Palestina hlasovala poprvé v OSN jako stát

Chmurné předpovědi důsledků povýšení palestinského statusu z loňského listopadu se nenaplnily. Akt otevřel Palestincům nové možnosti, ti je však zatím nevyužili.

(pjed)

26.11.2013 17:53

A111

Palestinský velvyslanec při OSN Mansúr prezentuje názor samosprávy. Foto archiv OSN

Související

„V dějinách zápasu palestinského lidu (...) jde o mimořádný okamžik. Symbolický, ovšem nesmírně důležitý.“ Takto zhodnotil palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr hlasování, které proběhlo ve Valném shromáždění minulé pondělí. Hlasovalo se o věci nijak převratného významu – o obsazení volného místa v Mezinárodním trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Zároveň šlo ale o vůbec první hlasování, jehož se zúčastnila Palestina jako stát.

„Po téměř roce, jež uplynul od povýšení palestinského statusu na pozorovatelský nečlenský stát, se palestinská reprezentace konečně zapojila v plném rozsahu do práce,“ píše zpravodaj televize Al-Džazíra.

Dříve byli Palestinci v OSN zastupováni Organizací pro osvobození Palestiny (OOP), které byl přiznán v roce 1974 pozorovatelský status. Vedení současné Palestinské autonomní správy v čele s Mahmúdem Abbásem se přitom snažilo, aby OSN uznalo palestinské zastupitele jako představitele plnohodnotného státu. K tomu směřovalo obzvláště v posledních letech velkou část veškerých diplomatických aktivit.

Plné členství v OSN musí nicméně schválit Rada bezpečnosti, v níž má pět stálých členů právo veta. Zástupci USA vyhlásili, že pokud k příslušnému hlasování dojde, právo uplatní. Palestinská reprezentace tedy nakonec požádala pouze o status pozorovatelského nečlenského státu, o němž rozhoduje jen Valené shromáždění, kde právo veta neexistuje. 29. listopadu 2012 jej získala hlasy 138členné většiny.

Proti hlasovaly pouze USA, Izrael, Kanada, Palau, Nauru, Panama, Marshallovy ostrovy, Federativní státy Mikronésie a Česká republika. 41 zemí se zdrželo.

Co se změnilo
Samo povýšení statusu znamenalo pro Palestinu spíše jen symbolické vítězství – téměř všechny země hlasující pro ji uznaly už před hlasováním (konkrétně 132 ze 138); rozhodnutí Valného shromáždění navíc nemají ani mezinárodně-právní závaznost. Jako stát uznaný plénem OSN se ale Palestina může pokoušet o přistoupení k mezinárodním úmluvám, ucházet se o členství v agenturách OSN a žádat právo na dovolání k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).

Zvláště otázka dovolání k ICC byla v souvislosti s povýšením statusu hojně diskutována – řada znalců totiž předpokládala, že Palestina začne u soudu řešit své spory se státem Izrael. Tento předpoklad se ovšem nenaplnil. Palestina doposud tzv. Římský statut zakládající ICC ani nepodepsala, natož aby zahájila ratifikační proces.

Naproti tomu plně už začali palestinští zástupci působit v organizaci OSN na ochranu kulturního dědictví (UNESCO), na což zareagovali představitelé USA a Izraele odchodem z jejích struktur. V Palestinské autonomní správě byly po povýšení statusu natištěny nové známky a pasy. Prezident autonomie a předseda OOP Mahmúd Abbás seděl na poslední schůzí Valného shromáždění mezi hlavami suverénních států.

Dopad povýšení statusu na mírový proces je konečně nejednoznačný. Izrael podnikl v bezprostřední reakci dílčí trestná opatření – pozastavil transfer daní a cel na Západní břeh, zrušil VIP propustky pro palestinské politiky a přestal vyplácet podporu některým sociálním organizacím. V průběhu letošního července však byly znovu obnoveny mírové rozhovory, a to po tříleté pauze. V současné době pokračují tajně a pomalu, stále narušovány oznámeními o rozšiřování osad na okupovaném území. Obě strany nicméně tvrdí, že chtějí do jara dokončit přípravy velké mírové smlouvy.


Další informace:
Al-Džazíra Palestine casts first vote at UN
AP 'Palestine' Casts First UN General Assembly Vote
The New York Post Standing up to UN over ‘Palestine’


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.