A co umělé zasněžování?

Ve srovnání s největšími ekologickými výzvami je problém umělého zasněžování zástupný. To však neznamená, že jej nemusíme řešit. Stejně jako u dalších neekologických činností je i tady argument pracovními místy krátkozraký.

Dlouhodobé sucho je klimatický jev, na nějž máme vliv spíše nepatrný, pokud vůbec jaký. Ne tak už na jeho důsledky. Ty můžeme zmírňovat, ale také zhoršovat podle toho, jak hospodaříme v krajině. O některých způsobech riskantního „hospodaření“ se lze dočíst nejnověji v článku „Sucho si vyžádá drastická opatření. Budou stát až desítky miliard“ (Právo, 3.8.).

Jistě, vedle takových atentátů na schopnost krajiny zadržet vodu, jako je enormní rozšiřování zpevněných ploch, jako jsou stovky hektarů nových skladů, parkovišť, jako je ekologicky nešetrné zemědělské hospodaření, které zhutňuje půdu a kriticky zhoršuje její vsakovací schopnosti, je třeba umělé zimní zasněžování sjezdovek problém menší.

Menší ale neznamená zanedbatelný – neznamená, že si ho nemusíme všímat. Jednak horská voda patřívá k těm nejkvalitnějším, a pokud se využije na výrobu umělého sněhu, neobejde se to bez přidaných chemikálií. Ty její kvalitu zhorší a následně i kvalitu vody ve vodotečích, do nichž se roztátý umělý sníh dostane. Na to ostatně už roky upozorňují vodohospodáři.

Ve srovnání s největšími ekologickými výzvami je problém umělého zasněžování zástupný. To však neznamená, že jej nemusíme řešit. Foto snow.cz

Ale ony nejsou zanedbatelné ani ztráty kvantitativní. V televizním pořadu Nedej se, vysílaném v premiéře prvního února letošního roku, se uvádí, že na zasněžení jednoho hektaru sjezdovek je potřeba milion litrů vody. Táž sjezdovka se přitom nejednou zasněžuje opakovaně, pokud dojde k oblevě. Celkově se tak ročně znehodnotí na 500 milionů litrů vody, což už se rovná spotřebě menšího města. A to se vlastníci a provozovatelé lyžařských středisek nijak netají se záměrem systém umělého zasněžování dále rozšiřovat.

Očekával bych, když už se mluví dokonce o drastických opatřeních, jak zabránit důsledkům sucha, že se nejdříve sáhne k těm méně drastickým, která méně ovlivní každodenní život. Omezit umělé zimní zasněžování sjezdovek a lyžovat jen tam, kde napadne sníh přírodní, může být pro leckoho jistě nepříjemné. Zejména pokud je přesvědčen, že má na pravidelné zimní lyžařské výpravy do hor nezadatelné právo, ať se děje, co se děje. A stejně nepříjemné může to omezení být pro podnikatele v lyžařském byznysu – ti se jistě jako vždy budou bránit i tím, kolik pracovních míst vytvářejí.

Vytváření pracovních míst je činnost bohulibá. Ale když už to došlo tak daleko, že se hovoří o získávání vody ze zatopených dolů, když se uvažuje o jejím přečerpávání z dolních částí vodních toků do horních (asi i s tím znečištěním, které může zahubit život v tocích proti proudu), pak ani navyklý životní styl, a dokonce ani pracovní místa nejsou argumenty rozhodujícími. Voda, bez níž není možný život a jíž se nám brzy může kriticky nedostávat, je něco, co přebije i silnější protiargumenty, než jakými jsou lyžovačka nebo horská zaměstnanost.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.