Když vyjdete z domu do veřejného prostoru města, zasypávají vás dva druhy vzkazů týkající se vaší peněženky. Jedny vám říkají, co si máte koupit, druhé vás navádějí, koho máte obdarovat.

Na druhých jsou často poškozenci vyhlížející svého dárce. Reklama mě vždy zajímala, takže si s novým dnem rád prohlížím, jak se ozvláštňují výrobky, které nejsou zvláštní, a málokdo je potřebuje, a jak se stylizuje lidské utrpení, aby neodradilo, ale navnadilo k daru.

Bývají to pěkná pozorování, když se kombinují s pohledem do tváří turistů. Den začíná trochu virtuálně, ale v emocionálním plusu. Turisté mají ve tvářích hodně naděje na zážitek a svátek.

Jako domorodec si sice myslím, že jde povětšinou o naděje marné, ale proč se nepodívat. Vhodný poměr pro dívání je, když na tři plakáty připadne jeden z davu dobře zahlédnutý a na zlomek času vylovený turista.

Asi nejdivočejší z mých synů před půl rokem přišel s myšlenkou, že uspořádají benefiční koncert, na kterém zahrají The Plastic People of the Universe a Zrní. Pamětliv ranního virtuálu mezi plakáty a turisty, poučil jsem syna, že benefice jsou akce, kde se peníze získávají v závislosti na vygenerovaném dojetí.