Chci přispět X

Pinďa v čele národní fronty proti OZE?

Časopis Čtyřlístek vykresluje větrné elekrárny jako „největší mor pro ptáky“. Mnohonásobně více ptačích obětí ale vzniká nárazem do skleněných stěn mrakodrapů či kolizí s rozvodnou elektrickou sítí.

Milansmr_

Milan Smrž

24.11.2014 09:39

A02l0kc1

Existuje mnoho studií, které poukazují na to, že počet ptáků zabitých větrnými turbínami je ve srovnání s jinými kolizemi marginální. Foto MHSH, Flickr

Dne 5. listopadu jsem reagoval na zavádějící informace uveřejněné v dětském časopise Čtyřlístek. Jistě, že Čtyřlístek není ani energetickým či ekologickým časopisem. Orientuje ale dětskou mysl a jsem přesvědčen o tom, že je důležité jakým směrem. V uvedeném čísle se zajíček Pinďa v letadélku, které vede řady ptačích letců, jen stěží vyhýbá „lesu větrných elektráren“, které jsou „největším morem pro ptáky“. Dobře to dopadlo, „o fous“. Dopadne to dobře i pro nás s takovým výchovným působením?

Vážené dámy, vážení pánové,
ve dvojčísle 9-10/14, 46. ročník, číslo 570 a 569, příběh „Pinďa maminkou“, str. 13 vašeho komiksového seriálu jsem ke svému zklamání narazil na příběh s větrnými elektrárnami. To, že větrné elektrárny zabíjejí ptáky, je běžným argumentem příznivců jaderných elektráren a fosilních zdrojů.

Na toto téma ale existuje mnoho studií, které tyto domněnky vyvracejí a v těchto materiálech se praví, že počet ptáků zabitých větrnými turbínami je ve srovnání s jinými kolizemi marginální - mnohonásobně více ptačích obětí vzniká nárazem do skleněných stěn mrakodrapů, kolizí s rozvodnou elektrickou sítí, automobily či domácími kočkami.

Jistě jsou místa, kde například vzlétají těžcí ptáci (slyšel jsem o takovém místě ve Španělsku, kde vzlétali supi) a kde k úmrtí ptáků dochází. Mnohem více jich ale zahyne jinak.

V centru pro obnovitelné zdroje v Dánsku v Nordic Folkecenter jsem viděl několikaminutový záběr mořského ptáka, který se prolétal točící se větrnou turbínou, stojící osaměle na břehu moře. Pravděpodobně si hrál jako děti na prolézačce.

Jistě po vás nikdo nechce, abyste rozuměli peripetiím energetických složitostí, ale následující úvaha je, myslím, velmi jednoduchá.

Současný energetický systém naráží na své dvě limity - na dostupnost zdrojů (rostoucí ceny energií, stálé války o zdroje, ožebračování chudých zemí a růst bohatství bohatých, obrovské externí náklady) a na ekologické následky (klimatická změna, lokální znečištění vzduchu, vody, země…), a proto je v koncích.

Jedinou cestou do budoucnosti jsou obnovitelné zdroje. To ostatně také již přiznal významný evropský energetický koncern - švédský Vattenfall - a nechal se nedávno slyšet, že odstupuje od uhlí a bude se věnovat obnovitelným zdrojům. Vítr z nich je nejlevnější.

Nicméně je smutné, že jste se nechali nakazit již klasickým českým antiekologismem, který je generován nikoliv kritickým rozumem, ale monopolními a oligopolními zájmy. Stojíme bohužel jinde, než část Evropy; podle výzkumů je pro další rozvoj obnovitelných zdrojů 94 % německých obyvatel.

Výchova mladé generace je sadbou, je mimořádně důležitým krokem našeho budoucího směřování. To, co si děti osvojí, to, s čím se potkají, čím mladší jsou, tím hlouběji ulpí sdělená informace v hlavách. O tom jistě není pochyb.

Neberte to prosím jako výtku, spíše bych vás chtěl motivovat k pozitivnímu obrazu obnovitelné energie. Velmi rád vám pomohu s inspirativními náměty…

Bylo by ale jistě dobré, kdybyste někdy v následujících dílech využili svého nesporného vlivu, který váš tradiční seriál má na dětskou mysl a pokusili se informovat dětskou veřejnost o nezbytnosti a realitě obnovitelných zdrojů a ekologického chování.

S pozdravem


A zde je promptní odpověď:

Dobry den, vážený pane Smrži,
děkuji za váš dopis. Je v pořádku každého z nás vyjádřit svůj názor. Předal jsem ho svému otci výtvarníkovi Jaroslavovi Němečkovi. Na druhé straně respektuji i jeho pohled na věc. Kazda strana má své pro i proti. Jak se využijí obnovitelné zdroje v budoucnu, zatím pořádně nikdo neví. Třeba to bude příliv a odliv, nebo vítr nebo sluneční zářeni. Necháme se překvapit.

Hezký den Vám za Čtyřlístek přeje
Vít Němeček
Jednatel


Odpověď, a jak by jinak, odráží realitu postmoderní společnosti. Nikdo nemáme žádnou osobní odpovědnost, od toho přece máme oficiální struktury a statutární odborníky, kterým bychom měli věřit… a rovněž se svěřit… hlavně, aby nás nikdo neoznačil jako ty, co se snaží o něco ležící mimo hlavní proud, nebo dokonce co se snaží něco napravovat.

Všichni přece víme, že svět se ubírá svým směrem, a jaksi sám od sebe… a vůbec, starat se o cokoli jiného, než o sebe, zavání levicovou manipulací a populismem a toho jsme se přece nabažili až dost…

Akorát nevím, kde je ten dobrý úmysl.

Určitě ale děkuji za krátkou odpověď. Lepší než žádná. Redakce Čtyřlístku reagovala o poznání lépe než prezident Miloš Zeman, kterému jsem psal otevřený dopis s kritikou jeho podpory severočeské těžby uhlí a navrhoval jsem pozornost zaměřit na odpadářské bioplynové stanice u velikých severočeských měst v kombinaci s vhodnou biomasou (ne kukuřicí) pěstovanou ekologicky únosným způsobem na výsypkách hnědouhelných dolů. Odpovědi, ani formální, jsem se nedočkal.

Bohužel se to pravděpodobně stalo politickou tradicí. Stejně na můj otevřený dopis, uveřejněný v tomto deníku, zatím neodpověděla ani evropská poslankyně Chranzová.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.