„Pro případ exposlanců Tluchoře, Fuksy a Šnajdra dnešní nález Ústavního soudu k rozsahu poslanecké imunity, žel, žádné účinky nevyvolá,“ komentuje pro Deník Referendum bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

Ústavní soud ve středu vyhlásil nález, který zásadně mění výklad rozsahu poslanecké imunity. Zpochybňuje tak rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2013, který zastavil stíhání tří bývalých poslanců ODS obviněných z korupce. Všichni tři se vzdali poslaneckého mandátu, za což jim měly být slíbeny lukrativní posty v polostátních firmách. Podle dnešního nálezu by za to Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa nejspíš skončili před dvěma lety před soudem. Imunita totiž podle Ústavního soudu chrání Parlament jako fórum a nikoliv jako místo

Na rozdíl od dva roky starého rozhodnutí Nejvyššího soudu Ústavní soud upřednostňuje funkční pojetí imunity oproti teritoriálnímu. Podle Ústavního soudu se imunita týká toliko chráněného fóra, kde dochází ke svobodné a otevřené výměně názorů mezi poslanci nebo senátory. „Z tohoto důvodu se čl. 27 odst. 2 Ústavy nevztahuje například na projevy v kuloárech, restauracích či soukromých rozhovorech, na volebních schůzích či poté, co jednání komor skončilo, i kdyby tyto projevy byly učiněny v budově jedné z komor Parlamentu," uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Wagnerová tvrdí, že jde o vodítko pro Nejvyšší soud a všechny obecné soudy, jak postupovat a interpretovat čl. 27 odst. 2 Ústavy. Zdůrazňuje přitom, že Ústavní soud vymezil tři podmínky pro „aktivaci“ imunity: 

• Jednání dotčeného poslance či senátora musí spočívat ve sdělování informace či názoru.
• Musí k tomu dojít na některém z chráněných fór (zasedání plén parlamentních komor nebo schůze dalších jejich orgánů).
• Projev nesmí být adresován výhradně navenek respektive musí směřovat k účastníkům parlamentní debaty, tedy poslancům, senátorům, popřípadě dalším osobám, které jsou oprávněny zúčastnit se jednání vpředu naznačených fór.

Podle dva roky starého rozhodnutí Nejvyššího soudu přitom nelze stíhat politiky za projevy učiněné kdekoli v Poslanecké sněmovně. Soudci Nejvyššího soudu tehdy uvedli, že za tyto projevy lze pokládat i jednání poslance v souvislosti s jeho politickou činností, a tedy také jednání vedoucí k politickým dohodám, kompromisům či politickým rozhodnutím, ať už v rámci jedné či více politických stran či jejich koalic.

Ústavní soud se sice imunitou tehdy nezabýval, dnes ale její pojetí jednoznačně zúžil. A podle serveru Neovlivní.cz se vrchní žalobce Ivo Ištvan již nechal slyšet, že si věc nechá analyzovat. Prý chce zjistit, zda není možné stíhání bývalých poslanců obnovit. Ústavní soud totiž mimo jiné vysvětlil, co nepatří mezi imunitou chráněné projevy. Jde třeba o uzavření smlouvy mezi dvěma lidmi či nabídnutí nebo přijetí úplatku. „Ani vzdání se mandátu není projev poslance," doplnila soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Pokud má ale pravdu Wagnerová, nebude to vrchnímu olomouckému žalobci nic platné.

Nejvyšší soud v létě roku 2013 rozhodoval o osudu tří exposlanců ODS obviněných z korupce a vyňal je z pravomoci policistů, žalobců a soudců. Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř, kteří se vzdali mandátů, za což jim měly být slíbeny lukrativní posty ve státní správě, byli podle Nejvyššího soudu chráněni poslaneckou imunitou. A to přesto, že Šnajdr a Fuksa dostali vzápětí po rezignaci lukrativní pozice ve státních firmách Čepro a Český aeroholding.

Nečasův kabinet díky tomu prosadil daňový balíček, se kterým tehdy vláda spojila hlasování o důvěře, zákon o důchodové reformě a především návrh zákona o majetkovém narovnání státu s církvemi.