Miloš Zeman: expremiér, který má manko v demokracii

Díl Expremiérů o Miloši Zemanovi má zvláštní přínos v tom, že přináší rozhovor s posledním předsedou exilové ČSSD Karlem Hrubým.

Česká televize tento týden odvysílala v rámci seriálu Expremiéři díl o Miloši Zemanovi. Jak se svým tvůrcům, studentům dokumentaristiky na FAMU, Robinu Kvapilovi a Janu Strejcovskému povedl? Je třeba říct, že měli velmi obtížný úkol, v němž možná ani nemohli obstát.

Odvyprávět v šestadvaceti minutách něco kloudného o expremiérovi, který je aktuálně prezidentem a který, jak známo, platí za nanejvýš obtížného diskuzního partnera i pro zkušené novináře, je dost možná nerealistické. Rovněž se nabízí otázka, jak říct o Zemanovi-expremiérovi na tak krátké ploše něco podstatného či dokonce nového, jestliže se o něm soustavně píše úplně všude?

Film s názvem Kronos český možná nenaplní náročná očekávání, rozhodně však není zbytečný ani hloupý. Už úvodní scéna stojí za vidění pro ty, kdo ji neznali, a za připomínku pro ty, kdo ji pozapomněli.

Podle stařičkého předsedy exilové sociální demokracie nikdy nebyl sociálním demokratem... Foto web Miloše Zemana.

Prognostik Miloš Zeman v kožešinové ušance hovoří v listopadu 1989 k davu na Letné a poté, co v pár statistických datech shrne tristní stav země po čtyřech komunistických dekádách, svou řeč uzavře: „…vidím jedinou cestu ke skutečně žádoucí budoucnosti. Tato cesta se jmenuje svobodné volby.“

Je to jenom krátká scéna, ale nutí diváka položit si otázku, jak se z toho sympaťáka stala během pětadvaceti let taková obluda. Odpovědi se však nedočkáme…

Největší slabiny na straně tvůrců filmu se odhalují během rozhovoru, který vedou přímo s Milošem Zemanem. Svými otázkami se nemohou ničeho dobrat, a to ani v okamžiku, kdy jej konfrontují s tím, že coby jeden ze strůjců opoziční smlouvy otevřel cestu stále dekadentnějšímu pojetí české politiky.

„Takže chcete říct, že můžu za to, že se v politice objevily například Věci veřejné?“ opáčí. Výsledkem tak je, že se o Zemanovi dovídáme, že umí obratně vyhýbat konfrontaci, a dokonce i to, že se umí chovat poměrně laskavě. (Robin Kvapil přijde na rozhovor v gumové masce Miloše Zemana, aby se mu od živého Miloše Zemana dostalo poznámky: „Pěkné. Ale bude se vám v tom špatně dýchat.“)

K nejcennějším momentům filmu oproti tomu zcela jistě patří scény, v nichž vystupuje Karel Hrubý, stařičký pán, který býval předsedou exilové sociální demokracie. Bez jeho vstupu by celku chyběla „vertikála“.

Pan Hrubý mimo jiné připomíná, že Miloš Zeman se narodil v roce 1944, čili jeho vzdělávání proběhlo již pod plným vlivem komunistického brainwashingu. A k roku 1993, kdy se stal předsedou ČSSD, zas dodává: „Zeman se profiloval ne jako sociální demokrat, ale jako dobrý odchovanec Klementa Gottwalda. Použil i jeho rétoriku a hned říkal: ‚Půjdeme vládě po krku.’ On rád cituje, i když ne vždy uvádí autory. S tím se tedy stal předsedou sociální demokracie, ale nestal se sociálním demokratem. Tím nikdy nebyl a nikdy nebude. On má manko v demokracii.“

Úplně zbytečný se vedle toho jeví rozhovor s Robertem Sedláčkem, režisérem dokumentu Miloš Zeman – nekrolog politika a oslava Vysočiny, který od Zemana před pár dny převzal státní medaili Za zásluhy. V okamžiku, kdy vysvětluje, že silné vedení strany a demokracie nejdou dohromady, se nelze ubránit pocitu, že vůbec neví, o čem mluví.

Celkový dojem, na němž nemění nic ani vstupy novinářů Jaroslava Spurného a Jakuba Patočky, je – zajímavým komentářům a postřehům navzdory – takový, že tvůrci filmu dobývají nedobytnou pevnost, zatímco čaroděj, který sedí uvnitř, si pokojně a neohroženě popíjí sklenici dobrého vína u krbu a čte svou oblíbenou knihu.

Možná bylo ze strany tvůrců rovněž chybné snažit se v tak krátkém filmu rozehrát příliš mnoho témat. Dojde zde totiž i na zrádcovskou epizodu Zemanova oblíbence, jihomoravského hejtmana Michal Haška, bezprostředně po posledních parlamentních volbách. Jakkoliv je historicky i politicky důležitá, v celku šestadvacetiminutového snímku působí jaksi zmatečně a navíc.

O Robinu Kvapilovi, který se v těchto komunálních volbách stal zastupitelem za hnutí Žít Brno v městské části Brno-střed, v pražské i brněnské „kavárně“ víme, že mu nechybí smysl pro humor. Ve filmu Kronos český se ovšem těžko bránit dojmu, zda jsou všechny ty „legrace“ nutné.

Zda by těmi gumovými maskami nebo papírovými Zemany pojídanými šimpanzy v zoo, „Klausem“ na skateboardu případně i popíjením piva pod kyvadlem na Letné nebylo lépe šetřit, člověk někdy marně přemýšlí nad účelem toho či onoho „gagu“. A zda si neměl nechat jako pointu jen scénu na čerpací stanici Lukoilu. Tu natočili lépe než Filip Renč.

Díl Expremiérů o Miloši Zemanovi můžete sledovat zde.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Petr Litschmann - M.Žižkov

Kolikrát zkušenější je M.Z. v porovnání s Kvapilem i Strejcovkým dohromady? Čtvrtek, 13.Listopadu 2014, 14:17:2

Miloš Zeman má samozřejmě rád společnost inteligentních lidí, zvláště pak těch, kteří dají vyniknout jeho převaze..(přinejhorší pak těch, u kterých lze aspoň docílit toho dojmu).

Dík za tip.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.