Český rozhlas selhává při informování o tématu migrace, tvrdí analýza

Podle jedné ze čtyř analýz vysílání Českého rozhlasu, které si nechala vypracovat Rada ČRo, Český rozhlas ne zcela naplňuje svou zákonem vymezenou funkci informovat o tématu migrace. Ostatní analýzy odhalily spíše méně vážná pochybení.

(vd)

07.04.2016 16:06

_esk__rozhlas

Výběrová řízení na analýzy Český rozhlas vypsal v průběhu loňského roku, a to pro potřeby Rady ČRo. Foto Ondřej Kořínek, Wikimedia Commons

Rada Českého rozhlasu zveřejnila čtyři nezávislé analýzy vysílání, první se věnuje „ukrajinské krizi“ ve vysílání Českého rozhlasu, druhá mediální prezentací tématu migrační vlny, třetí vybraným pořadům ČRo Dvojka a čtvrtá kauze Agrotec.

Ukrajinská krize
Materiál analyzující vysílání Radiožurnálu a ČRo Plus o tzv. ukrajinské krizi v období od začátku loňského ledna do konce října konstatuje, že obě stanice přistoupily vyváženě k hlavním aktérům konfliktu, jimiž byly Rusko a Ukrajina.

„Výsledky předkládané analýzy tedy ukazují, že Český rozhlas při pokrývání tématu ukrajinské krize ve sledovaném období nepostupoval v rozporu se svými povinnostmi veřejnoprávního média,“ uvádí se v dokumentu.

Analýza valence příspěvků vůči jednotlivým aktérům nicméně prokázala, že část příspěvků reprezentujících Rusko vykazuje vůči tomuto subjektu negativní valenci. „Vůči ukrajinské straně jsme podobnou míru negativní valence nezaznamenali,“ píší autoři analýzy a dodávají, že s ohledem k asymetrické roli obou aktérů v konfliktu a ke konkrétním krokům Ruska během ukrajinské krize podle nich nelze tuto hodnotící valenci považovat za porušení vyváženosti.

Kvalitativní analýza pak nalezla ve zkoumaných pořadech dílčí pochybení kmenových žurnalistů ČRo, především se jedná o nejasné zdrojování a kontextualizaci informací. Tato pochybení ovšem nedosáhla četnosti ani intenzity, na základě kterých by bylo možno hovořit o porušení principu objektivity a vyváženého informování posluchačů v celku analyzovaných vysílání daných pořadů.

Za problematickou stránku analyzovaných pořadů dokument označuje identifikaci protiruského diskurzu, který má tendenci prostřednictvím zejména nepřesně zdrojovaných informací vytvářet negativní obraz Ruska.

„V celku všech analyzovaných vysílání, příspěvků a promluv,“ tvrdí autoři, „má ovšem tento diskurz pouze marginální výskyt a nelze jej považovat za narušení objektivity a vyváženosti.

Migrace
Materiál, který na necelých devadesáti stranách rozebírá téma migrace ve vysílání Radiožurnálu a ČRo Plus uvádí, že obsah zkoumaných relací na obou stanicích vykazuje disproporce v reprezentaci tématu migrace, a to co do aspektů, atributů i kontextů zveřejňovaných událostí.

„Tyto disproporce lze označit za nejsignifikantnější princip strukturující informování o tématu migrace v rámci všech zkoumaných relací. Provedená analýza ukázala, že z širokého spektra potenciálně reprezentovatelných aspektů/atributů/kontextů události jsou v rámci zkoumaného období výrazně nadreprezentovány události s negativní zpravodajskou hodnotou, přičemž míra jejich nadreprezentace vzrůstá s jejich geografickou (či kulturní) blízkostí,“ píše se v analýze.

Současně lze prý ve výrazném podílu výpovědí k tématu identifikovat jejich tematizaci způsobem, jejž nelze považovat za akceptovatelný pro médium veřejné služby a který reprezentaci události významově posouvá a zkresluje. Děje se tak prostřednictvím narativní výstavby založené na konstruování opozice „My“ versus „Oni“.

Autoři dokumentu pak dodávají, že lze v obecné rovině většinu charakteristik reprezentace tématu migrace na stanicích ČRo Radiožurnál a ČRo Plus označit v kontextu požadavků vyplývajících z legislativního a etického rámce fungování ČRo jako více či méně problematické.

Zdůrazňují přitom, že analýza nedokáže odpovědět na otázku, zda k uvedeným prohřeškům dochází ze strany novinářů ČRo vědomě a záměrně, nebo jsou výsledkem vlivu tzv. mediálních rutin na jejich každodenní práci.

„Ve vztahu k zásadám vymezeným Kodexem ČRo můžeme na základě výše uvedeného konstatovat, že při informování o tématu migrace ČRo ne zcela naplňuje svou zákonem vymezenou funkci,“ píší autoři v závěru analýzy s tím, že vysílání obou stanic selhává i v poskytování „ve svém celku vyvážených a všestranných informací”.

Vybrané pořady stanice ČRo Dvojka
Tato analýza se zabývá třemi pořady: ranním proudovým vysíláním od 7:00 do 8:00, pořadem Nezatloukat, o vztazích aneb my dva a čas a relací Dvanáct ve dvanáct. Podle autorů dokumentu nastolují všechny tři pořady základní koncepční otázku: pro koho je daná stanice určena, na koho se obrací svým moderátorským projevem a obsahovou skladbou.

Podle nich není zároveň zcela jasné, co je míněno cílem „být stanicí pro celou rodinu”. Upozorňují v této souvislosti na fakt, že se stále rostoucí nasyceností rozhlasového „trhu“ lze obecně identifikovat signifikantní tendenci růstu diverzifikace a specializace obsahu vysílání.

Tuto strategii následně označují za jedinou možnost, jejímž prostřednictvím se například nově vznikající rozhlasová stanice může „uchytit” ve vysoce kompetitivním prostředí a pokoušet se budovat skupinu „kmenových posluchačů”.

„Patrné je to jednak v souvislosti s růstem počtu stanic specializujících se na konkrétní hudební styly, žánry, a jednak v souvislosti s růstem obliby internetových rádií, zejména těch, která umožňují přizpůsobovat si programovou skladbu vlastním preferencím,“ vysvětlují.

Skutečnost, že se Dvojka vydala opačným směrem tak může být v delším horizontu kontraproduktivní – vysoká variabilita a současně i výrazně variující kvalitativní úroveň programové skladby představují značné riziko pro odchod dosavadních posluchačů a jen malou motivaci pro rozšíření posluchačské obce o posluchače mladších věkových kategorií

Podle autorů dokumentu totiž takto koncipovaná programová skladba nemá šanci zaujmout a je nutno zohlednit fakt, že se snižujícím se věkem roste povědomí potenciálních posluchačů o alternativách, a to zejména ve sféře online médií.

Kauza Agrotec
Připomeňme nejprve, oč v kauze šlo. Kauza Agrotec byla součástí širší „korupční agendy“ týkající se České pošty, která byla medializována již na počátku roku 2014. V lednu téhož roku totiž zasahovali policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v budově České pošty v Praze. Zásah proběhl v souvislosti s možnou manipulací s veřejnými zakázkami na stavební práce.

Následovalo několikaměsíční vyšetřování a v návaznosti na ně policie v polovině dubna prohledala i areál společnosti Agrotec v Hustopečích. Tato společnost kromě jiného České poště dodává a spravuje vozový park. Dva zaměstnanci firmy pak byli v této souvislosti vyslýcháni.

Firma Agrotec se primárně zabývá prodejem zemědělské a stavební techniky a jako taková patří do konsorcia firem společnosti Agrofert Andreje Babiše, který obvinění své firmy odmítl a označil je za účelová, s cílem poškodit jeho osobu.

V létě loňského roku se objevila další korupční kauza v souvislosti s Českou poštou. Podnikatel Lukáš Čadek ji zažaloval o 27 milionů korun kvůli plánované, avšak nezrealizované spolupráci. Pomoc při řešení této situace mu údajně nabídl člen středočeské ČSSD Kamil Choc, který za tuto pomoc měl, podle medializovaných audionahrávek, požadovat dva miliony korun pro ČSSD a jeden milion pro ministra vnitra Milana Chovance.

Chovanec všechna nařčení odmítl a sám podal trestní oznámení, na základě kterého začala policie údajnou korupční nabídku vyšetřovat. Následně požádal premiéra Bohuslava Sobotku o svolání předsednictva Bezpečnostní rady státu, které by tuto kauzu projednalo, protože dle jeho slov mohlo jít o pokus destabilizovat situaci v resortu vnitra.

Pokud jde o vysílání ČRo, autoři tvrdí, že Český rozhlas obecně poskytl kauze Agrotec ve svém vysílání ve sledovaných pořadech velmi omezený prostor.

Kvantitativní analýza přitom zahrnovala pořady Hlavní zprávy ve 12:00 a v 18:00 včetně rozšířených Hlavních zpráv, pořad 60 minut a Čtení z domácího tisku, dále autoři dokumentu analyzovali 210 různých relací v celkové délce bezmála devadesáti hodin.

„Příspěvky, které nějakým způsobem tematizovaly kauzu Agrotec, se však vyskytly pouze v pěti pořadech (tj. ve 2 % relací), a jejich celková stopáž činila pouze zhruba čtyřiatřicet minut. V rámci zpravodajství Českého rozhlasu se objevil pouze jediný relevantní příspěvek,“ uvádějí.

Ani ten však údajně nepojednával o kauze Agrotec jako o hlavním tématu. „Tento zcela marginální prostor, který ve svém hlavním zpravodajství věnoval Český rozhlas kauze Agrotec lze označit za problematický,“ vyvozují z analýzy.

Jinak řečeno, ve sledovaných pořadech v rámci zvoleného období Český rozhlas agendu Agrotec téměř nenastoloval. „Pracoval s ní jen fragmentovaně a začleňoval ji jen jako okrajové téma či subagendu jiné agendy – potenciálního úplatku pro ministra vnitra Milana Chovance.

Přesto, tvrdí autoři dokumentu, nelze konstatovat, že by v tomto bodě došlo k zjevnému porušení objektivity a vyváženosti.

Výběrová řízení na analýzy Český rozhlas vypsal v průběhu loňského roku, a to pro potřeby Rady ČRo. Ta totiž nemůže vyhlásit výběrové řízení sama, neboť nemá právní subjektivitu. Z výběrového řízení vzešli čtyři dodavatelé, kteří o jednotlivé analýzy po dobu tří let soutěží v tzv. minitendrech.

V druhé polovině roku 2015 byly prostřednictvím prvního takového minitendru zadány čtyři analýzy. Dokumenty byly Radě ČRo předány v polovině března.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.