Státní rozpočet 2015 prošel Sněmovnou

Poslanecká sněmovna schválila rozpočet na příští rok. Posilují výdaje na mzdy veřejných zaměstnanců. Vláda také prosadila rychlejší valorizace důchodů, ale veřejné investice v meziročním srovnání klesají.

Vláda Bohuslava Sobotky nepokračuje v rozpočtové politice výdajových restrikcí a útlumu ekonomiky pravicových vlád, jak ji po sedm let prosazoval bývalý ministr financí Kalousek. A to je dobře.

Státní rozpočet na rok 2015 je především realistický. Posiluje výdaje např. na mzdy veřejných zaměstnanců o 3,5 % a ve složkách ministerstva vnitra (policie, hasiči) dokonce o 5 %. Prosadila se také rychlejší valorizace důchodů. Alespoň zčásti tak tato vláda odstraňuje dluh ve mzdách veřejných zaměstnanců a důchodech způsobený v posledních letech předchozími pravicovými vládami. Stagnace, nebo dokonce pokles reálných mezd a důchodů nemohl již dále pokračovat.

Naopak veřejné investice ve státním rozpočtu v meziročním srovnání klesají. A to je asi největší chyba státního rozpočtu na příští rok. Rozpočet je tak prorůstový jen zčásti. Potřebnou změnu klimatu ve společnosti však ochota vlády navýšit mzdy ve veřejném sektoru a důchody přináší.

Vláda oprávněně kontruje na výtky pravicové opozice (ODS a TOP 09), pokud jde o meziroční pokles veřejných investic, že v této oblasti nejsou dostatečně připravené vhodné projekty. Přípravu projektů předchozí vláda Petra Nečase totiž zcela zanedbala. Bohužel, ministr dopravy za hnutí ANO Prachař nedokázal věci změnit k lepšímu, spíše je ještě zkomplikoval. Také ministerstvo pro místní rozvoj mohlo již připravit nový zákon o veřejných zakázkách, neboť ten současný je jedním z faktorů omezujících investiční výstavbu ve veřejné sféře.

Vláda v rozpočtových příjmech počítá v příštím roce s dynamikou růstu českého hospodářství 2,7 %, a to se zdá být trochu přehnaný předpoklad.

Autoři státního rozpočtu na rok 2015 totiž příliš neuvažovali možné dopady rizikových faktorů potencionálně působících v oblasti příjmů státu. Sankce proti Rusku a ruské protisankce přinášejí ztráty v obchodní bilanci. Jejich dopad bych z dnešního pohledu ohodnotil v příštím roce na ztrátu dynamiky HDP o cca 0,5 % (český vývoz do Ruska klesá v současné době až o pětinu).


Vláda není ctižádostivá ve svých cílech, pokud jde o snižování deficitu během několika let až k nule, či k dosažení mírně přebytkového rozpočtu. Andrej Babiš zřejmě nevěří v účinnost své akce na zvýšení daňové výnosovosti odstraňováním daňových úniků. Foto ANO 

Jsou zde však také další rizikové faktory, s nimiž komentář ke státnímu rozpočtu zpracovaný ministerstvem financí také vůbec nepočítá. Jedním z nich je další eskalace bojů s Islámským státem. Pokud Spojené státy se svými ad hoc spojenci nebudou schopny leteckými údery na Islámský stát zvrátit válečnou situaci na bojištích v Iráku i v Sýrii, bude Západ nucen do této oblasti vyslat expediční sbor k zahájení pozemních operací. A neučiní tak až v roce amerických prezidentských voleb.

Nasazení pozemních vojsk Západu a jeho spojenců proti Islámskému státu může vyvolat např. odvetné teroristické údery Islámského státu po celém západním světě anebo útoky na ropná pole či plynovody a ropovody v oblasti Perského zálivu. Takový vývoj může destabilizovat křehký hospodářský růst v Evropě, a to včetně naší republiky, dosti podstatným způsobem.

Sněmovna schválila v uplynulém týdnu státní rozpočet na rok 2015 s deficitem 100 mld. Kč. S přihlédnutím k tomu, že letošní schodek dosáhne výše 80-90 mld. Kč, je na příští rok rozpočtovaná výše deficitu málo ambiciózní a málo mobilizační.

Stejně tak není vláda vůbec ctižádostivá ve svých cílech, pokud jde o snižování rozpočtového deficitu během několika příštích let (rok 2017 či 2018) až k nule, či dokonce k dosažení mírně přebytkového rozpočtu. Andrej Babiš zřejmě příliš nevěří v účinnost své akce na zvýšení daňové výnosovosti odstraňováním daňových úniků.

Upřímně, od člověka s takovou manažerskou zkušeností, jakou má Andrej Babiš, bych neočekával v prvé řadě frontální útok na zvyšování daňové výnosovosti, jakkoliv je to potřebné. Očekával bych prosazení takové hospodářské politiky, která povede během dvou až tří let k robustnějšímu ekonomickému růstu někde na úroveň 3,5 %. A přijetí rozhodnutí o cestách, jak toho dosáhnout.

Rozhýbání čerpání peněz z evropských fondů je jednou z těchto cest. Další cestou je podpora přílivu nových soukromých investic. Ale také podpora rozvoje veřejných investic.

Vláda toho za rok v těchto třech klíčových oblastech mnoho neudělala. Kromě slov vláda nevytvořila ani ucelený systém ekonomické diplomacie. Kromě několika cest prezidenta s vybranými podnikateli do Číny a do středoasijských republik se nestalo nic, co by stálo za zmínku.

Vláda může začít v příštích letech velmi razantně snižovat každoroční deficity státního rozpočtu. Může, ale nemusí. Analyzujeme-li velmi pozorně vývoj příjmů státu za jedenáct měsíců tohoto roku, zjišťujeme, že se žádné zázraky ve výběru daňových příjmů neudály. Pokud je zde určitý nárůst, není za ním vidět vyšší aktivitu finančních úřadů.

Pokud by ovšem stát – a Andrej Babiš by tak pracoval proti zájmům Agrofertu – zdanil větší měrou největší podnikatelské subjekty (vesměs vlastněné zahraničními firmami) zavedením druhé sazby daně z příjmu, považoval bych to za cestu správným směrem. Tedy směrem ke snižování deficitu státního rozpočtu. To spolu s robustnějším růstem HDP by mohlo státní rozpočet v letech 2017 či 2018 přivést do kladných čísel.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.