Islám: v pohodě, nebo kamenování?

Na Arcibiskupském gymnáziu se 23. června konala debata o islámu. Jak už téma napovídá, akce vyvolala mnoho diskuzí. Základní otázka zní: jakou roli má mít škola ve společenských debatách?

V březnu letošního roku se konal třetí ročník Agory – přednáškového dne na Arcibiskupském gymnáziu. Na letošním ročníku přednášel Luboš Kropáček, přední český odborník na islám. Několika studentům se však debata nezdála vydařená kvůli příliš historiografickému zaměření, které opomíjelo aktuální společenskou debatu. Rozhodli se tak uspořádat vlastní diskuzi, více politickou.

Základním klíčem pro výběr hostů se nakonec bohužel stala kontroverze, jíž bylo dosaženo už samotným názvem akce „Islám: náboženství, nebo ideologie?“. Ať už byl organizátory zamýšlen jakkoliv, v debatě se z něj prakticky stala otázka „Islám: v pohodě, nebo kamenování?“.

Debatní panel, který měl návštěvníkům předložit co nejširší škálu názorů na tuto zajímavou otázku, byl tvořen Lukášem Lhoťanem, Jiřím X. Doležalem, Mohamedem Abbasem a Petrem Pelikánem. U prvních tří je názorová výstřednost zcela zřejmá, u Petra Pelikána pak byla vidět snaha vyvolat ji popiskem, který uváděl, že Petr Pelikán „píše pro kontroverzní web sharia4czechia“.

Tvrzení bylo ovšem na začátku s omluvou staženo. Účastníci akce totiž upozornili na fakt, že nelze prokázat jeho pravdivost. Svůj záměr vyvolat kontroverzi přiznali ostatně sami organizátoři. V diskuzi prohlásili, že „o kontroverzních otázkách mají mluvit kontroverzní osobnosti“.

Obavy z tendenčnosti diskuze byly patrné už od počátku její propagace. V dopisu organizátorům a vedení Arcibiskupského gymnázia je vyslovilo několik jeho absolventů a studentů: „Hosté vyjma pana Pelikána nemají v oblasti daného tématu relevantní vzdělání a mnozí z nich inklinují k argumentaci založené na zjednodušeném, emotivním a extremistickém přístupu. Tato diskuze nad tématem v dnešní době obzvláště citlivém je prezentována jako objektivní a hosté mají působit jako reprezentativní zástupci širších názorových skupin. Tento požadavek ale podle nás není splněn.“

Dopis především upozorňoval na to, že školní půda je pro uspořádání podobné debaty nevhodná. Tím totiž škola nad akcí přebírá symbolickou záštitu a vyjadřuje k otázce svůj postoj.

I na základě zkušeností ze Symposionu na Gymnáziu Jana Keplera, v rámci kterého se konala debata s organizátorkami projektu Muslimové očima českých školáků, jež se stala terčem útoků členů hnutí Islám v ČR nechceme, se nakonec vedení Arcibiskupského gymnázia rozhodlo debatu uzavřít veřejnosti. Při příchodu na místo konání čekala na návštěvníky najatá ochranka.

Rozebírat samotnou debatu by pak bylo zbytečné: probíhala tak, jak se dalo předvídat. Nadto Barbora Tachecí vůbec nezvládla svou roli moderátorky: Vrcholem jejího účinkování byla chvíle, kdy prohlásila, že „Ať někomu straní, nebo nestraní, ve Starém Zákoně nikdo nevyzývá k zabití člověka člověkem.“ Ábel by žasl.

Podle Barbory Tachecí se ve Starém zákoně nevyzývá k násilí. To by měl Ábel radost. Foto WMC

Po debatě především zůstala pachuť z množství zkreslených a zjednodušených tvrzení, jež zde zazněla. Vybočoval pouze Petr Pelikán, který svou pověst odborníka naštěstí potvrdil.

Ačkoli diskuze nepřispěla k poznání islámu, bezděčně nastolila velké otázky týkající se role středních škol ve formování světonázoru studentů a jejich postojů k politickým tématům. Je zřejmé, že škola by měla naučit studenta takovým dovednostem, aby uměl rozpoznat extrémní názory založené na polopravdách a výmyslech a aby s nimi uměl polemizovat.

Je ale cestou konfrontace studentů přímo s nositeli extrémních názorů, ať se týkají jakéhokoliv tématu? Ano, studenti by se s nimi ve škole setkat měli. Jakým způsobem? Měli by o nich umět přemýšlet a být na ně připraveni. Ale diskuze musí být vedena za jasných podmínek a v základních hodnotových mantinelech.

Studenti by se před konfrontací s podobnými názory měli dostat k základním a pokud možno nezkresleným faktům a kontextům k jednotlivým problémům. Samotná diskuze o tématech, její obsah a konečný výsledek pak nesmí zpochybňovat nezcizitelnou jedinečnost každého člověka na základě jeho vyznání, orientace nebo kulturní příslušnosti.

Má-li vyrůst nová, tolerantní generace schopná přijímat druhé a nevytvářet tak nenávistné prostředí, pak by se studenti neměli s podobnými tématy setkávat nepřipraveni. Není možné posadit je bez jakékoliv průpravy před špatně poskládaný diskuzní panel, nota bene s moderátorkou, která sama s relevantními informacemi nepracuje.

Mají tedy být školní budovy ochrannou bublinou, kde se studenti s extrémními názory nesetkají? Ne. Ale nesmí být prostorem, kde jsou nepřipravení studenti vystaveni nenávistné propagandě. Škola by měla být prostorem, který člověka naučí obhajovat důstojnost každého člověka.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Škola by měla být prostorem, který člověka naučí obhajovat důstojnost každého člověka. Pátek, 26.Června 2015, 21:15:56

Je i Putin clovek?

Tomáš Tožička - Praha

Putin? Pátek, 26.Června 2015, 22:47:13

Co sem proboha zase taháte Putina?
Ten se o svou důstojnost dokáže postarat setsakramentsky dobře sám!

Vojtěch Pícha - Olomouc

Neděle, 28.Června 2015, 00:58:4

Proč jen střední školy? Uživatelé facebooku povinní základní školní docházkou jsou podle mě ještě zranitelnější.
Děti nemůžou být ve škole uchráněny před extrémními názory - samy je tam totiž reprodukují. Musí být chráněny před mediální negramotností.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.