Prezident Zeman se zbytečně zaměřuje na některé zahraničně politické otázky, které souvisí s kádrováním našich spojenců z EU či NATO. Myslím, že prezident by měl být v této záležitosti velmi obezřetný. Řecko je sice v rámci EU jakousi mičudou, do které si každý může dle libosti kopnout, a vesměs to domácí publikum v libovolné evropské zemi nezarmoutí, ale pracovat s negativními emocemi za každou cenu je tak trochu trapné. Byť to politické body — a o to tu primárně jde — nesporně přináší.

Ani se nedivím poněkud bouřlivé reakci Řeků na Zemanův výrok. Odvolání velvyslance z Prahy je vlastně takovou drobnou výstrahou nejen Miloši Zemanovi, ale i dalším středoevropským politikům, kteří se neodvažují kádrovat chyby, které dělají například Merkelová, Hollande či Cameron, ale do Řecka si kopnou rádi. Mám na mysli politiky maďarské, ale i slovenské.

Chápu, že pokud jde o body sbírané na domácím politickém kolbišti, kopnutí do Řecka velkou část voličů potěší, byť z českých ani z maďarských, ba ani ze slovenských kapes do Řecka zatím nepřišlo ani euro.

Jde však o vážnější věci než o jednu chybu prezidenta. Jde o to, že česká politická elita, na prvním místě Miloš Zeman, ale také Andrej Babiš, si hledá alibi pro to, aby nemusela tvrdě pracovat na přijetí eura.

V listopadu 2013 Singer a spol., podařené vedení ČNB, v zájmu jisté finanční skupiny de facto devalvovali českou korunu o 8-9 procent. Do dneška tuto sovu chybu nenapravili a devalvace české koruny se samozřejmě líbí některým vývozcům, kteří by jinak už z mezinárodních trhů museli zmizet. Nemají konkurenceschopné zboží a udržují výrobu často jen za hladové mzdy.

Rozhodnutí ČNB ale ohrožuje i modernizaci českého průmyslu, protože strojírenské výrobky, tedy stroje a zařízení, dovážíme až o 8—9 procent dráž, než bychom museli.