Odhaleno: známe obsah pracovní smlouvy Petry Kvitové na Ministerstvu vnitra
Jakub Patočka, Zuzana VlasatáMísto výkonu práce: Prostějov. Bydliště: Fulnek. Objem práce: čtyřicet hodin týdně. Kvitová je členkou tenisového klubu TK Agrofert Protějov. Do Prostějova se vrací z turnajů, je zde doma. Vybírá ministr financí daně od členů svého klubu?
Redaktoři Deníku Referendum dostali příležitost obeznámit se s obsahem pracovní smlouvy Petry Kvitové v Centru sportu Ministerstva vnitra. Znění smlouvy je v přímém rozporu se skutečností, že tenistka uvádí jako své bydliště Monte Carlo, a deklaruje svůj zájem danit v Monaku, kde platí nulová daň z příjmu.
Petra Kvitová je u Centra sportu Ministerstva vnitra zaměstnaná na pozici instruktorky sportu. Pracovní smlouvu na celý úvazek poprvé podepsala 1. ledna roku 2012 na dobu určitou do 31. října 2012. Jako místo výkonu práce se ve smlouvě uvádí Prostějov, jako bydliště zaměstnankyně Fulnek. Podle smlouvy má Petra Kvitová pracovat v Prostějově čtyřicet hodin týdně.
Podle informací, které tenistka poskytla českým médiím, svůj daňový domicil z České republiky na Monako změnila na podzim roku 2013. Pro instituci spadající pod české ministerstvo ovšem pracuje Petra Kvitová i nyní. Stále na plný úvazek, dle smlouvy stále vykonává svou práci „v Prostějově“ a stále je bytem ve „Fulneku“.
Loni na podzim, konkrétně 1. listopadu, podepsala s Centrem sportu Ministerstva vnitra dohodu o prodloužení pracovního poměru do 31. listopadu 2015. „Ostatní podmínky původní pracovní smlouvy zůstávají nezměněny.“ Včetně mzdy ve výši 19 850 korun.
Petra Kvitová má středisko životních zájmů v České republice
Deník Referendum se tématem daňových rájů sportovců zabývá systematicky již od vítězství Petry Kvitové ve Wimbledonu vloni v létě, kdy se nechala slyšet, že má trvalé bydliště v Monaku kvůli nižším daním. Pracovní smlouva na Ministerstvu vnitra s místem výkonu práce v Prostějově je pro ni v tomto ohledu vážnou komplikací.
Rozhodnutí, kde chce člověk žít a platit daně, je soukromá záležitost. Pojí se k ní nicméně řada povinností. Východisko je jasné. Zákon o daních z příjmu stanovuje, že pokud se člověk zdržuje v České republice alespoň 183 dní v jednom kalendářním roce, stává se zdejším daňovým poplatníkem.
Pokud ovšem cestujete — například kvůli tenisovým turnajům — tak často, že se po takovou dobu nemůžete zdržovat nikde, rozhodují další skutečnosti. V metodice finančních úřadů se tomu říká středisko životních zájmů: to jest osobních a hospodářských vztahů.
Již v dřívějších textech jsme (zde nebo zde) v našich novinách na základě veřejně dostupných informací o Petře Kvitové doložili, že jejím střediskem životních zájmů není Monako, nýbrž Česká republika. Pracovní smlouva s Centrem sportu Ministerstva vnitra takový závěr podporuje.
Jak pro Deník Referendum uvedla Petra Homolová, mluvčí Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, pod jehož působnost spadá i město Fulnek: „Samotný akt uzavření pracovní smlouvy vliv na vznik daňového rezidentství nemá, avšak skutečnosti plynoucí z jejího naplnění už mít vliv mohou.“
Andrej Babiš by měl vybírat daně i od členů svého klubu
Jestliže se člověk v průběhu kalendářního roku stane z rezidenta v České republice rezidentem v Monaku, bude pochopitelně danit obě části roku na základě jiných podmínek. V případě Petry Kvitové to znamená, že pokud by se do Monte Carla přestěhovala 1. května, v České republice by danila všechny své příjmy pouze do konce dubna. Od začátku května by zde danila už jen příjmy „ze zdrojů na území ČR“, tedy například ze svého pracovního poměru na Ministerstvu vnitra.
V případě, že by už v Monaku pobývala od začátku ledna do konce prosince, měla by svému (bývalému) finančnímu úřadu v České republice zaslat čestné prohlášení o tom, že nemá žádné příjmy ze zdrojů na území České republiky. Finanční úřady změnu daňových domicilů řeší či schvalují poměrně jednoduše. Rozhodující je pro ně až formulář daňového přiznání, z něhož úředníci usuzují, zda je vše v pořádku a v souladu se zákony.
Do jejich úvah a otázek však následně mohou vstupovat i podněty, které obdrží, ať už z médií či jinými způsoby. Do rukou se jim samozřejmě dostane i informace o pracovních poměrech daňových poplatníků, a to přímo od zaměstnavatelů.
Pakliže by se konkrétně v případě Petry Kvitové začal finanční úřad zajímat o její práci pro Centrum sportu MV, mohla by se za pomoci svých současných poradců, kteří jí do daňové šlamastyky uvrhli, pokoušet o různé výmluvy. Jistý člověk na finančním úřadě nám pověděl, že by se třeba mohla pokoušet tvrdit, že dělá instruktorku sportu v Prostějově z Monaka přes web kameru.
Anebo by mohla vzhledem k výkonnostním cílům, které pro ni pracovní smlouva stanovuje (top 10 WTA, semifinále FED Cup, účast na Masters), tvrdit, že je instruktorkou sportu sama sobě. Bylo by to originální, leč jistě možné řešení.
Otazníky by nicméně zůstaly za jejími pravidelnými návraty do bytu v Prostějově… Ty jsou doložitelné, redaktoři Deníku Referendum se o tom na místě sami opakovaně přesvědčili. A ani Petra Kvitová se jimi nijak na sociálních sítích či v komunikaci s novináři netají.
Petra Kvitová trénuje v Prostějově, nakupuje ve zdejší Bille, chodí večeřet do salonku restaurace U Chmelů, má tu svého životního partnera, jméno na zvonku svého bytu. I na svých webových stránkách nadále uvádí, že je tu doma. A podle smlouvy na Ministerstvu vnitra, kterou dle informací českých médií uzavřela především proto, aby si podržela přístup do bezplatného českého zdravotnictví, tu má čtyřicet hodin v týdnu pracovat.
Je tu také členkou tenisového klubu, který se její tváří chlubí na svém průčelí. A klub nese jméno firmy, jejímž majitelem není nikdo jiný než český ministr financí, Andrej Babiš.
Střediskem životních zájmů Petry Kvitové je Česká republika, konkrétně město Prostějov. A jejím jediným životním zájmem v Monaku je v České republice nedanit.
Jak nás ujistil při návštěvě finančního úřadu ve Fulneku jeho vedoucí Karel Hončík, daňová řízení jsou neveřejná. A dodal, že rozhodným termínem pro posouzení každého sporného případu je datum podání daňového přiznání. Více se proto o případu tenistky Petry Kvitové — i proto, že její mluvčí Karel Tejkal se k otázkám na okolnosti jejího pobytu v daňovém ráji odmítá vyjadřovat — alespoň prozatím zřejmě nedozvíme.
V celé věci je zásadní, že případy tenistů jsou jedinečné, neboť soustavně cestují. Hodně tedy záleží na výkladech, interpretacích, možnostech machinací a schopnostech právníků. Kde tenisté daní, je obrazem místní politické kultury. Tenisté v západní Evropě daní zpravidla doma, ti v té východní velmi často v nějakém daňovém ráji.
Jak již bylo několikrát řečeno, v celém případu Deníku Referendum nejde primárně o Petru Kvitovou, i když i její konkrétní případ pokládáme za podstatný. Jedná se nám především o vztah společenské elity, lidí, kteří mají být pro společnost vzory, k jejich vlastnímu státu, což se promítá i do jejich přístupu k placení daní.
Neobhajitelný model danění Petry Kvitové jistě není jejím vynálezem. Je to mechanismus, do nějž ji navedli „experti“ kolem ní. Ona je ale za své počínání zodpovědná. A vše je o to podstatnější, že je členkou klubu, který nese jméno firmy současného ministra financí. Neupustí-li Petra Kvitová od svého pokusu o účelový daňový útěk do Monaka, jistě se najde někdo, kdo potřebný podnět finančnímu úřadu v náležitém termínu podá.
Redaktoři DR by neměli otálet, neboť "Jestliže fyzická osoba úmyslné nesplní povinnost oznámit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán určitý trestný čin, může naplnit skutkovou podstatu trestného činu neoznámení trestného činu".