Romové 2015

Stanislav Křeček

Stanislav Křeček polemizuje s textem Saši Uhlové „Dožít se toho, že se tu něco změní“. Podle zástupce Veřejného ochránce práv se o vyvrácení předsudků o Romech musí postarat ti Romové, kteří se podle nich nechovají.

Na počátku roku je vhodné zamyslet se nad problémy a otázkami, na které již dlouho hledáme a nenacházíme rozumné odpovědi. To, co mne přimělo k tomuto zamyšlení, byly především texty Saši Uhlové uveřejňované v Deníku Referendum, zaměřené na adoraci soužití Romů s majoritní společností. Zvláště ten poslední, nazvaný, „Dožít se toho, že se tu něco změní“. V její reportáži Romové řádně pracují, jsou ve své práci spokojeni a řádně se starají o své rodiny.

Problém je ale v něčem jiném: úvaha Saši Uhlové je podle mého názoru zatížena zcela neodůvodněným očekáváním, že samotné uběhnutí času (aniž bychom cokoliv činili) povede k tomu, že se něco změní. Čtyři Romové vystupující v reportáži totiž očekávají, že se snad za dalších dvacet let situace změní a budou majoritní společností přijímáni jinak. Co by však takovou změnu mělo v budoucnu vyvolat, když v uplynulých dvaceti letech se nic k dobrému nezměnilo, se zde nedovíme.

A je zřejmé, že ani autorka, ani čtyři Romové, o kterých píše, žádnou představu o podmínkách budoucí změny nemají, ačkoliv některé problémy ve vlastní romské komunitě tuší. „Jak každej říká, my Cikáni říkáme, že práci nelze sehnat, tak moje zkušenost je jiná,“ říká v reportáži jeden z nich a druhý, jak píše autorka: „Smutně dodává, že o Romech, kteří žijí na dávkách, ví. Střídavě je omlouvá, že třeba nemůžou sehnat práci, tak co mají dělat a střídavě se na ně zlobí, že se dost nesnaží. Každopádně je zřejmé, že on sám s tím nezmůže nic.“ Ale právě v oné poslední větě je uveden onen hlavní omyl: nikdo to udělat nemůže!

O změnu se podle Stanislava Křečka musí postarat ne ti, kteří mají předsudky, ale ti, o kterých tyto předsudky neplatí. Foto Saša Uhlová, DR 

Kradoucí pražští taxikáři, „rákosníci“ živící se kšeftováním s levným šuntem a s drogami, všude se roztahující Rusové, sudeťáci chtějící se zmocnit našich pohraničních hvozdů a příslušných nemovitostí, muslimové chtějící vraždit Evropany, sociální dávky zneužívající a byty devastující Romové, to vše jsou stereotypy, které se samozřejmě negativně a často bolestně dotýkají těch, kteří se takto nechovají. Ale současně je zjevné, že nespadly jen tak „z nebe“.

Jakkoliv jde o obecně nepřijatelné předsudky, je v nich obsaženo jisté procento obecné zkušenosti nejen konkrétních lidí, ale i obcí a dalších komunit, k čemuž stačí nahlédnout do statistiky zadržených pěstitelů marihuany, navštívit Chánov nebo hotel Luník, projít se po pražském „zlatém kříži“ nebo sledovat zprávy z Blízkého východu.

Náprava tohoto společenské vědomí zatěžujícího stavu ovšem nespočívá v tom, že tyto zkušenosti budeme popírat, ale v tom, že tyto zkušenost budou v obecném povědomí nahrazeny pozitivním přesvědčením se o skutečném, tedy jiném stavu věcí. Asi tak jako dnes již v rakouských obchodech nevisí nápisy „Češi zde nekraťte“, jak tomu bylo na počátku devadesátých let. O změnu se musí postarat ne ti, kteří si to myslí, ale ti, kteří takto nekonají.

Pamatuji na filmové záběry z jižních států USA ze šedesátých let o tom, jak se černošští školáci a studenti přes kordony policistů se psy, přes běsnění bílých rasistických občanů i politiků domáhají přístupu do škol. A my se dnes chystáme krácením sociálních dávek postihovat rodiče těch, kteří neposílají své děti do školy. Chápete ten rozdíl?

Když jsem před lety napsal, že situaci Romů si musí vyřešit především sami Romové, byl jsem dotazován, zda si opravdu myslím, že Romové čekají na nějakého nového Martina Luthera Kinga. Nemyslím, že je zapotřebí tolik historie, ale jsem přesvědčen o tom, že to musí být samotní Romové, kteří budou formulovat své požadavky a potřeby a prosazovat je nejen vůči majoritní společnosti, ale i ve vlastní komunitě.

Ti Procházkové a Gorolové, o kterých píše Saša Uhlová. Ti mladí Romové, kteří spoluorganizují různá setkání k romské problematice a k návrhům nových zákonů (a kteří mně zde vyřizují pozdrav od rodičů, které jsem zastupoval před soudy v celé republice) a nebo třeba i ti, kteří u příležitosti listopadových výročí si nedávno připomínali existenci jediné romské politické strany, která měla na počátku devadesátých let své zástupce v zákonodárných sborech.

Nikdo jiný to za ně neudělá. Obávám se, že ani většina lidsko-právních organizací a aktivistů, kteří v této věci postupují přesně opačně, než je zapotřebí. Usilují o vymýcení oněch negativních předsudků a nikoliv toho, co je způsobuje.

Cožpak si opravdu nikdo nepřečetl zprávu BIS za rok 2013, ve které se píše: „Negativně lze také hodnotit velmi často jednostranná a neobjektivní vyjádření různých proromských aktivistů a nevládních skupin, která označovala za příčinu neutěšené situace pouze majoritní společnost a Romy zbavovala jakékoli odpovědnosti za daný stav.”?

Pokud se tak nestane, budeme i za dalších dvacet let stále hlasitěji a stále hloupě mluvit a psát o xenofobii a rasismu národa, pranýřovat pronajímatele proto, že nechtějí uzavírat nájemní smlouvy s Romy a zastupitele a poslance, kteří říkají jen to, co si myslí jejich voliči. A stále prohlubovat obecné neporozumění ve společnosti, což je to poslední, co dnes ale i za dvacet let můžeme potřebovat…

    Diskuse
    MP
    January 10, 2015 v 9.40
    O vyvrácení předsudků o sociální demokracii
    ... se musejí postarat ti sociální demokraté, kteří na rozdíl od svých spolustraníků neotravují veřejný prostor rasistickým populismem.


    January 10, 2015 v 11.29
    Děkuji za reakci
    Dobrý den, pane Křečku,

    Docela vtipné je, že jsem poslední reportáž napsala proto, že mně čtenáři dávali zpětnou vazbu, kterou bych shrnula asi takto: proč stále píšu jen o Romech, kteří se nějak angažují. A proč tedy nenapíšu i o těch normálních "neviditelných Romech", kteří nejsou občansky aktivní, jen žijí svůj život.

    Pokud hledáte, ty, kteří něco dělají pro komunitu, přečtěte si třeba tuto reportáž (souvisí se vzděláním): http://denikreferendum.cz/clanek/18865-ze-jsem-clovek

    V obecné rovině souhlasím s tím, že by bylo dobré, kdyby se Romové aktivizovali, ale konkrétně nevím, jestli bych měla tu drzost říct třeba Davidu Demeterovi z reportáže, na kterou reagujete, aby místo těch pár hodin spánku a chvilek s rodinou, které si po své práci vyšetří, "něco dělal pro komunitu".

    Sama jsem se otázkou "komunity" (která samozřejmě jako nějaký celek neexistuje) zabývala ve sloupku: http://denikreferendum.cz/clanek/19303-romsky-martin-luther-king-spasitel
    TT
    January 10, 2015 v 11.45
    Prostě rasismus.
    Křečkův text je čistě rasistický výplod,k který opět generalizuje a kriminální činnost jednotlivců spojuje s rasou. Je to jako kdybychom panu Křečkovi říkali že zloděj a tunelář, protože jeho straničtí kolegové (za všechny jmenujme aspoň Svobodu a Březinu) kradli a tunelovali.
    Protože jsme slušní lidé, tak to neuděláme.
    Je mnohem jednodušší obviňovat utlačované, že si za to mohou sami, než s utlačováním skončit Je ovšem velmi nebezpečné volat po nepokojích, bombových atentátech rasistů proti menšinám a brutálním násilí policie, jak to činí Křeček - když se odvolává na M.L.Kinga a americké černochy, kteří tímto martyriem museli projít. To opravdu chce?
    Pokud se už úplně nezbláznil, tak asi ne. On si zřejmě chce jen svůj rasismus zdůvodnit a omluvit.
    Před pár dny jsem v Duchcově mluvil s jedním podnikatelem. Kdosi mu zapálil návěs plný odpadu a oheň poškodil i budovu. "Ještě že se ukázalo, že to byl bílej puberťák. Kdyby to byl Rom, byly by toho zase plný média," shrnul to stručně.
    Křeček je rasista, pro kterého je problém pár pěstitelů marihuany, ale rozkrádání ve velikém, které praktikují jeho kolegové z politiky, je OK. Čechy ovšem nejsou nejsou proslulé kriminalitou Romů nebo Vietnamců, jak se nás snaží přesvědčit rasista Křeček nebo rasisté a xenofobové z BIS. Naše země je proslulá korupcí a rozkrádáním české politické nomenklatury, ke které se Křeček hrdě hlásí.
    January 10, 2015 v 12.30
    jsou Romové odpovědní za anticikanismus?
    pan Křeček se ve svém příspěvku dotkl zásadní otázky a tou je původ a důvod anticikanismu (chorobná nenávist k Romům).

    V Českém diskurzu bohužel převládá názor, který nám předkládá i pan Křeček- tedy že Romové sami (tedy oběti anticikanismu) si na sebe anticikanismus přivolali svým zlým chováním. Jde o podobný princip, jako když je obviňována oběť znásilnění, že pachatele provokovala, měla krátkou sukni atp.

    Heinrich Himmler na začátku holokaustu (1940) veřejně prohlásil :"Za antisemitismus v Německu jsou odpovědní sami židé svým chováním. Kdyby tolik nespekulovali v bankách, neštítili se fyzické práce, nebyli nečistí, neměli odlišný styl života a nepoškozovali pověst Říše v zahraničí, německý lid by proti židům nic neměl a antisemitismus v Německu by neexistoval" . V případě antisemitismu je od osvobození koncentračních táborů na konci války tento typ vysvětlování jeho původu v západním civilizačním okruhu tabu. Dnes je antisemitismus vysvětlován spíše psychologickými důvody, pojmy jako "temná stránka" v každém z nás, potřeba obětního beránka, popřípadě historickými souvislostmi atp. bohužel v případě anticikanismu je stále používán tento výklad. v osvětimských krematoriích hořeli i Romové

    MP
    January 10, 2015 v 13.44
    Tomášovi Tožičkovi
    Asi nejsem slušný člověk, ale s čistým svědomím přičtu Křečkovi a každému jinému sociálnímu demokratovi odpovědnost za Karla Březinu. Přinejmenším poté, co už ho -- už usvědčeného -- znovu kandidovali v Praze. A právě tak přičtu každému sociálnímu demokratovi odpovědnost za Křečkův rasismus. Do politické strany se vstupuje ze svobodného rozhodnutí a v dospělém věku, členství lze kdykoliv ukončit a ze své podstaty je politická strana institucí, ve které se vytvářejí společné postoje k zásadním politickým otázkám -- a k těm postoj k rasismu i korupci jistě patří.
    A vice versa -- i jako bývalý člen ČSSD se cítím tím Křečkovým rasismem zahanben.
    Rasismus začíná až tam, kde tuto volbu nemám. Podle jakéhosi konstruktu je člověk zařazen bez své vůle a možnosti odmítnout, do skupiny, za kterou má nést odpovědnost.

    Miroslavovi Brožovi
    Nejde o chorobnou nenávist k Romům. To "chorobná" v sobě nese určitou omluvu a lokalizaci na úroveň osobního selhání. Ale anticikánismus přeci nejde redukovat na takový rozměr nemoci. Má své naprosto utilitární využití v politice -- Okamura, Křeček; má svůj ideologický stabilizační rozměr -- důsledky vykořisťování a korupce se zakrývají romskými zneuživateli dávek; má svůj mediální provoz.
    January 10, 2015 v 14.29
    Stanislav Křeček opakovaně kompromituje úřad ombudsmana
    svým veřejným vystupováním, nejen tímto čánkem, ale také například svou návštěvou Duchcova, kde podpořil jednu stranu sporů, které v tom městě jsou.

    Anna Šabatová přirovnala postavení ombudsmana k postavení soudce. V právním státě by nemohl v případech týkajících se Romů soudit soudce, který se veřejně přihlásil k tomu, že je zastáncem kolektivní viny Romů. U zástupce ombudsmana by to mělo být stejné. Kdybych byl Rom a přečetl bych si tento článek, obrátil bych se s důvěrou na zástupce ombudsmana? Jako muslim bych tu důvěru také neměl.