Úpravy agenturního zaměstnávání nestačí, shodli se zástupci státu a odborníci

Fatima Rahimi

Situace v oblasti agenturního zaměstnávání a práce cizinců vyžaduje zásadní změny, shodli se na pátečním jednání pracovníci Ministerstva práce a sociálních věcí, odborníci a zástupci dalších organizací. Pouhá změna zákona však nestačí.

V prostorách Kanceláře veřejné ochránkyně práv v Brně se v pátek uskutečnilo jednání zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, Státního úřadu inspekce práce, odborů, občanských organizací, migrantů a expertů například z Itálie, Německa, Belgie či Nizozemí.

Debata se převážně týkala zákonných úprav agenturního zaměstnávání a subdodavatelských vztahů. Někteří zahraniční i domácí pracovníci jsou v České republice vystaveni velmi nežádoucím pracovním podmínkám. Jsou nuceni pracovat bez zdravotního pojištění, bez písemné pracovní smlouvy a často jim není vyplácena ani mzdy.

„Ministerstvo práce hovoří o větší regulaci agenturního zaměstnávání, kde je problémem například absence ochrany pracovníků před propouštěním. To je však pouze část tzv. nepřímého zaměstnávání, ve kterém často dochází k porušování pracovních práv.“ uvedl ředitel Multikulturního centra Praha Marek Čaněk.

„Věnovali jsme se především subdodavatelským vztahům a absenci odpovědnosti uživatele pracovní síly za vyplácení mezd i za dodržování pracovních podmínek,“ komentoval páteční jednání Marek Čaněk.

Pavel Čižinský: Prekérní formy práce musí být výjimkou

Na brněnském slyšení byli přítomni i zástupci migrantů, kteří představili svoje zkušenosti. Jeden z nich, pracovník z Rumunska, popsal svoji pracovní zkušenost z masného průmyslu. „To není nějaká malá dílna, je to velká fabrika, kde pracují lidé bez smluv přes zprostředkovatele a nedostávají zaplaceno za práci. Biti jsou ti nejslabší,“ upozornil na detaily tohoto případu sociální pracovník Ion Avramioti.

„Problém České republiky spočívá v tom, že je zde příliš mnoho zprostředkovatelů. Měl by se zlepšit zákon, aby se pracovalo přímo pod firmou. Člověk neví, přes které ruce prochází, je těžké se vyznat, kdo je kdo,“ uvedli ke svým problémům rumunští pracovníci.

Odborníci na danou problematiku ale zároveň upozornili na to, že pouhá změna zákona nestačí. Stejně důležitá je také lepší informovanost zahraničních pracovníků. Je třeba, aby věděli o svých právech. Další změny by se mohly týkat zlepšení role inspekce práce a zabránění nadužívání práce přes DPP.

„Je třeba se navrátit ke smyslu právní úpravy, tj. k tomu, že normou je zaměstnání v řádném pracovním poměru a že prekérní formy práce představují výjimky, které je třeba vykládat restriktivně,“ zdůrazňuje právník Pavel Čižinský.