Amazonie — srdce temnoty

Lukáš Senft

V Amazonii praskla ropná potrubí a do řek se vyhrnulo téměř půl milionu litrů ropy. Místní komunity se sdružují k odporu.

Ropa je jako Bůh. Stvořila prakticky všechno, co používáme, a lidé kvůli ní umírají. Devadesát pět procent potravin se nyní vyrábí s její pomocí, ostatně jako i devadesát pět procent veškerých výrobků. Například na jeden počítač padne zásoba ropy vážící desetkrát více než samotný přístroj. A stejně jako starozákonního Hospodina, i ropu baví šprťouchlata s vodou.

Na konci ledna se nad Amazonií spustily těžké deště. Jejich nápor byl tak silný, že uvolnil sesuv půdy a ten potrhal potrubí odvádějící ropu. Není divu. Trubky zastaraly, pocházejí ze sedmdesátých let. Do řek se vyhrnulo tři tisíce barelů ropy, tedy téměř půl milionu litrů. Vnikly do řek Chiriaco a Morona, dvou přítoků Amazonky na severozápadě Peru.

Bílí zabijáci

Nehoda ohrozila zásoby vody, na kterých závisí téměř deset tisíc lidí. V okolí totiž žije nejméně osm domorodých achuarských komunit. Místní aktivista Marco Arana Zegarra na internetu zveřejnil fotografie místních — brodí se vazkou hmotou, která pokryla hladinu, odkapává z větví a pohlcuje listy a květy na březích. „Kde jsou ti, co za tohle nesou zodpovědnost?“ ptá se.

Viníkem je společnost Petroperú. Ale nebylo by spravedlivé vyčítat jí naprostou lhostejnost. Podle Zegarra milosrdně rozdala místním obleky, aby se jim ropa alespoň lépe vynášela. Prezident ropné společnosti German Velasquez nicméně popřel, že by platili dětem za vyklízení řek. Poté ale přiznal, že zvažoval vyhazov čtyř pracovníků, včetně jednoho, který prý dětem povolil vybírat surovou naftu z vln.

×