Co přinese změna na ministerstvu spravedlnosti?

Dle Hany Marvanové bylo chybou, že se diskuse nad odchodem ministryně Válkové točila kolem role Andreje Babiše a ne výsledků práce ministerstva. Ty totiž podle ní nebyly nijak valné, a na nového ministra Pelikána tak čeká řada velkých výzev.

Debata v souvislosti s odstoupením ministryně spravedlnosti Heleny Válkové a jmenováním nového ministra Roberta Pelikána se bohužel soustředila více méně na to, proč ministryně odstoupila a zda tak učinila dobrovolně nebo pod nátlakem. Podle mého názoru však naprosto absentovalo nějaké věcné hodnocení, co ministerstvo za poslední rok udělalo a do jaké míry plnilo programové prohlášení vlády.

Úkoly ministerstva spravedlnosti byly dány tím, co veřejnost pociťuje jako vážný problém ve fungování justice a výkonu spravedlnosti. Proto prioritou mělo být řešení exekucí a tzv. byznysu s dluhy, posílení nezávislosti a odpovědnosti státních zástupců, insolvenční podvody, průtahy v soudních řízeních, nekvalitní znalecké posudky, odpovědnost soudců a státních zástupců za jejich činnost atd.

Když se podíváme touto optikou na výsledek práce ministerstva, zjistíme, že řešení exekucí je na začátku. Ministryně i dosavadní náměstek uváděli, že je třeba zpracovat analýzu dopadů větší kontroly exekucí v důsledku zavedení principu teritoriality.

Protože jsem tuto agendu měla na starosti během svého tři a půl měsíčního působení na ministerstvu, udivilo mě, že ministerstvo neprojednalo Koncepci humanizace exekucí, kterou jsem předložila a která zahrnovala kromě zavedení teritoriality i řešení dalších naléhavých problémů, které z exekucí v České republice dělají nemravný byznys.

I nadále může být prodána nemovitost kvůli nízké pohledávce, stále exekutor i advokát pobírá vysokou odměnu, i když žádnou činnost provádět nemusel, protože dlužník zaplatil dobrovolně, ovšem po zahájení exekuce. Už loni v dubnu ministryně přislíbila na semináři v Parlamentu, který se věnoval zavedení principu teritoriality, že bude rozhodnuto během měsíce. Dosud žádné rozhodnutí nepadlo.


Je otázka, zda nový ministr, který na ministerstvu spravedlnosti dosud působil jako náměstek, změní to, s čím se zatím příliš nehnulo. FB ANO

Nemohu se zbavit dojmu, že slova o tom, že je třeba problém důkladně analyzovat, znamenají jen oblíbenou taktiku, aby se problém odložil, až se na něj zapomene. Vzpomínám si, že mně ještě jako náměstkyni sdělil významný představitel klubu ANO, že si rozhodně zavedení teritoriality nepřejí. Pak jsem se doslechla, že snad to má být v důsledku blízkých kontaktů na některé exekutory.

Realita je totiž spíš taková, že prosadit slibované změny v exekucích znamená ohrozit zájmy skupin, které na exekucích vydělávají. A pokud tyto skupiny mají vliv na poslance a vládu, včetně ministerstva spravedlnosti, pak se nelze divit, že se o zásadních změnách při výkonu exekucí stále jen mluví, problémy se analyzují, ale řešení není buď žádné, nebo jen v málo podstatných věcech.

Příběh zákona o státním zastupitelství je rovněž velmi zvláštní. Přestože vláda slíbila, že prosadí větší nezávislost státních zástupců a jejich odpovědnost, zákon, který byl za posledního tři čtvrtě roku na ministerstvu připraven, jde přesně opačným směrem. Posiluje vliv ministra a tím výkonné moci na státní zástupce a neřeší vyšší míru jejich odpovědnosti.

Kromě toho, že to odporuje vládnímu prohlášení, je to i nebezpečné. Všichni si snad vzpomínáme, jaké to bylo, když byli státní zástupci pod vlivem politiků. Většina korupčních kauz a miliardových podvodů se vůbec nevyšetřovala a tzv. se zametaly pod koberec. K tomu se nelze vrátit.

Na druhé straně jako advokátka, která má dlouholeté zkušenosti s činností státních zástupců, si rozhodně nemyslím, že by všichni pracovali kvalitně a odpovědně. Naopak, státní zastupitelství potřebuje zásadní reformu, aby státní zástupci, kteří mají obrovskou moc nad osudy lidí, cítili také odpovědnost za svou činnost. Cestou ovšem není posílit vliv vlády, protože výkonná moc je v největším korupčním pokušení ovlivňovat případné vyšetřování kauz, které se jí týkají.

Cestou k vyšší míře odpovědnosti státních zástupců je lépe definovat, co všechno je kárným proviněním, zejména, pokud jsou státní zástupci nečinní či naopak svým postupem porušují zákon a práva účastníků řízení. A dále musí zákon umožnit postih státního zástupce i po delší době, protože dnes, když se zjistí pochybení, je již kárné stíhání kvůli promlčení nemožné. Tam, kde nefunguje vyvozování odpovědnosti, může snadno docházet ke zneužití moci.

Ani s dalšími problémy ministerstvo spravedlnosti nepokročilo. Pokud vím, reforma činnosti znalců příliš nepostupuje, ač nepravdivé a nekvalitní znalecké posudky mohou naprosto zásadně ovlivnit výsledek trestního nebo civilního řízení.

Podezřelá insolvenční řízení probíhají dál svým tempem a k případným škodám způsobeným podnikatelům se stát staví tak, že se ho to netýká. Přitom problém je vážný už mnoho let, když o něm bez většího ohlasu u vlády opakovaně informuje BIS. Dozor nad insolvencemi je často jen formální, podvody v insolvencích se téměř nevyšetřují, a zákon obsahuje mezery, které různé podvody přímo umožňují, a nedává dostatečné pravomoci účastníkům řízení, aby se mohli proti takovým podvodům bránit.

Je otázka, zda nový ministr, který na ministerstvu spravedlnosti dosud působil jako náměstek, toto vše změní. Veřejnost by to měla pozorně sledovat, protože to, jak justice pracuje, se může týkat kohokoli z nás.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.