Předvolební debaty v USA začaly už i demokratům, v čele je zatím Clintonová

Zatímco republikánští uchazeči o prezidentský úřad se přou v debatách už od léta, zájemci z Demokratické strany se střetli tento týden poprvé. Znalci sledovali zejména souboj exministryně zahraničí s levicovým senátorem Berniem Sandersem.

(gkha)

17.10.2015 14:28


Spoluautor: Petr Jedlička

A1

Přibližné preference jednotlivých uchazečů. Viceprezident Joe Biden se zatím ke kandidatuře oficiálně nepřihlásil. Repro WMUR/DR

Klidná, korektní, bez výraznějších vzájemných střetů. Taková byla dle relativní shody komentátorů první ze zatím šesti naplánovaných debat uchazečů o nominaci Demokratické strany USA pro prezidentské volby v příštím roce. Diskuzi pořádala stanice CNN v nevadském Las Vegas. Přenášena byla živě v noci z úterý na středu středoevropského času.

Pozorovatelé byli zvědavi zejména souboj mezi dosavadní favoritkou vedení strany a předvolebních průzkumů Hillary Clintonovou a prozatím největším překvapením demokratických primárek – razantním kritikem současného podoby demokracie a podnikatelského prostředí v USA, a přitom velice populárním politikem, Berniem Sandersem.

Druhá největší očekávání pak budila v souvislosti s debatou otázka, jak se představí zbylí tři uchazeči o nominaci demokratů, o nichž se v masmédiích příliš nemluví: bývalý guvernér Marylandu Martin O´Malley, senátor za Virginii Jim Webb a bývalý guvernér státu Rhode Island Lincoln Chafee.

Podle téměř všech komentátorů obstála Clintonová v debatě znamenitě, spokojení jsou ale i sandersovci. Zatímco bývalá první dáma, senátorka za New York a exministryně zahraničí totiž zapůsobila zejména na publicisty, analytiky a demokratický střed, výkon letitého senátora za Vermont dokázal mobilizovat spřízněné aktivisty natolik, že Sanders vyhrál většinu internetových hlasování a anket, jež se v souvislosti s debatou pořádaly.

Ze zbylé trojice působil nejvýrazněji Martin O´Malley, který soustavně vyzdvihoval, co dokázal ve svých dosavadních funkcích. Jim Webb zdůrazňoval zejména svoji zkušenost příslušníka námořní pěchoty a práci v Senátu, Lincoln Chafee zase svou třicetiletou politickou kariéru bez skandálu. Ani jeden z nich ovšem nezapůsobil tak výrazně jako Clintonová nebo Sanders.

Zbraně a emaily
Kandidáti diskutovali především o zahraniční politice a řešení konfliktu v Sýrii, zpřísnění regulace prodeje zbraní, ekonomické nerovnosti, obnovitelných zdrojích či dostupnosti vzdělání a zdravotní péče. Všichni se při tom shodli na nutnosti budování spojeneckých koalic, vyloučili další pozemní intervenci na Blízkém východě, odsoudili policejní násilí vůči Afroameričanům a podpořili pokrokářskou sociální politiku.

Odlišné názory byly naopak na vytvoření bezletové zóny nad Sýrii, jejíž zastánkyní je Clintonová, na otázku žádoucí podoby regulace velkého businessu a přístup ke střelným zbraním. Právě v této části debaty měl podle pozorovatelů největší problémy Sanders, který, jak připomněla Clintonová, odmítl například v roce 1993 podpořit takzvaný Brady Bill – zákon zavádějící povinnou pětidenní čekací lhůtu při koupi zbraně, během níž má stát prověřit záznamy kupujícího.

Sanders reagoval na kritiku poukazem na komplikovanost návrhu a připomínkou venkovského charakteru státu Vermont, jenž v Senátu zastupuje. Clintonová oponovala, že jí návrh nijak komplikovaný nepřipadal a že sama hlasovala bez zaváhání pro. A Martin O´Malley si ještě přisadil, že jeho stát Maryland má také loveckou tradici, a přitom prodej zbraní reguluje přísně.

Pozorovatelé připomínají, že tématu regulace zbraní dodává na důležitosti stále neúspěšná snaha administrativy Baracka Obamy prolomit blok vlivné lobby Národní asociace držitelů zbraní (NRA) a republikánů. Nedávný masakr v Oregonu byl přitom v pořadí už pětačtyřicátým útokem ve školách od začátku letošního roku a podle mnohých za nimi stojí právě příliš volná regulace prodeje zbraní.



Hillary Clintonová byla pak zase konfrontována s vlastním stále diskutovaným „mailovým“ skandálem – kritikou, že v době, kdy zastávala funkci Obamovy ministryně zahraničí, využívala i na část pracovní komunikace svůj soukromý mail, čímž dle některých oponentů ohrožovala bezpečnost země.

Zatímco se ale moderátor Anderson Cooper snažil Clintonovou se skandálem konfrontovat, vystoupil Bernie Sanders na její obranu: „Není to ode mě asi moc politicky prozíravé, ale musím říci, že (Hillary Clintonová) má pravdu. Myslím, že občané už mají těch zpropadených emailů dost. Pojďme raději řešit reálné problémy,“ uvedl Sanders doslova.

Za větu, kterou masmédia označila za nejvýraznější moment celé debaty, si Sanders vysloužil hlasitý potlesk a ovace ve stoje. Podání ruky obou kandidátů poté bylo znamením, že se kauzou nehodlají dále zabývat. A když se následně pokusil Lincoln Chafee k tématu vrátit, a Clintonová na otázku moderátora, zda chce reagovat, odpověděla s úsměvem prostě „Ne“, odměnilo publikum potleskem i ji.

Podle pozorovatelské shody si může Clintonová nyní částečně oddechnout, neboť je málo pravděpodobné, že se jí bude v dalších demokratických debatách skandál připomínat.

Srovnání s republikány
Celkově měla debata demokratů mnohem smírnější ráz než dvě již proběhnuvší debaty uchazečů o nominaci Republikánské strany. Sanders, který sám sebe označuje za demokratického socialistu a jenž i v debatě zhusta kritizoval stávající hospodářsko-sociální systém, nebyl za vlastní levicovost kolegy napadán. Sám přitom zase nijak nezdůrazňoval fakt, že do onoho „jednoho procenta nejbohatších“, které dle Sanderse ovládá USA, patří i řada demokratů, včetně například Clintonové.

I Clintonová naopak uznala nezbytnost boje s nerovností a ve vztahu ke kritice kapitalismu pouze namítla: „Bylo by velkou chybu otáčet se zády k něčemu, co vybudovalo největší střední třídu v historii.“

Znalci odhadují, že v dalších debatách se Sanders pokusí zdůraznit, že jeho kampaň nefinancují zájmové skupiny a odborové či průmyslové svazy, jako kampaň Clintovové, ale drobní dárci. Do 30. září jich jeho tým zaregistroval jeden milion, což je po tak krátké době kampaně americký rekord.

Srování podílů velikosti darů, jež tvoří rozpočet kampaní Bernieho Sanderse a Hillary Clintonové. Repro DR/MIC.com

Část pozorovatelů se domnívá, že první debata demokratů byla pomyslnou oťukávací. Na příští budou týmy jednotlivých připravovat své lídry tak, aby vynikli na úrok soupeřů, a tak prý dojde i na střety, jichž byla uvedená debata prostá.

Přesto se zdá, jakoby se demokraté rozhodli předvést rozhádaným republikánům vlastní kulturní převahu. Jak řekl doslova v závěru debaty guvernér O´Malley: „Na tomto pódiu jste neslyšeli nikoho pomlouvat ženy, pronášet rasistické komentáře na adresu imigrantů nebo někoho očerňovat kvůli jeho vyznání.“

Čekání na Bidena a další debaty
Vedle zmíněné pětice demokratických kandidátů se ucházejí o nominaci strany ještě například harvardský profesor a znalec ústavního práva Lawrence Lessig, fotbalový šampion Robby Wells nebo chicagský velkopodnikatel Willie Wilson. Jejich podporu však výzkumné agentury ani neuvádějí a jen málokdo předpokládá, že by mohl některý z nich porazit.

Nemalé šance jsou naopak dávány politikovi, který se do primárek zatím vůbec nezapojil – stávajícímu viceprezidentovi Joeovi Bidenovi. Část pozorovatelů má za to, že Biden čeká, jak zvládne Clintonová zmíněný skandál s emaily. Jiní míní, že ohlásí kandidaturu pouze, pokud se elektorát demokratů rozdělí na dvě nesmiřitelné části – pokud stoupenci Sanderse nebudou chtít volit za žádnou cenu Clintonovou, případně stoupenci Clintonové Sanderse.

Další z debat čeká demokratické kandidáty 14. listopadu. Proběhnout by měla v Iowě, tedy ve státě, v němž celé demokratické primárky začnou. Americké volební zvyklosti zároveň stanovují, že právě první série primárek – to jest iowské 1. února, newhampshirské 9. února a nevadské 20. února – rozhodují, kteří z kandidátů z klání vypadnou a kterým zůstane šance na úspěch.

V iowských průzkumech vede v současnosti Hillary Clintonová, v newhampshirských Bernie Sanders.

Republikánští kandidáti se střetnou v další debatě 28. října. Jejich průzkumům stále dominuje velkopodnikatel Donald Trump, následovaný neurochirurgem Benem Carsonem. Nejoblíbenějším z politických kandidátů je mezi republikány zatím Marco Rubio, mladý senátor za Floridu.


Další zdroje:
The Washington Post Clinton, Sanders dominate Democrat´s first go on the debate stage
The New York Times Democratic Debate Turns Hillary Clinton’s Way After Months of Difficulties
Alternet.org Bernie Won All the Focus Groups & Online Polls, So Why Is the Media Saying Hillary Won the Debate?
The Guardian Hillary Clinton rises above controversy – and a Sanders revolution – at debate
USAToday.com Six things to watch for at the Las Vegas Democratic debate
Al-Džazíra US: Democrats clash over forward path on foreign policy
Huffington Post Pollster 2016 National Democratic Primary
UsPresidentialElectionNews.com 2016 Republican Primary Debate Schedule
UsPresidentialElectionNews.com 2016 Democratic Primary Debate Schedule


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Foto

Lukáš Houdek - učitel, Plzeň

Sanders Neděle, 18.Října 2015, 15:02:42

Kdyby byl Sanders o 10 let mladší, snad bych si přál, aby se stal prezidentem. Ovšem za současné situace je mi celkově bližší Clintonová. V zásadě ale musím uznat, že jejich střet byl velmi kultivovaný a měl by být vnímán jako vzor slušné politické debaty nejenom ve Spojených státech.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.