Dohoda EU s Británií bude. Otázkou je jaká a kdy
Petr JedličkaPetr Jedlička rozebírá, v čem spočívají současné požadavky konzervativního premiéra Velké Británie na úpravu vztahu k EU, a upozorňuje, který a proč je jak nebezpečný.
Vedle migrační krize se má stát hlavním tématem aktuálního summitu evropských premiérů a prezidentů v Bruselu úprava vztahů s Británií — přijetí, odmítnutí nebo přepracování dohody o změně podmínek britského členství, jejíž návrh si prosadil současný konzervativní premiér Spojeného království David Cameron.
Jednání to budou jistě napínavá. Podle přehledu BBC se má začít už dnes před večeří v 16:45 a po jídle v 19:00 se bude rokovat až do noci. Pokud nebude dosaženo kompromisu, proběhne v pátek ráno v osm „Anglická snídaně“ a po ní se bude jednat zase. Stálý předseda Evropské rady, tedy onoho sboru prezidentů a premiérů EU, Donald Tusk se již nechal slyšet, že „uzavření dohody je nezbytné“. Jinak prý totiž „existuje zcela reálné riziko, že Británie EU opustí“.
Ve skutečnosti ovšem britská otázka zase tak příliš nehoří. S ohledem na programové prohlášení současné britské vlády musí být vyřešena přibližně do podzimu 2017 — na rozdíl třeba od sporů kolem uprchlíků, jejichž vyjasnění bude odloženo nejpozději na mimořádný summit na konci února nebo na řádný summit 17. března.
Jelikož ale průlom v otázce zvládání migrační krize z aktuálního summitu téměř jistě nevzejde (byť třeba už jen proto, že s Tureckem se ještě stále jedná), snaží se Tusk a další postavy z dnešního vedení EU tlačit, aby měl summit alespoň jiný hmatatelný výsledek — právě dohodu s Británii.
Tlak na spěch se přitom hodí i Cameronovi, protože chce za A) vypsat referendum, které slíbil k otázce setrvání v EU, ještě před tím, než britští evroskeptikové vybřednou ze současných třenic; za B) zvládnout celou věc co nejrychleji, neboť se bojí, že EU bude za rok ještě méně oblíbená než dnes; a za C) využít téma referenda v kampani před květnovými místními volbami, v nichž konzervativcům kromě jiného hrozí, že ztratí křeslo londýnského starosty.
Z analytického nadhledu má ovšem rychlá dohoda také svoje rizika. A o nich se v dnešní atmosféře všeobecného boje za záchranu Evropy proti Bruselu mluví daleko méně, než by se mluvit mělo.