Jak jsem napravil Tomáše Ortela

Co kdyby zpěvák nacionalistické kapely Ortel začal soucítit s příchozími? Takové zprávy z „lepšího světa“ přinesla recesistická pozvánka na Ortelův koncert. Proč na takových počinech záleží?

Jaká bude Česká republika v novém roce? Měli bychom si pečlivě odpovědět, protože nikoho jiného ve světě to nezajímá. Přesto se právě z našich ostražitých luhů a hájů ozývají odvážné předpovědi, které zahrnují Evropu, západní civilizaci i celý kosmos.

Senilní skřítek z hlubin země Václav Cílek varuje před pádem Západu. Bílí a dobře zajištění muži se třesou strachy před koncem světa, protože jim politická korektnost zakazuje říkat „negr“ a „cikán“.

A vítězství skupiny Ortel v soutěži Český slavík přivolává starý dobrý středověk, v němž Češi v brnění stanou před mohamedány se šavlemi. Výhled je o to depresivnější, že většina Čechů nevlastní brnění a muslimové nemají šavle. Možná proto zpěvák Tomáš Ortel plánuje povánoční akustický koncert plný povzbudivě vlasteneckých písní.

Stránku s pozvánkou nicméně zahltili recesisté a organizátor, restaurace Excalibur, musel vypustit stránku novou. Můj nejmladší bratr proto navrhl, abychom připravili vlastní verzi pozvání. Souhlasil jsem a vytvořil ji společně s druhým bratrem.

Turné po uprchlických táborech
Byla naprosto totožná s tou pravou, až na jediný rozdíl: „náš“ Tomáš Ortel se chtěl na koncertu omluvit za svou nacistickou a xenofobní minulost. Oznámili jsme také, že součástí akce bude dražba sošky Českého slavíka a výtěžek bude poslán na pomoc uprchlíkům. Poté jsme zde začali publikovat další a další „zprávy z lepšího světa“.

Tomáš Ortel se proměnil z represivního Šavla na svatého Pavla, který šíří solidární zvěst. Celý přerod zaštiťovalo „jeho“ vyjádření: „Lidi by neměli věřit všem těm lžím o zlejch muslimech. Sám jsem jim jeden čas propadl. Ale už jsem čistej.“

Mířil především na své vlastní fanoušky. Ti rádi slyší na výzvy k pozvedání mečů, nasedání na koně a hrdost bojovníků. Jejich zápal tedy přetočil směrem k soucitu s příchozími: „Čech je rytíř. A rytíř pomáhá!“

Agresivní vlasteneckou hrdost svých příznivců zpochybnil vzkazem: „Národní identita je společenský konstrukt ovlivněný dobovými hegemoniemi.“ To doprovázelo oznámení koncertní šňůry po českých uprchlických táborech „Ortel for Uprchlíci Tour 2016“. Peníze ze vstupného měly putovat na zlepšení místních podmínek.

Alternativní Tomáš Ortel oznámil koncertní šňůru po uprchlických táborech. Výtěžek by putoval na zlepšení místních podmínek. Foto youtube.com

Pro spravování stránek jsem založil i falešný profil restaurace Excalibur. Z útočiště nacionálních kapel se ovšem transformovala na halal restauraci. Nově zde proto začala platit padesátiprocentní sleva pro stoly, u nichž společně večeří Čech s muslimem.

Jakých reakcí jsme se dočkali? Například jsme obdrželi nabídku od pražských producentů: prý by nám poskytli prostor pro koncert kapely Ortel. Nicméně jiní pochopili hru a zahrnuli nás pětihvězdičkovými recenzemi „našeho“ podniku. „Nejlepší hospoda! Nejvíce mě potěšila obsluha – všichni napravení pravicoví extremisté, jež našli zbytek svého lidství, se zde snaží odčinit své bývalé prohřešky a napravit si reputaci.“

Za necelé dva dny bylo zkazkou z paralelního univerza osloveno sedmdesát tisíc lidí. Účast přislíbilo dvakrát více jedinců nežli u skutečného koncertu.

Pár hodin před vydáním tohoto článku byl pravými organizátory celý počin nahlášen a odebrán z facebooku. Rád bych tedy potvrdil, že šlo o recesi: skutečný Tomáš Ortel odmítá jakýkoli soucit s běženci a restaurace Excalibur neposkytuje žádné slevy pro přátele napříč kulturami. Těším se na trestní oznámení, že všechny ty řeči o jejich solidaritě byly pomluvy a poškozování dobrého jména.

Ortel nad inženýrstvím dětských duší
K čemu to všechno bylo? Podle psychologa Gilberta Clotair Rapailleho nedocházíme ke všem svým rozhodnutím zcela racionální cestou. Proč? Vztah ke slovům si vytváříme již v útlém dětství: ke každému pojmu získáme jistou asociaci. A ta první bývá nejsilnější. Mnohé volby pak ovlivňují právě tyto mentální spoje ze „zóny soumraku“.

Například s kávou si většina Evropanů spojí vůni a domov. Děcka mají kofein zakázaný, ale pamatují si aroma šálku kávy, který popíjeli jejich rodiče v teple domova. Proto se v reklamách zdůrazňuje vůně kávy a nikoli její chuť.

O koncert „napraveného“ zpěváka projevilo zájem více lidí nežli o ten skutečný. Repro DR

A proto také mělo Nestlé takový problém s prodejem kávy v Japonsku. Zde se pije čaj a nikdo neměl vzpomínky na dětství provoněné praženou kávou. Rapaille se tedy stal alchymistou Kellym pro císaře marketingu: doporučil vychovat novou generaci zákazníků. Japonským dětem se nejprve začaly prodávat dezerty s příchutí kávy a za nějakých patnáct let dorostla vrstva nostalgických kafařů.

Logika emocí je zkrátka neúprosná. A mocná a křehká a je třeba s ní pracovat. S novým rokem se tedy musíme ptát: Jaké asociace připravujeme dalším generacím? Jak budou nazírat slovo „cizinec“? Bude to vetřelec, nebo host? A co „vlast“? Žárlivě střežená pevnost, nebo útočiště slabých? Možná jsme do světa byli vrženi, aniž by se nás kdo ptal. Ale většina byla vhozena do mnohem horších krajin. Je tedy jen naší odpovědností, s čím si propojíme slovo „bližní“.

„Náš“ Tomáš Ortel proto vytvořil soucitnou realitu. Alespoň na chvíli, alespoň jako výhled, jako možnost a jako naději.

Počin s falešným Ortelem pak ukázal nadšení lidí ze „zpráv z lepšího světa“. Ty totiž mohou velmi snadno prosáknout a ovlivnit i náš skutečný svět. Současný marast je od nadějné změny někdy vzdálen jen jako výdech od nádechu. Takže se zhluboka nadechněte – mohl by to být dobrý rok.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.