Nesnesitelná lehkost historických paralel

Dopouštíme se jich všichni. Jsou lákavé a hravé. A dovedou odzbrojit oponenta. Čím jsou hloupější, tím úspěšněji. Jenže situace, kdy je sebebezvýznamnější událost dávána na roveň Hitlerovi a nacistům, vede k banalizaci zla a relativizaci zločinů.

Nejhorší ze všeho nejsou nevzdělanci, ale polovzdělanci,“ říkával nám na škole profesor Kvaček vždy, když jsme byli s něčím příliš rychle hotovi. Často si na jeho slova vzpomenu, když se brodím záplavou nejrůznějších historických paralel kulhajících na jednu, častěji ovšem na obě nohy. Jejich popularita je obzvlášť silná dnes, v době milující zkratky, bonmoty a výkřiky. Jenže opakuje-li se na první pohled nějaká jednotlivost, téměř vždy se na druhý pohled ukáže, že kontext je zcela jiný.

Historické paralely jsou pochopitelně výjimečně populární mezi politiky. Omezuje Evropská unie dovoz nějakého zboží? Komunisté nás přece také omezovali! Lup, a paralela je na světě! Ti, kdo kritizovali radar v Brdech nebo invazi USA do Iráku, byli pro změnu typičtí předváleční appeaseři naočkovaní navíc bolševickou ideologií. Podobných skvostů bychom našli neúrekom. Nejsou ostatně tak vzdáleny doby, kdy prakticky jakýkoli návrh levice vedl do gulagů nebo alespoň do pankrácké věznice.


Karel Schwarzenberg dokázal během několika měsíců přirovnat Miloše Zemana ke Gottwaldovi i k Hitlerovi. Foto Jakub Deml, Mediafax

Pochopitelně největším miláčkem paralelistů je Adolf Hitler. Vladimír Putin jako Hitler, Angela Merkelová jako Hitler, Jásir Arafat jako Hitler. Je těžké si vybavit trochu významného politika, který nebyl srovnáván s Hitlerem nebo alespoň se Stalinem.

Dlouhodobým českým králem této disciplíny je prezident Miloš Zeman. Tu šermuje Oliverem Cromwellem, tu přirovnává muslimy k nacistům. Není ovšem zdaleka sám. Tak například miláček pražské kavárny Karel Schwarzenberg dokázal během několika měsíců přirovnat právě Zemana ke Gottwaldovi (aféra Putna) i k Hitlerovi (pád Nečasovy vlády). V obou případech samozřejmě zcela přitrouble, bez vědomí jakýchkoli hlubších kontextů.

Horší ovšem je, když se k podobným úskokům uchylují i komentátoři. Navíc ti druhdy příčetní, jako třeba Karel Dolejší z Britských listů. Ve své obtížně skrývané averzi k Rusku dospěl nejprve k hospodským stereotypům typu „Rus rozumí jen klacku“, aby nás následně i on oblažil nejotřepanější historickou paralelou.

Varujete před vyhrocením konfliktu s Ruskem? Jste stejně naivní jako britští appeasaři, ti také věřili, že Hitler není šílenec a dá se s ním racionálně jednat! Ne vážení, Putin je zřejmě egomaniak, zdatný stratég a nebezpečný manipulátor, ale nezavírá nikoho do likvidačních táborů, nesnaží se systematicky vyhladit žádná etnika a s největší pravděpodobností dokonce ani nechce ovládnout svět.

Situace, kdy je sebebezvýznamnější událost dávána na roveň Hitlerovi a nacistům, ostatně vede jen k banalizaci zla a relativizaci zločinů. Koneckonců byl-li Hitler jako David Rath (že, pánové a dámy z Reflexu), byl zkrátka takový tuctový mafiánek, tedy vlastně nic strašného.

Šetřeme prosím s těmi paralelami. Jsou smysluplné opravdu vzácně. A spíš než o dané problematice vypovídají o autorovi. O jeho zkratkovitém myšlení, lenosti najít skutečně relevantní argumenty a touze po laciném potlesku.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Druhdy příčetní Sobota, 23.Srpna 2014, 12:17:56

Může tu někdo doložit, že Karel Dolejší byl druhdy příčetný? Vzpomíná si někdo, kdy to bylo?

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Emoce a ratio Sobota, 23.Srpna 2014, 13:18:17

Zajímavá - a bohužel velmi trefná a případná - úvaha. A ono se nejedná jenom o to nadužívání laciných a mnohdy za vlasy přitažených respektive zcela neodůvodněných historických paralel, ale za tím vším nakonec stojí zkratkovitost myšlení vůbec.
Neochota vnímat a respektovat tento svět v jeho celé složitosti a mnohotvárnosti. A za tím zase stojí neochota myslet. Myslet je příliš namáhavé; daleko jednodušší je prostě emocionální výkřik: XY je nový Hitler!!

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Sobota, 23.Srpna 2014, 18:25:20

Já si naopak v posledních letech čtu texty Karla Dolejšího raději než dříve. Tedy ne tolik ty dlouhodobé výhledy a komentáře, ale analýzy konkrétních situací současnosti ... navzdory těm příměrům myslím, že jako analytik je velice precizní.

Ale ještě k myšlenkám Dušana Radovanoviče ... mě to nadzvedává taky. Ale snad ještě více (a úplně stejným způsobem) ještě takové to přesvědčení lidí, kteří navšítili určitou zemi a něco tam viděli, že rozumí tamním politickým poměrům. Ta nesnesitelná lehkost turistického poznání, nebo jak to nazvat.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.