Třeba ještě důchod

Platy poslankyň a poslanců jsou téma třetího až čtvrtého řádu. I ve Sněmovně samotné jsou úkoly důležitější. Pokud jde o platy, můžeme začít od odměňování a pracovních míst poslaneckých asistentů.

Platy poslanců a poslankyň dnes nejsou politické téma, ale politický problém. Je smutné, že si zákonodárci, když chodí zvýšení platů hájit do televizních debat, neuvědomují, jak moc škodí svým stranám i sobě samým. A jak moc se Andrej Babiš směje, když může pořád dokola opakovat, že svůj plat dává na charitu. A ti divní politici, že, co s nimi.

Debata o výši a způsobu určování poslaneckých platů (a platů senátorů, soudců nebo státních zástupců) je přitom zcela oprávněná. Jen nemůže začínat návrhem na zvýšení platu o výši národní minimální mzdy. A zvláště ne ve chvíli, kdy vláda oznámí zmražení životního a existenčního minima. Těžko co jiného posílí populisty kolem Babiše, Okamury nebo Vandase lépe. Oni totiž mluví o změně systému, kdežto ti divní politici… chtějí více peněz.

Debatu, pokud už má začínat u platů, je třeba začít nezávislostí politiky na byznysu. Opakováním toho, že pokud nebudeme politiky a politiku platit z veřejných peněz, bude ji platit byznys. A politika pak bude místo lidí hájit zájmy firem. Na začátku má stát otázka, jak můžeme zajistit nezávislost lidem, které do politiky nepřivedl program, ale miliardář. A zda jsou cesty, jak je pro demokratickou politiku zachránit.

I ve Sněmovně samotné je pak nejméně jedna skupina zaměstnanců, která si zaslouží nejen zvýšení platů, ale jejich strukturní proměnu. Tou skupinou jsou poslanečtí asistenti. V roce 2012 sice tehdejší inspektorát práce rozhodl, že nejsou zaměstnáni ve švarcsystému.

Jenže to nic nezměnilo na skutečnosti, že za ně stát neplatí jinak povinné odvody. Že i přesto, že nepracují ve švarcsystému, dostávají pokyny od jednoho člověka. Že dostávají pravidelné odměny ve stejné výši. Že pokud vstupují na veřejnosti, tak často jménem poslance, který jim podepisuje faktury, nebo v jeho prospěch. Že ty faktury nakonec proplácí přímo Sněmovna, nemusí nutně nikoho mást.

I kdyby přitom o švarcsystém skutečně nešlo, stejně zůstane neomluvitelné, aby stát zaměstnával lidi za práci odpovídající řádnému pracovnímu poměru, a nezajišťoval jim zároveň do budoucna veřejný důchod. A sám si navíc snižoval možné výdaje na zdravotní péči nebo aktivní politiku zaměstnanosti.


O platech poslanců se mluví hodně, o platech jejich asistentů už méně. Foto Jakub Deml, Mediafax


Problém je, že opustit tento systém zaměstnávání lidí by nutně vedlo k navýšení výdajů ze sněmovního rozpočtu. Dnes může poslanec čerpat na asistenty 35 875 korun měsíčně. Což pro všechny poslance za rok činí 86 100 000 korun. Kdyby měla ale Sněmovna platit i všechny zákonné odvody, potřebovala by jen na dnešní asistenty kolem 150 milionů korun. Vidíte ty titulky? „Poslanci chtějí zdvojnásobit peníze na své asistenty!“ Jenže ti lidé dole by nakonec měli stejně. Jen by měli navíc ještě třeba důchod.

„Co by bylo velmi potřebné pro zvýšení kvality práce zákonodárců,“ to před časem popsala místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková. Jde o „navýšení peněz na odborné zázemí parlamentu a jeho lepší organizace s navázáním na vysoké školy, Akademii věd a další vědecká pracoviště a navýšení peněz na práci a servis - expertízy, prezentace, pořádání odborných diskuzí atd. To je naprosto nedostatečné ve srovnání s každou jen trochu úspěšnou firmou, o jiných parlamentech a europoslancích nemluvě.“

Příští debata o sněmovním rozpočtu by mohla začínat právě tady.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Tomáš Tožička - Praha

Od minima Pondělí, 1.Prosince 2014, 18:31:20

Poslanecký plat by měl být vypočítáván od nějaké sumy, která by poslance trochu svázala s realitou. Dovedu si představit jej definovat jako sedminásobek životního minima, pětinásobek minimální mzdy, nebo pětinásobek rodičovského příspěvku na nejdelší dobu.
Aspoň by věděli, o kolikrát se mají lépe než ti, jejichž blaho by měli svou prací garantovat.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.