Ekologové ohlašují konec novým jaderným reaktorům

Jaderná energie je v celém světě na ústupu. Je vytlačována rychleji, než předpokládaly nejodvážnější odhady, upozorňují ekologické organizace. Tématu ekonomických limitů jaderné energetiky se věnuje v úterý zahájená konference.

(vd)

29.04.2014 14:09

134223_mediafax_iva_ondrackova

Investice do velkých nepružných zdrojů dnes nemají smysl. To platí obzvláště pro jaderné elektrárny. Foto Iva Ondráčková, Mediafax

Související

Tendr na nové temelínské reaktory dle předpokladů skončil, protože ČEZ nezískal příslib veřejné finanční podpory. Je to dnes běžný případ. Jaderná energetika ve světě vyklízí své dřívější pozice, počet reaktorů i jejich globální výkon klesají. Na otevřeném energetickém trhu nemají nové jaderné elektrárny šanci proti jiným zdrojům. Limity jaderné energetiky jsou dány zejména růstem investičních nákladů, potřebou zvyšování bezpečnosti, tlakem na vyšší odpovědnost za jadernou škodu i alternativami přinášejícími stále levnější elektřinu.

Energetický konzultant Mycle Schneider, globální expert na jadernou energii, řekl: „Jaderná energetika je z trhu vytlačována rychleji, než předpokládaly nejodvážnější odhady. Zatímco konkurenčním technologiím – obnovitelným zdrojům a energetické efektivitě – rychle a stabilně klesají náklady, jaderná elektřina je stále dražší. Dosud bezprecedentní je aktuální vývoj ve Spojených státech, kde byly poprvé předčasně odstaveny plně amortizované reaktory s prodlouženou provozní licencí, protože se jejich provoz ekonomicky nevyplatil.“

A podle německé expertky na energetické strategie Claudie Kemfert se může navíc přechod k energetice postavené na obnovitelných zdrojích stát motorem ekonomického růstu. Potřebné masivní investice podle ní vytvoří přidanou hodnotu a pracovní příležitosti.

„Počítejme s investicemi do obnovitelných zdrojů, nových elektráren, úsporných technologií, moderních budov i dopravy. Německá ekonomika má výbornou příležitost profitovat z energetické transformace, neboť průmysl získá řadu zakázek na výstavbu nových zdrojů či infrastrukturních projektů. Očekáváme statisíce nových pracovních míst. Přechod na obnovitelnou energetiku přináší víc ekonomických příležitostí než rizik,“ uvedla.

„Investice do velkých nepružných zdrojů dnes nemají smysl. To platí obzvláště pro jaderné elektrárny, které mají až čtyřnásobné investiční náklady na jednotku výkonu než uhelné zdroje a jsou daleko hůře regulovatelné. V Evropě s větrnými a slunečními elektrárnami je potřeba daleko více investovat do flexibilnosti systému, ne do výroby většího množství elektřiny,“ doplnil Jan Ondřich, konzultant a energetický expert společnosti Candole Partners.

Edvard Sequens ze sdružení Calla připomněl, že česká vláda přesto doposud uvažuje o stavbě nových reaktorů. „Je to bláhové a ztrátové. Ani případné založení účelového státního podniku pro výstavbu nic nemění na podstatě věci – elektřina z nich bude nekonkurenceschopná. Splnění jaderných snů by tak draze zaplatili čeští daňoví poplatníci,“ zdůraznil Sequens.

Právě tématu ekonomických limitů jaderné energetiky se věnuje v úterý zahájená konference, kterou v Praze pořádají ekologické organizace Jihočeské matky, Calla a Hnutí DUHA. Zahraniční i domácí experti prodiskutují z evropského i globálního pohledu ekonomické příčiny ukončení tendru na výstavbu nových bloků v Temelíně.

Klíčovými tématy konference jsou pokles globálního významu jaderné energetiky, nepříznivé dopady navrhovaných státních podpor pro nové reaktory na energetické trhy a varianty pro rozvoj energetického systému bez nových atomových elektráren.

Navzdory zrušení výběrového řízení na nové bloky pro Temelín se objevují návrhy na další reaktory v našich jaderných elektrárnách. Ekologické organizace ale upozorňují, že by elektřina z nich vyrobená byla minimálně (tj. podle dnešních cen) dvakrát až třikrát dražší, než aby byla konkurenceschopná.

Každý spotřebitel elektřiny by tak musel doplatit ročně rozdíl několika tisíc korun. V případě zřízení státního podniku pro výstavbu nových reaktorů podle návrhu ČSSD by dopadlo mnohamiliardové dorovnání na konto daňových poplatníků.

Veškeré plány se ale mohou ukázat ještě podstatně dražší, ekologické organizace upozorňují v této souvislosti na případ firmy AREVA. Podle původního plánu měla být elektrárna ve finském Olkiluoto dokončena v roce 2009 po necelých pěti letech výstavby. Podle smlouvy měla AREVA postavit elektrárnu za 3,2 miliardy eur. Poslední odhad celkové ceny se ale pohybuje kolem 8,5 miliardy eur a spuštění se předpokládá v roce 2016.

Stejné problémy má i stavba ve francouzském Flamanville. I zde se cena vyšplhala na více než dvojnásobnou částku proti plánu, tedy na 8,5 miliardy eur, a spuštění bylo odloženo o čtyři léta na rok 2016. Na druhé straně cena technologií obnovitelných zdrojů prudce klesá.

Prosazovatelé veřejné podpory pro jadernou energetiku falešně argumentují potřebou vyrovnat dotace do obnovitelných zdrojů energie. Jenže současná jaderná energetika by neexistovala bez dlouholetých přímých státních dotací, úlev a jiných výhod. Za desítky let podpory získala mnohonásobně více peněz než nové čisté zdroje, které jsou nyní na svém komerčním startu a již se prakticky obejdou bez podpory.

Jaderná energie se bez nich ostatně neobejde dodnes: ze zprávy Evropské komise vyplývá, že v roce 2011 podpořilo sedmadvacet států Evropské unie obnovitelné zdroje třiceti miliardami eur; jadernou energetiku pětatřiceti miliardami eur a fosilní zdroje šestadvaceti miliardami eur.

V době osmadvacátého výročí katastrofy v Černobylu připomínají ekologové také další zvýhodnění, které má jaderná energetika oproti jiným výrobcům, nemusí totiž nést plnou odpovědnost za jadernou škodu. V České republice ji má zákonem omezenu na pouhých osm miliard korun, přičemž pojistit se musí jen na dvě miliardy.

Přitom škody po Černobylu jsou oceněny na 4,6 bilionu korun, po Fukušimě jsou odhadnuty na čtyři biliony korun. Kdyby se však udály ve Francii, tak by podle Francouzského státního institutu pro jadernou bezpečnost IRSN přesáhly deset bilionů korun.

Jaderná energetika je přitom svými zastánci prezentována jako zdroj, který může omezovat emise skleníkových plynů. Realita je však jiná. I kdyby se vlády rozhodly masivně investovat do jaderných elektráren, mohou jen zbrzdit sestupnou křivku jaderné energetiky. Klesá nejen počet provozovaných reaktorů, ale globální podíl jaderné energie na primárních energetických zdrojích se snížil v roce 2013 na 4,5 %. To je nejnižší úroveň za posledních třicet let.

Pro náhradu odstavovaných reaktorů by bylo nutné zprovoznit 280 nových během dvaceti následujících let, aniž bychom nahradili jedinou uhelnou elektrárnu. „Navíc i bez dalších jaderných havárií budou naši potomci stát před mnohem větším problémem stovek tisíc tun vyhořelého jaderného paliva nebezpečného po statisíce let," dodávají ekologové s tím, že pokud by svět chtěl snížit emise skleníkových plynů z energetiky o pouhých šest procent, muselo by se do poloviny století spustit dalších nereálných 1 300 reaktorů o výkonu 1 000 MW.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Kde jsou všichni ti podporovatelé JE? Úterý, 29.Dubna 2014, 23:05:8

Myslím, že je to bez komentářů oprávněně.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.