Ukrajinská armáda mění taktiku, konec tažení je prý už blízko

Fronta na východě Ukrajiny již protíná Doněck, Luhansk i Horlivku, Porošenko chystá sejít přímo s Putinem. Všechny strany působí čím dál vyčerpaněji. Válka poškozuje i demokratické prvky kyjevského režimu.

(pjed)

20.08.2014 16:17

Aktualizováno: 22:18

Aaax3

Ukrajinský voják pózuje neochotně novináři. Foto Dmitrij Tymčuk, Facebook

Rozdělit, obklíčit a co nejdůsledněji izolovat mají dle nového taktického pokynu ukrajinští vojáci proruské separatisty, s nimiž bojují od dubna na východě země. Uvedl to ukrajinský prezident Petro Porošenko v úterý na schůzce s novináři. Fronta protíná nyní už všechny hlavní povstalecké bašty – Doněck, Luhansk i Horlivku. Separatisté však stále kontrolují více než 90 kilometrů hranice, přes níž jim podle ukrajinských zdrojů přicházejí zásoby, zbraně i posily z Ruska.

Cílem změny taktiky je podle ukrajinských novinářů tuto povstaleckou oporu odstranit, aniž by bylo třeba bojovat o vlastní hraniční pásmo. Do bojů u hranic by se totiž mohly zapojit i ruské oficiální jednotky.

Režim v Kyjevě má přitom zjevný zájem ukončit konflikt co nejdříve – tak, aby se už na podzim mohly konat slíbené volby.

„Myslím, že všem je dnes jasné, že (...) nejbližší dva týdny budou pro ukončení války rozhodující,“ řekl v úterý novinářům Valerij Čalij, zástupce šéfa Porošenkovy administrativy.

Nahoře fronta v červenci, dole nyní. Růžově oblast pod kontrolou separatistů, oranžově součané boje. Repro Wikimedia Commons

Agenturní pozorovatelé připomínají, že tezi o výhledovém ukončení bojů na východě Ukrajiny podkládá také další fakt – zatím polooficiální skutečnost, že v úterý 26. srpna se má v Misku sejít přímo Porošenko s Putinem.

Už tuto sobotu navíc přijede do Kyjeva Angela Merkelová, jejíž diplomaté jsou s ruskými v asi nejintenzivnějším kontaktu. Další sobotu – tj. 30. srpna – je pak Porošenko pozván do Bruselu.

Do otázky konce bojů promluví nejspíše výrazně i vyvrácení, anebo potvrzení středeční zprávy, dle které pronikl k povstaleckým pozicím v Luhansku ruský konvoj čítající 150 vozů. Podle mluvčího separatistů citovaného agenturami přivezl zásoby, těžkou techniku a na 1200 nových bojovníků.

Jiný, slavnější a tentokrát nad vší pochybnost existující konvoj s 280 bíle natřenými vozy s údajně humanitární pomocí čeká od minulého týdne stále na ruské straně hranice. Zmocněnec Mezinárodního výboru Červeného kříže Laurent Corbaz jedná střídavě v Moskvě a v Kyjevě, aby byl jeho organizaci svěřen dohled nad nákladem i nad jeho distribucí.

Konflikt na východní Ukrajině provází od počátku mediální šum a informační válka, kvůli čemuž se nezřídka rozšíří i zcela vymyšlené informace. V posledních týdnech byly takovými například zpráva o rozstřílení ruského vojenského konvoje, který měl doprovázet zmíněný humanitární, zvěst o zadržení velitele povstalecké brigády Vostok Alexandra Chodakovského nebo informace, že stovky ukrajinských vojáků požádaly po překročení ruské hranice o politický azyl.

Mrtví, škody, uprchlíci
Hlasy, které by volaly po dalších bojích, jsou dnes na všech relevantních stranách naprosto ojedinělé. Ukrajinská protiteroristická operace, resp. válka na východě země trvá už pátý měsíc a všichni zainteresovaní aktéři působí čím dál vyčerpaněji.

Odhady počtu obětí se pohybují mezi dvěma a třemi tisíci. Kyjevská vláda přiznává přes 600 padlých vojáků a polovojenských bojovníků. Počet zabitých separatistů je ruskými zdroji odhadován na necelých 900.

Podle odhadů OSN z první poloviny srpna zemřelo v oblasti bojů celkem 2119 osob, a to bojujících i civilistů. Podle čísel, s nimiž pracoval ve stejné době Červený kříž, však tvoří civilisté až polovinu ze všech obětí, a to konkrétně přibližně 1400 osob.

Na 190 až 730 tisíc obyvatel východní Ukrajiny uprchlo do Ruska (zde se kyjevské a moskevské statistiky rozcházejí opravdu velmi). Dalších 150 tisíc lidí opustilo své domovy a přestěhovalo se do jiné části Ukrajiny.

Z oblasti bojů byla již na jaře odvezena většina dětí, a tak alespoň v tomto ohledu není ukrajinský konflikt tak krvavý – od března jich bylo zabito asi dvacet.

Hospodářské škody v důsledku války odhadla nedávno kyjevská vláda na ekvivalent 160 miliard korun. Kvůli bojům a anexi Krymu má být asi o šestinu nižší letošní sklizeň obilovin.

Válka dopadá také na Rusko, jež trápí zejména důsledky sankcí. Agenturní zpravodajové uvádějí, že některé potraviny zdražily až o 60 procent. Ruské úřady však evidují jen průměrné zdražení ve výši tří procent.

Znalci ve většině upozorňují, že na celistvé vyhodnocování dopadů poslední vlny sankcí je ještě brzy.

Další důsledky
Četné analýzy dnes varují, že s mnohým z nejhroznějších důsledků války se svět seznámí až po jejím skončení. Luhansk i Doněck byly v minulých týdnech například několikrát po celou noc odstřelovány z děl. V městech se nedostává vody, elektřiny ani potravin. V ulicích se hromadí nesvezený odpad.

Mnoho set domů bylo od počátku bojů zničeno. Z východu země uprchlo přes 70 procent zdravotnického personálu.

Znalci se sice shodují, že ruská média při líčení praktik ukrajinských vojáků přehánějí, o humanitární pohromě a značné míře utrpení ale již mluví i OSN.

Množí se přitom i další potenciální zdroje pohrom. Nová norma předložená nedávno prezidentem Porošenkem třeba opravňuje policisty v zóně protiteroristické operace střílet bez varování po každém, koho budou za teroristu byť i nepodloženě považovat.

Válka konečně zastiňuje i četné nedemokratické rysy současné vlády a poměrů v Kyjevě. Vzhledem k tomu, že parlament nepřijal na konci července jeho demisi, vládne dál Jaceňukův kabinet vzniklý bez mandátu z voleb. Zákony pak zase schvaluje poloprázdná sněmovna, neboť část poslanců zastupující východní regiony se od zimy v Kyjevě neukázala.

Krajní nacionalisté nosí dál v některých částech západoukrajinských měst nerušeně zbraně a vyhrožují novou revolucí. Vláda se navíc v posledních dnech rozhodla zakázat 14 televizních stanici šířených kabelovými sítěmi, neboť údajně hlásají moskevskou propagandu.


Další informace:
Spiegel On-line Battle for Ukraine: An Inside View of the Surreal Donetsk War Zone
RFE/RL Putin, Poroshenko To Meet In Minsk; Ukraine Fighting Intense
RFE/RL Kyiv Says Battle Moves Into Rebel Stronghold Of Luhansk
RT Kiev's bloody eastern Ukraine campaign LIVE UPDATES
BBC News Ukraine street battles in Luhansk as troops advance
CommonDreams.org UN: Ukraine Death Toll Doubled in Past Week
CommonDreams.org UN: Humanitarian Situation Worsening in Ukraine


A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Jiří Silný - Brno

Mluvit vůbec o demokracii Pátek, 22.Srpna 2014, 11:54:1

u vlády, která se k moci dostala pučem a s využitím armády protiústavně decimuje vlastní obyvatelstvo a využívá k tomu i soukromé armády, které ovšem nekontroluje, nedává smysl. To nejsou nějaké nedemokratické rysy, to je prostě opak demokracie. To už bychom smysl tohoto i tak těžce zkoušeného pojmu vyprázdnili úplně.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pátek, 22.Srpna 2014, 15:00:11

V tomto konfliktu, snad poprvé od války v Zálivu, prohrává, alespoň u nás, oficiální propaganda. Rusko prostě není S.Korea, nebo Irák za Husajna, takže propandistickou válku vcelku zvládá. Rusové samozřejmě tuší, že nepřesvědčí ty méně přemýšlivé, kteří jsou schopni i dnes v nich vidět SSSR a v Putinovi Hitlera, ale na zbytek populace jejich argumenty zabírají. Není divu, byli jsme jednostranně manipulováni velmi dlouho a vzhledem k možnostem ověření výsledků jsme tak zjistili, že nám nelhali jen komunisté. Navíc hranice důvěry se otřásla již v roce 1999 operací Spojenecká síla. To i zarputilí, ovšem ne zabednění, příznivci neoliberalismu tušili, že něco není v pořádku. Konflikt od konfliktu pak začala narůstat nedůvěra širší a širší části veřejnosti a Arabské jaro nedůvěru znásobilo.
Je logické, že kde jsou občané trvale krmeni někdy až primitivními lžemi, začnou hledat pravdu jinde. Učí se jí číst mezi řádky, nebo si ji dedukují z informací obou stran. Až na fanatiky.
Ukrajinská vláda není žádná demokratická instituce. Násilím hlídaný parlament, soukromé armády oligarchů a další a další protidemokratické prvky by tedy nepojmenoval demokratickými žádný slušný soudný člověk.
Demokracie může být jen šablona, podle které se dá měřit demokratičnost vlády zemí. V tomto pohledu je demokratičnost Ruska, jakkoliv nedokonalá, nekonečně překračující demokratičnost Ukrajiny.
Problém pohledu na současný konflikt drolí levici. Většinou pánové nahoře se neshodnou s těmi dole. Neboť ti nahoře viní Rusko a ti dole Ukrajinu. Přitom levice by měla jednoznačně konflikt označit jako konflikt imperiální. Páni se perou o trhy. O nic jiného nejde a na samotné Ukrajině se ještě navíc, jako ve středověku, mlátí hradní pánové mezi sebou. V tomhle vidět nějaký demokratický zápas, to už musí být panečku fantazie!
A dle skutečnosti, že se jedná jen o boj o zabrání, či ubránění trhů a bezpečnostních hranic, by levice měla deklarovat svůj postoj k tomuto konfliktu. Měla by nutit obě strany k ukončení bojů. Tlačit na ukrajinské mocné, aby skončili s feudalizací, nutit je k demokratizaci země.
Tento konflikt totiž nemůže skončit pro nikoho vítězně. Ani pro Kolomské, kteří díky němu bohatnou. Zásahem armády, namísto vyjednávací strategie, byli vypuštěni démoni. Mrtví mají příbuzné, známé, děti a rodiče. Ti všichni, i když přežijí, budou trvale poškozeni. Nebudou smířliví a pokud ano, tak jen navenek. Čím více jich bude, tím více nenávisti. Tomu je třeba předejít.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Mimochodem Pátek, 22.Srpna 2014, 16:50:5

Bílý konvoj o 260 až 280 vozech už je na Ukrajině, s rebelskou ostrahou a bez povolení ukrajinských úřadů přejel v pátek dopoledne hranici a vyrazil směr Luhansk.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.