Papež František na Kubě a ve Spojených státech

Ve znamení „revoluce něhy“ usiluje papež František o oteplení vztahů mezi Kubou a USA a do Spojených států přiváží některá kontroverzní témata. Na setkání s kubánskou opozicí ovšem nedošlo.

Návštěva papeže Františka na Kubě a ve Spojených státech je zatím poslední v řadě aktivit, kterými se argentinský pontifik snaží ovlivňovat svět kolem sebe, a to daleko za hranicemi vlastní církve. Návštěva na Kubě se odehrála v době historického oteplení vztahů mezi Kubou a Spojenými státy a dnešní hlava římskokatolické církve na to má nemalý vliv.

Stavět mosty mezi znepřátelenými stranami, zeměmi, systémy se vlastně zdá jako přirozený úkol pro někoho, jehož úřad nese tradiční titul „stavitel mostů“ (pontifex). Na Kubě se, zdá se, tímto mostem stalo slovo revoluce, všudypřítomné a pro kubánský režim posvátné. František, stejně jako jeho předchůdci Benedikt XVI. a Jan Pavel II., sloužil mši pro stovky tisíc věřících na havanském náměstí Revoluce, před obřími portréty Ernesta Che Guevary a dalších revolučních vůdců a (pouze pro tuto příležitost) také Ježíše Krista.

Součástí havanské bohoslužby byla i modlitba za úspěch jednání o ukončení konfliktu mezi vládou a revolučními guerillovými skupinami v Kolumbii. Tato jednání se (již od února 2012) konají v hlavním městě Kuby. František nyní vyzval obě strany konfliktu, vládu i levicové guerilly FARC, k tomu, aby nedopustily neúspěch mírových jednání, která již značně pokročila, ale přesto zatím nedospěla k cíli.

Třetí den své návštěvy v Santiagu de Cuba František mluvil o „revoluci něhy“, po vzoru patronky Kuby Panny Marie Caridad del Cobre. Síla a moc něhy, pomoci a solidarity, jako konkrétní projev následování Ježíše je Františkovo velké téma, které rozvinul již ve svém prvním významném dokumentu, exhortaci Evangelii Gaudium.

Revoluce něhy a několik stínů
Ještě víc než texty ale o tom, co je to ona „revoluce něhy“, vypovídají činy a gesta dnešního držitele Petrova stolce. Mytí nohou o Zeleném čtvrtku, připomínající Ježíšovo mytí nohou učedníkům, každý rok František proměnil ve významuplné prohlášení. Tento rok myl nohy vězňům v římské věznici, v předchozím roce postiženým lidem různého věku, etnického původu i náboženství, o rok dříve při svých prvních Velikonocích po zvolení v zařízení pro mladistvé delikventy umyl nohy mimo jiné dvěma ženám a dvěma muslimům.

Vzhledem k dosavadní tradici, kdy papežové o Zeleném čtvrtku myli nohy pouze dvanácti kněžím (tento svátek je ostatně také vyhrazen připomínce ustanovení kněžského svěcení), je to změna skutečně revoluční. Symbolické gesto ukazuje od uzavřenosti do sebe k naprosté otevřenosti směrem ven, zvláště k těm nejohroženějším, marginalizovaným, pokládaným za ohrožení.

Již v roce 2013 navštívil papež František jihoitalský ostrov Lampedusa, vstupní bránu pro velké množství imigrantů směřujících do Evropy, a připomněl tragédii těch, kteří ztratili život v mořských vlnách. Zájem o osud uprchlíků a přistěhovalců, stejně jako ohled k jejich náboženské víře, je charakteristický pro celý Františkův pontifikát.

Kontroverzi vyvolaly jeho výroky po pařížských atentátech na redakci Charlie Hebdo, kdy papež zdůraznil, že nelze zesměšňovat a snižovat víru druhého, aniž za to přijde trest coby přirozená reakce. Jeho výroky, vedené snahou zdůraznit důstojnost každého člověka i v oblasti jeho víry a přesvědčení, vyzněly v kontextu vražd spáchaných ve jménu zvrhlé násilnické „víry“ tak trochu jako výmluvy domácího násilníka – „ona mě vyprovokovala“.

Pokud by se papež František sešel i s představiteli opozice, poselství „revoluce něhy“ by bylo o to výraznější. Foto mondonews.net

Bez jistého stínu se neobešla ani kubánská cesta. Během mše na náměstí Revoluce bylo zatčeno několik kubánských opozičníků a několika představitelkám opozičních skupin bylo zabráněno v setkání s papežem, ačkoli, jak připustil vatikánský mluvčí, byly pozvány. A tak zatímco se František sešel postupně s oběma bratry Castrovými, na představitele opozice se nedostalo vůbec.

Nejde ani tak o to, že tyto incidenty jistě využijí kritici sbližování s Kubou i Františkových postojů a názorů ve Spojených státech. Jde spíš o to, že „revoluci něhy“, ohledu na ty slabé, odstrkované, znevýhodňované a pronásledované, něco takového zkrátka nesluší. Je proto škoda, že papežovi spolupracovníci nenašli způsob, jak setkání s představiteli opozice zařídit.

Třeba tak, jak se to povedlo francouzskému prezidentovi Mitterandovi během jeho návštěvy Prahy v roce 1988, formou společné snídaně. Tu se ovšem francouzské straně podařilo prosadit jen díky pohrůžce, že celou plánovanou návštěvu zruší. Jak dokazuje příklad z prosince loňského roku, kdy se papež František odmítl setkat v Římě s dalajlámou, aby nepoškodil vztahy s Čínou a neohrozil postavení tamních křesťanů, v podobných věcech bude současný papež zřejmě spíše zdrženlivý.

Do Spojených států…
Nadcházející část americké cesty ve Spojených státech bude zčásti ve znamení otázek, jako jsou potraty, postavení rozvedených v církvi, stejnopohlavní svazky. Tedy ta témata katolické etiky a sociální nauky, jimiž se bude zabývat závěrečná fáze církevní synody o rodině, která se bude konat v říjnu v Římě.

I v těchto otázkách se papež František pokouší o přístup prosazující konkrétní pomoc a blízkost. Pro jubilejní rok, Rok milosrdenství, který se koná každých 25 let (tentokrát od 8. prosince 2015 do 20. listopadu 2016) zjednodušuje možnost dosáhnout rozhřešení pro ženy po potratu; ty jsou podle kanonického práva automaticky exkomunikovány a rozhřešení jim nemůže dát každý kněz. Rok milosrdenství se má také zvláštním způsobem týkat vězňů.

Pokud jde o postoj k rozvedeným, kteří uzavřeli nový sňatek, současný papež a někteří další představitelé církve jim chtějí umožnit přístup k eucharistii, který jim byl doposud odpírán. To vyvolává v konzervativnějších kruzích církve silný odpor a opozici. Jedním z nejvýraznějších kritiků papeže v těchto otázkách je americký kurijní kardinál Raymond Burke.

Dá se očekávat, že dojde i na jiná témata – například na Františkovu letošní „zelenou“ encykliku Laudato Si a její jednoznačnou a tvrdou kritiku lidského podílu na klimatických změnách. Ta již stihla v řadách konzervativních amerických katolíků (a nejen těch) vyvolat dost negativních reakcí.

Nepotěšil je zřejmě ani břitký odsudek kreacionismu, který se jako protiváha evoluční teorie stále těší v části amerických křesťanských kruhů oblibě. Papež, po svém typickém způsobu, věc glosoval slovy, že Bůh není čaroděj s hůlkou… Jisté je, že i do budoucna, nejen v průběhu americké cesty, můžeme od dnešního papeže očekávat zajímavé věci.

A co si myslíte vy? Diskuse (9 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 24.Září 2015, 16:57:55

Nejsem si jistá, zda si papež František náhodou nemyslí o disidentech komunistických zemí totéž jako Noam Chomsky.

Tomáš Tožička - Praha

Pan Outrata zapomněl na uprchlíky, Čtvrtek, 24.Září 2015, 18:45:44

kterými se papež František v poslední době také hodně zabýval. Jak v Evropě, tak v USA.

Kdyby pánům českým katolíkům jejich katolictví z huby do rukou přejíti ráčilo (parafráze Borovského), byl by problém českých kvót a přijímání uprchlíků vyřešen. Papež František volá po tom, aby si každá farnost a každý klášter vzali jednu uprchlickou rodinu. V ČR mají Římští a Řečtí Katolíci 3 137 farností a 261 domů pro řeholnice a řeholníky. Celkem by tedy podle papežského doporučení měli přijmout 3 398 rodin ze Sýrie. To je ca 10 - 12 tis. lidí. Než se to naplní, nemusí se ČR vůbec o uprchlíky starat a může se v klidu připravovat na větší imigrační vlnu...

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Tožičko, Čtvrtek, 24.Září 2015, 20:57:12

Jan Šibík, Filip Outrata nebo Petra Hůlová NEJSOU PROTI PŘIJÍMÁNÍ UPRCHLÍKŮ, nejsou proti poskytování pomoci uprchlíkům. Oni jen říkají něco, s čím Vy nesouhlasíte. To je všechno.

Filip Outrata - Praha

T. Tožičkovi Čtvrtek, 24.Září 2015, 21:52:35

je pravda, že aktuální vyjádření Františka k uprchlíkům se mi do článku nevešla, je tam shrnut jen jeho celkový postoj k uprchlíkům, od začátku jeho pontifikátu a návštěvy na Lampeduse. Stejně se mi tam nevešly ani jiné věci. Ale to, co uvádíte, v článku zřejmě být mělo.

Tomáš Tožička - Praha

A co další náboženské komunity? Pátek, 25.Září 2015, 09:01:21

Kdyby na papeže Františka navázaly i další náboženské komunity, zvládla by Evropa současnou imigrační krizi naprosto bez problémů. Navíc by to napomohlo mezináboženskému dialogu.

Nenávist k islámu totiž posiluje protiináboženské tendence obecně.

A dalším krokem, na který papež také upozorňuje, je potřeba mezinárodní společné alce na podporu nejchudších obyvatel planety a nejohroženějších oblastí. A třeba naše země v to hanebným způsobem zaostává a odmítá plnit své mezinárodní závazky.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nusharte, Pátek, 25.Září 2015, 12:51:59

doufám, že vy máte stejné názory jako Hůlová, Outrata a Šibík...:)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Martinu Plevovi Pátek, 25.Září 2015, 15:13:56

Nevím, zda mám stejné názory jako Petra Hůlová, Filip Outrata nebo Jan Šibík. Každopádně jsem pro pomoc a pro přijímání uprchlíků.
A naopak jsem proti tomu šílenství, které se okolo toho rozpoutalo a které neumožňuje natočit necenzurovanou reportáž. Trochu už to připomíná začínající čínskou Velkou kulturní revoluci.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Rudým gardám Pátek, 25.Září 2015, 15:39:28

Ve starých lidovkách jsem četl esej Mnislava Zeleného Atapany, věnovanou tématu migrace. Hlásím, že je to závadné, hrubě to vybočuje ze schválené ideové linie. Vedle Hůlové, Outraty, Šibíka a Nusharta si na seznam zrádců a kolaborantů tedy připište i toho Zeleného Atapanu.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Kdo je vlastně ten "velký kormidelník"? Pátek, 25.Září 2015, 15:49:48

Peter Sutherland? A kdo je v té "bandě čtyř"?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.