Kdo je nespokojený, pošle poplatky jinam

Alena Zemančíková

Andrej Babiš a jeho hnutí ANO se zabývají navrácením reklamy na veřejnoprávní ČT 1. Řadu návrhů ohledně České televize představil i senátor Jan Veleba. K čemu by navrhované změny vedly?

Problematika koncesionářských poplatků, jejichž prostřednictvím se podílí každý majitel přijímače na financování činnosti médií veřejné služby, tedy Českého rozhlasu a České televize, je v digitální computerové éře složitá — i v BBC se o poplatcích diskutuje. Zahraniční oddělení Českého rozhlasu například zpracovalo tuto zprávu:

Výbor pro kulturu, média a sport britského parlamentu vydal svoji „Čtvrtou zprávu za období 2014-2015 o budoucím směřování BBC“ (Fourth Report of Session 2014-2015 on the Future of the BBC).

  • Zpráva přináší návrhy o dalším způsobu vedení BBC. Hlavní body: 
  • Licenční poplatek by měl pokračovat (alespoň krátkodobě), ale měly by se zvažovat i jiné modely financování. Podle Ministerstva se licenční poplatek stále hůř obhajuje a opodstatňuje. Údajně je dost možné, že během příštích patnácti let bude nahrazen povinnou daní. Předseda komise uvedl, že BBC funguje na příjmu čtyř miliard liber od poplatníků, což vyvolává pochyby o tom, jakým způsobem se tyto peníze získávají a jakým způsobem se pak utrácí. 
  • Dozorčí těleso BBC Trust by mělo být podle reportu zrušeno a nahrazeno Radou BBC a samostatným nezávislým regulátorem (Komise pro veřejnoprávní vysílání). Proč? Ministerstvo uvádí jako důvod například špatné zacházení se skandály a krizemi, jmenovitě například s rozsáhlou kauzou s Jimmym Savilem, který zneužíval děti. BBC Trust příliš úzce spolupracuje s BBC a není tudíž schopna na korporaci nahlížet s odstupem. Externí regulační orgán by měl zajistit, aby všechny procesy v BBC byly transparentní, a dohlížet na její strategie. 
  • Nový regulátor by měl dále zodpovídat za hodnocení výkonu, stanovení způsobu financování a měl by mít právo provádět testy veřejnoprávnosti (public value test), kdykoliv sezná, že služby BBC se odchylují od veřejnoprávních závazků anebo hrozí jejich změna. 
  • BBC by se neměla snažit o poskytování „pro každého něco“ a měla by regulovat oblasti, na kterých je přetlak pozornosti anebo u nichž je veřejnoprávní hodnota velmi malá. Důvodem, proč by měla BBC přestat usilovat o služby všem, jsou hlavně měnící se způsoby komunikace a návyky publika. BBC údajně plýtvá energií na projekty, které nejsou nezbytně nutné — a které by stejně dobře mohli zastávat komerční vysílatelé. 
  • Komise rovněž podpořila nápad přidělit část licenčního poplatku veřejnoprávním vysílatelům nepatřícím k BBC, zejména lokálním médiím. 
  • BBC má 53% podíl na rozhlasovém trhu ve Velké Británii. Mainstreamový obsah stanic BBC Radio 1 a BBC Radio 2 se příliš podobá komerčním rádiím. Organizace RadioCentre by proto uvítala přehodnocení výstupů BBC v této oblasti. Navrhované změny v regulaci a vedení BBC by měly vždy zohledňovat publikum, především pak to, aby se jim za licenční poplatek dostávalo co nejlepšího obsahu. Další důležitou záležitostí je spravedlivá rivalita komerčních vysílatelů s mocnou BBC. 

Takzvaná „sledovanost“ nebo, jak v rozhlase říkáme, „poslechovost“ se dá jakž takž změřit jen u zpráv, které sledujeme tehdy, kdy se vysílají, spoléhajíce na to, že se dozvíme ty nejnovější informace. Ostatní obsah vysílání lze sledovat z internetu (nákladně vytvořené pořady vázané na autorská práva jen po určitou dobu). Nejde ovšem o to, jakým způsobem mediální obsah sledujeme, jde o ten obsah. Na jeho vytvoření je třeba financí.

To, nad čím se zamýšlejí ve Velké Británii ve vztahu k BBC, se českého veřejnoprávního rozhlasu a televize týká také, jen s tím rozdílem, že vedle soukromých stanic ty veřejnoprávní vůbec nejsou všemocné. Naopak, soukromá rádia a televize lze mocně podpořit bohatě zadanou reklamou a tím ovlivnit jejich informace snadno a zcela zásadně.

×