Ekonomie pomocník a ne nepřítel levice

Jiří Dolejš upozorňuje na to, že levice potřebuje svůj pohled na ekonomii a své ekonomy. Skutečná ekonomie je podle něho hluboce věcný obor a politické diskuse o ekonomických otázkách by neměly mít podobu mlácení prázdné ideologické slámy.

Levice potřebuje svůj pohled na ekonomii a potřebuje i své ekonomy. Jakákoliv nová kvalita sociálních práv a civilizačního rozvoje se totiž musí opírat o fungující a výkonnou ekonomiku. Na levici je ale kvalitní skutečně ekonomické myšlení úzký profil. Praxe přitom nezná katedrově čistá řešení. Jádrem by měla být exaktnost našeho přístupu, kdy nebudeme násilně vytvářet „levicovou ekonomii“, ale ekonomie bude dobrým nástrojem v rukou, těm, kteří mají levicovou hodnotovou orientaci.

U ekonomů mainstreamu dnes zdomácněl názor, že ekonom s levicovými názory byl protimluv. U levicových neekonomů je zase ekonomické myšlení podezřelé jako něco málo ideového, málo humánního a nedostatečně levicového. Jako by člověk ekonomický byl někdo jiný než člověk rozumný a vytváří se umělý střet egoismu a altruismu. Střetávání vynaložených nákladů a užitku a konkurence je ale objektivní záležitost.

Skutečná ekonomie je hluboce věcný obor a je dobré dbát na to, aby politické diskuse o ekonomických otázkách neměly podobu mlácení prázdné ideologické slámy. Proti víře v sílu spontánních tržních sil se často staví víra v možnost racionální kalkulace ex ante. Praxe ale zná jak selhání nedokonale konkurenčních trhů, tak i selhání byrokratického a v globální éře národně omezeného státu.


Výroba zboží, která implikuje existenci trhu a hodnototvorné mechanismy, podle Jiřího Dolejše zjevně přežije i kapitalismus. Foto neznámého autora, flickr.com

Sociálně spravedlivá ekonomika měla být ekonomikou, která člověka osvobodí, minimalizuje sociální disparity a bude mít převahu i v produktivitě práce. Cílem ekonomických aktivit je uspokojování potřeb lidí a ekonomie je tak procesem reprodukce člověka jako společenské bytosti. A ekonom dnes po zkušenostech 20. století chápe systém trhu jako klíčový nástroj zprostředkování ekonomických informací.

Cesty mohou být různé. Jednou formou mohl být např. historicky nekonvenční manévr nové ekonomické politiky v Rusku. Počítal s využíváním zbožně peněžních vztahů a se smíšenou ekonomikou, skončil však nástupem Stalina a s ním spojeného ekonomického dirigismu. Jinou zkušenost nabízí postmaoistická modernizace Číny, která se rozešla s předchozí naturalizací ekonomických vztahů a udělala z Pekingu globálního ekonomického hráče.

Výzvou je najít spokojené manželství trhu a strategické úlohy státu. Hospodářská politika může napomáhat trhu v efektivní alokaci výrobních faktorů i finální produkce. Ekonomická demokracie v koexistenci se sektorem veřejným i soukromým je pak princip, který by mohl být otevřenou odpovědí na perspektivu zespolečenštění výroby. Nerozhodují přitom ideologické soudy, ale konkrétní efektivnost vztahu výkonnosti a humanity.

Výroba zboží, která implikuje existenci trhu a hodnototvorné mechanismy, nám zjevně přežije i kapitalismus. Levicoví laikové často spojují kritiku nenáviděného kapitalismu s odporem vůči ziskové motivaci v ekonomice. Zisk je ale obecnější kategorie, jevově přebytek peněžních výnosů z hospodářské činnosti nad náklady. Zisk je i v postkapitalistické společnosti dán akumulačními potřebami civilizačního rozvoje.

V tříšti různých invencí je třeba provést úklid, nejen je eklekticky pospojovat. A dát si pozor na karikatury reality, jako jsou snahy celospolečensky aplikovat různé apoštolské koncepty bezúročné nebo dokonce bezpeněžní ekonomiky, které si nezadají s iracionalitou starých utopistů. Proč ale odvrhovat poznání, kterým jsme za posledních dvě stě let v tomto oboru prošly? Nechť je ekonomie jako vědecký obor levici pomocníkem a ne nepřítelem.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Dolejšovi Čtvrtek, 17.Července 2014, 10:51:13

Na rozdíl od těch řečí o Kvitové jde o text, který obsahuje nějaké podnětné myšlenky, nad nimiž se dá diskutovat.

Nemohu ale např. souhlasit už s jednou z prvních premis, že ekonomie je "věcná" věda. To platí zřejmě na úrovni mikroekonomie, avšak není patrně nic ideologičtějšího než makroekonomie. Kdo jsou kněžími dnešní neoliberální ideologie, která nahradila všechny staré mýty a ideologie poté, co filozofové a intelektuálové zabředli do impotentního postmodernismu? No samozřejmě ekonomové - jistě, ti pravicoví, můžete namítnout. Jenže přece není náhoda, že spojení "levicový ekonom" je chápáno jako čirý oxymóron v ČR a na Západě se rovná sousloví "bílá vrána". Marxisticky viděno, je to zřejmé: kdo jiný než ekonomové a ekonomie by měli podpírat stávající řád a zájmy vládnoucích, když nynější způsob produkce statků je základem jejich moci a bohatství?

Vůči pojmu trh jsem ostražitý. Nejen proto (což souvisí i s předchozím odstavcem), že kapitalismus byl v ČR zaváděn pod krycím názvem "tržní hospodářství". Na jedné straně s vámi souhlasím, že nic efektivnějšího než trh zatím nebylo pro směnu a alokaci statků vymyšleno, na druhé straně není náhoda, že z trhu, když se začal "příliš volně" někdy v pozdním středověku rozvíjet, vznikl právě kapitalismus. Proto ostatně nevěřím na nějaké nekapitalistické koncepty: tržní socialismus by se podle všeho nakonec opět zvrhl v kapitalismus (ostatně vzpomeňte, co vyčítali "staří bolševici" NEPu, čehož Stalin cynicky využil) a netržní socialismus by se dle všeho potýkal se stejnými neduhy, které známe z někdejších komunistických režimů (nedostatek zboží a služeb a z něj plynoucí korupce, neefektivita, nízká kvalita, nemotivovanost lidí atd.).

Ale pokud rehabilitujete pojem zisk, pak byste měl definovat, v čem vidíte vůbec rozdíl mezi kapitalismem a socialismem (komunismem). V zespolečenšťování zisku? Tomu já ovšem říkám silně regulovaný kapitalismus, nebo chcete-li návrat k de-globalizovanému a ne-liberálnímu kapitalismu, aniž by šlo pochopitelně o resuscitaci nějakých minulých modelů. Kapitalismus, kde je kapitál - a samozřejmě zisk z něj - pod veřejnou kontrolou. Kapitalismus, kde se - nemůžu si to odpustit - platí daně a neutíká se před nimi.

A poslední poznámka: Mám z vás pocit, že se příliš oddáváte malování toho, jak bude (kdy?) vypadat jakási budoucí, prý už nekapitalistická společnost. Jak k ní ovšem dojít? To se nedozvídáme. A tak mě napadá, jestli to celé není z vaší strany jen takové alibistické mlžení a ospravedlnění toho, že teď a tady nechcete dělat nic, ba co víc, že neoliberální kapitalismus obhajujete...

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

diskuse ekonoml a neekonomů ptřebuje pochopení pojmů Čtvrtek, 17.Července 2014, 12:07:6

rovnítko mezi trh a neoliberální kapitalismus je z kategorie blouznění - doufám, že tímhle neduhem přemýšlející levice nebude trpět. Trh byl i před kapitalismem a může být i po něm. Pokusy o netržní model byly dost tragické.
Totéž s pojmem zisk - kritika posedlosti pouhým ziskem ho nevymaže jako objektivní kategorii každé zbožní výroby. že ekonomové rozlišují proces hodnototvorný a zhodnocování kapitálu by mohlo být snad jasné.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

P.S. Čtvrtek, 17.Července 2014, 12:21:20

nejen mikroekonomie ale i makroekonomie pracuje s tvrdými daty a jejich testováním, - zneužit k apologii a účelovým tlachům (jedno jestli zprava či zleva) může být jakýkoliv obor.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.