Trend bojů na Ukrajině se obrátil, stále se ale i jedná

Letní ofenzíva vládních vojsk byla zastavena a obklíčení hlavních měst prolomeno, na jihu vznikla nová fronta. Znalci i politikové teď zvažují reakci a debatují, do jaké míry může za obrat Rusko přímo a do jaké nepřímo.

Petr Jedlička

03.09.2014 07:07

A1

Válečná momentka. Foto Jevgenij Romaněnko, flickr.com

Jednoznačná, nepřehledná, rychle se měnící i zablokovaná. Taková je dle pozorovatelů situace na východoukrajinských bojištích po minulém týdnu. V hodnotících přívlastcích se zpravodajové rozcházejí, na jednom se ale všichni shodnou: typický trend pro druhou polovinu července i větší část srpna se obrátil. Nyní útočí proruská strana a ukrajinská armáda s polovojenskými jednotkami musí ustupovat.

Územní zisky separatistů zatím nejsou velké. Linie bojů se pohnula zhruba o deset patnáct kilometrů zpět a někdejší bašty povstalců jako Kramatorsk či Slavjansk zůstávají daleko před ní.

Separatistům se ovšem podařilo zbavit obležení Luhansk a zmařit obklíčení Doněcku. U ruské hranice na jihu u Azovského moře byla navíc otevřena další fronta.

Znalci i politikové teď debatují, do jaké míry může za obrat Rusko nepřímo – například benevolencí k přechodům námezdních bojovníků přes hranici – a do jaké míry přímo – například nasazením vlastní armády.

„Zapojení Ruska je nesporné, otázkou je ale jeho forma a rozsah (...) dle ruských oficiální představitelů nejsou na území Ukrajiny žádní ruští vojáci a podpora, jíž Rusko separatistům poskytuje, je čistě humanitárního rázu. Podle separatistických vůdců je ruských vojáků na Ukrajině naopak několik tisíc, ale jde o dobrovolníky, žoldnéře a otce o uprchnuvších rodin, nikoliv o posily z příkazu Moskvy,“ hlásil do nedělního vysílání BBC Pierre Sautreuil a pokračoval:

„Podle odhadů NATO působí v oblasti na tisíc aktivně sloužících příslušníků ruské armády. Podle ukrajinských novinářů tam mají i helikoptéry a tankový prapor. Podle nejrozšířenějšího názoru mezi západoevropskými představiteli posílá Moskva přes hranici neoficiálně malé dobře vyzbrojené skupinky a dle kyjevské vlády a prezidenta Porošenka čelí Ukrajina už plnohodnotné ruské invazi,“ uvedl Sautreuil, francouzský novinář působící na Ukrajině.

Nahoře fronta okolo 20. srpna, dole současný stav. Posun je zřejmý jak v severní, tak zejména v jižní oblasti. Repro Wikimedia Commons

Všichni znalci oslovení agenturami vylučují, že by Rusko vstoupilo do oblasti bojů s podstatnější částí sil, které má soustředěné za hranicí. Někteří ale uvádějí, že se tak brzy může stát.

Téměř nikdo si přitom zároveň nevysvětluje popsaný obrat na bojištích jinak, než že Rusové tou nebo onou formou separatistům v posledním týdnu pomohli.

Internet stále zaplavují ukrajinské snímky povstalecké vojenské techniky, kterou Rusko nikdy neexportovalo, a různá silácká vyjádření ruských představitelů. Tato jsou ale obvykle později dementována nebo dovysvětlena, podobně jako poslední slova Vladimira Putina o možnosti dobýt za Kyjev za několik dní.

Ruský oficiální postoj zůstává už od jara v podstatě neměnný: za stávající válku na Donbasu může kyjevský režim, jenž ji svým přístupem k oprávněným požadavkům a obavám ruskojazyčných Ukrajinců vyprovokoval. A část viny, resp. odpovědnosti mají i západní vlády, které Kyjev ve všem zištně podporují namísto hledání mírového řešení.

Západní výklad ruské politiky se země od země i politik od politika liší – od pochopitelného hájení ruskojazyčného obyvatelstva na východě přes realistickou obhajobu vlastních zájmů až po snahu o co nejdůslednější desintegraci Ukrajiny či imperialistické vytvoření nové říše, resp. vzkříšení Sovětského svazu.

Debata o reakci, perspektivy
Na západě Ukrajiny a v zemích Evropské unie pokračuje zároveň debata, jak na poslední vývoj reagovat. Za téměř jisté se má, že NATO na blížícím se summitu ve Walesu schválí nějakou kolektivní reakci. Není však zatím jasné, zda půjde o cvičení v Polsku či Pobaltí, o dodávky zbraní, o nějakou další podporu Ukrajině nebo kombinaci více opatření.

Možnost přímé vojenské intervence je většinou představitelů NATO zatím odmítána. Děje se tak přitom se stejnou vehemencí, s jakou odmítají zástupci Moskvy obvinění z úmyslu Ukrajinu dělit, anebo z části anektovat.

Evropská unie dala z rozhodnutí víkendového summitu hlav států a vlád Rusku týdenní ultimatum, do kterého má změnit přístup k ukrajinské krizi. Pokud tak neučiní, bude prý vystaveno dalšímu zpřísnění sankcí.

O efektivitě zpřísnění se vede i nyní v ČR čilá debata podnícená rezervovaným postojem premiéra. Poněkud stranou zůstává, že podobně rezervovaně se ke zpřísnění postihů staví krom Maďarska či Kypru také Rakousko nebo Nizozemsko.

Návrh nových sankcí má být zveřejněn ve středu. O jejich definitivní podobě se má rozhodnout na konci týdne.

Také kyjevský režim, separatisté a Rusko přitom dnes nejen bojují, ale i v relativní tichosti vyjednávají. Činí tak prostřednictvím svých zástupců v tzv. kontaktní skupině, jež byla vytvořena minulý týden po setkání ukrajinského prezidenta Porošenka s ruským protějškem Putinem v Minsku a kterou společně zastřešují Rusko, Ukrajina a OBSE.

Poslední návrh mírového uspořádání předložený v pondělí separatisty požaduje hospodářskou a správní suverenitu pro tzv. Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, ukončení tzv. protiteroristické operace a amnestii pro povstalecké bojovníky a „politické vězně“. Zcela konkrétně pak povstalci žádají právo jmenovat vlastní státní zástupce a soudce, disponovat vlastními ozbrojenými sílami a napojit východoukrajinský trh na Rusko, resp. Euroasijskou hospodářskou unií.

Zato slibují zůstat občany Ukrajiny a neusilovat o připojení území „republik“ k Rusku, vypsat svobodné volby a pochopitelně zanechat veškerého odboje.

Jedná se rovněž i o starém mírovém plánu Petra Porošenka, který však klade separatistům podmínku přednostního složení zbraní.

Členové kyjevské vlády stále označují separatisty za Ruskem podporované teroristy a trvají na tom, že východ Ukrajiny je od těchto živlů třeba osvobodit. Přímo jednat chtějí jen s Ruskem, to ale vybízí neustále k jednání se separatisty.

Mrtví a vyhnaní
Podle čísel, která v posledních dnech zveřejňují agentury OSN, bylo na východní Ukrajině zabito od března přibližně 2600 lidí – o 400 více než při letní intervenci Izraele v Gaze. Několik tisíc dalších bylo též zraněno.

Svoje domovy opustil podle úterních vyjádření odpovědných orgánů OSN již milion Ukrajinců. 814 tisíc jich uteklo do Ruska, zbytek do zemí EU či na západ Ukrajiny.

Lidskoprávní organizace obviňují obě strany konfliktu z vedení bezohledné války a násilí na civilistech. Desetitisíce až statisíce lidí trpí v obléhaných městech výpadky proudu, absencí lékařské péče, nedostatkem vody i potravin. Podle agenturami oslovených odborníků se přitom bude situace s postupem podzimu zhoršovat.

Z Kyjeva přicházejí prostřednictvím ukrajinských médií současně zprávy o velkých pohybech na politické scéně, na něž doplácí především stana Vlast expremiérky Tymošenkové, jejíž někdejší spojenci přecházejí k Bloku prezidenta Porošenka. Světová média se ale podobným vnitro-ukrajinským zprávám (důsledky rozpuštění sněmovny, začínající kampaň před říjnovými volbami, atd.) zatím moc nevěnují.

Podle pozorovatelů z BBC nebo AP na Ukrajině je nyní otázkou, zda volby s ohledem na změnu situace na bojišti vůbec proběhnou, a jestli ano, jakou budou mít legitimitu. Někteří reportéři sice hlásí, že obyvatelstvo na tzv. osvobozených územích volit chce a po odchodu separatistických bojovníků už po odtržení nijak neprahne, jiní zpravodajové ale popisují nálady Východoukrajinců zcela opačně.

Shoda panuje snad pouze na tom, že pokračující boje západ a východ Ukrajiny čím dál vice odcizují.


Další informace:
RFE/RL EU To Prepare Fresh Russian Sanctions
RFE/RL Live Blog: Ukraine In Crisis
The Guardian Vladimir Putin calls on Kiev to enter 'statehood' talks for south-east Ukraine
BBC News Ukraine: Vladimir Putin's military action reveals a wider plan
BBC News Ukraine conflict: UN says million people have fled
BBC News Ukraine crisis: US senators urge arms 'to fight Russia'
CommonDreams.org NATO's "Military Hysteria" Undermines Hope for Peace in Ukraine, says Russia
RT.com Putin: Impossible to say when political crisis in Ukraine will end


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace Středa, 3.Září 2014, 10:28:52

Na webu kanceláře ukrajinského prezidenta Porošenka se objevilo dnes ráno oznámení, že se dohodl s Putinem na "permanentním klidu zbraní" na východě země. Otázkou je, jak se k této dohodě postaví sami separatisté.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace 2 Středa, 3.Září 2014, 12:42:54

Zpráva byla po několika hodinách opravena na "shodli jsme se na mechanismu vedoucímu k permanentnímu klidu zbraní". Takže ještě uvidíme ...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.