Velký Ceausescův plán pro Řecko

Evropská unie provádí Řecku to, co prováděl v 80. letech minulého století Ceaucescu Rumunům. Jedná se o ekonomický nesmysl, v jehož funkčnost nevěří ani jeho autoři, který ve všech směrech situaci v Řecku zhorší.

V osmdesátých letech minulého století se tehdejší rumunský komunistický diktátor pokusil splatit státní dluh vysátím všech zdrojů, jimiž jeho země disponovala. Proslulým výsledkem jeho snažení byl ekonomický kolaps a zhroucený stát.

Cosi podobného se nyní děje v Řecku. Pokud bychom hledali příklad křiklavého politického selhání, léta škrtů uvalených na Řecko po roce 2010 by musela být jasnou první volbou.

Obraz devastace je dobře znám: smrštění ekonomiky o čtvrtinu, nárůst dluhu z těžko zvladatelných 110 % HDP na absolutně nezvládnutelných 180 %, masivní nezaměstnanost (k třiceti procentům celkově, a zhruba 60 % u mladistvých) a všeobecné rozšíření chudoby. Vlády, které by se zaštiťovaly jinou národohospodářskou doktrínou, by i při mnohem menších ekonomických obtížích dávno zasypala nemilosrdná mediální smršť, a nepochybně by se musely poroučet.

V onom pětiletém období se čistá daňová zátěž horní poloviny společnosti zvýšila o pouhých 9 %. Pro sociálně slabší polovinu společnosti o neuvěřitelných 338 %.

Zdevastované Řecko je přesto nuceno k dalším škrtům. Děje se to navzdory tomu, že Evropská unie přijala Lisabonskou strategii konkurenceschopnosti pro Evropu 2020, která volá po pravému opaku: po navyšování produktivity investicemi do lidského kapitálu.

V Lisabonské strategii se nepíše ani slovo o zvláštním zacházení s členskými zeměmi, jež se ocitnou v hlubocích dluzích. Stejná strategie platí pro všechny. Přesto teď Evropská unie svou vlastní strategii popírá, v podstatě ji zakazuje, stejně jako keynesiánskou alternativu obsaženou v původním soluňském programu Syrizy.

Evropská komise nikdy netlačila na Řecko, aby navýšilo svoje směšně nízké výdaje na vzdělávání nebo výzkum, což by mohlo vést ke zvýšení jeho ekonomické výkonnosti. Euroskupina, neformální konzultační těleso bez formálních pravidel či regulí, bez zápisů z jednání, činí rozhodnutí nadřazená oficiální strategii i institucím Evropské unie a připouští pouze jedinou možnou ekonomickou filozofii: tu neoliberální, založenou na vyčerpání všech zdrojů do dna. Řecku tak Evropské unie vnutila Nový velký Ceaucescův plan.

Nicolae Ceaucescu: Prostě to seškrtáme. A bude. Foto The Apricity

Škrty nejsou reformy
Ukažme si, v čem spočívá rozdíl mezi škrtáním a reformami.

Politika škrtů a úspor je založená na omezování veřejných investic, jež ovšem umožňují hospodářství tvořit v budoucnu ekonomické hodnoty. Znamená také zvyšování daní, jež samo o sobě snižuje konkurenceschopnost, a to dokonce i podle neoliberálních dogmat.

Politika škrtů samozřejmě rovněž snižuje platy a důchody. Takové medicíny se Řekům v poslední letech dostala koňská dávka, jež ovšem nejenže neobnovila vnější konkurenceschopnost, jak se slibovalo, ale přivodila právě opačné účinky: zmnožila chudobu a snižující se poptávka vedla k nárůstu nezaměstnanosti.

Politika reforem naproti tomu směřuje k uvolnění podnikatelského potenciálu, který dokáže tvořit hodnoty. To by představovalo důkladné a věcně vedené posouzení fungování byrokracie a státu, opírajíc se o detailní přehled o jejich kompetencích a výkonech v dlouhé řadě politických oblastí. Jenomže o ničem takovém se nemluví, nic takového se neplánuje.

Reforma neznamená liberalizaci trhu práce, neoliberální dogma odmítané řadou nejvýznamnějších ekonomů, mezi nimi laureátem Nobelovy ceny Robertem Solowem.

Neznamená upírat Řecku možnost kolektivního vyjednávání, které je běžnou součástí politické praxe téměř všech severských a západních evropských států včetně Německa. Neznamená liberalizaci „nedělního obchodování”, které je zapovězené ve spoustě evropských ekonomik včetně Německa. Neznamená ani liberalizaci trhů s výrobky, které jsou samy často silně regulovány v mnoha evropských ekonomikách.

Čím si teď Řecko prochází? Muselo zvednout daně v restauracích a na ostrovech. Jak takové opatření může Řecko učinit konkurenceschopnějším, a nikoli naopak jeho konkurenceschopnost podvázat, nikdo nevysvětlil. „Jednostranné“ reformy přijaté demokraticky zvolenou vládou Syrizy mají být zrušeny. To znamená snížení sociální podpory pro nejchudší penzisty za současného přehlížení, jaké dopady na penzijní systém bude mít rostoucí nezaměstnanost a černá práce.

Jak tohle může zvednout konkurenceschopnost, a nepřivodit naopak snížení poptávky, zůstává skutečnou záhadou. Nový plán ve skutečnosti dokonce zavazuje vládu nalézt kompenzace za rozhodnutí ústavního soudu z roku 2012, kterým zrušil některé škrty v důchodovém systému.

Nový plán znamená, že mimořádně nespravedlivá vlastnická daň, která jako základ pro danění bere předkrizové ceny, a která se někdy aplikuje retroaktivně (!), zůstane zachována. A znamená to také, že nový zákon Syrizy o převodních cenách, který měl přinést zásadní příjmy na úkor nadnárodních korporací, bude zrušen.

Netřeba dodávat, že po dvou memorandech, v nichž se ani jednou nevyskytuje slovo „offshore“, i v nových dokumentech znovu zcela schází jakékoli ustanovení, jak zabránit obrovským daňovým únikům z Řecka do daňových rájů. Program zaměstnávání ve veřejném sektoru má být rovněž odbourán, což povede k zvýšenému sociálnímu tlaku, frustraci a dalšímu snížení poptávky.

Plán ovšem posouvá Ceaucescovu filozofii na zcela novou úroveň zrobotizováním škrtů! Pokud nebude dosaženo cílového deficitu, následovat budou další automatické škrty výdajů, už bez diskusí a bez vyjednávání. A je třeba říct na rovinu, že cílového deficitu nebude zcela jistě dosaženo nikdy, vždyť sama vláda označila plán v nedávné parlamentní debatě za „cestu k ekonomické recesi”.

Teoreticky lze v plánu najít i elementy, jež by mohly ekonomiku rozvíjet, ale pouze za předpokladu, že privatizace přinesou očekávané příjmy. Rodinné stříbro se ovšem bude prodávat za ceny stlačené krizí. A hlavní část příjmů se má stejně použít na rekapitalizaci bank přidušených Evropskou centrální bankou, v rámci politické intervence, analyzované dvěma předními experty na eurozónu působícími na akademické půdě Charlesem Wyplosem a Paulem de Grauwem.

Stejně jako po roce 2010, kdy byla zátěž ztrát západoevropských i řeckých bank přeložena na daňové poplatníky formou „záchranného balíčku“ oktrojovaného Řecku, i tentokrát banky dostaly přednost před veřejnými investicemi. Ze zkušeností posledních tří let nadto víme, že se uskuteční pouze část plánovaných privatizací, a na investice tak zůstane málo, pokud vůbec něco.

Současně s tím Řecko zatíží další obrovská půjčka, kterou nepotřebuje a kterou jeho dluhové břímě překročí 200 % HDP. Má financovat program, který je neudržitelný, povede k recesi a v jehož smysluplnost nevěří nikdo počínaje řeckou vládou přes MMF až po Wolfganga Schäubleho. K tomu všemu Řecko zůstává vyřazeno z programu skupování dluhopisů Evropské centrální banky, který mohl poskytnout levný zdroj financí už od počátku roku.

Předpokládá se, že bizarní sebezničující filozofie škrtů by měla nastartovat ekonomický růst tím, že obnoví důvěru investorů. Ve skutečnosti však tuto důvěru podlamuje, jelikož investoři jsou si dobře vědomi skutečnosti, že recesivní opatření a nedostatek veřejných investic pravděpodobně povedou ke snížení poptávky po jejich zboží a službách.

A co si myslíte vy? Diskuse (21 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Aleš Morbicer - Ostrava

Pátek, 24.Července 2015, 13:36:13

".......... veřejné investice....................... sociální podpora, aby zůstala zachována koupěschopnost......................... rozvojové programy................................"
Fajn.
Nejsem proti.
Nicméně pořád nechápu, kde na to vzít peníze.
----- Řecko je nemá.
----- Jak jsem byl poučen, ani občan, ani stát nebo soustátí si je nemůže jen tak natisknout (s výjimkou USA a Japonska).
----- Žádný soukromý bankovní dům už Řekům nepůjčí ani halíř, obzvlášť ne po tom referendu (já se fakt Němcům nedivím, že je vytočilo do běla).
----- Jak se ukázalo, Řekům nic nedá ani nepůjčí už ani Rusko, Čína, USA, BRICS, Saudové........................ NIKDO.
Navíc o to samozřejmě není žádný zájem, protože to už by smrdělo geopolitikou a ta je čistě o moci, o žádné solidaritě či pomoci.

Takže už zbývá jen pár institucí.
Například ECB.
V tom případě by asi bylo férové říct, jak by to bylo.
Řecko by kromě standardní pomoci, kterou v EU dostávají hospodářsky slabší státy jako Řecko nebo ČR, kdy odvádí míň, než po přepočtu od EU dostávají zpět, dostávalo navíc od neřeckých evropských daňových poplatníků peníze na ty výše zmiňované programy.

To by se zkrátka muselo říct otevřeně a někdo (?) by to musel schválit.

Vyzývám vás, ať tyhle moje slova vyvrátíte.
Budu jenom rád.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Morbicere, Pátek, 24.Července 2015, 16:18:46

ty miliardy, které Merkelová vyhodila do záchodu, pardon do finančního sektoru, mohly jít už dávno na investice...Čím později se dojde k pochopení těchto jednoduchých pravd, tím bude všechno dražší a dražší...

Aleš Morbicer - Ostrava

Pátek, 24.Července 2015, 16:43:51

Merkelová vlastnila nějaké řecké miliardy a ty spláchla do záchodu?
Hm, neslyšel jsem......................... to jsou mi věci, už se nedivím, že je tak vysmívaná a proklínaná svině jedna.......................

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Chudák Merkelová, Pátek, 24.Července 2015, 18:38:33

ona se tak snaží a pořád nic a přitom by stačilo si přečíst DR a hned by věděla, že stačí pochopit pár jednoduchých pravd a už je jasné, jak na to.

Vojtěch Klusáček - Brno

Tisknutí peněz - Aleši Morbicerovi do Ostravy Pátek, 24.Července 2015, 18:57:30

Není pravda, že by ECB řecký dluh monetizovat (tj. převzít a dál půjčovat z "natištěných" peněz) nemohla, ona to pouze nesmí. Přes plnou čáru se na silnici rovněž přejet nesmí, jakkoli existují situace, kdy je to smysluplné a žádoucí.

Přejít na vlastní alespoň paralelní měnu, získalo by Řecko tuto možnost, alespoň v jisté míře, zpět.

Aleš Morbicer - Ostrava

Sobota, 25.Července 2015, 10:00:4

Minimálně 15 let jsem nečetl žádnou knihu o ekonomii, nejsem připravený na diskusi, nicméně mám pocit, že paralelní měna v měnové unii je nonsens.
Ale třeba ne.
Proč už tedy není zavedena, pokud je to lék?

* * * * * * * * *
Fantastický článek vyšel v A2larmu:

ZROZENÍ ÚVĚROVÉHO KOMUNISMU Z DUCHA KASÍNOVÉHO KAPITALISMU
http://a2larm.cz/2015/07/zrozeni-uveroveho-komunismu-z-ducha-kasinoveho-kapitalismu/

Autor v něm tvrdí, že v situaci, kdy všichni ví, že ty úvěry nebudou nikdy zaplaceny a přesto (z mnoha důvodů) není možné Řecku nepůjčit, zvolil Tsipras zcela jednoduchou taktiku s jen jedním cílem:: získat (pro sebe) co nejvíc.
A té podřídil vše.

Jestli se ještě před pár měsíci evropským lídrům zdálo, že by řecká krize mohla být postupně vyřešena s náklady někde kolem 10-30 mld euro,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, teď na to můžou zcela bezpochyby zapomenout.
Teď je to dalších nevratných 86 miliard a mnozí tuší, že to ještě zdaleka není všechno.
(co na tom, že z toho bude muset hromadu zase dát zpět - dokud se ten strojek, který dává víc než je mu třeba vracet a neumí jinak, nezasekne, je to úplně jedno)

A vzhledem k tomu, že soukromý kapitál už Řecku odmítá půjčovat a vycouval, stejně jako mu odmítá půjčit kdokoliv jiný soudný, budou mu ty peníze muset dát daňoví poplatníci eurozóny. Německo svíjející se v hněvivé křeči je toho jasným důkazem - protože to Němci samozřejmě dají ten největší díl, ne NĚKDO JINÝ.................................

Je docela podivné, že tenhle článek vychází na vyhraněně levicovém serveru. Vždyť se v něm doslova a do písmene říká, že zatímco občané i státy EU žijí v kapitalismu a další porce tvrdého kapitalismu teď čeká i obyčejné Řeky, řečtí vládcové dál pokračují ve svém "komunistickém" životě, kdy se situace "poddaných" nijak věrchušky a jejího luxusu nedotýká.

Nic moc na tom podle mě nemění ani to, že je Tsipras jakousi hyperbolou pasován do role dějinného hybatele, stojícího nad námi, běžnými smrtelníky -- ta jeho pozice jako člověka, který potopil vzpamatovávající se ekonomiku a vyvolal veřejné vášně, jen aby získal co nejvíc z cizího pro sebe, tím jde překrýt jen stěží.............................. - holt když se lámou epochy, už nepoznáš, co je rybíz, jablko, meloun, hruška...., vše je rozmixované do homogenního blivajzu neurčité barvy.

U svatého Tsiprase, já už jsem z toho všeho vážně tumpachový.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Morbicere, Sobota, 25.Července 2015, 10:31:34

Merkelová vyhodila miliardy právě v těch tzv. balíčcích pomoci (vždyť to sám píšete, kolik to stojí a bude stát). Nepomáhá jimi ale ani obyčejným Řekům, ani reálné řecké ekonomice, nýbrž finančnímu sektoru, jehož dluhy vzala na bedra německých daňových poplatníků! Čili privatizace zisků, socializace ztrát.

Mnohem levnější a efektivnější by bylo, kdyby byly Řecku jeho dluhy razantněji a účinnjěi odpuštěny (např. nesplácelo by, dokud by se nepostavilo na nohy), ztráty by museli zaplatit bankéři (nikoli daňoví poplatníci), přičemž v nejhorším by banky přezal stát a garantoval samozřejmě vklady, důchody atd., a místo lití ohromných sum do těchto černých děr by mnohem méně peněz stačilo na rozhýbání řecké ekonomiky a na její restrukturalizaci atd.

Aleš Morbicer - Ostrava

Sobota, 25.Července 2015, 10:45:12

Jste si jistý, že by se nezačaly hroutit západoevropské banky, kdyby musely odepsat tak obrovské ztráty???

Navíc oddlužení pokud vím už jednou proběhlo a výsledek nula celá nula nic.
Tak proč Řeky oddlužovat zase?

Aleš Morbicer - Ostrava

Sobota, 25.Července 2015, 10:54:20

A navíc, pokud jde o to, co se tvrdí v tom článku a co se teď dočítám i jinde --------- řecká ekonomika poslední dobou skutečně utěšeně rostla a byla solidní šance po rozumné domluvě s věřiteli, že bude Řecko úvěry schopno splácet aniž by bylo totálně vysáváno a že celková pomoc už dosáhne max. 30 mld.

Tsipras Řecko zbořil, hospodářsky jde do hajzlu raketovým tempem, navíc vybudil veřejné vášně a očekávání, o kterých předem věděl, že je nebude moci naplnit.................. a není žádná cesta ven.
Není to tak?

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 25.Července 2015, 12:13:32

Není.

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 25.Července 2015, 12:15:7

Nicméně se jedná o ukázkový příklad standardního mediálního obrazu situace.

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 25.Července 2015, 12:17:5

Aneb nejlepší je o tom nic nevědět a pak dát na ty nejemotivnější zprávy.

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 25.Července 2015, 12:41:53

Ještě není bez zajímavosti - Jste si jistý, že by se nezačaly hroutit západoevropské banky, kdyby musely odepsat tak obrovské ztráty???

...kdyby se nakrásně banky začaly hroutit, stalo by se přesně co?

Mimochodem, západoevropské banky se už v roce 2007 a 08 hroutit začaly. Velká část dluhového břemene zejm. evropského jihu je způsobena politickým rozhodnutím, banky místo nechat padnout a aktivovat centrální banku jakožto věřitele poslední instance, jim ztráty zatáhnout z veřejných rozpočtů. Vč. odměn managementů a zlatých padáků.

Aleš Morbicer - Ostrava

Neděle, 26.Července 2015, 13:51:13

No já nevím pane Klusáčku.

Ovšem z těch řečí, jak je to všechno snadné, které tady vedete vy, Profant, Tožička nebo Pogátsa, mám trochu vítr.
Třeba 30. června se tady Profant vysmíval Jiřímu Dolejšovi do diletantů, amatérů a odborníků v úvozovkách a tvrdil:: "jak může u malé, otevřené země s mezinárodní měnou vyschnout likvidita?", k čemuž se Tožička s radostí přidal,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, no a netrvalo dlouho, aby názorně viděli to, co podle nich není možné.

Takže k tvrzením, že jsme měli nechat zkrachovat evropské banky a vlastně by se nic nestalo, pouze pročistil vzduch, bych si dovolil být mírně skeptický.

Aleš Morbicer - Ostrava

Neděle, 26.Července 2015, 13:54:8

Raději zůstanu jen u té otázky z prvního příspěvku:: Prozraďte mi, kde se na veřejné investice, sociální podporu a rozvojové programy vezmou peníze?
Víc nežádám.

Aleš Morbicer - Ostrava

Neděle, 26.Července 2015, 19:33:41

Tak teď jsem s jistým zpožděním přečetl esej Jiřího Přibáně "Řecko a EU - výjimečný stav" v Salonu Práva z 23.7.
Tsiprase (a Syrizu) v něm setřel opravdu nekompromisně........

Ale proto to nepíšu.
Mj. tam tvrdí, že v posledních pěti letech proběhly už DVĚ oddlužení Řecka a to teď žádá o třetí, což se prý těžko vysvětluje "německým učitelůn, lotyšským rolníkům nebo slovenským montérům".

A tady přitom čtu, že pro Řeky nikdo ani nehnul prstem a Německo (hlavně Německo) je vysává jako krvelačný upír.

Hm...

Okamžitě jsem si vzpomenul, jak jsem před časem v jeden a ten samý den četl, že americká nejvyšší třída se úspěšně vyhýbá placení daní a proto Amerika nevzkvétá (Pehe), a že americká nejvyšší třída je odírána daněmi až na kost a proto Amerika nevzkvétá (Ulč).
Oba dva současně tito ctihodní mužové mít pravdu nemohou, bych řekl.

A to je asi největší bída této doby -- pokud se nejedná o informace z oboru, ve kterém má člověk přehled, není nejmenší šance zjistit, kde je pravda, přotože počet vzájemně si odporujících vyjádření, které se věci týkají, jdou do tisíců a přitom jsou dostupné tak snadno jako nikdy před tím.

O co se opřít, když známí a ve věci se orientující mužové a ženy tvrdí naprostý opak?

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Panu Morbicerovi Neděle, 26.Července 2015, 20:38:4

Člověk se patrně musí smířit s tím, že je v koncích a pravdy se nedopátrá.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 26.Července 2015, 20:57:16

Sokrates s tím byl patrně smířen, když řekl: Vím, že nic nevím.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Pozor, pí Hájková Pondělí, 27.Července 2015, 11:52:52

Nemůžete být komunistka a zároveň postmoderní relativistka.
Pravda existuje, i když vinou omezené lidské kapacity ji nemůžeme nikdy zcela postihnout, nicméně můžeme se jí více či méně blížit. Není všechno je do stejné míry a ve stejné míře pravda. Protože když na postmoderní relativismus přistoupíme, prosadí se pak v reálném životě ta jediná pravda globálního kapitalismu a jeho neoliberální ideologie. A tudíž zájmy mocných a vládnoucích.

Žijeme ve skutečně paradoxním světě: Můžeme pochybovat o tom, jestli člověk má přirozenou identitu či nikoliv, jestli jsme něco víc než morální zvířata nebo ne atd., ale o tom, že se ekonomické problémy musí vždy řešit pouze a jedině snižováním příjmů těch chudších, zvyšováním nepřímých daní a privatizací, o tom se pochybovat nemůže - to je neotřesitelná pravda, vůči níž není a nemůže být alternativa...:)

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pondělí, 27.Července 2015, 12:09:42

Jistěže nemůže být pochyb o tom, že existuje kapitalismus, který je založen na vykořisťování lidské práce. O těch obecných věcech nepochybuji. Ale horší je to už s konkrétními fakty a událostmi a jejich hodnocením, která si opravdu nemůžeme osobně ověřit – buď pro vzdálenost místa, náročnost na odborné znalosti nebo z jiných důvodů. S těmi si tedy, pane Plevo, opravdu nelámu hlavu. Někdo věří těm, jiný zase oněm zdrojům. Já beru všechny v úvahu, ale zároveň pochybuji o všech.
Víte, někteří diskutující se domnívají, že vynaleznou soubor názorů, které je každý řádný levičák povinen zastávat. S tím nemohu souhlasit. Do překonání postmodernismu je ostatně ještě daleko. On patrně musí postmodernismus dojít až do samého dna, až už to dál nepůjde. Teprve potom se možná pravda stane evidentní a svět se změní.
A pokud jde o toho Sokrata, je to vlastně tak, že on byl sice smířen s tím, že nikdy pravdu nebude znát, ale zároveň s tím smířen nebyl a až do konce života ji hledal. A tak je to asi správné.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Morbicere, Pondělí, 27.Července 2015, 12:14:1

velmi vám doporučuji přečíst si nějakou ekonomickou knihu, třeba Kapitál ve 21. století od T. Pickettyho (mimochodem podporoval Syrizu před referendem). Já jsem si ji koupil, zatím nepřečetl, ale určitě tam hodně odpovědí na své otázky najdete.
Jinak, pokud umíte německy, můžu vám poslat odkaz na vystoupení (velmi inteligentního) komika) V. Pisperse, který jednoduchou, pro laiky přístupnou formou vysvětluje to, co zde tvrdí mnozí, že totiž peníze vznikají opravdu v bankách z ničeho.

Pokud jde o konkrétnější stránku vaší argumentace, ona hysterická obvinění Tsiprase, jak zničil řeckou ekonomiku, se zakládají na ODHADECH růstu HDP pro letošní rok, resp. na porovnání takových odhadů učiněných před jeho jeho nástupem a nyní. Jistě vám nemusím připomínat rozdíl mezi odhadem a skutečností, vzpomínáte si na ministra Kalouska, neblahé paměti, jak se sekl v odhadu na tuším rok 2009 o mnoho procentních bodů (předpokládal slušný růst a on byl velký pokles).
Je nicméně jisté, že situace letos nebude dobrá, vždyť řecká ekonomika stála několik týdnů na suchu, bez likvidity. Byla to vina Syrizy? Nezavřela kohoutky náhodou ECB? Takže vinou Tsiprasovy vlády bylo to, že vůbec se pokusila vyjednávat o nějaké alternativě? Takže i vy tvrdíte, že není alternativa vůči současné ekonomické politice, která vede k tomu, že chudým a středním vrstvám se daří stále hůř a bohatým stále líp?

A nakonec onen "růst" za rok 2014, tedy jediné statisticky věrohodné číslo: šlo o úžasných 0,6% (!!, po onom propadu o 25%), a to se ještě HDP počítá v běžných cenách, takže po započtení deflace šlo fakticky o pokles) - viz http://www.blisty.cz/art/78021.html

Myslím, p,. Morbicere, že vaše srdce bije na tom správném místě, takže se naše stanoviska budou nadále sbližovat.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.