittner v restauračním zařízení, kde jsme nedávno večer seděli, říkal, že by mohl kandidovat Babiš Martina Stropnického. Sice by byla trochu otrava, že je to Babišův kandidát, ale když se člověk podívá na Zemana, tak co by člověku vadilo na Martinu Stropnickém? Je bývalý diplomat, herec a umí se chovat slušně. To mi připadalo jako zajímavá myšlenka. Pak ale přišel kolega Vráťa Dostál s tezí, že Babiš žádného kandidáta nepostaví a dál to znáte, je to v textu, protože jsem jeho myšlenku vykradla.

Martin Profant - Praha 7

Saše Uhlové Pondělí, 23.Listopadu 2015, 11:34:0

A chcete ho?
To jest chcete Martina Stropnického a nikoliv někoho, kdo vystrnadí Zemana a nebude mít jeho móresy?
Zemana bude volit elektorát, který Vám v kostce kousek výš předvedl Luděk Ševčík. Lidé, které rozhořčení nad poměry (vesměs s obtížemi, které s sebou přináší věk), považuji za pozitivní, že se Zeman nelíbí establišmentu a paradoxní logickou chybou se domnívají, že volba protestního kandidáta něco změní. Kdysi se tomu říkalo středový protestní volič (volič, který chce být při radikálním odmítnutí považován za mainstreamového) -- lidé, kteří se v průměru intelektem, socíálním kapitálem a postavením liší od Konvičkovy klientely (Zeman si podle mého přesvědčení vstřelil na Albertově vlastní gól) Řekněme dvacet procent voličů, kteří vědí, proč volit a vzhledem k tomu, že jejich volba není racionální, nelze jim ji ani rozmluvit.
Proti tomu nestačí kandidát, jehož hlavní ctností je, že není Zeman.

Martin Profant - Praha 7

Saše Uhlové Pondělí, 23.Listopadu 2015, 11:35:9

A chcete ho?
To jest chcete Martina Stropnického a nikoliv někoho, kdo vystrnadí Zemana a nebude mít jeho móresy?
Zemana bude volit elektorát, který Vám v kostce kousek výš předvedl Luděk Ševčík. Lidé, které rozhořčení nad poměry (vesměs s obtížemi, které s sebou přináší věk), považuji za pozitivní, že se Zeman nelíbí establišmentu a paradoxní logickou chybou se domnívají, že volba protestního kandidáta něco změní. Kdysi se tomu říkalo středový protestní volič (volič, který chce být při radikálním odmítnutí považován za mainstreamového) -- lidé, kteří se v průměru intelektem, socíálním kapitálem a postavením liší od Konvičkovy klientely (Zeman si podle mého přesvědčení vstřelil na Albertově vlastní gól) Řekněme dvacet procent voličů, kteří vědí, proč volit a vzhledem k tomu, že jejich volba není racionální, nelze jim ji ani rozmluvit.
Proti tomu nestačí kandidát, jehož hlavní ctností je, že není Zeman.

Pavel Kolařík - informatik

Pokud jde o Zemanovo znovuzvolení Pondělí, 23.Listopadu 2015, 12:30:37

z toho tak moc strach nemám. Už to naznačil pan Kubička: Zeman je starý, nemocný muž. Dovede si někdo představit, že vůbec ještě absolvuje volební kampaň?
Je ale pravda, že to u příslušného elektorátu je asi úplně jedno: Čuba byl taky zvolen senátorem, přestože volební kampaň úplně zazdil.
V každém případě ale i kdyby byl Zeman znovu zvolen, jsem si téměř jist, že už by to nebylo na 5 let.

Spíš mám obavy z toho, kdo se zase objeví. Jakému šoku budeme zase vystaveni.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Plebs, národ a čtvrtá cenová Pondělí, 23.Listopadu 2015, 12:51:36

Položme si principiální otázku: má mít plebs neomezené právo zvolit si takového představitele, jaký se mu jenom zlíbí?

Zrovna v minulých dnech bylo možno na jedné televizní stanici shlédnout dokument o gladiátorských zápasech ve starém Římě. Uspořádat takové "hry" bylo krajně nákladnou záležitostí, kterou si mohli dovolit jenom ti nejbohatší. Kteří tímto způsobem mohli velice účinně zvyšovat svou popularitu u obecného lidu, když uspokojovali jeho - skryté či otevřené - touhy po násilí, brutalitě a potocích krve.

Kdyby tedy tento římský lid mohl volit svého císaře v přímé volbě, je možno prakticky s jistotou vycházet z toho, že by si zvolil toho, který by mu mohl nabídnout největší přísun požitků ze spotřební komodity "chléb a krev".

A teď, otázka pro nás, obyvatele novodobé moderní civilizace: byly tyto choutky římského plebsu legitimní? Má tento plebs absolutní a nezadatelné právo oddat se jakýmkoli pahodnotám, jenom když on v nich nalezne zalíbení? A zvolit si k tomu i odpovídající představitele?

Celé novodobé pojetí státního zřízení vychází z principu, že právě tohle možné není. Že jsou určité základní, nezadatelné hodnoty, kterými nemůže disponovat žádná většina. Právo na život, na svobodu, na lidskou důstojnost, atd. - to je katalog tzv. "základních lidských práv a svobod", které nestojí k dipozici, nejsou vystaveny žádným choutkám a náladám většinového davu.

Jenže: lidské hodnoty se prostě nedají rozdělit nějakou jasnou hraniční linií mezi ty "základní" a "nezákladní". Je to možné právě jenom v čistě formální státoprávní úpravě; ale v životě společnosti jako takovém neustále probíhá zápas o to, jaké hodnoty jsou pozitivní, jaké jsou - ještě - přijatelné a tolerovatelné; a jaké už nikoli.

Ten plebs - na včerejším shromáždění na Albertově zazněla z úst jednoho z akademických představitelů velmi moudrá slova o tom, že my, v naší zemi se už asi nezbavíme svých plebejských kořenů. Ale že tento "plebs" má dvě zcela různé podoby: jedna je nízká, závistivá, chamtivá - zatímco ta druhá vychází ze spojení práce a intelektu.

Nenechme se tedy zmýlit - a už vůbec ne odzbrojit - tím, že i ten politický aktér, který v současné době zaujímá post patřící hlavě státu, má "svůj" plebs, a to dokonce stále ještě ve velmi četných kohortách.

Demokracie je většina; ale jsou prostě hodnoty vyšší, než nálady davu. Jestliže se cítíme být dnes morálně oprávněni odsoudit barbarskou krvelačnost plebsu říše římské, pak se zcela stejným právem - a i povinností - můžeme odmítnout nálady současného plebsu českého. Totiž té jeho frakce "čtvrté cenové". A i když ho může být většina - tím větší je naše povinnost bojovat za skutečně civilizační, kulturní a humánní hodnoty. Národ je více nežli plebs; a nikdy nelze připustit, aby byl národ natrvalo infikován přízemními pahodnotami onoho nízkého, závistivého plebsu.

Luděk Ševčík - OSVČ

ANO, Stropnického. Pondělí, 23.Listopadu 2015, 12:59:21

Nebo nějakou podobnou figurku, hlavně aby nebyl porušen vliv zákulisní skupiny. Jen ne někoho, kdo se vymkl, či vůbec ne někoho odjinud.
Líbí se mi nová formulace Voltairova slavného hesla "S vašimi názory nesouhlasím, ale do smrti budu hájit vaše právo je říkat" upravena na protizemanovské "S vašimi názory nesouhlasím a do smrti budu upírat vaše právo je říkat". Je jednou z inovací zdejších demokratů.
Také mě nadchl dnes ráno ve zprávách šot ze včerejší vzdoroprezidentodemonstrace. Kromě onoho počmáraného klauna tam zaperlil nějaký postarší muž, už dávno, dávno zjevně ne student, který prohlásil, že "17. listopad patří studentům". Byl ovšem na podiu té akce společně s většinou stejně starých lidí. Že ho nenapadlo, že když skutečně 17. listopad patří studentům, že by tam tedy neměl on, ani ti další starší lidé vůbec co hledat? Ale to už tak u nás je. Není důležité jak a proti čemu protestovat, vždy je důležité proti komu. Vždy to bude proti bouratelům podnikatelských záměru. Ať se to jeví výhodnější pro celkovou společnost, nebo ne. A že formy boje za obnovení vlivu jsou takto směšně trapné? Bože, vždy se najdou nějací aktivisté, kteří naletí a když se vyhraje, tak Pecunia non olet.
Kdyby jen tu demokracii šlo trochu pozměnit. Tak, aby byla zas podle zákulisních not. Taková elitní. Pak by se pár lidí zase rozhodlo, kdo bude prezident, kdo bude vládnout a tak. Vždyť se to takto praktikovalo od Sametové a jak dlouho. Jen ten zatracený Zeman to teď porušil. A to je nebezpečný precedens, takže je třeba dát plebejcům najevo, že se to příště nesmí opakovat! Vždyť by se také mohlo stát, že princip - ať ve vládě, či v opozici, vždy u nějakého dobrého, státem placeného korýtka - by mohl být zrušen. A to tedy ne! Je třeba s "elektorátem" zavčasu zatočit. Ukázat jim takovou demokracii s lidskou tváří, že je vlastní matka nepozná!

Oto Novotný - politický analytik

Fascinace "géniem zla"? Martinu Profantovi Pondělí, 23.Listopadu 2015, 13:46:12

Martina Profanta bych rád poprosil, aby mne blíže sdělil důvody, proč si myslí, že jsem ve poznámce fascinován Zemanem jako „géniem zla“…. Petr Uhl říká, že tento postoj „může odvádět od důkladného rozboru národovecko-sociální orientace české společnosti a hlavně české sociální demokracie…“ Ano, může odvádět pozornost od mnoha aspektů utvářející život v této společnosti a v tomto světě. Jen mi není jasné, jak jsem tu pozornost dle Martina odvedl konkrétně já….. (A nerozumím této výtce ani na adresu Saši Uhlové…) Pak bych prosil Martina Profanta o vysvětlení onoho termínu „neschopný kandidát“, kterého ČSSD nasadila v přímé prezidentské volbě. ČSSD měla dva kandidáty – oficiálního – Dienstbiera – a neoficiálního Zemana (tomu tajně fandila nemalá část členů strany a jejích voličů). Zajímalo by mne tedy, zda měla ČSSD podle Martina Profanta rovnou vsadit na Zemana, anebo nasadit někoho schopnějšího než Dienstbiera, a potom ale koho? Který kandidát by překonal onu schizofrenii ČSSD volit/nevolit Zemana?

Martin Profant - Praha 7

Milý Oto, Pondělí, 23.Listopadu 2015, 15:00:35

začnu tím jednodušším. Schopný kandidát ČSSD by volby vyhrál a nepřipustil by onen rozpolcený a rozplizlý obraz předvolební ČSSD. ČSSD mohla mít dva kandidáty při nominaci Jiřího Dienstbiera, nikoli v okamžiku prezidentské volby. Oba pamatujeme, že podobná rozštěpení v té straně byla několikrát a záleželo na schopnostech politika, aby změnil slabý mandát v silný. Poprvé Valtr Komárek jako volební lídr (a předurčený obětní beránek očekávaného neúspěchu) vedle vedení ČSSD v letech 1991/92. Anebo by při pokusu o tuto změnu padl. Dienstbier neudělal ani jedno, jen naříkal nad nedostatečnou podporou.
Rétorickou otázky, zda podle mě měla ČSSD vsadit rovnou na Zemana, si nech k Vrbovci na půlnoční hodinu - tu sklenku, nad kterou to budeme probírat rád zaplatím.
A nezlob se, ale o tom, koho mohla či měla ČSSD nasadit, diskutovat nebudu. Nejsem jejím členem, a tudíž mám co mluvit jen do kvality hotových jídel, ne do provozu kuchyně.

A také Ti neodpovím na otázku, jak jsi podle mě konkrétně odvedl pozornost ... prostě proto, že jsem o žádném odvádění pozornosti nemluvil. Ale k té mé větě, že Ty i Saša Uhlová "popisujete Zemana s určitou fascinací, trochu jako zlého politického génia.":
Saša U. načrtla na konci článku svého článku obraz spojenectví Babiše a Zemana a tomto místě u ní splývá lišácká banalita zla chamtivého po moci s fascinací jeho účinností. Aby nedošlo k omylu, zděšenou fascinací, plnou odporu.
U Tebe samotného bych asi tak silnou figuru nepoužil, ale přeci nebudu napadat jen půvabnou dámu. Ale proč jsem Tě do té věty zahrnul? Jde o tu novou vůdcovskou roli, kterou si Zeman zkouší pořídit. Popisuješ její rozpornost, ale podle mě ponecháváš Zemanovi příliš mnoho vlastních politických schopností. Nemá je, už ne. Žije ze slabosti druhých, ne z vlastní síly. Není potřeba porazit Zemana, stačí silnější ČSSD a padne sám.
A vidíš, já říkal, že nebudu mluvit o odvádění pozornosti (je to není o Tobě) a nakonec budu: Nebojím se Zemana a příliš mi nevadí ani jako prezident (štve mě jeho hulvátství, ale to je něco jiného) -- děsí mě ale to, čemu ve své neskonalé sobeckosti a mocichtivosti otvírá dveře a hlavně, že ho to donedávna většina politiků nechala dělat téměř se souhlasným přikyvováním.

Oto Novotný - politický analytik

Martinovi Profantovi Pondělí, 23.Listopadu 2015, 16:21:55

„Schopný kandidát ČSSD by volby vyhrál a nepřipustil by onen rozpolcený a rozplizlý obraz předvolební ČSSD.“
Chceš říci, že schopný kandidát by překonal onu schizofrenii v ČSSD táhnoucí se mnohá léta – minimálně od nepodařené Zemanovy prezidentské volby v roce 2003. (A oba víme, že ty kořeny by se daly najít již v devadesátých letech.) Chceš říci, že by takový kandidát přesvědčil členy strany typu Haška, Škromacha, Benešové a mnoha významných tehdejších leaderů, aby v ní nevytvořili „pátou zemanovskou kolonu“, protože zvolení Zemana prezidentem bylo součástí jejich mocenské hry převzít stranu a odstavit Sobotku? Co by to muselo být, sakra, za génia, aby je přesvědčil, aby volili Dienstbiera, hlavního spojence Sobotky ve vnitrostranickém boji proti nim? Nedivím se, že se vyhýbáš uvést jeho jméno. Ani já jej nevím. Takže přihlédnuto k tehdejší realitě ČSSD Tvá poznámka o „schopném kandidátovi“ je z říše snů, anebo čistě akademická. Je to stejná poznámka, jako že kdyby nebylo ustupování a chyb sociální demokracie tak by Zeman dnes neměl takový prostor. No jistě…. Kdyby nebylo chyb německých demokratických stran za Výmarské republiky nebylo by Hitlera, kdyby nebylo chyb demokratických stran za naší třetí republiky, nebyl by u nás čtyřicet let komunismus… To jsou takové banální pravdy a zkratky post festum…. Situace, podmínky a příčiny jsou však vždy komplexní, to přece víš.
Pokud jde o Dienstbiera, kampaň vedl s minimální morální podporou a nasazením strany, to jsem viděl velmi zblízka. Bylo to takové alibistické „Jiří Dienstbier je kandidát sociální demokracie, nic více, nic méně.“ Veřejně si na to nestěžoval, to by jej ještě více oslabovalo. Dienstbier udělal v samotném závěru kampaně určité chyby, ale jeho kampaň byla s ohledem na výsledek spíše irelevantní. Bez plné podpory strany, která by motivovala členy reálně pomáhat Dienstbierovi v terénu a sjednocovala voliče, se to zkrátka vyhrát nedalo. To, že Dienstbier skončil v prvním kole s 16%, bylo pro nás ještě dost příjemným překvapením. (A pro ty, kteří dělali vše pro to, Dienstbier nevyhrál, rovněž.)
Říkáš: „Nebojím se Zemana a příliš mi nevadí ani jako prezident (štve mě jeho hulvátství, ale to je něco jiného) -- děsí mě ale to, čemu ve své neskonalé sobeckosti a mocichtivosti otvírá dveře a hlavně, že ho to donedávna většina politiků nechala dělat téměř se souhlasným přikyvováním.“ Tak tomuto nerozumím: Já se Zemana bojím a vadí mi jako prezident právě proto, že mě „děsí… čemu ve své neskonalé sobeckosti a mocichtivosti otvírá dveře….“. A dělám všechno pro to, abychom mu to v sociální demokracii maximálně ztížili …. Nejen nějakou otevřenou konfrontací se Zemanem, ale úsilím přesvědčit se, že se bez něj můžeme a musíme obejít… Což se, jistě, netýká jen jeho. Schizofrenický stav sociální demokracie, pokud jde o Zemana, je však věc hluboce zakořeněná a dlouhodobá bez jednoduchého řešení. Rozhodně se s tím nevypořádá strana sama. Dnes je mezní společenská situace, ve které se lámou ledy a ukazuje se, kdo je kdo…. A zvyšuje se šance, že budou padat falešné mýty a překreslovat standardní fasády… Tedy doufám.

Martin Profant - Praha 7

Otovi Novotnému Pondělí, 23.Listopadu 2015, 17:24:8

Nemá smysl vést diskusi o tom, co šlo v ČSSD udělat před volbou prezidenta. Ale ano, jsme přesvědčen, že tu schizofrenii šlo hodně potlačit a hlavně jsem zcela přesvědčen, že pro to Dienstbier neudělal, co udělat šlo. To neznamená, že nevedl kampaň a nedřel jako kůň, jen tu byl rozměr politiky, který neuměl a neumí.Kolik viny nese předseda strany a její grémia, když staví kandidáta na prohru a nestojí za ním, to je druhá věc.

A k poznámkám post festum -- já pevně věřím, že jsme ještě nedospěli do situace 30. lednem 1933, takže nejde o poznámky post festum. A nejde o to, jestli bude v ČSSD nějaké prozemanovské křídlo, ale o to, jestli bude ČSSD jako politická strana s vládní odpovědností dělat socialistickou politiku. Dnes prostě nevím, jestli ji mám soudit podle Sobotkových projevů nebo Chovancových činů. Oproti tomu je Zeman opravdu jen smutná figura, která škodí více méně mimochodem. A vzhledem k tomu, že nejsem psychiatr, nezajímá mě, jestli to plyne z nějaké schizofrenie ČSSD.

Pavel Kolařík - informatik

Zeman nemůže znovu kandidovat Úterý, 24.Listopadu 2015, 10:18:50

už i z toho důvodu, že se bojí lidí - a právem.

To jeho zpupné "Nebojím se vás" z loňského Albertova (už) neplatí. Letos ukázal, že se bojí, a moc. Zřejmě se už nikdy neodváží se ukázat na veřejnosti, aniž by měl zajištěno, že široko daleko bude pouze jeho klaka.

Jak by pak mohl znovu kandidovat?

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Úterý, 24.Listopadu 2015, 11:48:44

Nebyl bych tak zcela optimistický, pane Kolaříku. Z lidí měl strach - ačkoli to může znít značně překvapivě - i třeba takový Adolf Hitler. Podle svědectví jeho architekta Speera ho Hiltler nad svými megalomanskými plány stavby nové vládní čtvrti nového "hlavního města světa" Germánie nabádal, aby tuto vládní čtvrť učinil dobře hájitelnou - z obavy před možnými útoky vzbouřeného lidu!

Kdo už je jednou posedlý touhou po moci, ten se jí nikdy - dobrovolně - nevzdá.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Politika a charisma Úterý, 24.Listopadu 2015, 12:01:15

Padla zde zmínka o charismatu v politice. Když svého času česká sociální demokracie proti ostřílenému politickému harcovníkovi s jedinečnou schopností působit na davy postavila sice charakterově ryzího, ale jakéhokoli charismatu prostého J. Dienstbiera, jevilo se to skutečně jako akt politické bezmocnosti či přímo zoufalství.

Je ovšem fakt, že sociální demokracie neměla (a zřejmě doposud nemá) nikoho, kdo by dokázal vyniknout jakýmkoli druhem charismatu.

Ovšem - zdá se, že tohle není ani zdaleka problém pouze české sociální demokracie. V posledních desetiletích měly evropské sociální demokracie k dispozici v podstatě pouze dva lídry se skutečným charismatem: britští labouristé Tonyho Blaira, a němečtí sociální demokraté Gerharda Schödera. Jakousi podivuhodnou shodou okolností se pak oba projevili jako dosti pravicově zaměření politici.

A skoro by se dalo říci, že to nebyla jenom náhoda. Charisma má totiž také nemálo co dělat s vůdčí ideou, kterou daná osobnost ztělesňuje. Jenom čistě osobní charisma obvykle nestačí, musí za ním stát ještě nějaký impuls, který dané osobě dodává energii, který jí umožňuje zapůsobit na masy. Ten nedostatek charismatických osobností evropské sociální demokracie úzce souvisí s tím, že tento politický směr jako celek ztratil svou vůdčí ideu. Sociální demokracie od svého dřívějšího ofenzivního boje za práva zaměstnanců přešla už jenom k víceméně pasivnímu, defenzivnímu boji za uhájení už dosaženého. A kde není nějaká nová, zapalující idea, tam je značně obtížné hledat charismatické osobnosti.

Luděk Ševčík - OSVČ

Jakou pak hodnotu může mít analýzy Úterý, 24.Listopadu 2015, 12:06:15

a následné diskuse, které vytváří zhrzený elektorát poraženého Švarcenberka? Žádnou a také to tak vypadá. Nemluvě o úrovni, kterou se sám snaží Zemanově elektorátu vyčítat.
Prosazovat téměř fašistické ideje, viz "Položme si principiální otázku: má mít plebs neomezené právo zvolit si takového představitele, jaký se mu jenom zlíbí?" a pak kritizovat Zemana za to, že se baví s Konvičkou? Srovnávat jej se Sládkem?
To už je vrchol pokrytectví. Ovšem v souladu s morálkou Švarcenberkova elektorátu, který se se Zemanovým vítězstvím nesmířil a hodlá jej nedemokratickými kroky zvrátit.
To jsou ti lidé, kteří se počítají mezi humanistické intelektuály?
Děkuji pěkně.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Skutečně od Sládka? Úterý, 24.Listopadu 2015, 12:26:49

"Od Sládka po Zemana", zní název úvodního článku. Vlastně až včera jsem byl konfrontován s poukazem na to, že ona vývojová linie má ve skutečnosti zcela jiný počátek.

V internetovém magazínu "Svobodné fórum" jeden autor sděloval, proč i on se cítil být povinen dostavit na ono následné shromáždění studentů a akademiků na Albertově. A aby nedošlo k omylu, že snad by byl nějakým levicovým fundamentalistou, hned v úvodu se vymezil, že není žádným "sluníčkářem", ani ničím podobným. A že tam šel jenom z pocitu, že dnes je nutno bojovat za stejné hodnoty, za jaké se demonstrovalo už v roce devětaosmdesátém.

A až z následné pobouřené reakce jednoho čtenáře (a evidentního sympatizanta M. Zemana), který ho označil za "kravaťáka", který určitě po převratu pomáhal v zemi zavádět kapitalismus, jsem zjistil, že dotyčný je funkcionářem pražské ODS.

A zdá se, že tato pobouřená reakce přece jenom svým významem převyšuje obvyklou kategorii internetových verbálních útoků; ukazuje se tu totiž, v čem vlastně spočívá vlastní základ stále se udržující popularity M. Zemana u určitých skupin populace. Které na něj nedají dopustit, přes všechny jeho eskapády a mravní poklesky.

Ta takzvaná "revoluce" roku devětaosmdesát totiž v nemalé části společnosti zanechala velice hluboké jizvy. Ten kapitalismus, který sem s touto revolucí vtrhl, skutečně velice mnoho lidí vyrval z jejich dosavadních sociálních jistot. A stejně tak mnoho lidí nedokázalo jako nějakou samozřejmost strávit ten politický marast, který s novým režimem přišel.

Zkrátka, je velmi mnoho lidí, kteří celý ten popřevratový režim pociťují jako falešný, prolhaný a ničemný. A Z. Zeman se svou halasnou rétorikou proti "zlodějům a tunelářům" byl přesně tím, kdo se trefil do tohoto vzdorného hněvu těch, kdo tak či tak spadli pod kola restaurovaného kapitalismu.

A tak je možno daleko spíše soudit, že ona vývojová linie k současné popularitě M. Zemana vede především - od Václava Klause. Neboť je to právě on, kdo je vlastně nejsilnějším Zemanovým spojencem - neboť právě on svým neokapitalismem vybudil u velké části populace natolik vysokou míru frustrace a hněvu, že se teď upínají k osobě jeho zdánlivého antipoda, M. Zemana.

Oni nedokáží rozpoznat, že u M. Zemana se jedná o pouhou rétoriku; a že ve skutečnosti - přinejmenším svou neukojitelnou touhou po moci - nezaostává ani o krůček za svým politickým kontrahentem.

M. Zeman stále profituje z toho, že působí jako symbol antiklausismu; v tom je jeho síla, a právě proto má svou skupinu skalních příznivců, která na něj nedá dopustit. Hněv zaslepuje; a v národě je stále ještě velmi mnoho hněvu.

A tak se zdá, že ona vývojová linie skutečně nakonec vede od Klause k Zemanovi. A dokud levice nebude mít k dispozici nikoho, kdo by stejně hlasitě a veřejně dokázal pojmenovat všechny ty ničemnosti spojené s restaurací kapitalismu, asi to tak i nadále zůstane.

Tomáš Tožička - Praha

Pane Ševčíku Úterý, 24.Listopadu 2015, 12:39:35

opět tu uvádíte lži. Kritické diskuse k našemu pomatenému prezidentovi tu nevytvářejí žádní voliči knížete! Měl byste argumentovat věcně a neuvádět nepravdy jen pro to, že vám je realita, kterou jste si ovšem sám a svobodně zvolil, nepříjemná.

Luděk Ševčík - OSVČ

Lži, pane Tožičko? A opět? Úterý, 24.Listopadu 2015, 12:53:8

To jsou vážná obvinění, které mi budete muset prokázat.
Já jsem zde byl nazván Zemanovým elektorátem. Ano, ve druhém kole prezidentské volby jsem Zemana volil /v prvním kole Dienstbiera/, takže jsem tedy Zemanovův elektorát. V logice toho, jsou pak všichni ti, kteří v prvním, či druhém kole volili Švarcenberka zase jeho elektorátem. Někteří se k tomu přiznali přímo, u některých to vyplynulo z jejich reakcí. Tak proč bych je tak nemohl nazývat? A je pravdou, že zde vytvářejí kritické diskuse vůči Zemanovi, ne že ne! A já nemohu za to, že je jim /možná i vám/ nepříjemná realita, kterou si sami a svobodně zvolili, totiž to, že dali hlas knížeti.
Co se týká Zemana: vy máte po ruce nějaké lékařské zprávy, ze kterých věrohodně vyplývá, že se MZ pomátl? Skutečně? Nebo jste jen tak rozhodl, že jej budete sprostě urážet a tím dokreslíte morálku, o které jsem psal výše?

Petr Šťastný - Malé Přítočno

Zhrzený elektorát:) Úterý, 24.Listopadu 2015, 13:49:58

Miloše Zemana jsem nevolil protože to prostě nešlo. Jeho chování v letech 2003 - 2013 mě varovalo a vyvolalo ve mě podezdření, že není psyschicky v pořádku. Takže moje volba v 1. kole byl Jiří Dienstbier, v druhém jsem nevolil protože Karel Schwarzenberk byl také nevolitelný i když z jiného důvodu.
Musím ale říci, že mě Miloš Zeman svou aktivitou jako prezident velice nepříjemně překvapil. Ani ve snu by mě nenepadlo, že to může být tak odpudivé a hnusné.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane psychiatře Šťastný, Úterý, 24.Listopadu 2015, 15:16:32

vás nepříjemně překvapil Zeman. Jiné lidi zas nepříjemně překvapili jeho odpůrci. Zdeněk Jičínský dnes v Právu píše o jednostranné, až nenávistné protizemanovské kampani. Jinak je s podivem, že když jste na dálku dokázal diagnostikovat psychické Zemanovy problémy, že vás pak dokázal ještě překvapit nepříjemně svou aktivitou. Nebo je ta aktivita pozitivní a vy jste nepříjemně překvapen tím, že není negativní?
Já jsem zas nepříjemně překvapen tím, že lidé, kteří se prezentují jako bojovníci za demokracii, lidská práva a humanismus jsou schopni se snížit k takovýmto atakům na prezidenta. Bez skrupulí, bez taktu. Vypovídá to o nich víc, než všechny jejich tituly. Bože nás chraň před jejich vlivem na politiku!

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Presidentské volby ve Francii 2002 Úterý, 24.Listopadu 2015, 19:38:31

Tehdy roztříštění hlasů na levici a ve středu vedlo k tomu, se do druhého kola dostal Sarkozy s necelými 20% hlasů a Jean Marie Le Pen s asi 16%. V druhém kole pak Sarkozy získal přes 80% hlasů. To znamená, že ho volili převážně lidé, kteří ho za prezidenta nechtěli, ale ještě více nechtěli Le Pena. Kdyby se do druhého kola dostal kandidát socialistů Jospin, velká část těchto voličů by nepochybně hlasovala pro něj a možná by vyhrál.

Na strategickém hlasování proti někomu není nic iracionálního ani zvráceného: plyne z respektování neúprosné matematiky většinové volby. Kdo chce moc, nedostane nic.

Kdyby opravdu v roce 2018 kandidoval Zeman, podpořím v prvním kole toho, o kom si budu myslet, že má šanci dostat se do druhého kola a Zemana porazit. Pokud to nebude třeba Konvička.

Odmítám tézi, že na hlasování pro někoho, koho vlastně nechcete, je nějak amorální. Nemám přece nárok na to, aby většina sdílela mé osobní preference.

Je to podobný důvod jako ten, proč nechci, aby se v rerstauracích pouštěla repodukavaná hudba. Hudba, která se tam obvykle pouští, mi vadí, ta, která by se líbila mně, by zase vadila většině ostatních hostů. Proto je lepší ticho. Když už musíme mít prezidenta, tak šedou myš.

Petrasek Milan - penzista

Pane Ševčíku, doopravdy považujete projevy nevole nad vývojem projevů Úterý, 24.Listopadu 2015, 22:50:1

pana prezidenta za doklad neschopnosti demokratického smýšlení.
Řekl bych spíš, že problémem jsou mezery ve znalosti demokratického smýšlení Miloše Zemana.
Sice jde o stav, který jej doprovází v jeho celoživotní kariéře, ale s jeho posledním pracovním místem je těžko slučitelný.
Zarytých demokratů se to dotýká přímo bolestně.
A já je plně chápu...bych dodal.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Oprava Středa, 25.Listopadu 2015, 06:07:35

Mělo být Chirac, ne Sarkozy

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

kritika Zemana - a proč ne ? Středa, 25.Listopadu 2015, 07:37:49

nechápu proč by kritika prezidenta měla svět rozdělit na dva nenávistné tábory. proč by třeba i volič Zemana nemohl být s ním nespokojen a na druhou stranu ho třeba v jiných věcech neuznat. .
Na samotné kritice není snad nic nedemokratického - nad vším mávnout rukou je spíše znak pasivní nikoliv občansky demokratický. Ta obrana Hradu je úsměvná. Říci o fašistovi že je fašista není ani nálepkování.
Představa jak přední činitel se objímá na pódiu třeba s šílencem typu Breivka a říká že ho v rámci tolerance přeci nevyžene, že takto funguje ostrov svobody v moři netolerance je děsivá.
na státní svátek si dovedu představti že stojí vedle sebe prezident, premiér nebo rektoři a studenti - ale že si odskočí hlava státu a udělá si roztleskávače z jakési extrémní PEGIDy - tohle by asi jinde nešlo.
Proto je to kritizováno jako vybočení - ta legitimizace krajnosti snižuje rezistenci vůči hnědnutí (a to nepředjímám jak dopadne obvinění Konvičky - to že ty hnusy řekl již dříve a ne přímo 17.11. ho přeci neomlouvá)

Luděk Ševčík - OSVČ

Od každého kus, pane Petrásku. Středa, 25.Listopadu 2015, 09:53:55

Zeman určitě není ideálem demokratického politika. Já mám vůči němu dost výhrad. Ovšem snahy dělat z něj viníka všeho, je znakem něčeho jiného. To není nevole nad tím, že šel na jedno podium s Konvičkou. To je součást nevídané mediální štvanice, která je na něj pořádána. A která jej možná na to podium s Konvičkou dostala, neboť na tom podiu má jisté, že na něj fanatičtí nenávistníci nebudou házet vejce a sprostě jej urážet.
Hon na Zemana je snad srovnatelný jen s útoky na Beneše za II. republiky. A to je to, co mě znepokojuje. Stačí si přečíst nenávistné a dehonustující ataky na něj zde, kde se diskutující vystavují jako humanisté a demokraté.
Někomu nevyšel projekt. Příbuzensky propojená vlivná skupina se cítí ohrožena, neboť vyhrál kůň z jiné stáje. A to by mohl být precedens. Je třeba plebsu ukázat, že se mýlil a příště ať volí jen ty, kteří mu budou touto skupinou doporučeni.
Proto v období, kdy nás i svět trápí mnohem, mnohem závažnější problémy, se vše stále soustřeďuje na Zemana. Jako by nic jiného nebylo. Je to posedlost. Jinak se to nazvat nedá. Hlavně ale boj o udržení vlivu.
Proč Zeman, proč ne Holland, Merkelová, Obama? To jsou ti, kteří nás dostali do nevídané šlamastyky. Ti, kteří nás zatáhli do války s terorismem, který předtím pomáhali vytvořit. Na křižovatku, z níž můžem odbočit cestou konce EU, cestou konce sociálních států, nebo také přímo cestou válečného konfliktu. V každém případě žádná z těch cest, které máme před sebou, nebude lepší, než ta, po které jsme doposud kráčeli.
Ale to je podružné, musíme zničit Zemana. Že projevil mnohem více moudrosti, když odmital tragickou politiku západních politiků vůči migrantům, na rozdíl jím poraženého kandidáta, že se nenechal vybláznit protiruskou propagandou, která najednou mizí z repertoáru světových politiků, že předběhl v návštěvě Číny VB a další světové hráče, čímž podpořil české exportéry, tedy shrnuto choval se pragmaticky v rámci zájmů občanů své země, to nikoho nezajímá. Byl na podiu s Konvičkou, tedy není psychicky v pořádku, je to pomatenec atd.!
Možná, kdyby jej na podium pozvali studenti, mohl tam být s nimi. Ale co by potom na něj museli hledat jeho odpůrci, ví Bůh. Ovšem oni by už něco vyšťourali. Jak jsem psal - jejich dohonestační argumentace udělá Hitlera i z Hurvínka.
Proto se zde ozývám. Kdyby kritika Zemana byla věcná, diskuse o ní kriticky slušná, přidám se asi k ní. Jenže před takovou účelovou štvanicí budu hájit i Kalouska.

Pavel Kolařík - informatik

Pane Kubičko Středa, 25.Listopadu 2015, 10:13:27

K vaší větě
"Odmítám tézi, že na hlasování pro někoho, koho vlastně nechcete, je nějak amorální."

Pokud se to vztahuje k mému příspěvku, tak já jsem nic takového nenapsal, a doufám ani nenaznačil. Mě šlo spíš o opačný pohled: já totiž zase odmítám tézi, že když hlasuji pro toho, koho opravdu chci, že tím způsobím nějakou katastrofu v podobě zvolení nějakého gaunera. Tato teze se často manifestuje ve zcela otevřeném nařčení. Když už se tedy někdo "přizná", že volil nějakého outsidera. Neboť volba je z dobrých důvodů tajná, a je nezadatelným právem každého volit koho chce, a to na základě jakékoliv úvahy, buďto taktické, nebo naopak zcela netaktické.

Můj příspěvek byl jenom povzdechem nad tím, že v normální zdravé společnosti by volba žádného z vážných kandidátů neměla být žádnou katastrofou. Z tohoto hlediska byla situace francouzských voleb v r. 2002 taky dost nenormální.

Petrasek Milan - penzista

Proč Zeman, proč ne Holland, Merkelová, Obama? Středa, 25.Listopadu 2015, 11:02:19

Souhlasím s vámi - všichni zmínění mají být a jsou denně terčem nejen kritiky, ale i výsměchu i opovržení - to vše je normou demokratického režimu.
Ve své roli si to obzvláště zasluhují, když se svou bezradností podílí na destrukci právního uspořádaní společnosti.
Ale sebeúspěšnější pragmatické činy v rámci zájmů občanů své země neomlouvají Zemana živelné neuvážené reakce.
Vztekat se a beztrestně se mýlit smíme my hloupí občané - on ne.
Co a kdo bude tmelit společnost, když i on sestoupí na naši úroveň....bych s obavami dodal.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Hollande, Merkelová, Obama? Středa, 25.Listopadu 2015, 13:07:32

Ten jemný rozdíl je v tom, pane Ševčíku, že o žádné(m) z těchto politiků nevešlo ve známost, že by

- ve stavu očividné opilosti poskytovali v přímém přenosu rozhovor plný oplzlostí;

- že by si jako svého kancléře pěstovali někoho, o kom naprosto přesně vědí, že nesplňuje zákonné podmínky;

- že by pohrdali ústavním pořádkem ohledně jejich státnických povinností;

- že by veřejně pronášeli urážlivé výroky na jedno ze světových náboženství a jeho vyznavače;

- že by se postavili na společnou tribunu bok po boku se zjevnými štváči proti islámu;

- že by se s až podlézavou servilitou přítelíčkovali s autoritativními až vysloveně totalitními režimy;

atd.atd.

Kdyby se tito státníci dopustili jenom jednoho z těchto jednání, v podstatě okamžitě by byli veřejným míněním ze svých postů vyštváni.

To, že někdo kdo se takovýchto jednání dopouští permanentně a ještě s drzým čelem, může bez problémů vykonávat svou prezidentskou funkci a ještě přitom požívat sympatie nadpoloviční části populace, to je zřejmě možné opravdu jenom v poměrech ryze českých.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Středa, 25.Listopadu 2015, 13:10:27

Ostatně, pane Ševčíku, Zdeněk Jičínský ve svém textu v Právu, který zmiňujete, psal něco naprosto jiného.

Ačkoli Jičínský - z těžko pochopitelných důvodů - celou tu dobu obhajoval všechny politické přehmaty (velice mírně řečeno) M. Zemana, pro tentokrát to bylo i jemu už příliš, a od Zemanova vystoupení bok po boku s militantními islamofoby se naprosto jasně distancoval.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pane Kolaříku Středa, 25.Listopadu 2015, 14:05:42

Moje poslední poznámka se k Vašemu příspěvku nevztahovala. Na obecné rovině jsem spíš reagoval na názory vyjadřované v diskusích před poslední prezidentskou volbou.

Luděk Ševčík - OSVČ

Rozdíl v chápání toho, jak reagovat na konání politiků Středa, 25.Listopadu 2015, 14:11:14

mezi námi dvěma, pane Poláčku, ale není jemný. Je obrovský. Zaímco vás nejvíce zajímá dodržování dvorní etikety, což je v současnosti uměle vytvořený standart, který odvádí pozornost od skutečné politiky, mě zajímá, jaké následky kroky politiků přinášejí. Vás zajímají květy, mě ovoce.
To, co jste na Zemana vyjmenoval, je klasickým příkladem toho, jak vyrábí negativní obraz. Část z výše psaného se můžete jen domnívat /opilý při vystoupení, přátelíčkování/ a část je zveličování a zkreslování. Do toho se zamíchá skutečný Zemanův prohřešek a je tu polopravda, jako nejhorší demagogický produkt, jak vyšitá.
I kdyby ale vše to byla pravda a mnou jmenovaní politikové by se takového chování dopustili, byl bych ochoten moc rád jim to tolerovat, výměnou za to, že by se nedopouštěli těch zločinů, kterých se dopustili. Jejich likvidace Libye, Syrie, vyzbrojování teroristických skupin, se kterými nyní vedeme legitimní válku,naprosto nezvládnutá migrační politika, která hrozí kolapsem celé Evropy. Proti této hrůze je konání Zemana úplné nepatrné mravenčí merde. Jenže vám stačí, že oni tyto zločiny páchali s noblesou a tak se tím nezabýváte. Vás zajímá, v souladu s přáním podněcovatelů, jen Zeman. Jak tak zmanipulovatelný nejsem. Mě pozlátko a media neohromí. Mimochodem nedávno jsem viděl dokument s Masarykem. S jeho zlozvykem nosit při jednání s cizími delegacemi ruce v kapsách by dnes byl potravou pro nepřátelská média! Jenže tenkrát se lidé ještě hodnotili dle výsledků své práce.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Petrásku máte pravdu. Středa, 25.Listopadu 2015, 14:19:30

Zeman je ješitný, nerad se vzdává možnosti vrátit úder. Jako prezident by měl být rozhodně velkorysejší. Co ale pamatuji, tak žádný z jeho předchůdců za posledních 25 let nebyl lepší. A to nebyli ani jeden pod takovým tlakem jako Zeman. Havel měl dokonce nadstandardní podmínky ze strany medii. Bylo by nicméně prima, kdyby MZ vystoupil nad naši úroveň.

Pavel Kolařík - informatik

Souhlasím s panem Ševčíkem Středa, 25.Listopadu 2015, 14:52:34

že slovo merde se dobře vyjímá v jedné větě se jménem Zeman. Možná byste ale mohl ještě přeložit, pane Ševčíku.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

argumentace exkrementy Středa, 25.Listopadu 2015, 15:22:6

když se francouzské "mérde" přeloží do ruského "дерьмо"(německy Dreck) , pomůže to v téhle debatě něčemu ? konotace s pussy sem pusssy tam či co ? ...
podstata je že je předmětem kritiku ta politika prezidenta kdy se neštítí pro svou podporu přijmout v rámci oficialit svého úřadu i naprosté extremní nácky
tím je legitimizuje, de facto ospravedlňuje a provokuje skutečné džihádisty a ohrožuje i další občany CR - toť vše. kecy co dělal Havel, Klaus, Obama či Putin s tím nemají nic společného

Luděk Ševčík - OSVČ

V jednom příspěvku odsuzovat výraz merde Středa, 25.Listopadu 2015, 16:29:16

a pak použít výraz kecy?
To pomůže čemu v debatě?
Extremní nácek asi Konvička není. A já se ani nezlobím na něj, já se zlobím na ty, kteří jej pomohli dostat tam, kde je. Na všechny ty, kteří se živí jako politici a přitom se chovali jako jejich mizerné imitace. Kdo z nich se odvážil vystoupit s veřejnou kritikou konání západních zemí, když tyto destabilizovali arabské země? Kdo se odvážil říct, že Merkelová se chová jako Milka, když sem pozve miliony migrantů? Že tohle může být konec Evropy, konec sociálních států a začátek války? Kdyby se oni chovali jako politici, neměli by extremisté šanci. Konvička by nikoho nezajímal.
Jenže ti jsou tak schopni akorát kopat do Zemana. To je povoleno, neřkuli nařízeno. Tam o korýtko nepříjdou.
Tož takovéto politiky tu dnes máme.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

Konvičku zviditelnil prezdent Středa, 25.Listopadu 2015, 17:03:12

vy mě děsíte kam až ve své obraně Zemana chcete zajít - člověk který se baví tím že by se lidi posílali do plynu či namleli do moučky, který organizuje křižácké tažení proti lidem jiné víry, který je obviněný za své chování a který vůdce xenofobní sekty je tedy bez problému ? Tohle je zcela falešný směr debaty.
Tohle chcete dávat na roveň jiných politiků ? Ti kdyby se takto zachovali, už by těmi politiky v očích slušné veřejnosti nebyli - jedno jestli řečeno vaším jazykem "Milka Merkel" či, "car Putin". jsou hranice, které se nepřekračují - a k nim patří styl a la extrémní nácek, který k ústavním výšinám prostě nemůže.

Luděk Ševčík - OSVČ

Ano, oni mají styl. Středa, 25.Listopadu 2015, 17:30:53

Svá svinstva dělají elegantně. V tom hranice nepřekračují. A zachovávají si tak přízeň "slušné veřejnosti". Moudré veřejnosti ale ne. Já Zemana nehájím za jeho kopance. Já ho hájím před smečkou nenávistných demagogů, kteří jsou jim posedlí. A když tvrdím, že MZ by měl přijít na řadu až po těch velkých, sice elegantních darebácích, tak se jistě nemýlím.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Nenávistný demagog Středa, 25.Listopadu 2015, 18:19:48

hájí jedny nenávistné demagogy a obviňuje jiné nenávistné demagogy .... akorát že ne každý nenávistný demagog má v hubě stejná nenávistná hesla.

Luděk Ševčík - OSVČ

Ano, ano. Středa, 25.Listopadu 2015, 18:32:32

Ještě že to jiní kompenzují těmi projevy lásky k bližním. Někdy až překvapivými. Ale hlavně vysostně demokratickými. I přes to, že jen oni mají patent na pravdu a mohou tak soudit.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

extrém je extrém Středa, 25.Listopadu 2015, 19:13:55

stačí jednoduchá věc - uznat že slavit 17. listopad s nácky byla chyba a prezident se od Konvičky a jeho výroků distancujea nebude kalkulovat s podobnou žumpou..
Pak ony údajné smečky nenávistných demagogů nebudou mít co řešit - Zeman bude za demokratickou hlavu demokratického státu a basta. A Konvička bude jen věcí soudu.
Ale to ne - to se musí pořád nějak okecávat, že o nic moc nejde...a pak se zemanovci diví že si někdo myslí že snad ty nácky bude jejich guru ještě potřebovat.
Chtít tohle není demagogie - to je zcela logický požadavek nejen voliče Zemana, ale i občana státu na svého předního ústavního představitele.
A kdo má raději Putina či kdo Obamu si může každý řešit dle svých poltických preferencí a osobní chuti. To s tím fakt nesouvisí.

Luděk Ševčík - OSVČ

Nebudou mít co řešit? Středa, 25.Listopadu 2015, 19:42:29

A co řešily do 17. listopadu? To je naivní předpoklad. Zeman je terčem za to, že vyhrál volby. A nejsem zemanovec. A nebudu ani kalouskovec, když jej budu v podobném honu obhajovat. A to, že jsou daleko palčivější problémy a přitom se řeší jen Zeman, je důkazem, že mám pravdu.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Kdo nekope do Zemana není Čech! Středa, 25.Listopadu 2015, 21:41:42

»A jako by nebylo většího problému akutněji k řešení.«

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Jiří Ovčáček: 17 min · Středa, 25.Listopadu 2015, 21:43:44

»Pražská kavárna se dostává do zajímavé situace. Je v totálním rozporu nejen s občany této země, ale též s: panem prezidentem, slovenským premiérem, polským prezidentem, polskou premiérkou, maďarským prezidentem, maďarským premiérem, francouzským premiérem... Kdo jí zbývá? Pan premiér...« A JD...

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

hájit neobhajitelné nepomůže Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 08:32:44

Premiér označil Blok proti islámu za sektu. Ale problémeme může být že jako sekta se mohou začít chovat obecně milovníci prezidenta pokud jakoukoliv kritiku (i tu zcela oprávněnou) budou trapně nálepkovat jako zlolajnou kavárnu.
Znedůvěryhodní tím jak sebe tak svého guru - to samo o sobě by nebyla tragédie (jejich problém) ale neschopnost říci "s extrémisty ne" ve věci hlavy státu může být nebezpečná, protože extrém legitimizuje pro veřejnost.
Prostě nelze říci na požadavek po distanci od extrému že mluvit o tom je jen zlý úmysl těch co nemají Zemana rádi. Pokud sám zemna říká že už s Blokem proti islámu už nikdy nikam nepůjde tak by se mělo rozsvítit v makovicích i jim.
Možná Zeman nemusel vědět co je Konvička zač, ale někdo do toho hnoje Zemana veřejně uvrtal - jásavé výkřiky z jeho okolí že vítají podporu Zemana od Bloku proti islámu totiž zazněly i v médiích - tak by to asi chtělo udělat is v to pořádek.
Nebudou takové úlety - oslabí útoky. Jednoduchá rovnice. Slušným obhájcům Zemana přeci nemůže dělat problém dokazovat, že Zeman na hnědou vlnu nekývne. Hájit neobhajitelné ale vede k pravému opaku.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

"někdo do toho hnoje Zemana veřejně uvrtal " Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 09:55:56

Miloš Zeman se skutečně od Konvičky distancoval, řekl, že nezná ani jeho křestní jméno a o jeho výrocích nevěděl. Proč ho nikdo z jeho okolí neinformoval?

Tím se otvírá možnost, kterou sice nepovažuji za zvlášť pravděpodobnou, ale možná je: prezident Zeman se už ve vnitropolitické situaci neorientuje a je manipulován lidem ze svého okolí, Mynářem, Nejedlým, Ovčáčkem atd. Trochu by tomu napovídalo to, že v posledních týdnech se dost málo projevuje Kmoníček, který je ze Zemanových lidí nejbystřejší.

Pavel Kolařík - informatik

Snad někdo tu nehoráznou lež nebere vážně? Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 10:04:21

Zeman neznal Konvičku, a nevěděl o jeho výrocích? A jinak opravdu všechno v pořádku?

Ještě bych mu věřil, že ho viděl poprvé v životě. Tedy osobně. To je možné. Ale zcela nedůležité.

Martin Profant - Praha 7

On už před Krvavou nedělí Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 10:23:42

říkal ten pop s ikonou lidem, že car je s nimi, že je klamán svými rádci a neví o hladu lidu, stačí k němu pokorně jít.

Politik nese odpovědnost za lidi, které si vybral. Je-li jimi manipulován, jeho vina.

Pavel Kolařík - informatik

Zeman pro PL: "Já také nechci islám v Česku, pane Konvičko" Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 10:43:57

Rozhovor z 28.6.2015

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

co je snad nezpochybnitelné Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 11:18:25

odmítat existenci islámu jako víry je názor se kterým lze z pozic listiny lidských práv polemizovat v rámci svobody slova - ale chtít posílat muslimy do lágrů a chtít je eliminovat metodami holocaustu je buď na kriminál a nebo na blázinec.
A to druhé do ústavních výšin rozhodně nepatří. To si dovolím mít za nezpochybnitelné. A v tomhle by si měl Hrad udělat pořádek. Toť vše.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 11:20:14

Třeba to zapomněl. Zeman byl proslulý svou sloní pamětí, ale tu schopnost mohl ztratit. Neříkám přece, že je to pravdodobné, ale nemožné to není.

Zpomalená artikulace, o které se zmiňuji, a kterou lze u M.Z. ve srovnání s minulostí pozorovat, může být dočasný příznak způsobený například opilostí nebo únavou, ale také projev lehkého organického postižení mozku.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Podle jejich ovoce poznáš je... Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 12:36:36

Takže, pane Ševčíku, Vy nechcete jednání státníků posuzovat podle stylu jejich vystupování a působení ("květů"), nýbrž výhradně podle výsledků jejich činnosti ("ovoce"). To je sám o sobě bezpochyby závažný argument. A dozajista mnohému politikovi odpustíme i ten či onen poklesek ve stylu, pokud za ním jinak bude zůstávat skutečně dobré dílo.

Předem všeho byste snad ale mohl blíže vyložit, který ze zmíněných světových státníků (Hollande, Merkelová, Obama) podle Vašeho názoru "rozvrátil Sýrii"?... Snad byste tímto objevem mohl obohatit světovou politologickou teorii.

Libye?... Ano, Libye je dnes rozvrácená - poté co v ní byl rozvrácen hřbitovní klid obskurního diktátora Kaddáfího. Pokud tedy onen zásah západních mocností (který byl ostatně učiněn v prvé řadě ve prospěch libyjského c i v i l n í h o obyvatelstva, které onen zmíněný diktátor nechal plošně bombardovat svým letectvem) - pokud tedy tento zásah zásadně odsuzujete, pak buďte alespoň důsledný a otevřeně doznejte: "Diktátor Kaddáfí a jeho teror vůči vlastnímu obyvatelstvu mi nijak nevadil, to jediné co mi opravdu vadí je zásah západních mocností!"

A tady jsme u merita věci, pane Ševčíku (meritum, nezaměňovat s merde): Vy jste prostě fundamentalistickým odpůrcem USA a celého Západu vůbec, Vy jste přímo posedlý svou nenávistí, a všechno co udělá Západ je pro Vás apriori špatně. A právě proto jste zastáncem polodiktátorského Putinova režimu v Rusku, protože v něm vidíte protipól USA, a právě proto obhajujete Zemana, protože i on je putinovcem.

To "ovoce" rusko-putinovské politiky je však zcela nepřehlédnutelné, a dá se soudit že krajně toxické: protiprávní anexe Krymu, agrese vůči Ukrajině, vojenská podpora syrského diktátora.

Tohle a právě tohle je to "ovoce", které Vám, pane Ševčíku, evidentně velice dobře chutná; a stejně tak i Vašemu chráněnci, M. Zemanovi.

Dá se tedy soudit, že v daném případě ony "květy" a "ovoce" se nacházejí v naprostém souladu: obhroublost, až vyslovené křupanství způsobů jednání současného prezidenta českého státu plně odpovídá jeho reálným politickým preferencím, jeho servilitě vůči diktátorským a polodiktátorským režimům, jeho urážlivému postoji vůči komunitě islámské víry.

Podle jejich ovoce poznáš je - alespoň v tomto základním hesle se plně shodneme, pane Ševčíku.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Je marné vysvětlovat tě, kdo mají vědomě selektivní uvažovaní Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 14:05:59

»Libye je na cestě ke krachu. Hrozí, že se stane druhým Somálskem

Pokud se v Libyi nepodaří zvládnout současnou anarchii, dojdou zemi do 18 měsíců peníze. Britskému listu Telegraph to řekl libyjský ministr ropného průmyslu Mášál Zaváí, podle něhož hrozí, že se na ropu nejbohatší africká země stane druhým Somálskem.

Libyjská ropná pole se stala bojištěm nejrůznějších skupin, při útoku na jedno z nich bylo minulý týden uneseno devět lidí včetně jednoho Čecha. „Jsme v kritické situaci, příští rok nebude stát schopen vyplácet mzdy,“ varuje Zaváí.«

http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/libye-je-na-ceste-ke-krachu-hrozi-ze-se-stane-druhym-somalskem--1465760

Příčin a souvislostí si najde každý – vždy k obrazu svému (např. smyslem tohoto textu přece není sjednotit společnost, najít řešení toho či onoho problému, ale přidat se ke kopacímu houfu do prezidenta Zamena; pro mě je to smutné znamení, že zřejmě vliv Petra Uhla, kamaráda Václava Havla, tedy vliv chartistů, je dodnes tak silný, že místo r a c i o n á l n í reakce na souvislosti budeme stále obhajovat zlovolně cynické americké, anglické a francouzské války, protože válka v v Libyi přece nebyla nic jiného. (Nepočítám, že to zde někdo potvrdí, protože chartisté jsou od doby, kdy je vláda USA podporovala, s touto vládou spojeni pupeční šňůrou.) Osobně mi je to líto, čekal jsem právě od Petra Uhla tak směrem k pravdě, sociální citlivost vůči našim občanům atd. Prostě tah na branku, když už jsem u stromu a z něj padajících jablek...

Jistě, Libye sice nebyla za plukovníka Kaddáfího dokonalá demokracie, ale přezdívalo se jí Africké Švýcarsko. Bohaté příjmy z ropy zajišťovaly na Afriku vysokou nadstandartní životní úroveň většině obyvatel. To je nepochybný fakt.

A pikantní je, že zde přítomný komunista pan Dolejš, se už snad vůbec nevěnuje vysoké politice, ta kterou je jako poslanec bohatě placen, ale už jen svému zviditelňování na sociálních sítích a v TV. A když jsem u toho – kolik máte čistý příjem, pane Dolejši za tot psaní na FB a DR z veřejných zdrojů? 80 tisíc, 120 tisíc? Opravdu vám hanba, že místo poctivé práce si zde děláte jen píár? Co kdybyste bez vytáček toto těm, kdo vás platí, tedy občanům sdělil? A co kdybyste zde místo pseudofilosofie třeba řekl, co konkrétně jste za poslední měsíc udělal za ten královský plat poslance?

Měl jsem naivní představu, že poslanec této země pracuje od rána do večera obklopen houfem poradců, přemýšlí nad novými zákony, jak omezit korupci, zlepšit finanční cash-flow atd. Pane Dolejši, vy přece užd dávno nehájíte nic komunistického, místo toho zde hájíte americkou geopolitiku (!), k nerozeznání od Romana Jocha atd.

Smutné je, že i pan Petr Uhl zřejmě již zcela rezignoval na autentické levicové (tedy sociální) ideály a místo toho se i on začal věnovat podpoře těch zájmů, které nám jsou přece cizí. Proč? Nebo si budeme stále hrát na schovávanou?

Zemanovi se vyčítá, že rozděluje. A tak se ptám, Sašo: Co vytváří tento text? Co nového sdělil? Jakou informaci? Co bylo jeho smyslem? Nemohu a to přijít. Zdá se, že kavárna se od letošního Albertova znovu a více cítí Zemanem uražena, ponížena a znuctěna, takže se mu bude věnovat naprosto nepřiměřená (a nezasloužená) pozornost. Možná by zde přítomný psycholog mohl detailněji vysvětlit, proč se zde bavíme tak dlouho o Zemanovi, čeho je to důsledek, proč se zde neřeší skutečně aktuální a podstatná témata, kterých je dlouhá řada...

Pokud Zemana nemáte rádi, pokud nechápete, jak se zviditelňuje, tak o něm nepište. Vůbec. Nebudete mu dělat reklamu.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Úroveň diskuse Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 14:08:10

Tomáš Tožička: »...diskuse k našemu pomatenému prezidentovi…« – A to jsou stále ti lepší z nás.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Nevhodné zkratky Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 14:26:13

SU: »Spolehlivým lapačem protestních hlasů je v prvé řadě KSČM. Tuto stranu nevolí jen lidé, kteří mají pozitivní vztah k normalizaci, ale také ti, kteří chtějí vyjádřit svou nespokojenost.«

A opavdu tedy nebudeme vidět, že podstatná část voličů KSČM chce prostě lépe žít a tedy věří v sociální stát? Všichni jsou prostě takto hloupí a omezení? Atd.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Poláčku, dokázal jste to! Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 15:56:58

Dokázal jste mě naprosto konsternovat.
Možná je to jen váš způsob žertování, to by ještě bylo dobré. Pokud ale to vše myslíte vážně, nevím, jakým způsobem dále s vámi debatovat.
Vaše hodnocení situace v Libyi jak kdyby vypadlo z oka propagandistickým atakům právě ze strany těch politiků, které kritizuji. Ovšem před nějakými třemi lety! Dnes, kdy se už ledaco odhalilo, by se s nimi na veřejnost nevydal ani ten nejdrzejší demagog.
Čtete noviny, sledujete televizi? Copak nevidíte, jak dalece se vaše hodnocení situace vzdaluje reálu? Co vše o Libyi se mezitím objevilo? Opravdu jsem kontroloval 2 x datum, kdy jste příspěvek uveřejnil. Těžko věřit, že není 3 roky starý.
Co se týká vaší analýzy mé osoby, je pravdivá. Jsem "prostě fundamentalistickým odpůrcem USA a celého Západu vůbec, Jsem přímo posedlý svou nenávistí, a všechno co udělá Západ je pro mě apriori špatně. A právě proto jsem zastáncem polodiktátorského Putinova režimu v Rusku, protože v něm vidím protipól USA, a právě proto obhajuji Zemana, protože i on je putinovcem." A beru malým dětem svačiny, vracím jim prázdné sáčky, urážím vdovy a kopu do malých pejsků. Jestli to podpoří vaše argumenty, budiž.
Jen pak ukazujete, že vaše vidění světa je monochromatické. Což o to, tím trpí více lidí. Vy to ale máte, bohužel, spojeno s neschopností zařazení si nových, přicházejících informací do souvislostí, což prokázala vaše pasáž o Libyi.
A tak nevím, zda má odpověď nebyla ztrátou času.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

lapač protestních hlasů jsou mnozí Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 19:15:50

oslovit protestní hlasy ano, přitakávat hnědé ideologii ne (ani omylem) - dokonce i ten Klaus chápe že fašizující antiislamismus není c cesta. jen někteří zadubení bojovníci s humna-rightismem pořád nic.
když už máte zájem o to co je komunistické (jako příznivec jiných poltických sil) pak by stálo za to se vymanit s dikce xenofobní (tedy antiiinternacionální) propagandy. Stanoviska KSČM jsou prostě taková a stínovat Blok proti islámu nebudeme.
Co je toza elvici když by šla v jedno šikus PEGIDou a podobnými spolky ? A co chtějí ? Ona by jim huba upadla kdyby řekli že nácek je nácek a s těmi nepůjdeme. Asi jejich barevný svět je jen o 50 odstínech hnědi. Jiná barva už se do té jejich autenticity nevešla

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Zpěv o vlasti a o chlévu. Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 19:17:12

Na Novinkách.cz se 26. 11. 2015 v komentáři k Albertovu 17. listopadu a 22. listopadu pokusil Alexandr Mitrofanov popsat rozdíl mezi národní hymnou na Albertově 17. listopadu a 22. listopadu tamtéž. Závěrem uvedl jako hlavní rozdíl těchto dvou zpěvů národní hymny ohlas jednoho čtenáře: „Buďte si jist: sdílíme vlast, nikoli chlév.“

V tomto vyjádření nalezne, kdo bude chtít, pohrdání "obyčejnými lidmi",
jiný v něm bude třeba vidět zobrazení společenství v české kotlině.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

extrémistí schovávající se za lid Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 19:25:1

problém je že chlév z toho dělají extrémisté typu šéfa bloku proti islámu. Konvička není ani lid ani národ

Mal_

Jan Černý - ČvT

zajímavá diskuze Čtvrtek, 26.Listopadu 2015, 22:37:6

těžkých vah. Já se koukám na zemana spíš jako na chargé d’affaires ad interim LUkoilu či těch kteří Lukoil a Rusko vlastní. Tuhle perspektivu jsem zde neviděl, proto v žertu vkládám kousek ze stopařova průvodce:
.... v žádném případě nebylo náhodnou shodou okolností, že dnešní velký den vyvrcholení a odhalení, den, kdy Srdce ze zlata mělo být konečně představeno žasnoucí Galaxii, byl také vyvrcholením mnoha let úsilí pro Zafoda Bíblbroxe. Právě kvůli dnešnímu dni se kdysi rozhodl kandidovat na prezidenta - rozhodnutí, jež vyslalo šokové vlny překvapení po celém Galaktickém impériu. Zafod Bíblbrox? Prezident? Snad ne ten Zafod Bíblbrox? Snad ne naším prezidentem? Mnozí v tom spatřovali konečný důkaz, že celému známému vesmíru už definitivně přeskočilo. Zafod se zašklíbil a popohnal člun k ještě vyšší rychlosti. Zafod Bíblbrox, dobrodruh, bývalý hipík, srandista, (cvok? patrně ano), grafoman, packal v mezilidských vztazích, o nemž si většina lidí myslela, že je úplně mimo mísu. Prezident? Nejsme přece šílenci, aspoň v tomhle směru ne. Jen šest lidí v celé Galaxii znalo princip, na jehož základě byla ovládána. Těm bylo jasné, že v okamžiku, kdy Zafod Bíblbrox oznámil svůj úmysl kandidovat, byla to hotová věc: tohle byl ideální materiál na prezidenství.
Prezident: celý titul zní prezident Imperiální galaktické vlády. Výraz "imperiální" byl v názvu zachován, přestože dnes už jde o anachronismus. Legitimní císař je polomrtvý už řadu století. V posledních okamžicích svého smrtelného zápasu byl uzavřen ve stagnačním poli, které ho udržuje ve stavu věčné neměnnosti. Všichni jeho dědici mezi tím dávno vymřeli, což znamená, že bez jakýchkoli drastických politických převratů se moc přesunula o jeden či dva stupínky níž. Zdánlivě dnes patří sboru, jenž kdysi fungoval jako sbor císařských poradců - je to volené Vládní shromáždění v čele s prezidentem voleným tímto shromážděním. Ve skutečnosti však ničemu takovému moc nepatří. Zvlášť prezident je pouhou figurkou - není držitelem pražádné moci. Vybírá ho vláda, avšak kvality, jimiž se má vyznačovat, rozhodně nejsou vůdcovské schopnosti, jde tu spíš o schopnost pobuřovat. Proto je za prezidenta vybírán vždycky sporný typ - provokativní a zároveň fascinující. Jeho úkolem není moc vykonávat, nýbrž odvracet od ní pozornost. Podle těchto měřítek je Zafod Bíblbrox jeden z nejúspěšnějších prezidentů, jaké kdy Galaxie měla - dva roky z desetiletého funkčního období už strávil ve vězení za podvod. Jen velmi málo lidí tuší, že prezident a vláda v podstatě žádnou moc nemají, a z této hrstky jen šest lidí ví, kde sídlí skutečná moc. Většina ostatních věří, že konečný proces rozhodování je řízen počítačem. Větší omyl si stěží lze představit.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Zeman sobě Pátek, 27.Listopadu 2015, 05:24:49

Hlavní rozdíl mezi Milošem Zemanem a liberální levicí nespočívá v tom, že liberální levice Zemana kritizuje, ale v tom, že liberální levice má i jiná témata, například exekuce a soukromé rozhodce. Zeman už mluví jenom o Zemanovi.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Pátek, 27.Listopadu 2015, 12:30:23

Pane Rusku, Vaše předhůzky na adresu pana Dolejše za to, že je přítomen v diskusích na DR, a dávání těchto jeho aktivit do souvislosti s jeho poslaneckým platem, je i pro Vaši osobu až nadprůměrným výlevem ubohosti.

Jiří Dolejš je jeden z mála politiků, kteří se "vydávají mezi lid", hovoří a diskutují s "obyčejnými smrtelníky"; a to i za tu cenu, že se tím vystavují riziku hrubého napadení ze strany toho či onoho neotesance.

Nejste skutečně schopen diskutovat a argumentovat alespoň trochu kultivovaně?

Pavel Kolařík - informatik

Souhlasím s panem Poláčkem Pátek, 27.Listopadu 2015, 13:01:2

Sprosté útoky M. Ruska na J. Dolejše jsou absolutně nepřijatelné.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Typické pro zdejší „chlív“ Sobota, 28.Listopadu 2015, 11:39:54

(a bojím se, že i pro zdejší „vlast“) je, jak soudím, nezájem čtenářů DR o komentář Miroslava Hudce http://denikreferendum.cz/clanek/21772-odvraceni-pohledu-od-ubijeneho.

Téma osoby MZ je, jak vidno, podstatně zajímavější, než ubití jakéhosi bezdomovce. Snad kdyby vrazi zároveň natočili video svého hrdinského činu a diskutující se mohli zde k tomu vyjadřovat….

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Sobota, 28.Listopadu 2015, 12:38:18

Nejde ani tak o to, že by o ten článek M. Hudce byl "nezájem", paní Šprynarová. Jde o to, že ono v podstatě není, co k tomu dodat, vše co bylo možno říci napsal už autor textu sám.

Ono ale všechno souvisí se vším; tato lhostejnost vůči brutalitě na veřejném místě se naprosto plně kryje s (narůstající?) obhroublostí v celé společnosti; která pak plně odpovídá tomu, že nadpoloviční většina národa se dokáže identifikovat s prezidentem, který se vyznačuje způsoby jednání šovinistického neotesance.

Je nutno se skutečně ptát, kde se v českém národě bere tato míra obhroublosti a nenávistnosti.

Na jedné straně asi svou roli hraje to, že na rozdíl od společnosti vyspělého Západu česká společnost ještě neprošla fází té kultivace, která je spojená s dlouhodobým životem v liberální občanské společnosti.

Ale rozhodujícím faktorem nakonec asi byla opravdu ta desetiletí strávená pod totalitním režimem: neboť jak je vidět na německé populaci, i tady je v té východní (čili: postkomunistické) části Německa onen šovinismus a xenofobie rozšířen daleko více, nežli v části západní.

Otázkou je, jak dlouho vlastně bude trvat, než se postkomunistické a posttotalitní společnosti dokáží osvobodit od tohoto prožitého traumatu, a osvojí si alespoň v zásadě kultivované způsoby existence.

Luděk Ševčík - OSVČ

Já se domnívám, že český národ není xenofobní více, Neděle, 29.Listopadu 2015, 09:57:22

než národy na západ od něj. To je jen takové kálení do valstního hnízda. Český národ a vlastně všechny ty národy, které žily dříve pod tzv. socialistickým zřízením, jsou jen daleko více nedůvěřivé vůči propagandě. Je to logické. Někdo do nich tlačil 40 let propagandu a ony časem zjistily, že jim bylo lháno. I současná propaganda vykazuje znaky lži, takže jí věří jen ten, komu se hodí do krámu.
Jinak bude k oficiálním zprávám přistupovat ten, komu ve stejném stylu vymývají mozek 70 let a jinak ten, komu jen 25.
To, že obezřetnost je výhodou, potvrdily nedávné události. Zpětná vazba veřejnosti, které je na Západě nízká, nedovolila východním politikům pustit se do dobrodružství, které pod rouškou humanity vygradovalo ve velkou humanitární katastrofu. A Západ může dnes děkovat východním politiikům za to, že ta katastrofa není ještě větší.
Mají sice ti západní politici lehčí pozici, neboť mají masu líp ochočenou, ale, jak vidno, tahle snížená forma demokracie výhodou pro jejich občany není.
Netvrdím tím, že není potřeba, aby se náš národ více kultivoval. Jistě to potřebujeme hodně, demokracie je živý proces a je nutné ji stále zvelebovat. A že to potřebujeme, je vidno i zde. Vidět jiné názory jako názory nějakého chlívu jsou toho jasným svědectvím.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Neděle, 29.Listopadu 2015, 10:52:15

Český národ že je nedůvěřivý vůči propagandě? A co je současná oficiální česká vládní propaganda? - Nic jiného nežli neustálé litanie o tom, jak jsou všichni imigranti potenciálně nebezpeční, jakou jsou pro nás přítěží, a že nejlépe bude nevpustit do země ani jediného.

Opravdu se nezdá, že by současná většinová česká populace byla nějakým způsobem nedůvěřivá právě vůči této vládní propagandě.

-----------------------

Ostatně, za "chlév" tu nebyly označeny prostě jiné názory - nýbrž způsob jednání a chování jejich nositelů.

Martin Profant - Praha 7

Český národ je nedůvěřivý vůči propagandě, Neděle, 29.Listopadu 2015, 11:11:35

to berte, pane Poláčku, jako empirický ověřený fakt. Proto je propaganda u nás účinná jen tehdy, když se ji říká jinak. Právě tak český národ není xenofobní a xenofobie se mu hnusí: proto Zeman nezná Konvičku od té doby, co se o něm oficiálně dozvěděl, že je xenofob. On si do té doby jen myslel, že jen nemá rád čmoudy s ručníkem na hlavě a cigoše, ale to, že by byl xenofob, to ho nenapadlo.

Pavel Kolařík - informatik

Paní Šprynarová Neděle, 29.Listopadu 2015, 20:16:14

Nejlepším způsobem, jak vyvolat diskusi u některého článku, je sama tuto diskusi začít. A to přímo pod článkem, o který se jedná. Peskovat diskutující pod jiným článkem, že nediskutují tam, kde vy byste chtěla, mi nepřipadá jako nejšťastnější.
Pod článkem, který zmiňujete, skutečně není an jeden diskusní příspěvek. Ani Váš, paní Šprynarová.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Vyvolávání diskusí Pondělí, 30.Listopadu 2015, 06:57:2

není mým záměrem, pokouším se upozorňovat na problémy. Zda se při tom vždy podaří použít vhodný způsob, lze diskutovat.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Čeští nexenofobové Pondělí, 30.Listopadu 2015, 12:09:36

Ostatně, tu údajnou imunitu českého národa vůči xenofobním postojům asi ze všeho nejlépe vystihuje onen prastarý vtip:

"Nemám rád rasisty a negry."

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Pondělí, 30.Listopadu 2015, 12:11:34

Přičemž, dnešní aktualizovaná verze tohoto většinového českého postoje by zněla asi takto:

"Xenofob nejsem - ale žádný všivý imigrant ať nám sem neleze!"

Petrasek Milan - penzista

A teď jde o schopnost politické politiky pane Poláčku, Pondělí, 30.Listopadu 2015, 15:12:14

jak tuhle naznačil Bělohradský v salonu pod titulkem "Antipolitický národ".
Kvalita demokracie je odvislá od svižnosti, se kterou jakkoliv iracionální kritické "pravdy" promítnou do programu politické opozice.
Politická politika je proces schopnost veškeré protichůdné proudy "pravd" (o migrantu - jak všivém tak s civilizačním předstihem) přetavit v normativní pravidlo přístupné všem.
Neznalost a opomínání takovéhoto umění prý vedou horkým i studeným válkám ......... napsal V.B..
A nejen k fackovačkám....bych dodal.

Martin Profant - Praha 7

Milanovi Petráskovi Pondělí, 30.Listopadu 2015, 17:35:33

Myslíte, čím dříve se iracionální pravda o zhoubnosti imigrantů promítne do demokraticky provozované zásady: Bijte je, nikoho neživte?
On kdyby odrodilec Václav Bělohradský místo České otázky četl Haškovy Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona, pochopil by, že jsme už dávno dospělý politický národ, který chápe politickou soutěž zcela pragmaticky. Ale buďme k němu shovívaví, na intelektuála z pražské kavárny a někdejšího běžence zpustlého v mediterárním státě (vždyť Itálie, to máte skoro jako Řecko, taky se tam válej pod olivama a pijou, místo aby makali) je to ještě dobrý.

Petrasek Milan - penzista

Máte pravdu pane Profante, ale Pondělí, 30.Listopadu 2015, 20:26:43

podívejte se do toho Hamburku.
Před referendem o olympiádě, po celém městě stánky, kde nabízeli kapesní akvárium za souhlas s pravdou o nutnosti olympiády.
A přesto - celých 51 procent občanů odolalo kapesnímu akváriu a olympiádu odmítlo.
To by zakladatel SMP koukal jak se taví pravda podnikatelů do normativního pravidla přístupného skoro všem .....
.........bych řek.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

"Politická politika" páně Bělohradského Úterý, 1.Prosince 2015, 12:23:42

Jde o to, pane Petrasku, že onen zmíněný text nebyl ničím jiným, nežli dalším v dílem v nikdy nekončící telenovele V. Bělohradského o tom, jak strašlivě škodlivé a zhoubné je upínat se k jakýmkoli vyšším ideálům a hodnotám, a že ta jedině správná a spásná cesta spočívá v tom, všechny tyto vyšší ideály rozvařit v té bramboračce "politické politiky", čili onoho proslulého "demokratického kompromisu".

Zkusme si jenom tak pro zajímavost představit, jak by se podle tohoto Bělohradského modelu mohlo postupovat dejme tomu ve starém Římě - který, jak známo, byl systémem povýtce otrokářským.

A tak si představme, že by tu najednou někdo přišel s novou, velkou ideou nepodmíněné svobody a rovnosti. Pro všechny, tedy i pro otroky.

Takže, jak řečeno, bezpochyby velká humánní idea. V. Bělohradský by ovšem v oné době musel vzápětí ustaraně potřást hlavou: zavedení takové ideje, v její čisté podobě, to by přece nevedlo k ničemu jinému nežli ke sporům, střetům a občanským rozbrojům. Dejme tu věc přece raději napřed do senátu, tam ať se o tom naši senátoři porozprávějí, pohádají, a pak ať uzavřou nějaký rozumný, demokratický kompromis. Zkrátka, na místo nějakých vznešených, vzletných a nerealistických ideálů svobody pro všechny postavme docela profánní politiku. "Realpolitik," říkají tomu Němci.

No, pane Petrasku, co myslíte - jakým způsobem by asi vypadal ten "politický kompromis"? Jaký politický kompromis vlastně vůbec může dosáhnout otrok s otrokářem?...

Víte, pane Petrasku, po všech těch dramatických dějinných otřesech jmenovitě z minulého století s "velkými idejemi" je samozřejmě velice snadné, tyto ideje šmahem odmítnout a zavrhnout. A z této snadnosti sestřelení svého cíle pak profitují takoví autoři jako V. Bělohradský.

Jenže, nedá se nic dělat: dějiny lidstva byly vždycky nejen zápasem o chléb vezdejší, nýbrž zároveň právě i zápasem velkých idejí. Zápasem o to, jaké hodnoty v životě člověka, společnosti a státu vlastně mají platit. A jestliže někdo přijde s absolutním tvrzením, že nemají platit ž á d n é vyšší ideje - tak je to zase svého druhu světonázorová idea. Sice idea prázdná, idea negativní - ale je to idea, která se snaží prosadit jako platná a vůdčí.

Takže, nespoléhejme se slepě na autoritu prominentního autora; jeho projekt mířící zdánlivě pouze na umírnění konfliktů a sporů ve společnosti není ani zdaleka tak prost postranních úmyslů a vlastních programových záměrů, jak by se napohled mohlo stát.

Toto principiální odvrhnutí všech vyšších idejí neznamená nic jiného, nežli zbavení se vlastní odpovědnosti za další osud lidstva: přestaňme řešit všechny zásadní otázky existence člověka a lidstva, a všechny vysoké ideje rozemelme na masokostní moučku v mlýnici profánních politických tahanic a žabomyších sporů.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Úterý, 1.Prosince 2015, 12:30:51

A pokud byste snad chtěl nějaký přímý vztah k onomu tématu aktuální migrační krize, pane Petrasku, tak budiž:

Ano, bezpochyby v reálném životě společnosti je vždycky nutno znovu a znovu nacházet nějakou "správnou míru věcí", jak věděli už Platón a Aristoteles. A už i německá kancléřka Merkelová si musela postupně začít uvědomovat, že v reálném světě opravdu dost dobře není možné prostě jenom naplno otevřít své srdce (a státní hranice).

Ale to všechno - tj. nutnost realistického jednání stranou všech extrémů - to všechno ještě neznamená, že zároveň neexistuje povinnost v m r a v n í rovině nezaujmout zcela jasný a jednoznačný postoj, že jakýkoli projev xenofobie (respektive národního egoismu a šovinismu) je prostě ničemností, která se nakonec odrazí na vlastním národě samém. Kdo vypouští do světa zlo, na toho se to dříve či později vrátí zpátky.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Mohl by mi prosím Úterý, 1.Prosince 2015, 13:28:28

zde někdo výstižně a stručně vysvětlit rozdíl mezi neoliberalismem a liberální demokracií?

Děkuji.

Petrasek Milan - penzista

Neoliberalismus je ideologie vyproštěná z ideálů humanitních Úterý, 1.Prosince 2015, 18:39:22

Liberální demokracie zastává ideologii vzepětí evropského romantického idealismu, která spojuje etická maxima aristotelismu a křesťanství .......neníliž pravda pane Poláčku?
Neoliberalismus tuto ideologii zjednodušil dogmatickou vírou v regulaci mezilidských vztahů objektivní působením trhu, který usiuje o společenský růst a tím i "vylučuje vliv destruktivních společenských sil".
Výsledkem je růst růstu čehokoliv....bych upřesnil.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Liberální demokracie a neoliberalismus Středa, 2.Prosince 2015, 13:55:22

Tak tohle je velmi složité téma, paní Šprynarová. Já jsem jmenovitě o demokracii chystal celou řadu textů, kde jsem tuto záležitost chtěl osvětlit ze všech možných stran (vycházeje přitom právě z Aristotela a Platóna) - jenže od té doby co DR přestal přijímat mé texty už jaksi nemám možnost kde tyto analýzy zveřejnit.

Takže tady jen víceméně heslovitě: v bezprostřední rovině ten zásadní rozdíl skutečně přesně vystihl pan Petrasek, Především co se týče neoliberalismu.

Jenže, už sám pan Petrasek zmínil - opět velice správně - že ta liberální demokracie je "ideologií". A ideologie je - alespoň podle Marxe - vždycky zásadně "falešným vědomím". Je tedy jakýmsi odrazem reálných poměrů - ale odrazem a obrazem převráceným, který si o realitě dělá stále ještě nemalé iluze.

V podstatě se dá říci, že je to p r á v ě ten protiklad liberální demokracie - liberalismus, který jakožto celek odráží tu realitu v její úplnosti.

Ta celá, nezkrácená realita není nic jiného nežli moderní průmyslový věk spojený s moderním kapitalismem, který s sebou přinesl dva rozhodující faktory týkající se postavení člověka v jeho světě:

- na straně jedné bezpodmínečné osvobození lidské bytosti jakožto autonomního individua;

- na straně druhé faktické naprosté podřízení tohoto "osvobozeného" individua pod neosobní, odlidštěné, "odcizené" mechanismy trhu a kapitálu.

Tohle je tedy ten zásadní niterní protimluv a rozpor novodobé průmyslově-liberálně-kapitalistické éry; a ten ideový a ideologický protiklad mezi liberální demokracií a neoliberalismem odráží přesně onen protiklad existující v životní realitě.

Jestliže ona liberální demokracie reprezentuje ten moment osobní svobody a autonomie (spojené i s určitými obecně humanistickými ideály), pak neoliberalismus reprezentuje onen faktor faktické dominance materiálního nad ideálním, trhoveckého nad humánním.

Liberální demokracie a neoliberalismus jsou tedy skutečně protiklady - ale zároveň jsou stejně tak jenom dvěma stranami jedné a téže mince, totiž moderního průmyslového kapitalismu.

Je tedy naprostou iluzí domnívat se, že ta liberální demokracie by jednou - jakýmsi procesem postupné humanizace - mohla onen dravý neoliberalismus definitivně zatlačit do kouta. Liberální demokracie totiž nakonec vyrůstá z toho samého kořene jako ten neoliberalismus; a definitivně porazit neoliberalismus by vyžadovalo odstranit jeho kořen, který je ale stejně tak životní základnou liberální demokracie.

Daleko spíše nežli nepřátelé na život a na smrt jsou liberální demokracie a neoliberalismus nerozlučná dvojčata; jenom že to jedno dvojče ukazuje tu hezkou tvář kapitalismu, zatímco to druhé jeho drsnou a nepřikrášlenou realitu.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Za rozšíření znalosti Středa, 2.Prosince 2015, 15:46:41

v oblasti, která mi není blízká, panu Petráskovi a panu Poláčkovi děkuji.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Pane Poláčku, Středa, 2.Prosince 2015, 18:55:26

od čeho je vlastně osvobozen člověk (nebo individuum, jak píšete), když je podřízen slepým mechanismům trhu?

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Čtvrtek, 3.Prosince 2015, 07:00:39

Žižek má v jedné knížce větu :
Abyste se mohli osvobodit, musíte být svobodní.

Martin Profant - Praha 7

Paní Hajkové Čtvrtek, 3.Prosince 2015, 10:16:32

Může být osvobozen např. od libovůle feudálního pána či župního vedoucího, od diktátu takzv. náboženských vůdců, kteří mu zakazují poslouchat hudbu či nosit takový či onaký oděv, od cenzury a výjezdních doložek -- abych to shrnul, od okovů.
Doporučuji četbu německých exulantů pro roce 1933; nerad bych, aby se ta pedagogika dějin, připomínající význam té banální a nedostatečné liberální svobody opakovala.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Pravé osvobození Čtvrtek, 3.Prosince 2015, 16:09:55

Jediné opravdové a smysluplné osvobození člověka, je osvobození člověka od něho samého.

Totiž od odmítání Boha člověkem, od stavění se člověka na Boží místo, od lidského zbožšťování toho, co Bůh není.

Všechna jiná „osvobozování“, kterým říkáváme „emancipace“, „zbavení se pout“, „osamostatnění“ či nějak podobně, jsou jen prázdnými hesly. To proto, že při nich nemyslíme na Pána Boha, ale jen a jen na člověka a jeho pomíjivé cíle. Jednou je takovým „cílem“ národ, podruhé marxismus-leninismus a potřetí třeba volná ruka trhu. Jednou je takovým karabáčem upleteným člověkem pro člověka požadavek národní příslušnosti, podruhé vzývání povinné ideologie a potřetí diktát ekonomických stimulů.

Není divu, že po takovém „osvobozování“, v němž není místo pro Boha, dojdeme pokaždé k témuž: k dalšímu utlačování člověka člověkem.

S přáním všeho dobrého všem, Jiří Vyleťal

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Osvobození a svoboda Čtvrtek, 3.Prosince 2015, 16:54:16

Paní Hájková, co se týče toho rozdílu mezi osvobozením člověka (prostřednictvím moderního kapitalismu) a jeho ovládnutím ("Verknechtung") tím samým kapitalismem, tak tady za mě v podstatě vše základní řekl už pan Profant. Kapitalismus osvobozuje člověka od jeho feudálních závislostí a podřízeností - ale zároveň ho podřizuje svým vlastním závislostem a tlakům.

Poněkud jinou dimenzi tohoto problému obsahuje ona záležitost, kterou pan Vyleťal zmínil jako "emancipaci". Tady nelze jinak, nežli panu Vyleťalovi dát plně za pravdu.

Je to skutečně zcela zásadní omyl (a je to až vysloveně drastický sebeklam novodobého člověka), že se pojem "svoboda" zaměňuje s pojmem či aktem "emancipace".

Já už jsem tento zásadní rozdíl kdysi zmínil, takže ještě jednou: emancipace není svoboda.

Emancipace je jenom jedním z aspektů svobody člověka; ale není to aspekt nejdůležitější, a v určitém smyslu to ani není aspekt nepostradatelný. I když právě ten novodobý člověk maximalizoval právě jenom ten aspekt emancipace (tj.: pouze osobní nezávislosti), a tuto emancipaci považuje za svobodu celou, za svobodu pravou.

Ten zásadní rozdíl spočívá především v rozdílnosti mezi pouze n e g a t i v n í m vymezením na straně jedné, a mezi p o z i t i v n í m pojetím na straně druhé.

Emancipace je pouze negativní; je to pouze - víceméně jednorázový - akt osvobození se o d něčeho. Od něčí nadvlády, od tyranie, od totalitního režimu. Prvotní okamžik po tomto aktu osvobození (emancipace) je samozřejmě pln opojení, a člověk v tu chvíli velice snadno uvěří, že s těmi svrženými okovy zároveň získal bez dalšího neomezený horizont své pravé lidské svobody. Jak ale ukazují i naše národní zkušenosti, po takovéto revoluční euforii zákonitě následuje porevoluční kocovina. Ta euforická vlna velice rychle opadne pod tlakem všedních dnů; a není-li tu dáno nic, co by tyto všední dny naplnilo autentickým lidským obsahem, pak se z onoho vzletného slova "svoboda" stává čím dál tím více jenom prázdná floskule. Či přímo nová - falešná - ideologie.

Ta "emancipace": jak zcela správně podotýká pan Vyleťal, do jejích osidel upadl i marxistický projekt komunistické revoluce. Marx sice měl velkou dějinnou (i filozofickou) pravdu v tom, že se nespokojil s pouhou občanskou emancipací (čili s politickým systémem liberální demokracie), a že žádal emancipaci hlubšího, důsažnějšího typu - emancipaci i od nejen sociální nerovnosti v běžném slova smyslu, nýbrž i od oněch slepých mechanismů trhu a kapitálu, jak zde o nich byla řeč.

To všechno je bezpochyby velký přínos Marxe pro hlubší pochopení rámcových podmínek pro osvobození lidské bytosti od všech vnějších závislostí; ale nedá se nic dělat, nakonec i samotný Marx se zastavil právě jenom u té "emancipace".

Samozřejmě, je možno namítnout, že Marx přece chtěl daleko více, nežli jenom svržení nadvlády kapitálu: on chtěl přece člověka plně rozvinutého, činorodého, tvůrčího, který v osvobozeném světě může plně realizovat "všechny své schopnosti a možnosti".

Ano, to všechno je pravda - to všechno opravdu Marx chtěl.

Jenže: něco c h t í t, a něco reálně vytvořit - tak to může být opravdu velice zásadní rozdíl.

Vraťme se ještě jednou k onomu protikladu negativní - pozitivní (pojetí svobody). Marx bezpochyby chtěl pozitivní obsah - ale veškeré své úsilí fokusoval nakonec právě jenom na ten n e g a t i v n í aspekt - na odstranění kapitalismu. To, že tento ryze negativní akt s sebou automaticky přinese i všechny ony zmíněné pozitivní aspekty a obsahy - to všechno byla nakonec pouze Marxova "zbožná přání".

A to všechno vyplývá z toho, že Marx nakonec nikdy neměl člověka jako takového. On měl své třídy, on měl své vykořisťované - budiž mu přiznána zásluha, že bojoval za práva utlačovaných a vykořisťovaných, ale samotného člověka, v jeho nitru, v jeho duši, v onom celém širokém horizontu jeho bytí, nikdy nedokázal dosáhnout. A proto také nijakým způsobem nemohl přispět k zodpovězení otázky, jakým způsobem je vlastně možno vytvořit pravou, pozitivní svobodu této lidské bytosti.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Osvobození a svoboda u Žižeka Čtvrtek, 3.Prosince 2015, 17:07:14

"Abyste se mohli osvobodit, musíte být svobodní." - Tak tohle že napsal Žižek? - To je mi opravdu líto; já jsem tuto myšlenku až doposud považoval za mou vlastní! ;-D

Ovšem, kořeny této myšlenky sahají samozřejmě daleko hlouběji do minulosti, přinejmenším až do antiky.

Neboť už velcí antičtí myslitelé z tohoto vědění vycházeli s naprostou samozřejmostí: člověk si svou svobodu musí v prvé řadě vybojovat, vypracovat sám na sobě. A to sice v souboji se svou vlastní pohodlností, se svými vlastními vášněmi, které ho strhávají tam či onam, ale nedovolují mu spočinout v klidném, vědomém a rozmyslném středu všech věcí.

Připomeňme si, že jednou ze čtyř hlavních, "kardinálních" ctností antiky byla právě "rozmyslnost"; a vedle ní ještě i "moudrost". Tedy celá polovina z oněch základních ctností (dnes bychom spíše řekli: charakterových vlastností) cílila na všestrannou kultivaci osobnosti jedince.

To poselství antiky je jednoznačné: nikdy nemůže být skutečně svobodným ten, kdo si sám v sobě nedokázal vypracovat právě tuto vnitřní, osobní a duchovní svobodu.

A právě tímto směrem zjevně míří i ona věta Žižeka: žádné - pouze vnějškové - osvobození nikdy nemůže učinit opravdu svobodným toho, kdo není svobodný sám v sobě, ve svém vlastním nitru.

V tomto smyslu je dnešní svět právě naopak naprostým popřením onoho antického postoje: člověk je dnes individuálně svobodný - ale tuto svou "svobodu" vyžívá radostně v naprosté závislosti na všech těch laciných a povrchních lákadlech a svodech konzumního, a vůbec ryze materialistického světa.

Martin Profant - Praha 7

Josefovi Poláčkovi Čtvrtek, 3.Prosince 2015, 17:18:39

Ono není ani Žižekova :-) Jako paradox svobody jin najdete opakovaně u Marcuse a Hannah Arendtová ji spojila s myšlenkou Rosy Luxemburgové o magii revolučního boje, kdy si v boji o svobodu vytváříme pojem sebe sama jako svobodných a ke svobodě způsobilých lidí (Luxemburgová takto popisovala a prožívala polskou (ruskou) revoluci z roku 1905)

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Čtvrtek, 3.Prosince 2015, 18:12:23

Všechno to jsou jen slova, na jejichž významu se neshodneme. Každý si totiž pod pojmy emancipace nebo svoboda představí něco jiného.
Osvobodit se od vášní, pane Poláčku? Co když je vášní někoho například „páchat“ dobro? Je dobré se od takové vášně osvobozovat?
O svobodě se také dají dělat zajímavé úvahy – vždycky se píše "svoboda od něčeho" (od někoho) nebo "svoboda k něčemu".... Možná o svobodě "od čeho a k čemu" uvažoval už apoštol Pavel. Ten napsal v jednom svém listu: „Ode všech jsem svobodný, ale učinil jsem se služebníkem všech...“
Možná je to zvláštní, ale kdyby svobodný nebyl, nemohl by být služebníkem všech. To by totiž byl služebníkem jen někoho.

Petrasek Milan - penzista

Masakr i blaho jsou přirozenou cenou za svobodu Čtvrtek, 3.Prosince 2015, 20:00:1

Svobodný, člověk - emancipovaný od závislosti na dosud určujících pudových instinktech, které utvářejí mezilidské/společenské vztahy - není znám.
Známe, ale touhu člověka po svobodě a následky jeho pokusů o svobodu.
Známe výsledky takových pokusů a víme že jsou plně v područí charakteru jeho mentálního založení.
Dramatickým problémkem tak nadlouho zůstává poznání, že znalosti svobodného stavu nejsme schopni.....bych nespokojeně dodal.



Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Člověk a svoboda Pátek, 4.Prosince 2015, 14:03:41

Ano, poslední věta pana Petraska naprosto přesně vystihuje ten zásadní problém, před kterým v současné době vývoje lidské civilizace stojíme.

Svoboda se stala ústředním heslem v současné době dominující euroatlantické civilizace - ale ve skutečnosti nikdo není schopen pozitivně vymezit, v čem tato svoboda má vlastně spočívat. K mání je jenom to formální, negativní vymezení, jak jsem ho už popsal výše - jakožto prakticky neomezená autonomie izolovaného individua dělat co se mu jen zlíbí.

A my nemáme žádný pozitivní pojem o svobodě člověka - protože my nejsme schopni říci a určit ani to, co je vlastně člověk sám!!

Každá epocha, každý typ společnosti jsou spjaté s určitým způsobem definice, sebepojímání člověka, lidské bytosti. Po téměř dvě tisíciletí evropské civilizace byl člověk principiálně pojímán jako výtvor Boží - se svými povinnostmi vůči svému Stvořiteli, ale zároveň s nárokem na Jeho lásku a odpuštění.

Novodobý liberalismus definoval člověka jako individuum oproštěné od všech vnějších závislostí (včetně závislosti na tom či onom bohu respektive náboženství) - ale jak jsme si ukázali, ve skutečnosti tento liberalismus toto "osvobozené" individuum uvrhl jak do nových závislostí na (kapitalistickém) systému, tak ale ho v jeho výsostné individualitě nechal plně na pospas jeho nevědomým a nereflektovaným instinktům a emocím (v prvé řadě instinktu poživačnosti).

Marxismus - v opozici vůči tomuto liberalismu - člověka pojal jako bytost zásadně společenskou a pospolitou. S tím, že nikoli ve své robinsonské izolovanosti, nýbrž naopak pouze a výhradně v činorodé, kreativní spolupráci se všemi ostatními lidská bytost dojde svého plného humánního naplnění.

A bezpochyby, Marx měl v tomto svém pojetí velký kus pravdy. Totiž, měl přesně tu část pravdy, která chybí onomu liberalisticko-individualistickému pojetí člověka. - Na straně druhé je ovšem faktem i to, že toto marxistické striktně kolektivistické pojetí člověka postrádá zase přesně tu pravdu o člověku, kterou postihuje a vyjadřuje onen liberalismus - totiž pravdu o nepodmíněné autonomii lidského individua.

Takže, máme zde v současné době dvě zcela protikladná pojetí člověka; staví se tedy otázka, co s tím.

Jak řečeno, každá z obou náprotivných stran má svou část pravdy; ale žádná z nich nemá pravdu celou.

Máme tu tedy před sebou zcela klasický dialektický protiklad; a podle zákonů dialektiky je řešení této dichotomie možné jenom cestou dialektické syntézy tohoto protikladu.

Připomeňme v tuto chvíli jenom zcela obecně: dialektická syntéza nespočívá v pouhém "složení" obou náprotivných momentů v jeden celek; nýbrž ten nově vzniklý útvar je zcela novou kvalitou, která řádově přesahuje oba výchozí momenty.

A tak před námi stále stojí ta základní otázka: c o je vlastně člověk? A v čem spočívá jeho pravá svoboda?

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Vášeň a dobro Pátek, 4.Prosince 2015, 14:13:46

Ano, paní Hájková - to je skutečně jeden ze zásadních problémů otázky (a je možno právem říci: mystéria) lidské svobody.

Vraťme se k oné antice: dokázat ukrotit své osobní vášně, to byl pro ni skutečně základní předpoklad pro vypracování vlastní (kultivované) osobnosti. A svobodný muž mohl být - alespoň podle velkých myslitelů oné doby - svobodným právě jenom do té míry, do jaké dokázal tyto své počáteční vášně ovládnout.

Na straně druhé tomu opravdu není tak, že by ideálem byl nějaký způsob vyhaslé poustevnické existence, s naprostým potlačením všech lidských emocí a hnutí.

Nejde o to, potlačovat a popírat vlastní niterná hnutí a emoce vůbec; ale jde o to, naučit se rozlišovat mezi těmi, které člověka strhávají k přízemním způsobům existence, a mezi těmi, které ho naopak kultivují a zušlechťují.

Právě proto vedle té principiální antické ctnosti "rozmyslnosti" či "uměřenosti" stojí zároveň také ctnost m o u d r o s t i - neboť je to právě tato moudrost, která nám umožňuje rozeznávat, co je pravé, dobré - a co je falešné a špatné.

Takže, jednou větou by bylo možno říci: nebraňme se svým touhám a emocím; ale pečujme důsledně o to, aby nás naším životem poháněly a motivovaly pouze city a touhy pravé a správné, a nenechme se ovládat vášněmi a instinkty nízkými a destruktivními.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.