Andrej Babiš původně sliboval, že do konce loňského roku předloží komplexní novelu loterijního zákona, jejímž cílem bude regulace hazardu, ochrana hráčů či důraz na prevenci. Proč tak podle vás učinil až v polovině letošního roku?

Je pravda, že měl Babiš na základě úkolu z vlády vládní novelu loterijního zákona včetně úprav odvodu z hazardu předložit již začátkem roku. Tento úkol nesplnil. Bohužel tuto novelu začala sněmovna v prvním čtení projednávat až 30. září.

Tudíž není technicky možné, aby začala platit od 1. ledna příštího roku. Odpovědí na otázku, proč nastalo takovéto zpoždění, může být více: buď tuto problematiku Babiš a jeho úředníci na ministerstvu financí vůbec nezvládají, anebo za průtahy stojí hazardní lobby, pro kterou je každý rok navíc dobrý. Babiš mohl platnost novely odložit na základě schůzky s majitelem hazardní skupiny Synot a senátorem Ivem Valentou.

Ministerstvo financí nakonec do sněmovny prostřednictvím Jana Volného předložilo návrh, který řešil prakticky pouze daně z hazardu. Po obstrukcích opozice schválila vláda v pondělí podobný návrh. Jak jej hodnotíte?

Ve sněmovně jsem měl vcelku hodně výhrad již k novele Jana Volného. Mimo jiné mu vytýkám způsob, jakým zákon do sněmovny předložil. Totožný návrh byl totiž počátkem roku mediálně prezentován předními zástupci ministerstva financí.

Z toho usuzuji, že pan poslanec byl pouze formálním předkladatelem návrhu, který ve skutečnosti vznikl na úřadě Andreje Babiše. Ostatně tuto informaci mám potvrzenou také od několika pracovníků ministerstva financí. Už to samo o sobě je podivné, ten zákon měl být předložen poslancům jako vládní návrh zákona.

Tím, že byl předložen v podstatě formálně panem poslancem Volným, jakkoliv to pochopitelně jednací řád Poslanecké sněmovny umožňuje, vznikají významné pochybnosti o tom, zda se neobchází legislativní pravidla vlády. Na jejich základě je stanoven podrobný postup, jež jsou jednotlivá ministerstva povinna při přípravě návrhů zákonů dodržovat.