Jak se psalo před několika týdny, „Dragounská jízda“ nebyla pouhým přejezdem několika set amerických vojáků po území České republiky. Šlo o mnohem víc. Ve skutečnosti právě skončila zkouška toho, nakolik se podařilo ochočení bývalých zemí východní Evropy. Ze západního úhlu pohledu to dopadlo docela dobře. Vlády jsou zcela poslušné a manipulovatelné, a lidé se také na odpor moc nestavěli. Proběhlo pár protestů, ale jen tak nějak v rámci scénáře.

Uvědomme si, že takováto „show“, jaké jsme právě asistovali, s americkými obrněnými transportéry s vlajkami a vojáky, kteří se po vzoru hrdinů z komiksů Marvela zastavují a zdraví babičky a děti, je zcela nemyslitelná v kterékoliv zemi západní Evropy. Byla by totiž urážkou a ponížením národů těchto zemí. Je proto celkem zjevné, že tím „oni“ udělali pouze jeden z kroků mnohem většího plánu.

Kdo oni? Skupina republikánů (kteří už Obamu odstavili na stranu) spojených s mocnými ekonomickými skupinami. „Oni“ vidí jen jedno jediné východisko z obrovské ekonomické krize a možnosti úplného bankrotu dolaru — válku. Válku s Ruskem, Iránem a Venezuelou. A musí to uskutečnit rychle, protože východoevropské země jsou jednoduše kontrolovatelné, ale ty na západě už tolik ne.

Mezi mnohými západoevropskými zeměmi se například Itálie, Německo a Francie připojili k projektu čínské rozvojové banky (AIIB). Tyto země se začínají přibližovat Rusku: před dvěma týdny byl například premiér Itálie Renzi v Moskvě a jednal s Putinem o spolupráci. A v České republice je naopak Prezident Miloš Zeman za svoji cestu do Ruska kritizován a degradován.

Pro přesvědčení národů České republiky, Polska, baltických a jiných zemí stačila vedle těch „správných“, k americké kauze citlivých mužů ve vládách, obrovská propagační kampaň. Dobře připravená od stolu ve Washingtonu a realizovaná krok za krokem stejným způsobem, kterým se uvádí nový výrobek na trh. Musíte „nainstalovat“ některé základní myšlenky tak, aby se s nimi lidé sžili a prožívali je jako své vlastní. Jde o reklamní ovlivňování.

↗

K převrácení cesty válečného štvaní potřebujeme hlubší mýty. Foto Archiv redakce

Když jsme na universitě studovali Ericha Fromma, velice mne zaujal jeden experiment: muž je zhypnotizován a v hypnóze je přesvědčen, že studii, kterou právě dokončil, mu ukradl jeho kolega. Ve skutečnosti neexistuje žádná studie. Po několika dnech se tento muž začne zlobit na kolegu kvůli studii, kterou mu ukradl a navíc, což je velice zajímavé, začne vymýšlet důvody, ba celé ideologie: „vždycky jsi mi záviděl, jdeš jen za svojí kariérou,“ apod. Začne být velice agresivní a ideologicky zdůvodňuje svoji agresivitu. Vše je ale založeno na něčem nereálném, je to výsledkem ovlivnění, kterému byl vystaven. Ve shrnutí tak Fromm dokázal, že je možné brát myšlenku jako svou vlastní, i když byla ve skutečnosti „instalována“ zvenku, a že si takto ovlivněný člověk navíc na její obranu začne vytvářet ideologie.

Myšlenek, které tato propaganda takto nainstalovala do lidí ve východní Evropě, je málo a jsou velice prosté. Tou nejdůležitější je, že Rusko má agresivní expanzivní politiku, je hrozbou pro sousední země a napadlo Ukrajinu. Nic z toho však není pravda! Přesně jako ta studie v příkladu Frommova zhypnotizovaného muže. Není žádný důkaz na prokázání takové teorie: vše je virtuální a vytvořeno masmédii. Jeden příklad: v televizi byly často ukazovány představy ruských vojáků na Krymu ještě před referendem. Ale to, že na Krymu jsou dlouhodobě přítomní ruští vojáci, je úplně normální vzhledem k dlouholetým dohodám, podobně jako tomu je například mezi Německem a USA. Když ale vidíme americké vojáky v Německu, dobře víme, že se o okupaci nejedná.

V tomto okamžiku Putin reaguje na vážné provokace ze západu více než rozumně a to je lídrům západní Evropy jasné. Když ale toto řekneme člověku, který už byl „nainstalován“, bude reagovat násilně a bude nás stále jako robot obviňovat z „bolševismu“. S takovým člověkem pak nebude možné vést žádný rozumný dialog. Přitom by jen stačilo, kdyby se na chvilku zamyslel a položil si následující otázky: Jak to, že jsem přesvědčen, že Rusko je nebezpečné? Odkud jsem získal informace vedoucí k takovému závěru? Co skutečně vím o tom, co se tam děje?

Je velice těžké, aby zhypnotizovaný člověk něco takového udělal. Na evidentní fakta reaguje, jakoby je vůbec neviděl. Říká: „Američané jsou hodní“. Ty říkáš: „Dobře, ale víš o tom, že v Iráku bylo zabito téměř milión civilních obyvatel, z nichž více než 100 000 dětí?“ Podívá se na tebe nepřítomným pohledem a opakuje nazpaměť naučenou básničku: „Bolševiku!“

Uvedu některé další vykonstruované a instalované myšlenky: Jsme malou zemí, takže na některou stranu se přidat musíme.; Jsme členy NATO a musíme plnit naše závazky. Všechno infantilní myšlenky bez základu, které ale napomáhají k našemu ochočení. Takovýto “výcvik” se točí vždy kolem jednoho důležitého bodu — tím je strach. Právě společným elementem mezi oběma vzniklými tábory — těmi co byli nazýváni “odpůrci” i těmi, co byli nazýváni “příznivci” a občas přehnaně “kolaboranti” je právě strach a úzkost. Stále stejná metoda používaná mocnými: vytvořit hrůzu a učinit nás tak poslušnými, stejně jako se to dělá při výcviku zvířat.

Ve shrnutí: vytvořit strach, jasně identifikovat nepřítele a na závěr najít přítele, který nás zachrání: ty věhlasné spojence. Díky tomu můžeme i nadále klidně spát, protože jsme chráněni! Proto je tak těžké si připustit, že ti takzvaní "spojenci" jsou ve skutečnosti dobyvatelé a pouze nás využívají pro dosažení svých zájmů, pro svou válku. Ztratili bychom tím jistotu a pocit bezpečí, i když jen iluzorní.

Hlubší mýty

Pro pokus o zastavení této spirály násilí bychom museli vytvořit obrovské nenásilné hnutí inspirované příklady Gandhího či Martina Luthera Kinga, a studovat aktivní nenásilí tak, jak ho formuloval Silo. Jde o to propojit ty nejlepší hlavy, ty nejodvážnější a nejcitlivější lidi, spojit se pro společný cíl v probuzení lidského vědomí, které by bylo i probuzením instinktu pro zachování lidského druhu.

A tady začínají problémy, protože pracovat společně s ostatními přináší některé těžkosti. Jednou je určitě ten trvalý strach ze soudu ostatních, strach, že si někdo bude myslet, že jsem „magor“. Tou druhou těžkostí je potřeba dát tak trochu stranou „moje věci a má přesvědčení“. I my bychom si museli uvědomit, že máme také naše „instalované“ myšlenky, například tu, že existujeme sami — odděleně od druhých — jako monády, a že vztahem s ostatními ztrácíme naši svobodu.

Jsou to přednastavená přesvědčení, protože ve skutečnosti jsme ve své podstatě propojeni s ostatními a pouze s ostatními a pro ostatní se můžeme stát individualitami a být skutečně svobodní. Právě v Praze, v roce 1938 Edmund Husserl, přítel T. G. Masaryka, prohluboval koncept propojenosti a mluvil o krizi evropských věd.

Bylo by potřeba mnoho řádků, abychom teď vysvětlili, jak bude vypadat toto hnutí. Zde jsou některé z hlavních bodů: Vláda nás nezastupuje, v tomto okamžiku nezastupuje lidi, ale spolupracuje se zahraničními ekonomickými zájmy Téměř všechny informace jsou kontrolovány médii, takže je třeba vytvořit vakuum — nesledovat je, neposlouchat je — a naopak vytvářet alternativní důvěryhodné informační sítě (jak už se částečně děje). Aktivní nenásilí pracuje s prázdnotou, nespolupracuje s násilným společenským, politickým a ekonomickým systémem, ale vytváří nové vztahy mezi lidmi — nezprostředkované zmanipulovanými informacemi, ale založené na solidaritě, spolupráci a skutečném respektu.

Možná bychom měli probudit mnohem hlubší mýty. Možná právě „malý“ český národ, který se nachází na křižovatce mezi Východem a Západem, bude mít možnost nabídnout „velký“ příspěvek ke změně smutného chodu událostí. Možná nám přijde naproti moudrá Libuše a se svými vizemi a svou nadějí nám pomůže probudit naše vědomí.

Máme Sílu, Moudrost a Dobrotu, abychom nastoupili tuto cestu?