Jsou Podemos levicoví?

Ve Španělsku sílí nové politické uskupení Podemos. Kam ale tuto stranu zařadit? Podle programu se Podemos profiluje levicově, ale sama strana dělení na levici a pravici odmítá.

Není tomu tak dávno, co se na španělské politické scéně zrodila nová strana, Podemos. Ve volbách do Evropského parlamentu získala pět křesel, přičemž jedno z nich získal i Pablo Iglesias, který je jejím současným lídrem.

I když strana vznikla teprve letos, už dokázala oslovit minimálně dvě stě tisíc občanů, kteří si do ní podali přihlášku. V průběhu roku se jí volební preference neustále zvyšovaly a dnes má podle šetření deníku El País nejvyšší volební preference ze všech španělských stran (27 %).

Její úspěch tkví v tom, že reaguje na zvyšující se frustrace obyvatel Španělska, kteří se cítí nespokojeni jak se současnou vládou, tak s politickou situací obecně. Že mají velké strany problém, se ukázalo v letošních evropských volbách, kdy lidovci a socialisté získali dohromady méně než 50 % hlasů.

Ovšem tím, jak se Podemos profilují, vyvstávají otázky, kam je na politickém kompase zařadit: Jsou vlevo, vpravo, uprostřed, nebo střídají ideje tak, jak se jim to hodí? Debata je o to výživnější vzhledem k tomu, že strana na svém facebookovém profilu vystoupila proti heslu na Wikipedii, kde se o ní psalo, že je antisystémová, populistická, republikánská a, pozor, levicová.

Strana je velmi mladá, tudíž můžeme hodnotit pouze to, co propaguje nyní. Na rozdíl od jiných španělských subjektů klade na první místo občanské spojenectví, což ostatně vyplývá z jejího názvu („podemos“ znamená španělsky a galicijsky „můžeme“). Nyní můžeme politiku ovlivnit my všichni, nikoliv jen „oni“, členové zavedených stran.


Podle Pabla Iglesiase jsou pravice a levice nefunkční pojmy. Foto Podemos, Wikimedia Commons

Dalším klíčovým slovem je „juntos“ („společně“). To se objevilo v loňském vánočním projevu Pabla Iglesiase, jenž byl pojmenován médii Juntos podemos („Společně můžeme“) a dnes se objevuje v úvodu webové stránky partaje – „Juntos, claro que podemos“ („Společně jistě můžeme“). Je tedy vidět, že strana se nesnaží jen o občanskou participaci, nýbrž i organizaci angažovaných jedinců a jejich propojenost. Toto není hledisko ani levicové, ani pravicové, nicméně pro zařazení strany je důležité.

Podíváme-li se do samotného programu strany, najdeme v něm otázky zabývající se ekonomií, svobodou, rovností, bratrstvím, suverenitou, zemí a především demokracií.

Návrhy jsou velmi progresivní a zahrnují participativní rozpočet, vytvoření evropské ratingové agentury, zavedení nepodmíněného základního příjmu, omezení vlivu katolické církve, důstojný život pro ženy, homosexuály, transsexuály, bisexuály a intersexuály, svobodné a bezplatné vzdělání, svobodný přístup k informacím a informačním technologiím, přístup k vodě jako základní lidské právo atd.

To všechno jsou myšlenky, se kterými operuje liberální levice a které ve Španělsku zastávají například Juventudes Socialistas de España, mladí španělští socialisté.

Jak už jsem ovšem psala výše, Podemos se k levici nehlásí a ani nechtějí být s levicí spojováni. Proč tomu tak je, vysvětlil Pablo Iglesias pro španělskou verzi novin Huffington Post: „Ti, kteří chtějí, abychom se pohybovali po ose levice-pravice, na které se k pravici přiřazuje Partido Popular a levici PSOE, a potom se podíváme, kdo je nalevo od PSOE, si přisvojují parlamentní osu, která, vzhledem k tomu, co se děje, není pravdivá.

My si myslíme, že zásadní osou je diktatura-demokracie. Protože říkají, že rozhodovat se má v Bruselu nebo Centrální bance, MMF nebo mezi těmi, kteří podplácejí politiky ze stran A a B, a potom jsme tu my, kteří bráníme sociální práva a spojujeme si demokracii s mocí lidu, lidskými právy, pokorou a výkonem těchto práv.“

Jinými slovy, podle Pabla Iglesiase jsou pravice a levice nefunkční pojmy, jelikož stávající strany nejsou transparentní a v nadnárodních institucích se neřeší lidská práva. To je samozřejmě hrubý omyl, nicméně pro ty, kteří přestávají věřit politikům a raději by přesunuli větší pravomoci lidu, to zní lákavě.

Je to ale varovný signál do budoucna: Jestliže jsou Podemos proti stávající organizaci některých nadnárodních společností, jakým způsobem si představují, že by měly fungovat? Nelze však efektivní demokracii zaručit právě nadnárodními kontrolními mechanismy?

Podemos je tedy zatím, ačkoliv se mu to nelíbí, levicové, ovšem také antisystémové a populistické. Vzhledem k tomu, že zatím stojí, jak samo proklamuje, na vůli lidu, nelze vyloučit, že strana časem obrátí kormidlo a sveze se na vlně jiných ideologií.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.