Aktivisté: masivní očkování těhotných proti černému kašli není jediná možnost

Jaroslav Bican

Na začátku prosince vydala Národní imunizační komise doporučení pro očkování těhotných žen proti černému kašli. Společnosti pacientů s následky po očkování upozornila na rizika tohoto kroku a na alternativy k plošnému očkování těhotných.

Národní imunizační komise vydala 8. prosince jako doplnění Národní strategie očkování proti pertusi neboli černému kašli „Doporučení pro očkování těhotných žen proti pertusi v České republice“. Stalo se tak v souvislosti se stoupajícím počtem nemocných, kdy v roce 2014 připadalo na 100 000 obyvatel České republiky skoro dvacet čtyři případů. Podobný počet nebyl zaznamenán od roku 1963.

Předseda Společnosti pacientů s následky po očkování Václav Hrabák ale upozorňuje, že očkování matek v těhotenství proti černému kašli je svým způsobem vakcinologickou novinkou, o které máme jen velmi málo spolehlivých vědeckých informací.

Doporučení Národní imunizační komise se týká řádově 100 000 těhotných žen, tedy 100 000 podaných dávek vakcíny ročně. Václav Hrabák sice uznává, že v několika posledních letech se podobná praxe začala v zahraničí provádět, avšak důsledky očkování matky pro dítě v prenatálním období, tedy v jeho nejkřehčí části vývoje, mohou být rozpoznány až za řadu let, což může být při masivním očkování statisíců těhotných žen již pozdě.

„Domníváme se, ze existují i jiné metody prevence, například očkování členů rodiny, očkování žen plánujících těhotenství, testy na protilátky těhotných žen, kojení, omezení zbytečného vystavování kojence možnému infektu například v obchodních centrech či od příbuzného s dlouhodobě trvajícím respiračním onemocněním, který je potencionálním přenašečem,“ říká Václav Hrabák a dodává: „I neopomíjení tohoto onemocnění pacienty i lékaři a včasná léčba by jistě vedly ke snížení rizika onemocnění těch nejohroženějších.“

Společnost pacientů s následky po očkování nepovažuje ani ne pětiletou praxi aplikace vakcíny těhotným za dostatečný důkaz bezpečnosti vakcíny. „Nežádoucí účinky jsou sice vzácné, ale v rozsahu více než 100 000 podaných dávek vakcíny těhotným ženám ročně nastanou minimálně v desítkách případů. Velkou neznámou jsou však nežádoucí účinky očkování matek v těhotenství na děti,“ vysvětluje Hrabák

A pokračuje: „Existuje dosud jen málo vědeckých dat, kterým je navíc společné relativně velmi krátké období sledování dětí po narození. Nežádoucí účinky očkování, které se mohou projevit až s dlouhodobým odstupem, jsou přitom aktuálně celosvětově diskutovány zejména odborníky na autoimunitní a neurodegenerativní onemocnění.“

V současné době na trhu neexistuje samostatná vakcína proti černému kašli, z toho vyplývá, že jako očkovací látku je nutné použít kombinovanou vakcínu proti černému kašli, záškrtu a tetanu. To sebou podle Společnosti pacientů s následky po očkování nese nadbytečnou stimulaci imunitního systému matky i plodu a tedy i možná další rizika.

Společnost považuje za bezpečnější přístup doporučit kontrolu protilátek proti černému kašli u těhotné a teprve následně zvažovat očkování podle aktuální epidemiologické situace v daném čase, regionu, sociálním prostředí i s ohledem na jiná individuální rizika. Pokud se na černý kašel včas myslí a tato diagnóza není zanedbána, má podle Společnosti pacientů s následky po očkování onemocnění velmi dobrou prognózu, a to i u velmi malých dětí.