Generální inspekce ozbrojených sborů (GIBS) měla být nezávislou institucí, která bude spravedlivě měřit těm policistům, u nichž je podezření, že porušili zákon. Měla nahradit inspekci ministra vnitra, která vyšetřovala policisty v rámci resortu a jejíž výsledky byly tristní. Nepovedlo se, protože neprošla žádnou reformou, která by stála za zmínku.

Klientelistický systém

GIBS se stala formálně nezávislou, nicméně celý dosavadní „systém“, založený na klientelistických a politických vazbách, zůstal nenarušen. Politické strany si prostřednictvím tlaků a personální spřízněnosti udržují v GIBS vliv kvůli možnosti ovlivňování svých kauz, jak se jeví i z olomouckého případu.

Zde čelí obvinění olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD), šéf odboru olomoucké hospodářské kriminality Radek Petrůj, náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec a podnikatel Ivan Kyselý, který je blízkým přítelem exministra vnitra Ivana Langra (ODS) - policie i u něj dělala prohlídku a zabavila některé věci, v kauze ale zatím vystupuje jako svědek.

Případ související s lidmi z nynější olomoucké kauzy vyšetřovala GIBS před třemi lety na základě anonymu a odložila jej. Nyní proto na této záležitosti dělá Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).

Místo ředitele je pochopitelně součástí tohoto systému, Bílek sám je ostatně vnímán jako „muž Ivana Langera.“. I personální obsazení, zvyklosti a způsob práce zůstaly stejné. U některých případů se zdálo neuvěřitelné, co všechno policistům prošlo, GIBS vyvolávala stejné pochybnosti o rovnosti občanů před zákonem, jako před ní inspekce ministra vnitra.

Například Liga lidských práv (LLP) podala v březnu 2014 trestní oznámení na GIBS kvůli podezření, že úmyslně nevyšetřuje některé případy policejního násilí či že je zneužívána proti nepohodlným policistům.