Deník Referendum Svět

Drazí Slováci, Litevci, Lotyši, Slovinci,

jsem si jistý, že poslední dny, týdny a měsíce sledujete drama odehrávající se v Řecku. Sledujete jej, protože vaše země jako členské státy eurozóny obdržely žádost o příspěvek na pomoc Řecku.

Také si jistě velmi dobře uvědomujete, že pokud Řecko nedodrží své závazky splátek vůči EU, ztratíte vzhledem k výši vašeho HDP dokonce mnohem více než Německo.

Zdá se nespravedlivé, že zrovna vaše země, kde jsou příjmy nižší než v Řecku, mají být těmi, jež přispějí. Je jasné, že takto můžete svůj postoj ospravedlňovat. A uznávám, že to zní opravdu podivně.

Ale přesto – je tu pár věcí, které byste měli vědět.

Vaše peníze nebyly ve skutečnosti použity na splacení dluhů Řecka. Je známým faktem, že přes devadesát procent financí, které jste Řecku poslali, nebyly určeny pro Řecko. Peníze se okamžitě vrátily zpět jako splátky půjček tak, aby eurozóna zůstala solventní.

Důvodem bylo to, že řecký dluh v roce 2010 výrazně ohrozil postavení velkých bank západní Evropy, především ve Francii, Německu a Holandsku. Takzvaný záchranný balíček pro Řecko byl ve skutečnosti manévrem, který proměnil soukromý dluh ohrožující stabilitu komerčních bank na dluh veřejný.

Byla to chyba bankéřů, kteří se mylně rozhodli financovat řecké zkorumpované elity a oligarchy. Břemeno jejich omylu na sebe ale vzala společnost: dluh skončil u Evropské centrální banky a různých evropských fondů. Politici ve skutečnosti utratili vaše peníze nikoli na záchranu Řecka, ale na vyplacení chyb neschopných bankéřů a amorální řecké politické elity.

Záchranný balíček pro Řecko byl ve skutečnosti manévrem, který proměnil soukromý dluh ohrožující stabilitu komerčních bank na dluh veřejný. Repro DR

Co se mezitím odehrávalo v Řecku? Mzdy se snížily o třicet procent, důchody o padesát. Desetitisíce zaměstnanců ve veřejném sektoru dostaly výpověď. Navýšení daní proběhlo takovým způsobem, že vyšší třída byla škrty ovlivněna z 9 %, střední a nižší neuvěřitelnými 338 %.

Zatímco se snížila sociální podpora pro nejchudší, obrovské výdaje na armádu zůstaly nedotčeny, stejně tak míra zdanění elit zůstala při starém. Problematika daňových rájů nebyla v dokumentech, které tlačily Řecko k úsporám, nikdy ani zmíněna.

Jaký byl důsledek této politiky snižování výdajů, mnohem markantnější než v jakékoli jiné zemi? Nezaměstnanost zasáhla čtvrtinu populace a polovinu mladých. Ztráta zaměstnaní a snižování mezd vedlo k poklesu poptávky, což vyústilo ve spirálu dalšího propouštění.

Výdaje řecké vlády se snížily ve všech sektorech, které by mohly vést k obnovení ekonomického růstu. V současné době Řecko investuje do školství méně než jakákoli jiná země EU. Jen zlomek financí v porovnání s ostatními státy je vkládán do výzkumu a rozvoje. A navzdory největší ekonomické krizi v historii země Řecko investuje do sociální podpory jen o sedm procent méně, než je evropský průměr.

Byli to vaši politici, kdo využili daňové příjmy k financování tohoto devastujícího programu škrtů. Řekové nedemonstrovali za další a další půjčky, jak se často tvrdí. Naopak žádali zastavení financování záruk pro banky, zatímco sami procházejí sociální krizí.

Teď už možná chápete, proč 61 % Řeků řeklo NE dalším škrtům a snižování výdajů. Mezi mladými lidmi tvořli příznivci Ne 85 %.

Světová ekonomická elita vyjádřila svou podporu řecké vládě ve snaze získat evropskou pomoc a ukončit politiku škrtů, dostat lidi z chudoby, zvýšit poptávku, přinutit oligarchy k odpovědnosti, investovat do lidských zdrojů a zajistit tak růst Řecka.

Joseph Siglitz, Paul Krugman, Amartya Sen (všichni ocenění Nobelovou cenou), Dani Rodrik, Thomas Piketty, Jeffrey Sachs, Charles Wyplos, Barry Eichengreen, Paul de Grauwe, James Galbraith, Marc Carney, Steve Keen – tito přední ekonomové publikovali články odmítající logiku škrtů z finančního, ale i sociálního hlediska.

A mimochodem, co se týče mezd: není to tak, že jsou řecké mzdy příliš vysoké – to ty vaše jsou příliš nízké. Kvůli nedostatečné snaze odborů je podíl mezd vzhledem k HDP ve východoevropských členských zemích OECD o deset procent nižší než v severní, západní a jižní Evropě. Posílení odborů je jednou z dalších věcí, kterou řecká vláda prosazuje poté, co byly v rámci politiky snižování výdajů omezeny.

V důsledku opatření Evropské centrální banky mohou dnes Řekové z bankomatů vybírat pouze šedesát euro denně (s cílem nezvyšovat strop ELA – přísun levných peněz). Pro mladé Řeky není tato částka tak nízká, neboť většina z nich nevydělává víc než 400 euro měsíčně, stejně jako vy. To je důvodem, proč volili NE.

Jsou to fakta, která byste podle mého měli znát. Vaše média totiž možná často přespříliš zjednodušují.

Dopis byl publikován na stránkách portálu Sigmalive