Chci přispět X

Wagnerová: Rozhodnutí ÚS neumožní obnovit stíhání exposlanců ODS

Nový nález Ústavního soudu mění pohled na kauzu exposlanců ODS Tluchoře, Fuksy a Šnajdra, kteří v roce 2013 unikli stíhání za korupci. Podle bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové však nový nález nevyvolá zpětné účinky.

(vd)

24.06.2015 15:44

A1

Vzdání se mandátu není projev poslance, řekla ústavní soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Foto Tluchor.cz

„Pro případ exposlanců Tluchoře, Fuksy a Šnajdra dnešní nález Ústavního soudu k rozsahu poslanecké imunity, žel, žádné účinky nevyvolá,“ komentuje pro Deník Referendum bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

Ústavní soud ve středu vyhlásil nález, který zásadně mění výklad rozsahu poslanecké imunity. Zpochybňuje tak rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2013, který zastavil stíhání tří bývalých poslanců ODS obviněných z korupce. Všichni tři se vzdali poslaneckého mandátu, za což jim měly být slíbeny lukrativní posty v polostátních firmách. Podle dnešního nálezu by za to Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa nejspíš skončili před dvěma lety před soudem. Imunita totiž podle Ústavního soudu chrání Parlament jako fórum a nikoliv jako místo

Na rozdíl od dva roky starého rozhodnutí Nejvyššího soudu Ústavní soud upřednostňuje funkční pojetí imunity oproti teritoriálnímu. Podle Ústavního soudu se imunita týká toliko chráněného fóra, kde dochází ke svobodné a otevřené výměně názorů mezi poslanci nebo senátory. „Z tohoto důvodu se čl. 27 odst. 2 Ústavy nevztahuje například na projevy v kuloárech, restauracích či soukromých rozhovorech, na volebních schůzích či poté, co jednání komor skončilo, i kdyby tyto projevy byly učiněny v budově jedné z komor Parlamentu," uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Wagnerová tvrdí, že jde o vodítko pro Nejvyšší soud a všechny obecné soudy, jak postupovat a interpretovat čl. 27 odst. 2 Ústavy. Zdůrazňuje přitom, že Ústavní soud vymezil tři podmínky pro „aktivaci“ imunity: 

  • Jednání dotčeného poslance či senátora musí spočívat ve sdělování informace či názoru.
  • Musí k tomu dojít na některém z chráněných fór (zasedání plén parlamentních komor nebo schůze dalších jejich orgánů).
  • Projev nesmí být adresován výhradně navenek respektive musí směřovat k účastníkům parlamentní debaty, tedy poslancům, senátorům, popřípadě dalším osobám, které jsou oprávněny zúčastnit se jednání vpředu naznačených fór.
Podle dva roky starého rozhodnutí Nejvyššího soudu přitom nelze stíhat politiky za projevy učiněné kdekoli v Poslanecké sněmovně. Soudci Nejvyššího soudu tehdy uvedli, že za tyto projevy lze pokládat i jednání poslance v souvislosti s jeho politickou činností, a tedy také jednání vedoucí k politickým dohodám, kompromisům či politickým rozhodnutím, ať už v rámci jedné či více politických stran či jejich koalic.

Ústavní soud se sice imunitou tehdy nezabýval, dnes ale její pojetí jednoznačně zúžil. A podle serveru Neovlivní.cz se vrchní žalobce Ivo Ištvan již nechal slyšet, že si věc nechá analyzovat. Prý chce zjistit, zda není možné stíhání bývalých poslanců obnovit. Ústavní soud totiž mimo jiné vysvětlil, co nepatří mezi imunitou chráněné projevy. Jde třeba o uzavření smlouvy mezi dvěma lidmi či nabídnutí nebo přijetí úplatku. „Ani vzdání se mandátu není projev poslance," doplnila soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Pokud má ale pravdu Wagnerová, nebude to vrchnímu olomouckému žalobci nic platné.

Nejvyšší soud v létě roku 2013 rozhodoval o osudu tří exposlanců ODS obviněných z korupce a vyňal je z pravomoci policistů, žalobců a soudců. Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř, kteří se vzdali mandátů, za což jim měly být slíbeny lukrativní posty ve státní správě, byli podle Nejvyššího soudu chráněni poslaneckou imunitou. A to přesto, že Šnajdr a Fuksa dostali vzápětí po rezignaci lukrativní pozice ve státních firmách Čepro a Český aeroholding.

Nečasův kabinet díky tomu prosadil daňový balíček, se kterým tehdy vláda spojila hlasování o důvěře, zákon o důchodové reformě a především návrh zákona o majetkovém narovnání státu s církvemi.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Petr_uhl02

Petr Uhl - Praha

Tři poslance, obchodující s mandátem, lze ještě stíhat Středa, 24.Června 2015, 18:25:43

Eliška Wagnerová má pravdu, když tvrdí, že nový nález Ústavního soudu nevyvolá zpětné účinky. Také se bojím jako čert kříže retroaktivity, nejen pravé, ale nepravé. Na základě tohoto nálezu ÚS nelze zrušit ostudné rozhdnutí Nejvyyšího soudu, kdyby to šlo, jistě by to sám ÚS učinil. Jenže lze - a Ivo Ištvan si to naštěstí zřejmě myslí taky - ony tři poslance, obchodující se svými mandáty, znovu trestně stíhat právě s poukazem na nález ÚS, jehož "rozhodnutí jsou závazná pro všechny orgány i osoby", jak se píše v ústavě.

A nastane-li spor o to, zda právní názor ÚS vyjádřený v nálezu, který přednesla Kateřina Šimáčková, je rozhodnutím ve smyslu ústavy (jejího článku, který jsem citoval), měl by tuto ústavněprávní otázku řešit ÚS -:) , pokud se na něj nově stíhaní bývalí poslanci obrátí.Jinak bude asi ticho po pěšině,

Takovou máme ústavu, psanou hodně narychlo, aby bylo možno rychle rozpustit čs. federaci, vyloučit komunistického zloducha Mečiara a začít pořádně budovat kapitalismus. Tu nám závidí celý svět.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.