Rezoluce o změně statusu palestinského zastoupení při OSN z „pozorovatele“ na „pozorovatelský nečlenský stát“, o níž má hlasovat Valené shromáždění OSN dnes nebo v pátek, bude schválena většinou hlasů. Shodují se na tom všichni pozorovatelé. Ve Valném shromáždění je zastoupeno celkem 193 států, z nichž každý disponuje jedním hlasem. Palestinu jako stát s hranicemi z let 1949 až 1967 uznalo do začátku listopadu bilaterálně již 132 zemí. Další pak vyjádřily ochotu návrh podpořit, i když doposud palestinský stát neuznávají.

„Francie bude ve čtvrtek hlasovat pro. Stejné odhodlání vyjádřilo i Rakousko (...) Německo by mělo být proti. Británie se nejspíše zdrží (...) Španělsko je obecně pro, s jasným ano však dosud váhá,“ vypočítává BBC.

Ve Valném shromáždění neexistuje právo veta a prostá většina je v tomto případě evidentní. Při vlastním hlasování tak půjde dle agentur zejména o to, s jak velkou převahou bude rezoluce schválena.

„Pokud by se Palestincům podařilo získat 150 či více hlasů, bylo by zřejmě, že jejich přístup a požadavky podporuje podstatně větší část světa, nežli politiku Izraele,“ konstatuje AP.

Vláda Izraele se proti rezoluci ohrazuje a připomíná, že se palestinská reprezentace zavázala řešit veškeré státoprávní požadavky skrze mírová jednání, nikoliv mezinárodní instituce. Palestinci však namítají, že poslední mírové rozhovory zkrachovaly v roce 2010 právě na izraelské neochotě zastavit výstavbu osad, jež dosud trvá.

Palestinskou pozici podporují tradičně arabské země, Írán a v posledních letech i Turecko. Blíže k Palestincům má také většina států Afriky, Latinské Americky a z hlediska vlastních zájmů též Rusko a Čína. Pohled Izraele naopak upřednostňují Spojené státy a země z jejich spojeneckého okruhu; v EU pak zejména Nizozemsko a Česká republika.

Česká delegace bude dle posledních zpráv hlasovat proti i tentokrát.

Co se změní?

Uznání Palestiny za nečlenský stát OSN má především symbolickou hodnotu — entita byla doposud ve Spojených národech i ve většině dalších organizací zastoupena nikoliv představiteli vlády či samosprávy, ale Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). OOP a palestinská vláda dnes do značné míry splývají, v budoucnu to ale může být jinak. Povýšení statusu Palestiny ve vztahu k OSN přitom neznamená jen změnu zastoupení, ale i nepřímé uznání státního charakteru Palestinské autonomní správy ... a tím i oprávněnosti jejich státoprávních nároků.

Jistou symbolickou váhu má také fakt, že rezoluce hovoří o státu v hranicích z let z 1949 až 1967. Ty zahrnují nejen pásmo Gazy a celý Západní břeh (dnes rozkouskován vojenskými zónami a více než dvěma sty izraelských osad), ale i východní Jeruzalém — zřejmě nejcitlivější místo ze všech sporných území.

Faktické důsledky schválení rezoluce lze podle znalců zatím jen odhadovat. Získání statusu státu umožní Palestině ucházet se o členství v dalších mezinárodních tělesech, mimojiné i skupině zemí, které uznávají svrchovanost Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC). Právo na dovolání k ICC nezíská Palestina automaticky (pravděpodobně bude zapotřebí dalšího hlasování v OSN), značně se jí však tato možnost přiblíží.

Podle zdrojů agentury Reuters vyjádřil izraelský premiér Netanjahu v soukromí obavu, že by mohl být stát Izrael v budoucnu obžalován z porušení Ženevských konvencí, které zapovídají nucené přesídlování obyvatelstva (děje se při výstavbě osad), a z válečných zločinů, kterých se měla dopustit jeho armáda při vpádu do Gazy na přelomu let 2008 a 2009. Podle Al Džazíry by mohli Palestinci napadnout také legalitu blokády pásma Gazy anebo právní aspekty okupačního režimu na Západním břehu.

Naopak Izrael může prohlásit schválení rezoluce za porušení dohod a zavést protiopatření — může například odepřít Palestinské autonomní správě daně a cla, které vybírá ze zboží putujícího na palestinská území. Zastavit veškerou podporu organizacím, které uznají stát Palestina, musí dle jednoho z vlastních zákonů také Spojené státy.

Podle některých odborníků by mohla rezoluce přivodit konec i celému právnímu konstruktu, na jehož základě dnes funguje palestinská samospráva na Západním břehu. V takovém případě by ovšem na Izrael přešla veškerá odpovědnost za bezpečnost, rozvoj a sociální správu oblasti, což by dle znalecké shody znamenalo pro židovský stát více problémů, než potenciálních výhod.

Loňská žádost

Prezident Palestinské autonomní správy a předseda OOP Mahmúd Abbás požádal o přijetí Palestiny do OSN již loni v září. Tehdy šlo ale o žádost o plnohodnotné členství. V rámci něho by byla Palestina uznána jako nezávislý stát s plnými právy, mimojiné i právem na obranu vlastní hranice.

Přijímání plnoprávních členů je ovšem v kompetenci Rady bezpečnosti OSN, kde je zapotřebí získat alespoň devět hlasů z patnáci a navíc zabezpečit, že žádný z pětice stálých členů nepoužije právo veta. Palestincům se loni nepodařilo získat ani devět hlasů, ani záruku, že USA veto nepoužijí. Abbás se proto nakonec uchýlil pouze k žádosti o status nečlenského státu, kterou schvaluje jen Valné shromáždění prostou většinou.

Prodleva mezi původní žádostí a nynějším hlasováním byla dle většiny zdrojů způsobena čekáním na výsledek prezidentských voleb v USA, resp. odklady, jež měly zabránit, aby se téma nestalo předmětem americké předvolební kampaně.

Další informace:

Al Džazíra Palestinians to renew UN statehood bid

Al Džazíra France to support Palestinian 'statehood'

BBC News Q&A: Palestinian bid for upgraded UN status

The Guardian Britain ready to back Palestinian statehood at UN

Reuters Palestine envoy says Beijing backs U.N. entry

Reuters Palestinians seek U.N. upgrade opposed by U.S. and Israel

El País Spain to vote in favor of UN observer status for Palestine