Při nepokojích, které vypukly v pátek večer mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami v Náhorním Karabachu, zemřelo nejméně třicet vojáků. Střety mezi oběma státy pokračují navzdory tomu, že Baku (hlavní město Ázerbájdžánu) vyhlásilo příměří. Zástupci Ázerbájdžánu v neděli prohlásili, že se rozhodli „jednostranně zastavit nepřátelská akce“.

Oznámili, že bojové operace z jeho strany již nebudou pokračovat. Jestliže však Arménie bude pokračovat v útocích, opět udeří. Těžké boje, které vypukly během víkendu, byly nejhorší za posledních téměř třiceti let

Podle mluvčího ministerstva obrany Arménie, Artsrununa Hovhannisyana, „situace nadále zůstává napjatá“. Dále uvedl, že prohlášení o zastavení boje ze strany Ázerbájdžánu je informační past a neznamená jednostranné příměří. 

Náhorní Karabach

Náhorní Karabach („černá zahrada“) neboli Artsakh je hornaté území, která se nachází v jihozápadní části Ázerbájdžánu. Přesto, že oficiálně je území stále součástí Ázerbájdžánské republiky, v současnosti je autonomním a nezávislým státním útvarem podporovaným Arménskou republikou v čele s prezidentem Bako Sahakjanem. Mezinárodním společenstvím však není uznán a je stále spravován jako součást ázerbájdžánského státu.

Na území dnešního Karabachu žije přibližně sto padesát tisíc obyvatel, převážně Arménů. Toto území je úzce spojeno s arménskou kulturou, která jej považuje za symbol arménské státnosti a křesťanství. Ázerbájdžánci však také dokládají své historické kořeny s tímto územím. Připomínají příchod prvních turkických kmenů a jejich integraci do místní populace v 11. století.

↗

V nedávné době se výrazně zvýšily nepokoje, v neposlední řadě také proto, že obě strany získaly mnohem sofistikovanější zbraně. Repro DR

Možné příčiny konfliktu

Byť samotný konflikt přesahuje současnost a sahá daleko do minulosti, mnozí autoři zabývající se touto tématikou skutečné příčiny konfliktu hledají spíše v moderních dějinách. Válka začala v pozdním sovětském období, vyžádala si více než dvacet tisíc lidských životů a skončila příměřím v roce 1994. Definitivní řešení ale nepřinesla.

Jedním z možných příčin je samotná poloha Náhorního Karabachu. Umístění území představuje největší zdroj konfliktu, protože Arménie podporuje práva na sebeurčení karabašských Arménů, a snaží se tak pro ně znovu získat Náhorní Karabach, zatímco Ázerbájdžán se odmítá vzdát územní celistvosti.

Náhorní Karabach je převážně chudým územím s nevelkými zásobami nerostných surovin či větším průmyslem. Zatímco velká část světových konfliktů je vedena právě o přírodní zdroje, nerostné suroviny nebo kontrolu nad vyspělým průmyslem, v případě Náhorního Karabachu se jedná spíše o boj o zásoby minerální vody. Kvalitní voda je totiž jedním ze zdejších velice cenných zdrojů vzhledem k přírodních podmínka, které na ázerbájdžánské území panují.

Současné boje mohou být přirozeným výbuchem napětí, které v Náhorním Karabachu po celá léta existovalo. V nedávné době se však výrazně zvýšily nepokoje v neposlední řadě také proto, že obě strany získaly mnohem sofistikovanější zbraně. Místo minometné palby se objevily zprávy, že země nasazují těžké zbraně (poprvé od roku 1994), které způsobují mnohem rozsáhlejší a nepředvídatelné škody.

Ázerbájdžán také v posledních letech používal své ropné bohatství ke koupi moderních zbraní. Nakoupil za zhruba čtyři miliardy dolarů nové, převážně ruské zbraně. To mohlo vyvolat strach, který vyústil k vyhrocení současného stavu.

V Náhorním Karabachu mají přímé zájmy dva velmi nepředvídatelní hráči — Turecko a Rusko. Rusko v Arménii udržuje malou základnu a turecký prezident Erdogan ve svém prohlášení naopak podpořil Ázerbájdžán.

Turecko a Rusko měly dříve silné obchodní vztahy. Potom, co v listopadu Turecko sestřelilo ruské vojenské letadlo, které podle prezidenta porušilo jejich vzdušný prostor, jejich vztahy ochladly. Nyní je jasné, že budou usilovat o převahu v tomto regionu.

Jedná se bohužel o prostředí historicky ovlivněném předsudky a nedůvěrou. To se však zmnohonásobilo po zpolitizování otázky Náhorního Karabachu. Vliv mezinárodních elit a dlouhodobá neshoda mezi oběma státy vede ke stálé eskalaci konfliktu. Jsme tak svědky pokračování boje, který může ovlivnit i vztahy v Evropě. Osud Náhorního Karabachu je nejistý. Je však zřejmé, že řešení této otázky bohužel nenastane ani v blízké budoucnosti.