Nejsou jen muži v saku, aneb kdo by hlasoval NE v řeckém referendu

Ekonom Jan Bittner a redaktor DR Petr Bittner komentují výstupy mladých zástupců finančních institucí, kteří jsou zvláště v ČT často prezentování jako ekonomičtí experti. Jejich názory staví do kontrastu s míněním Stiglitze, Krugmana a Pikettyho.

B1

Jan Bittner

04.07.2015 20:34


Spoluautor: Petr Bittner

Související

Zvlášť Česká televize, ale i jiná média mají sklon zvát k hodnocení situace v Řecku ekonomy a další znalce, kteří zastávají poradenská místa ve významných finančních institucích. Tyto osoby dostávají svoji odměnu za to, že přinášejí svému zaměstnavateli svými analýzami zisk. Nejsou tedy nezávislými komentujícími – ekonomické krize navrhují řešit vždy s přihlédnutím k pozici svojí instituce. Je to jejich práce, chtít takové ekonomické klima, ve kterém si jejich instituce udrží dominantní postavení.

Oni – řekněme – muži v saku se přitom těší privilegované značce „experta“ na finanční záležitosti – svět ekonomie jako by byl v téhle perspektivě zcela odtržený od světa, ze kterého se koukáme na jejich pěstěné tváře na obrazovkách. Každý z těch „ekonomických expertů“, který se posadí do studia, řekne vždycky to samé: všichni spolu nabízejí pro svět takovou expertízu, po které zůstanou právě oni experty.

Thomas Piketty, Joseph Stiglitz a Paul Krugman na pásmu z agenturních fotografií. Repro DR

Výskyt a vliv mužů v saku je u nás patrný obzvláště nyní – v souvislosti s řeckým referendem. Místo aby se česká masmédia snažila informovat o tom, co Syriza reálně představuje a čeho se v evropském i řeckém kontextu snaží dosáhnout, zvou si ke komentářům příslušné „experty“ a představují dnešní reprezentaci Řecka jako alibisty, ideologické pomatence či namistrované egoisty.

Syriza je přitom strana pro růst, nejsou to revolucionáři, jak se nám snaží muži v saku namluvit, nebo jak píší novináři jako Martin Šimečka. Tomu se podařil kousek, který vstoupí do historie: v jediném textu přiznal Varoufakisovi hlubokou pravdu, aby jej pak odsoudil podle železné argumentace reductio ad komančum.

V zahraničí se ovšem nevyjadřují k řecké krizi jenom zástupci finančních institucí a novináři s ideologickými klapkami. O řecké krizi jako o zdánlivě pouze ekonomickém problému mají co říct i ekonomické superhvězdy, za kterými nestojí nebezpečí ztráty pěkného zaměstnání v kanceláři v centru Prahy.

Stiglitz: Mezinárodní měnový fail
Profesor ekonomie na Columbia University Joseph Stiglitz je považován za jednoho z nejvlivnějších ekonomů, ba lidí současnosti. A má nobelovku. V posledních letech se přidal k varováním před rostoucí nerovností a k tématu rovněž publikoval několik knih, včetně The Great Divide z letošního roku. Její hlavní myšlenkou je chápání nerovnosti jako volby, ve které jsme si zvolili, či spíše nám byla zvolena, rostoucí nerovnost a koncentraci kapitálu.

Ani přes vyjádření podpory hnutí OWS není Stiglitz žádný radikální levičák, dokonce je i jeho liberálně levicový rejstřík ošperkován jednou velkou kaňkou – působil totiž jako hlavní ekonom Světové banky. Přesto se dnes staví na stranu „radikální neomarxistické extrémistické komunistické populistické alibistické“ Syrizy, tedy řecké vládní strany s přívlastky, jež na ni lepí často komentující v našem prostoru.

„Kdyby se mí studenti makroekonomického modelování spletli v predikcích stejně, jako se pletli ekonomové Troiky, vyhodil bych je.“ Tak komentoval Stiglitz německému ministru financí Schäublemu přímo do očí odhad vyhlídek řecké ekonomiky po zavedení „úsporných balíčků“. Z pozice nobelisty za ekonomii vidí spor Řecka s institucionálními věřiteli v daleko širším měřítku, než jen jako při o peníze a hospodaření. Jde podle něj především „o moc a demokracii“.

Ve třech otevřených dopisech sloupkařů Financial Times Stiglitz od začátku vyjednávání Syrizy opakovaně apeloval na evropské lídry, aby přestali dusit Řeky v neoliberálním hrnci a aby se současně přestali tvářit, že řecký dluh lze splatit. Nelze. Ani škrcením ekonomiky.

Krugman: Keynes pro naše časy
Paul Krugman je jedním z nejznámějších ekonomů současnosti. Profesor ekonomie na Princeton University a jako Stiglitz laureát Nobelovy ceny za ekonomii se věnuje mezinárodní ekonomii. Krugman je ve Spojených státech považovaný za levicového ekonoma – předně svou podporou demokratů.

I Krugman se smutně „pyšní“ ve svém životopise určitou kaňkou, protože v 80. letech dělal ekonomického poradce prezidentovi Ronaldu Reaganovi. Zůstává ovšem zastáncem ekonomické vize Johna Maynarda Keynese, který v první polovině minulého století popsal nutnost státních zásahů do hospodářství a tvrdě kritizoval uvalení zničujících reparací na Německo.

Jako Keynesův pokračovatel je nyní Krugman v podobné situaci. Tvrdí, že úsporná opatření musrjí vzít za své, jinak se Řecko z hospodářské recese nevyhrabe.

Aktuální referendum o opětovném přivázání vězeňské koule austerity k nohám spodních 90 procent Řeků podle Krugmana neodráží alibismus či rovnou prohru Syrizy, jak se ho snaží interpretovat zástupci věřitelů. Naopak jde především o Tsiprasovu smysluplnou otázku po trvání demokratické legitimity jeho mandátu pro vyjednávání s věřiteli.

„Demokratická legitimita stále ještě v Evropě něco znamená. A pokud ne, tak to také potřebujeme vědět,“ doplnil Krugman nedávno svoje obavy nad demokratičností dnešní Evropské unie. Kdyby dostal volební lístek k blížícímu se řeckému referendu, i Krugman by věřitelům řekl jasné „ne“.

Piketty: záchranář kapitalismu
Profesor ekonomie Thomas Piketty vstoupil do ekonomické síně slávy před dvěma lety vydáním stěžejního díla Kapitál v 21. století, které se nečekaně stalo knižním bestsellerem. „Druhý Kapitál“ zásadně otevřel diskusi o ekonomické nerovnosti. Pikettyho desetileté shromaždování dat o distribuci bohatství vyústilo v poznání, že kapitalismus nedokáže sám reagovat na koncentraci bohatství v rukou mála. I přes toto v jádru extrémní zjištění zůstal Piketty umírněným. Namísto zatracení by kapitalismus raději zachránil před sebou samým daněmi a přerozdělováním.

Ekonomická nerovnost se i díky Pikettymu stala oblíbeným politickým tématem. Boj proti nerovnému bohatství však zatím skončil pouze u „vážné diskuse“. Tak vážné, že se do ní, světe div se, zapojil i sám Mezinárodní měnový fond. Ve své nové zprávě líčí nerovnost jako „zásadní výzvu dneška“.

Snad poprvé v dlouhé neoliberální historii Fondu se jeho analytikové rozepsali o nutnosti zásahu ve prospěch chudých a střední třídy. V praxi ale toto otočení o 180 stupňů nezanechalo jedinou stopu: MMF dál tlačí Řeky k politice austerity, která nejenom znemožňuje, aby se celé hospodářství vzpamatovalo, ale současně dále prohlubuje propast mezi „těmi, co nemusejí pracovat“ a „těmi, co se navzájem obviňují z toho, že pracují málo“.

Thomas Piketty dlouhodobě kritizuje Evropskou unii, která svou politikou nijak nečelí koncentraci bohatství, ale naopak ji stimuluje (ze stejných důvodů jako MMF). I proto se také Piketty podepsal pod otevřené dopisy sloupkařů Financial Times ohledně ukončení austerity v Řecku a odpuštění alespoň části dluhu.

Francouzský ekonom se rovněž zúčastnil rozhovoru s lídrem španělských Podemos Pablem Iglesiem v televizním pořadu La Tuerka, kde došla řeč i na počínání Syrizy. Piketty ji považuje za politickou sílu, která Evropě ukazuje demokratický směr. Pro Pikettyho je Syriza „schopností představit si jinou Evropu mimo současné konzervativní mantinely neoliberalismu“.

Jiný, zběsilý obraz věší Evropanům na nos všichni ti, pro které jsou finanční trhy návodem na všechny problémy světa: Tsipras je komunistický revolucionář, Varoufakis je drzý neomarxista a Syriza je strana, která slíbila nesmysly, která ohrožuje demokratičnost Evropy a která snad i uzavírá hranice a zavádí pětiletky.

Teoreticky by se dalo „mužům v saku“ uvěřit, že mluví z pozice skutečných expertů a ne z pozice věčných kolovrátků finančního kapitálu. To by se ale nesměli sami učit ekonomii z učebnic a knih, které psali právě Stiglitz, Krugman či Piketty. Tito tři dobře vědí, jak by teď v neděli v Řecku hlasovali.

A co si myslíte vy? Diskuse (33 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 4.Července 2015, 20:59:2

Bravo!

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Jako Stiglitz, Krugman či Piketty Neděle, 5.Července 2015, 20:37:52

Podle předběžných výsledků Řekové skutečně hlasovali proti neoliberálnímu šetření, což by podle Tsiprase nemělo znamenat vystoupení z eurozóny. Jak se k tomu ale nyní postaví MMF a EU?

Petr_uhl02

Petr Uhl - Praha

Reductio ad komančum je vystižný výraz, ale Pondělí, 6.Července 2015, 05:12:10

jak to říkal, také ad absurdum, Jan Ruml (syn Jiřího Rumla), syn černocha může být zase jenom černoch. To jistě platí i v případě Martina Šimečky, jehož otec Milan Šimečka patřil ke generaci statečných a rozumných komunistů, kteří se pokoušeli (marně?, úspěšně?) změnit ne-li svět, pak aspoň stalinistické a pak normalizační Československo.

Vedle promyšleného odmítnutí povrchních plků novinářů, založeného na ekonomickém přístupu (včetně odmítnutí těchto plků opravdu renomovanými ekonomy), bychom potřebovali podobný rozbor z hlediska politické vědy a z hlediska práva (lidských práv a/nebo demokratického právního státu). Vztaženo na ČR, ukázala by se jalovost a provinčnost ČSSD, jejíž špičky (Sobotka, Zaorálek) nyní interpretují výsledek řeckého referenda jako vůli Řeků opustit eurozónu. Je to úpadek, skoro jako Miloš Zeman, který už před měsícem Řecko z eurozóny vyhazoval.

Ani Martin Schulz nakonec nejel přemlouvat Řeky, aby hlasovali "ano". Bude mít řecké referendum nějaký pozitivní vliv na německou sociální demokracii? Dost pochybuju.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

duch nad hmotou ? Pondělí, 6.Července 2015, 06:41:30

v každém případě nyní nikdo neví jak by mělo to vítězství ducha (přání nebýt pokořen) nad hmotou (existence dluhů) reálně dál fungovat. Ani odchod z eurozóny totiž tenhle problém vztahu dlužník věřitel nevyřeší.

Petrasek Milan - penzista

Nepamatujete náhodou pane Dolejši, Pondělí, 6.Července 2015, 09:43:59

jak vyřešili vztah mezi duchem a hmotou dlužníci/občané islandští ostrované a věřitelé/bankéři ostrovanů britských ?

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pondělí, 6.Července 2015, 10:04:38

Island neměl euro.

Petrasek Milan - penzista

A Libérqation má na vás pane Dolejši dotaz: Pondělí, 6.Července 2015, 10:04:52

Libération schreibt: "Die Europäer können endlich anerkennen, dass die dem ganzen Kontinent aufgezwungene brutale Sparpolitik katastrophale politische Folgen gehabt hat, von denen das Nein der Griechen nur ein Beispiel ist. Die Europäer können nun die Schulden verringern, von denen selbst der Internationale Währungsfonds (IWF) sagt, sie könnten unmöglich zurückgezahlt werden. Unter diesen Voraussetzungen ist eine Einigung möglich. Werden die europäischen Politiker Europa retten?"

Petrasek Milan - penzista

Pane Kubičko, kdo se neumí schovat Pondělí, 6.Července 2015, 10:08:9

t za jakkoliv vypečené záminky.....

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 6.Července 2015, 10:35:14

V Japonsku ta hmota - existence dluhů významně překračujících zatížení Řecka - nepředstavuje podstatný problém.

S vlastní měnou padá tím momentem krize likvidity, v nejhorším případě může začít default vedený dlužníkem. V takovém případě rovněž centrální banka plní funkci věřitele poslední instance.

A pak je tu přinejmenším technická možnost (zapovězená čistě politicky, realizovatelné to je), že by ECB skupovala evropské dluhy stejně, jako japonská centrální banka ty japonské.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pane Petrásku Pondělí, 6.Července 2015, 10:42:53

té Vaší poznámce nerozumím ani částečně.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pokud mluvíme o hmotě, Pondělí, 6.Července 2015, 11:01:43

tak Řecku hrozí, že v nejbližších dnech nebude mít zcela konkrétní hmotu eurových bankovek v bankomatech. Ty bankovky může mít jen dohodou s ECB nebo s někým jiným.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 6.Července 2015, 11:30:26

To je krize likvidity, s dluhovým problémem nemá přímo nic společného. Je pravda, že se jedná o účinný vydírací prostředek v rukou ECB, ačkoli tím porušuje svou funkci stát komerčním bankám eurozóny jakožto věřitel poslední instance. Sama o sobě je - ta krize likvidity, že dojde ta hmota eurových bankovek - technicky řešitelná - aby bylo za co nakoupit rohlíky a obhospodařit běžný provoz státu - vydáním místní nouzové měny.

Pak je tady ještě jiná myšlenka. Co by se stalo, kdyby řecká centrální banka jednoduše začala připisovat eurové kredity na účty řeckých komerčních bank jednoduše bez dohody s ECB? Za současného omezení pohybu kapitálu ze země.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 6.Července 2015, 11:45:14

A pane Petrasku, jak byste (respektive deník Liberation) si představoval, že by evropští politici měli "zachránit Evropu"? Napumpovat do Řecka další stovky miliard z peněz evropských daňových poplatníků, aniž by měli sebemenší kontrolu nad tím, co s těmito miliardami řecká vláda udělá?

Jen tak mimochodem: Řecko má jedny z největších vojenských výdajů z celé Evropy. A ještě v předvečer referenda levicový premiér Tsipras (v dojemné shodě se svým - krajně pravicovým) ministrem obrany ujišťoval, že řecká vláda v žádném případě nesáhne na platy armádních důstojníků.

A tak je zapotřebí se ptát, jestli by na tahu nebyli přece jenom daleko spíše politikové řečtí, nežli evropští. Ti evropští zkusili už všechno co mohli; ale na řecké straně jim prostě chybí seriózní partner.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 6.Července 2015, 11:58:52

Co to žvaníte?!

Německy umíte, čtěte si. Možná to bude šok, o tomhle se od Merkelové a Schäubleho z televize nedozvíte, třeba to pochopíte.

http://www.project-syndicate.org/commentary/imf-greece-debt-restructuring-by-james-k-galbraith-2015-06/german

vybírám:

"Im Mai 2010 stimmte die griechische Regierung einer Haushaltsanpassung innerhalb des Zeitrahmens von 2010-2013 zu, die 16% vom BIP entsprach. Infolgedessen verwandelte sich das primäre Haushaltsdefizit (das noch nicht die Zinszahlungen auf die Schulden umfasst) Griechenlands von mehr als 10% vom BIP im letzten Jahr in einen ausgeglichenen Primärhaushalt – der deutlich größte derartige Umschwung im Europa nach der Krise überhaupt.

Der IWF prognostizierte ursprünglich, dass Griechenlands reales (inflationsbereinigtes) BIP während des Zeitraums von 2010-2011 um rund 5% zurückgehen, sich 2012 stabilisieren und danach wachsen würde. Tatsächlich fiel das reale BIP um 25% und erholte sich nicht wieder. Und weil das nominale BIP 2014 gefallen ist und weiter fällt, steigt die Schuldenquote, die sich angeblich vor drei Jahren stabilisieren sollte, weiter an."

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 6.Července 2015, 12:06:41

Ta nutnost pumpovat stovky miliard z kapes evropských daňových poplatníků - je manipulace a lež, bohužel německá. Plynoucí z opět německého kapricu, zakázat ECB fungovat eurozóně jakožto věřitel poslední instance. Tak jak funguje japonská centrální banka Japonsku (nebo Fed Spojeným státům) - a žádný daňový poplatník jejich astronomické dluhy neplatí.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

Milan Pertasek Pondělí, 6.Července 2015, 18:11:59

srovnávat Řecko a Island je míchání jablek a erteplí - i když v jednom lze vidět shodu. na počátku nadšení idealistů že se tam mění svět. Ale obsah problému je odlišný a konce také nejsou vždy ideální.Na Islandu nešlo o vládní dluh ale o hypotéční krizí 2008 zasažené jejich podivně fungující komerční banky.
Zestátnění těchto bank umožnilo vydávat dluhopisy na krytí závazků které se splácí dodnes ale které svým rozsahem měly do Řecka daleko. V Řecku jde o státní bankrot, tady jen o ochranu před runem na banky. A politicky je island dnes už tam co byl před krizí.
Takže to nač se ptá ten Liberation je jen taková řečnická otázka, protože už několik let se nic jiného neděje než že GR jedná s věřiteli, kolik jim odpustí (všechno určitě ne) a jak dluhu restrukturalizují (v čase či co do forem). Na pozadí dlouhodobě nezdravé řecké ekonomiky (absurdní daně, neefektivní státní sektor, vysoké výdaje na zbrojení).

Petrasek Milan - penzista

Když ponecháme brambory v odděleném stavu Pondělí, 6.Července 2015, 18:35:12

pane Dolejši, tak bude popravdě nejlepší vyčkat ozdravení řeckého hospodářství zdejším daňovým režimem a výdaji na armádu ve štíhlém státu.
Přestovšechno otázce Werden die europäischen Politiker Europa retten?" se evropští politici nevyhnou....bych se domníval.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

no jo Pondělí, 6.Července 2015, 19:41:32

ozdravení řecka by ovšem nemělo trvat věčně - dosud to tak vypadá, tak dlouho asi věřitelé čekat nebudou a řekové ostatně asi také ne
to nepochybně - ovšem otázkou je co si pod tím kdo představí. Názory jsou a budou různé - ale bude dobře pokud vyhraje přístup který bude fungovat.
Evropa které se ve své integrující celistvosti neobhájí, bude logicky postupně nakonec kolonizována svými konkurenty - Američany, Rusy, Asií...

Petrasek Milan - penzista

Konkurenty pane Dolejši dnes nejsou národy ale nadnárodní koncerny Úterý, 7.Července 2015, 08:50:35

jako levicový politik bych vycházel z poznatku, že stojíme opět před vyhroceným střetem mezi sjednocenou masou a starou elitou.
Mezi těmito se bude odehrávat buď obnovení demokraticky koncipované společenské balance nebo nastolení totality.
Čechonacionalismus a jiné národnostní jevy jsou "pouze" instrumenty nadnárodně jednajících uzurpátorů moci.......jako vždy.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

Obhajoba evropské integrace Úterý, 7.Července 2015, 10:09:52

snít k o návratu ke galimatyáši malých národních řevnivostí b skutečně bylo kontraproduktivní.
To ale neznamená že neexistují velcí globální hráči - klíčové impéria a jejich zázemí
Chce-li EU být polem globálního rozvoje, musí integrovat - jinak ji rozchvátí ty ostatní póly.
To že jsou tyto póly v éře globalizujícího kapitalismu propojeny se sítí učrčitých TNC na tom nic nemění.
A s tou sjednocenou "masou" je trochu problém - ona globalita t neznamená přeci unifikaci a to se týká nejen národního ale i sociálního aspektu.
Takže ta demokratická balance je zatím bez synergie a spíše rozporná - v materiálním i institucionálním ohledu.
Přesto či právě proto nepomůže zařazovat protiintegrační zpátečku

Josef Poláček - Manuální pracovník

Evropské referendum Úterý, 7.Července 2015, 14:13:26

Mimochodem, na řecké referendum, jehož výsledkem bylo hrdé NE podmínkám kladeným pro další infúze financí do bezedné řecké ekonomiky, by nebylo špatné odpovědět obdobným referendem v zemích eurozóny, s otázkou, jestli jsou tamější obyvatelé ochotni nadále své vlastní peníze pumpovat do Řecka. Dá se předpokládat, že výsledek tohoto referenda by pro řeckou stranu byl asi velice málo potěšitelný.

---------------------------------------

Jediným pozitivním výsledkem tohoto referenda je, že odstoupil dosavadní ministra Varoufakis; konečně bude od této obskurní figury pokoj. A dost možná je to i signál pro to, že řecká vláda nakonec přece jenom bude ochotna k alespoň v zásadě seriózním jednáním. Tím svým "referendem" nakonec nezískala vůbec nic, její situace je naprosto stejná jako předtím buďto přijme podmínky věřitelů pro racionální zacházení s půjčovanými penězi, anebo zbankrotuje.

Tomáš Tožička - Praha

Vyvracení mýtů o Řecku Úterý, 7.Července 2015, 15:43:20

Řecko není v bankrotu.
NIC TAKOVÉHO, JAKO STÁTNÍ BANKROT NEEXISTUJE!!!
Česká republika při tom v OSN letos hlasovala proti tomu, aby procedura státního bankrotu mohla vzniknout. Řecko je v situaci, kdy se věřitelé rozhodli z něj ždímat peníze. Právě neexistence bankrotu a ochrana před věřiteli jsou problém. Je to asi tak, jako kdybyste bance dlužili za hypotéku, měli domluvené splátky ještě na několik let a oni přišli, že to po vás chtějí hned. K té situaci došlo panikou na trhu se státními dluhopisy a nikoli tím, že by Řecko bylo v nějakém zásadním problému. To je problém většiny ekonomických krizí, kde jsou nástroje obchodu organizované za účelem spekulace a nikoli primárně obchodování.

Řekové nemohou za dluh!
Házet do jednoho pytle kapitalisty neplatící daně, politiky - kteří jim to umožňují, děti a lidi, co celý život pracovali (víc hodin v práci s větší produktivitou práce než my) je nonsens. Je třeba hledat skutečné viníky a pohnat je k odpovědnosti. To lze udělat třeba dluhovým auditem, který ukáže, jak které dluhy vznikly a zda skutečně sloužily k tomu, k čemu měly.

Za řeckou ekonomiku nejsou odpovědné jen Řecké vlády!
Lví podíl na tom má Troika, ale i státy EU a ECB. Za všechny lze jmenovat spekulace s řeckými dluhopisy, které byly na sekundárním trhu levně k mání, takže je kupovali spekulanti ale i vlády EU, aby je za dvojnásobek prodaly ECB. Trvalo několik měsíců, než se státy EU dohodly, že to nebudou dělat. Spekulanti ovšem pokračovali a tak rostl dluh Řecka u ECB a peníze tekly spekulantům. Aby dostali zaplaceno spekulanti a spekulující státy, chceme po Řecku, aby si podřezalo ekonomiku...

Řešením je odpuštění dluhu, které je problematické jen potud, pokud si neuvědomíme, jak je prospěšné. Příklad Spolkové republiky Německo, která se vyhrabávala ze zločinné války je zářným příkladem, že to jde a všichni na tom vydělají.

Jenže to se na ekonomice neučí...
Stejně, jako se neučí to, že Argentinu vytáhly z krize vládní komplementární měny víc než Bradyho bondy (předchůdce dnešních hair-cutů). To je pak ale těžké s většinou ekonomů diskutovat.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

Úterý, 7.Července 2015, 16:31:7

1) neschopnost státu hradit své funkce a závazky nic jiného než bankrotem není - nechme purismu v pojmech
2) za dluhy mohou samozřejmě především ti kteří si půjčky berou - i když je to pochopitelně oboustranný vztah
3) obecně platí že kdyby se dluhy vůbec nevracely (včetně přijatelných úroků) tak by nikdo nepůjčoval
4) hledá se tedy jak shoda na rozumně odlehčeném břemenu tak i jak se vyhnout negativním precedentům

když se oprostíme od hesel tak před řeky je nyní jednání aby aspoň trochu ještě věřitelé ustoupili aby se zachovala důstojnost a nepopřela ekonomická podstata.- tedy lepší, snad i reálnější kompromis. Až pak se může třeba i slavit.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Co má Tsipras v rukávu? Úterý, 7.Července 2015, 20:47:44

Sleduji BBC. Tsipras se usmívá, evropští vyjednavači zuří, protože nepřinesl žádný písemný návrh.

Nedávný článek Petra Jedličky se jmenuje "Proč tak zmateně?" Lze zcela vyloučit, že řecká vláda se chová zmateně, protože opravdu zmatená je, vůbec neví, co dělat? Syriza dovede oslovovat Řeky ve volbách, ale dovede také řídit zemi a vyjednávat s Junckerem, Merkelovou a spol.?

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

naplnění objektivních trend ?! Úterý, 7.Července 2015, 21:26:40

dočkejme času - buď to chce vydržet s čím přijdou a nebo se ani dohodnout nechtějí. Spíš je důležité se poučit směrem ke španělským volbám...GR se nějak setřese... v krajním případě vláda široká národní spásy . Všimněte si jak taktizují jejich silné opoziční strany .Možná tlak objektivní situace.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Středa, 8.Července 2015, 13:59:51

Pane Tožičko, novodobé Řecko za relativně krátkou dobu své existence státní bankrot prožilo už několikrát (nemýlím-li se, třikrát). Za těchto okolností tvrzení, že "státní bankrot neexistuje", je skutečně značně problematické. V tom okamžiku kdy stát ztratí schopnost nejen platit zahraniční dluhy, ale prostě začít vyplácet svůj vlastní státní aparát, je finančně v koncích. A takovýto osud čeká Řecko už v nejbližších dnech, pokud se řecká vláda přece jenom neprokouše k tomu, přijít s nějakým racionálním řešením.

- Mimochodem, podle posledních zpráv je Řecko přece jenom ochotno přistoupit na redukování svých přebujelých vojenských výdajů, o 300 miliónů eur každým rokem. Kdyby takovouto racionalitu ohledně vlastních výdajů řecká vláda ukazovala celou tu dobu, mohly stát věci dnes už zcela jinak.

- Ovšem, pane Tožičko, máte bezpochyby pravdu v tom, že finance řeckého státu byly ve velké míře doslova rozkradeny; ovšem stejně tak je faktem, že tato údajně levicová vláda dělá podle všeho jen velice málo pro to, aby tyto peníze dostala právě od všech těch zbohatlíků zpátky.

Tomáš Tožička - Praha

Pane Dolejši, Středa, 8.Července 2015, 14:17:10

je mi líto, ale v dané problematice se evidentně neorientujete.

1. Obecně se bankrotem myslí procedura vyrovnání mezi věřitelem a dlužníkem. A taková pro suverénní dlužníky neexistuje, což zhoršuje celou situaci.

2. To říkáte hezky, ale půjčky si přece berou vlády a poskytují banky nebo jiné vlády, tak ať za ně nesou odpovědnost - zvláště, když byly poskytnuty naprosto nesmyslně, jako v případě Řecka. Navíc jako byste nikdy neslyšel, že existuje korupce, která je trestná, smyšlená data, na nichž jsou půjčky postaveny, nátlakové akce apod. Kdybyste znal trochu historii dluhové krize, věděl byste, že tohle je normální. Většina řeckého dluhu je dnes tvořena tzv. záchrannými balíčky, ke kterým Řecko dohnala Troika a země EU spekulující na úrocích a půjčkách pro Řeky.

3. Máme spoustu bankovních systémů, které žádné úroky neberou a to také znamená, že se musí nějakým způsobem podílet na odpovědnosti i zisku. Opět, existuje o tom několik pěkných materiálů i v ČJ, doporučují k četbě.

4. No to vůbec nedává smysl, co píšete. Žádné řešení se nehledá, jen se opakují staré postupy zdob Structural Adjustment Programs, které totálně selhaly. A když tato řešení Řekové naprosto racionálně odmítají, je jim vyhrožováno a do země jsou z Eurozóny za veřejné prostředky posíláni lobysté, aby organizovali odpor vůči vládě! To je fakt jak v sedmdesátých letech v Africe a v Latinské Americe.

Měl byste si přečíst něco od Vašich kolegů z Die Linke. RLS by Vám určitě zaplatila překlad. Například: 20 beliebte Irrtümer in der Schuldenkrise.

Tomáš Tožička - Praha

Pane Poláčku Středa, 8.Července 2015, 14:39:24

To co Vy popisujete, se dnes nazývá default a nikoli bankrot. Bankrot je totiž historický název pro insolvenční řízení, které je zákonem upraveno. Proto je také jasné, jaké procedury budou v případě bankrotu/insolvenčního řízení zvoleny. V civilizovaných zemích mezi ně patří i ochrana před věřiteli, aby tito nezhoršovali už tak špatnou situaci. Samotné zadlužení a nedostatek financí nemusí vést k bankrotu, když silným věřitelům stojí za to dlužníka udržet.

Naopak například problémy s cash flow mohou přivést k bankrotu v necivilizovaných zemích - jako je ta naše - i produktivní firmu. Stačí když narazíte na partičku podobnou té soudce Berky.

Právě proto je třeba chránit suverénní dlužníky před věřiteli a hledat řešení, například prostřednictvím arbitráže či mezinárodního tribunálu o dluzích - obojí EU a ČR odmítli hlasováním v OSN a zavázaly se k bojkotu jednání o těchto procedurách.

Insolvenční řízení pro dlužníky by totiž nejspíš narušilo hegemonii bohatých států, nadnárodních bank a spekulačních investičních fondů, spekulovat na dluhopisech a měnách slabších ekonomik, protože takové dluhy by byly uznány jako nelegitimní a vyřazeny z řízení...

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

T. Tožička Středa, 8.Července 2015, 16:53:46

to mě mrzí že to tak berete ale už jsme jednou toto spolu řešili a já vám snad jasně sdělil že víru v odkaz gesselovského pojetí ekonomiky nesdílím. Gesellovština je pro mne jaksi mimo reálie tohoto světa.
A všechny banky musí nějak účtovat cenu peněz jinak by nemohly už do starověku existovat - jak tomu říkají a jak to vypadá konkrétně je už druhotné. Riziko evidentně věřitelé nesou už tím, že část peněz stejně nevymohou.O míře je nutné vždy jednat, tím spíš že zde neexistuje jednoznačná procedura.
A podobně je tomu s tím vámi pořád odmítaném řeckým defaultem (v podstatě bankrotem) - jde de facto neschopnost dostát závazkům - což je stav ve kterém je Řecko od minulého úterý. To nelze okecat i když ECB zatím neuzavřela přísun likvidity dlužníkovi.
To že de iure hlavní věřitelé dosud nenahlásili nezaplacené závazky a nenastartovala se nějaká procedura jejich vypořádání je možná i s ohledem na možnost jednání i s ohledem na to že by držitelé museli ze zákona začít odepisovat řecké papíry z účetnictví
Neberu vám vaše svaté přesvědčení - jen s ním nemohu souhlasit, protože vidím jak je jaksi nefunkční a nedává to moc smysl. Oddělme proboha propagandu od praktického řešení. Nestačí říci co řekové odmítají ale také co pokud možná racionálně navrhují - a na konci musí být dohoda.

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 8.Července 2015, 17:53:26

Priklad Japonska, kde cim dal vetsi cast statniho dluhu vykupuje japonska centralni banka z novotvorenych penez, aniz to cemukoli vadi ukazuje, ze bliz skutecnosti je Tomas Tozicka, ne vy, trebaze vam to moc smysl nedava. Ale spousta veci smysl podle zdraveho rozumu nedava, takova kvantova teorie treba - a presto se svet chova podle ni, nikoli podle zdraveho rozumu.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

kdepak Čtvrtek, 9.Července 2015, 08:13:32

nelze srovnávat malé, vyždímané a polozemědělské Řecko s e silnými ekonomikami jako je Japonsko. Stále to nepochopení o čem jsou finanční vztahy.
Cena národních peněz je dána ekonomickou silou té země - co si může dovolit Japonsko, USA nebo jiné země s vyšším dluhem nemůže si dovolit někdo malý. Ten si na měnovou suverenitu může tak leda hrát.
Na dluzích nejsou hlavní jejich objem ale schopnost je splácet - a ta je u Řecka mizivá. proto je de facto v bankrotu a de iure se to může stát třeba zítra.
Dobrá, teď je hlavní že všechny strany zůstávají u jednacího stolu i když času je už málo. GR uznává že má dluhy a musí je nějak z významné části zaplatit.
GR odmítá jít cestou pouhých škrtů a žádá prostor k provedení potřebných reforem. A k tomu potřebuje zajistit střednědobé financování země a funkční agendu pro růst.
GR je na pokraji bankrotu, protože po mnoho let byly řecké vlády klientelistické a problémy zaostalé ekonomiky neřešili. Kredit k dalším dluhům ovšem ztratili.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Čtvrtek, 9.Července 2015, 12:46:14

Pane Tožičko, pojem "bankrot" ve spojení s Řeckem jsem použil v obecném smyslu, jako akutní neschopnost státu splácet své závazky. Jestli se pro daný stav použije ten či onen pojem, je jenom hraní se slovíčky.

Ovšem Váš výrok, že Řecko "bylo dohnáno" (!) zeměmi EU k tomu, zažádat o další záchranné balíčky a tím zvýšit své dluhy, je skutečně nemálo úsměvný. (Nebylo Řecko k těmto záchranným balíčkům dohnáno svými vlastními dluhy?)

Asi byste své informace měl spíše čerpat přece jenom ze serióznějších zdrojů, než je právě německá "Die Linke".


V jednom bodě máte ovšem naprostou pravdu: že ten chaos v řeckých financích jde v prvé řadě na konto až neuvěřitelné korupci, která prolezla nejen samotný stát, nýbrž v podstatě celou společnost. Jedna část této společenské korupce je například politické kupčení se státními úřady; to jest, pohodlná místečka ve státní byrokracii byla po celá desetiletí dávána příslušníkům vlastní partaje. A právě proto se Syriza tak zatvrzele brání tomu, tento naprosto přebujelý státní aparát (a s tím spojené naprosto neproduktivní výdaje) ostříhat na rozumnou míru - její vlastní politická klientela je totiž do značné míry tvořena právě těmito státními byrokraty, kteří se bojí o ta svá teplá místečka.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

J. Poláček Čtvrtek, 9.Července 2015, 16:56:3

nebyl bych na Die Linke zlý - na rozdíl od jiných stran se oni docela snaží být i věcně programoví (znám tam i několik ekonomů, což je nalevo docela úzký profil) ale tohle je prostě propaganda ve prospěch SYRIZA.
To je také třeba ale není to totéž co ekonomický rozbor či projekt řešení - údajně nyní pomáhají dotáhnout jeho návrhy na udržitelný program oddlužení a rozvoje k jednání francouzští ekonomové, tak uvidíme.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.