Méně slov neznamená lepší práci

Debata o textu jednacího řádu Sněmovny, přesněji o způsobu a struktuře sněmovní práce, patří mezi ty nejdůležitější. Kvůli politikům pravicových stran do ní vstupujeme z úplně špatného konce.

Představa, že menší počet minut u řečnického pultíku zlepší práci Sněmovny, je zcela mylná. Stejně velký omyl je začínat debatu o podobě české demokracie od otázky, zda mají poslanci a poslankyně k danému zákonu hovořit dvakrát pět, čtyřikrát sedm nebo třeba osm krát dvě minuty.

O podobu české demokracie přitom jde. Sněmovna je leckde vnímána jako žvanírna, poslanci jako ti, kdo buď nechodí do práce, nebo se v práci flákají, způsob přípravy zákonů je nesrozumitelný novinářům i širší veřejnosti.

Málokdo je schopen hovořit o sněmovní debatě jako o práci, které má předcházet podrobná příprava. Novinové titulky opakovaně ukazují, že rozdíl mezi hlasováním v prvním čtením a schválením nějakého zákona je i řadě novinářů dokonale utajen. S lupou musíte hledat novináře schopné ze sněmovních projevů vytahovat programové charakteristiky jednotlivých poslanců a stran.

Cílem debaty o jednacím řádu Sněmovny by tedy nemělo být zkrácení doby u řečnického pultu. Návrhy, že by každý klub měl v debatě vyhrazený čas podle své velikosti, navíc neberou v úvahu existenci nezařazených poslanců.

V debatě o jednacím řádu Sněmovny je potřeba důkladně probrat otázku organizace poslanecké práce, protože poslanci tráví ve Sněmovně neúměrně mnoho času.

Nic by se například nestalo, kdyby se o zákonech hlasovalo jeden den v týdnu, například ve čtvrtek. A v mezičase se projednávání účastnili jen ti poslanci, kteří mají k tématu co říci – jsou v příslušném sněmovním výboru, nebo třeba zvoleni za region, o který jde.

Kvůli politikům pravicových stran vstupujeme do debaty o jednacím řádu sněmovny z úplně špatného konce. Repro DR

V daný den by ovšem už neprobíhala žádná debata (která dnes pravicové části opozice při benevolenci vládní většiny umožňuje blokovat třetí čtení návrhu zákona o evidenci tržeb), jen by se hlasovalo. Třeba o třiceti návrzích za sebou.

V dalších dnech by se ovšem poslanci nemuseli bát, že kamery natočí jejich prázdné místo. Místo toho by mohli v klidu vést politická jednání, scházet se s voliči nebo se chystat na vystoupení, za která tematicky odpovídají.

Mimo to je nutné zlepšit kvalitu zázemí poslanecké práce včetně nedůstojných, zejména pracovně-právních, podmínek poslaneckých asistentů. Je nepřijatelné, aby ústřední ústavní orgán státu zaměstnával mnoho desítek lidí v jinak zakázaném švarcsystému.

A součástí debaty o jednacím řádu Sněmovny má být i otázka osvěty o chodu Sněmovny. Začít by snad šlo s kurzy základů Ústavy a legislativního procesu pro všechny novináře, kteří se ve Sněmovně objevují, zejména pak pro ty, kteří se objevují poprvé.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Několikrát Pondělí, 21.Prosince 2015, 21:59:47

jsem chtěla sledovat jednání sněmovny a lépe pochopit legislativní proces a třeba nějak novinářsky shrnout, oč se zrovna jedná. Nešlo to. Jednak je to časově příliš náročné, jednak je těžké ba nemožné se vyznat v různých lobbby tlacích, a už jen pochopit proč a zrovna tohle téma je na pořadu dne, a konečně sám jazyk, jakým jsou zákony formulovány, brání v pochopení.

Proto se domnívám, že návrhy Patrika Eichlera by mohly zpřístupnit sledování legislativního procesu ze strany laiků a dobrovolníků jako já.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.