Indie se hlásí o slovo

Linn Thant

Země ze skupiny G4 se chtějí stát novými členy Rady bezpečnosti OSN. Jaké šance má ale ta nejpočetnější z nich, jejíž kompetence se mnohdy podceňují?

Vedoucí představitelé Indie, Brazílie, Německa a Japonska se poprvé od roku 2004 sešli na summitu skupiny G4 v New Yorku. Zdejší schůzku uspořádala Indie při příležitosti 70. zasedání Valného shromáždění OSN. Summitu se účastnili předseda indické vlády Nárendra Módí, německá kancléřka Angela Merkelová, prezidentka Brazílie Dilma Rousseffová a japonský premiér Šinzó Abe.

Od Módího nástupu do funkce předsedy vlády v Indii se leccos mění. Navzdory jazykové a náboženské různorodosti země získal ve všeobecných volbách roku 2014 silný mandát. Jisté je, že Indie je na světové scéně opět na vzestupu, a odtud už je jen krůček ke snaze stát se stálým členem Rady bezpečnosti OSN.

Někteří kritici tvrdí, že Indie trpí velkou mírou chudoby a že stálé členství nezíská. Indie se na oplátku pyšní skutečností, že je největší demokracií světa: díky 1,267 miliardy obyvatel, z nichž volební právo má 834 milionů, je Indie skutečně největší demokratickou zemí na světě.

Prosadí Nárendra Módí zájem Indie o větší vliv na celosvětovou politiku? Foto dw.com

Indie byla také mezi prvními členy OSN, kteří 1. ledna 1942 podepsali ve Washingtonu Deklaraci spojených národů, a zúčastnila se rovněž konference Spojených národů o mezinárodním uspořádání v San Francisku v roce 1945.

Jako zakládající člen OSN Indie rozhodně podporuje její cíle a principy a výrazně se podílela na realizaci cílů Charty i na rozvoji specializovaných programů a agentur OSN. Též vysílala svoje jednotky na mírové mise — v minulosti do Koreje, Egypta a Konga, později například do Somálska, Angoly, na Haiti, do Libérie, Libanonu a Rwandy a nejnověji také během konfliktu v jižním Súdánu.

Někteří kritici nicméně hlásají, že skupina G4 nemá celkově žádný význam. Totéž ale tvrdí i o významu japonské politiky. Poukazují na to, že Japonsko nemá předpoklady k tomu, aby mohlo být stálým členem Rady bezpečnosti OSN a že nárok má pouze Německo, protože přijímá tisíce utečenců ze Sýrie.

Japonský parlament však 19. září 2015 schválil nasazení japonské armády v zahraničí. Povolil jí tak zapojit se v určitých případech do bojů v zahraničí. Dříve se působení japonských jednotek omezovalo jen na humanitární mise.

Přes pochybovačné hlasy zatím není pochyb, že Indie i skupina G4 bude z pozice mocenské koalice i nadále promlouvat do celosvětové politiky. Dokonce možná výrazněji než dosud.