Chvála důslednosti a ombudsmanky

Ombudsmanka se vyjádřila k tomu, zda je nutné, aby matka dítěte, které se narodí doma, musela gynekologickým vyšetřením doložit, že skutečně dítě porodila. Veřejná ochránkyně práv vnesla do věci jasno.

Vytrvalost a důslednost, s níž se jeden doma rodící pár odmítl podřídit hýkání úředního šimla, přináší zjasnění pravidel pro všechny. Jde i o opětovné připomenutí významu institutu veřejného ochránce práv.

Nebývá tak jasně vidět, čím je nám všem úřad veřejného ochránce práv – ombudsmana, či aktuálně ombudsmanky, prospěšný. Na případu doma narozeného dítěte, jemuž úředník MČ Praha 10 odmítl vydat rodný list, si každopádně můžeme udělat dobrou představu, jak se z jednoho vytrvalého domáhání vlastních práv může stát precedens, který ušetří čas, práci a starosti řadě dalších lidí – a to bez zdlouhavých a drahých soudů.

Vlastně to mohla být naprostá banalita. Po spontánním, nekomplikovaném domácím porodu otec novorozence donesl v zákonné lhůtě na matriku doklady potřebné pro registraci nového občana. Všechno bylo v pořádku, jedna věc ale úředníkům chyběla: důkaz, že (nahlašovaná) „matka dítěte je žena, která dítě skutečně porodila“.

Protože mám s toutéž situací rok starou zkušenost na tomtéž úřadě, vím, jak to běžně dopadá: Po několika marných pokusech vysvětlit, že porod proběhl doma a jediným svědkem je otec dítěte, že z těhotenské průkazky jasně vyplývá časově související termín porodu a že zpráva od pediatra potvrzuje existenci živého domarozeněte, jsem se já osobně nakonec podřídila a tři dny po porodu se vydala na zcela zbytečné, nepříjemné a o ničem nevypovídající vyšetření ke své gynekoložce.


Z podrobné zprávy, kterou ombudsmanka podepsala, je zřejmé, že napříště už podobná nejasnost při výkladu sporné věty v zákoně není možná: Foto Saša Uhlová, DR

Namísto odpočinku v klidu domova jsme pak s papírem, že vykazuji veškeré známky absolvovaného porodu, konečně dostali rodný list. Jenže jediným „tvrdým“ důkazem by přece stejně byly DNA testy, ne? K zabránění „obchodu s lidmi“ takové vyšetření věru nestačí. A o to prý zákonodárcům šlo, když do zákona ono citované ustanovení vložili.

V praxi jde kromě ztěžování situace těm, kdo vybočují, ještě o jednu věc: o další delegování zodpovědnosti na experty. Lékař – specialista na těhotenství, má vystavit potvrzení i na něco, co je zcela očividné. To, že není v zájmu matky ani dítěte krátce po porodu absolvovat jakákoli zbytečná vyšetření, byrokratickou mašinérii nezajímá. Jenže, co je ještě zajímavější: mašinérie se může zcela vzpříčit. V popisovaném případu totiž byli rodiče důslední a na vyšetření jít odmítli.

Místo toho předložili řadu svědectví třetích osob a vyzvali úřad k návštěvě u sebe doma, tzv. místnímu šetření. Ovšem vedoucí matričního odboru po nějaké době řízení o vydání rodného listu ukončil, aniž by ho dítěti vystavil – pro systém daný občánek zkrátka ani nezačal existovat. Není to maličkost, na rodný list se váže zdravotní pojištění a různé sociální dávky, bez dokladu totožnosti není možné cestovat ani po EU... Mašinérie chtěla dosáhnout svého.


Zpráva o šetření ve věci postupu matričního úřadu při zápisu narození dítěte narozeného mimo zdravotnické zařízení

Otec neexistujícího syna se věc rozhodl nevzdat. Zaangažoval právníky, podal stížnost, upozornil i kancelář ombudsmanky. A to zásadně pomohlo. Jak popisuje ve svém blogu, nejen že se věci začaly i díky návštěvě z Brna hýbat a rodný list byl vydán – kontrola úřadu veřejného ochránce práv přispěla dokonce k tomu, že záležitost měla i pracovněprávní dohru a vedoucí oddělení již na matrice nepracuje.

Z podrobné zprávy, kterou ombudsmanka podepsala, je zřejmé, že napříště už podobná nejasnost při výkladu sporné věty v zákoně není možná: zdravý rozum bude nadřazený šikanózní praxi. Matriční úřady obdrží doporučení, kterým se budou do budoucna, doufejme, ve věci domácích porodů řídit.

Můžete si myslet, že se vás to netýká. Děti už třeba máte velké, nebo byste nikdy rodit doma nechtěli. Jenže on stát jako každý organismus má tendenci růst, vnikat do dalších a dalších skulin našich životů. Až může budit dojem, že není úniku. Že volba odlišného chování je buď nemožná, nebo přináší tolik nevýhod a nepohodlí, že se zkrátka vůbec nevyplatí.

Každý, kdo té nevyhnutelné rozpínavosti státní mašinérie usekává alespoň některá chapadýlka, nám tudíž dokládá cennou věc: nejsme rukojmími svého státu. Můžeme se o jeho podobu aktivně zasadit. A má-li být demokracie hodna svého jména, tak by se nás na tom spoluutváření mělo podílet co nejvíc. Díky za důslednost v tomto případě, a taky za zásah jiného úřednictva, totiž ombudsmanky.

Pokud vás napadá, proč svědectví o porodu nevystavují porodní asistentky, vězte, že v současné ČR je protizákonné, aby zdravotnice školené na pomoc při porodu pomáhaly přímo v okamžiku porodu. Licence dostávají na předporodní a poporodní péči (aniž by bylo stanoveno, kdy končí jedna a začíná druhá...). Kvůli obavám z postihu proto dnes většina těch, kdo rodí doma, o přítomnosti profesionální podpory mlčí. S touhle situací ovšem, zdá se, ani stížnost k ombudsmance nepomůže.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Luděk Ševčík - OSVČ

Já mám, bohužel, jinou zkušenost. Pondělí, 25.Ledna 2016, 09:56:20

Obrátil jsem se na úřad ombudsmanky se stížností na protizákonné jednání. Konkrétně jsem si stěžoval na nezákonný postup ředitele ÚP, který v rozporu se zákonem č. 252/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, šel na ruku ubytovatelům, i když měl, i pokud by zákon nerespektoval, dle vyjádření ministryně Marksové a vedoucí jejich úřadů postupovat zcela jinak.
Odpověď ombudsmanky, respektive jejího úředníka, Mgr.Blechy mě velmi zklamala. Dalo by se říci, že úřad se mou stížností blíže nezajímal a vlastně jsem dostal několik webových odkazů, kam mám nahlédnout. Nikdo si na úřadu ombudsmanky nedal práci s tím, aby moji stížnost konkrétně prozkoumal. Na odpověď jsem ihned reagoval /2.11.2015/, odeslal jsem další dokumenty k mé stížnosti, ale už se nikdo nenamáhal s odpovědí.
V mém doplnění zazněl apel, který uveřejním i zde. "Moje představa právního státu spočívá v tom, že legálně přijaté zákony platí a moje představa práce veřejné ochránkyně práv spočívá v tom, že pokud se některý úřad nedrží zákonného postupu, je zde právě možnost obrátit se na ni, aby sjednala nápravu. Pokud je u nás systém, ve kterém se stanoviskem MV zneplatní jakýkoliv zákon, nejsme v demokratické společnosti a veřejný ochránce práv by se měl této zvůli jako první postavit."
To, mimo konkrétních dat, prokazujících, že ředitel ÚP přestupuje nejen výše uvedený zákon, ale i směrnice MPSV. Marná snaha.
Ombusmanka nemůže být dobrým vykonavatelem svého úřadu, pokud si účelově vykládá zákony tak, jak se to hodí jen určité části společnosti, notabene té, která profituje ze sociálně slabých. A to se, dle mého mínění, děje.
S lítostí tedy vzpomínám na éru doktora Varvařovského a jeho kolegině Seitlové. To byl výborný ombudsman a to byla jeho výborna zástupkyně! Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

"Veřejný ochránce práv chrání osoby před jednáním úřadů a dalších institucí.." Pondělí, 25.Ledna 2016, 11:44:33


"Stížnost musí podat ten, kdo se dožaduje ochrany svých práv nebo jeho zákonný zástupce. V případě, že je podnět podáván v zastoupení jiné osoby, je třeba tuto skutečnost doložit písemnou plnou mocí či jiným dokladem s uvedením rozsahu oprávnění. "

Byla tato podmínka splněna, pane Ševčíku?

Luděk Ševčík - OSVČ

Asi byla, pane Kubičko. Pondělí, 25.Ledna 2016, 15:34:41

Neb mi v "odpovědi" nebylo vytknuto nějaké pochybení.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pane Ševčíku Pondělí, 25.Ledna 2016, 20:01:58

Mně z toho, co píšete, není jasné, jakého svého práva jste se chtěl s pomocí ombudsmanky domoci. Jak Vás osobně nebo toho, koho jste zastupoval, nezákonný postup ÚP poškozoval?

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Kubičko a mě zase není jasné, Úterý, 26.Ledna 2016, 10:22:13

co na vás na tomto případě zajímá. Zda více to, jestli byla správně zvolena forma stížnosti /což v "odpovědi" nebylo rozporováno/, či to, zda se úřad ombudsmana dokáže zabývat problémy i jiné, než exkluzivní skupiny obyvatel.
Takto se zdá, že vystupujete z pozice advokáta úřadu ombudsmana a ne z pozice demokrata, který bojuje za dodržení demokratických zákonů, padni komu padni.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Pane Ševčíku, Úterý, 26.Ledna 2016, 21:19:40

Váš případ ovšem působí spíše tak, že chcete spíše kritizovat ombudsmanku než že byste se domáhal nějakého svého práva, které Vám bylo upřeno. To navíc potvrzuje skutečnost, že případ nechcete blíže vysvětlit.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.