Budou i v českých zemích americké základny?
Jiří ParoubekNový polský prezident Duda podle svých slov považuje umístění amerických základen ve střední a východní Evropě za hlavní úkol svého prezidentství. Německou podporu se mu však získat nedaří.
Nový polský prezident Duda podle svých slov považuje umístění amerických základen ve střední a východní Evropě (a samozřejmě především v Polsku) za hlavní úkol svého prezidentství. Obvykle dobře informovaný list Financial Times přinesl zprávu, která vychází z logiky Dudova rozhovoru s tímto listem minulý týden, kdy se Duda o území od německých hranic až na východní hranice NATO vyjádřil jako o „buffer zone“, tedy nárazníkové zóně mezi NATO a Ruskem. Prý se jedná o území nijak nechráněné proti údajným agresivním záměrům Ruska.
Podobný názor nedávno na vznik amerických základen na obrazovce České televize vyjádřil také Alexandr „ProMoPro“ Vondra, starý přítel amerických zpravodajských služeb.
Podle zahraničněpolitického poradce nového polského prezidenta Kysztofa Szeczerskiho budou již 3. a 4. listopadu na summitu NATO alianční státy ze střední a východní Evropy požadovat umístění vojenských základen na svém území. Mezi zeměmi, které se chystají takový zájem projevit, budou podle Szeczerskiho i Česká republika, Slovensko a Maďarsko.
Vlivným státem NATO, který odporuje takovým záměrům, je Německo. Spolková republika poukazuje na to, že takový postup by byl v rozporu se smlouvou uzavřenou v roce 1997 mezi NATO a Ruskem, podle které se NATO zavazuje, že nebude umisťovat vojenské základny na území států bývalé Varšavské smlouvy. I s tím však jakoby si dnes Varšava věděla rady…
Rusko prý zrušilo platnost smlouvy svou invazí do Gruzie v roce 2008 (vyprovokovanou dnešním oděským guvernérem a známým pojídačem kravat Saakašvilim) a svými aktivitami na Ukrajině.
Není sice zřejmé, jak to souvisí se smlouvou NATO-Rusko, ale kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Dne 28. srpna bude polský prezident Duda na státní návštěvě v Berlíně, kde se ještě bude jistě snažit přesvědčit prezidenta Gaucka a kancléřku Merkelovou o svém vidění světa. Obdivu se mu za něj však od obou německých státníků patrně nedostane.
Zároveň je před volbami, kde podle průzkumů (polské jsou ale ještě daleko nepřesnější než ty naše) může presidentova PiS útočit na parlamentní většinu. Ostrý a aktivní přístup vůči Rusku v Polsku může přinést potřebné hlasy - většina národa je protiruská, pouze s výjimkou slabé levice a okrajových euroskeptiků (zde jsou většinou libertariánské pohnutky).
To, že se nějaký poradce zaštiťuje nějakou tajnou a neformální snad ani ne dohodou - když jeho zaměstnavatel zahajuje oficiální zahraniční cesty, nikoliv u sousedů, zemích EU nebo USA, ale v Estonsku, tak se zdání dobrých vztahů s cizinou hodí i v domácí politice.