OSN povýšila palestinský status, ČR hlasovala proti

Valné shromáždění OSN přiznalo palestinskému zastoupení status nečlenského státu. Podle pozorovatelů jde především o symbolický posun, který však bude následovat zcela reálná odveta.

Petr Jedlička

30.11.2012 10:28

A1

Čas úsměvů zřejmě skončil. Alespoň do izraelských voleb 22. ledna ... Na snímu zleva: Benjamin Netanjahu, Hillary Clintonová a Mahmúd Abbás. Foto Moše Milner, flickr.com

Už ne „pozorovatel“, ale „pozorovatelský nečlenský stát“. Takový status si může od nynějška nárokovat palestinské zastoupení při OSN. Valné shromáždění schválilo příslušnou rezoluci ve čtvrtek před půlnocí středoevropského času.

Proti nepřímému uznání palestinské státnosti se nakonec postavilo jen devět zemí – vedle Izraele, Kanady a Spojených států už jenom Nauru, Palau, Panama, Marshallovy ostrovy a Federativní státy Mikronésie, tj. země, jejichž zahraniční politiku určují USA, a také Česká republika.

„Jsme neuvěřitelně šťastní (...) Poprvé v historii celý svět uznal, že má Palestina právo nazývat se státem,“ cituje AP reakci Amira Hamdana, jednoho z tisíců Palestinců, kteří po hlasování vyrazili oslavovat do ulic.

Rezoluci podpořilo celkem 138 státních zastoupení ze 188 přítomných. 41 se zdrželo. Ze států EU hlasovalo pro celé jižní křídlo, Irsko, Belgie, Rakousko a skandinávské země. Německo, Polsko, Slovensko, státy v Pobaltí a balkánské země se hlasování zdržely.

Status nečlenského státu umožní Palestině vstoupit do většiny agentur OSN a výhledově i dovolání k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Tato práva však nezískává automaticky – ve většině případů bude zapotřebí dalších dílčích souhlasů od většiny ostatních států, a tedy i dalších hlasování.

Podle téměř všech pozorovatelů je získání nového statusu především symbolickým úspěchem. Třebaže Palestinu jako stát uznalo do začátku listopadu již 132 zemí a i když rezoluce Valného shromáždění nemají mezinárodně-právní závaznost, jde o posun, který nelze vzít zpět.

Co nyní?
Důsledky schválení rezoluce zatím analytikové pouze odhadují. Izraelský premiér Netanjahu již v noci označil palestinský postup za porušení dohod z Osla a slíbil „přiměřenou reakci“. Podle deníku Haarec teď izraelská vláda zruší palestinským politikům VIP propustky, které je opravňovaly k volnému pohybu po celém Západním břehu a k průjezdu izraelskými kontrolami. Zároveň zastaví alespoň na jeden měsíc transfer daní a cel. Palestinská autonomní správa dluží dle Haarecu Izraeli přibližně miliardu šekelů (pět miliard korun) za odebrané energie. Tu teď izraelské úřady zkonfiskují právě z daní a poplatků za dovoz zahraničního zboží na Západní břeh, jež mají podle smluv povinnost předávat Palestincům.

Podle Al Džazíry lze přitom určitý postih čekat i od Spojených států. V USA platí už řadu let zákon, dle něhož nemůže federální vláda přispívat žádné organizaci OSN, jež přijme Palestinu jako stát bez předchozí dohody s Izraelem. Do Kongresu byly za poslední týdny dále předloženy návrhy, které administrativu zavazují i k omezení pomoci jednotlivým vládám, které uznávají palestinskou státnost, a také dalším organizacím, do nichž by nově povýšená entita vstoupila.

Zástupci Spojených států a Izraele dlouhodobě tvrdí, že suverénní palestinský stát může vzniknout jen na základě mírových rozhovorů a bolestných kompromisů obou stran. Poslední rezolucí se ovšem Palestina definuje jako stát s hranicemi z let 1949 až 1967, které Izrael odmítá trvale přijmout jako vojenský nehájitelné. Prostor pro ony kompromisy se tak zmenšuje.

Palestinci přitom namítají, že poslední mírové rozhovory zkrachovaly v roce 2010 právě na izraelské neochotě zastavit výstavbu osad, a ta dosud trvá. V zemi navíc před lednovými volbami posiluje pravice a nic v posledních měsících nenaznačovalo, že by se jednání opět rozeběhla.

Znalci se shodují, že s novým statusem se Palestincům povedou mírové rozhovory snáze. Otázkou ale zůstává, zda-li započnou alespoň po izraelských volbách.

Loňská žádost
Prezident Palestinské autonomní správy a předseda OOP Mahmúd Abbás požádal o přijetí státu Palestina do OSN již loni v září. Tehdy šlo ale o žádost o plnohodnotné členství. V rámci něho by byla Palestina uznána jako nezávislý stát s plnými právy, mimojiné i právem na obranu vlastního území.

Přijímání plnoprávních členů je v kompetenci Rady bezpečnosti OSN, kde je zapotřebí získat alespoň devět hlasů z patnáci a navíc zabezpečit, že žádný z pětice stálých členů nepoužije právo veta. Palestincům se loni nepodařilo získat ani devět hlasů, ani záruku, že USA veto nepoužijí. Abbás se proto nakonec uchýlil pouze k žádosti o status nečlenského státu, jež se schvaluje ve Valném shromáždění prostou většinou.

Prodleva mezi původní žádostí a čtvrtečním hlasováním byla dle většiny zdrojů způsobena čekáním na výsledek prezidentských voleb v USA, resp. odklady, jež měly zabránit, aby se téma nestalo předmětem americké předvolební kampaně.


Další informace:
BBC News Palestinians win upgraded UN status by wide margin
Al Džazíra UN votes to upgrade Palestinian status
Al Džazíra Palestine joins the UN: So what next?
Haarec In historic vote, Palestine becomes non-member UN state with observer status


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.