Kam se jiní bojí

Kateřina Kalistová

Jednou z priorit Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro rok 2014 je i monitoring stereotypizace menšin v médiích. Letos na jaře se Rada zabývala cyklem „Kam se jiní bojí“ vysílaným na Primě.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zařadila mezi své priority pro rok 2014 soustavnější monitoring stereotypizace menšin v médiích. Sleduje tím především dodržování ustanovení Zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který provozovatelům vysílání zapovídá utvrzování předsudečných stereotypů vůči etnickým, náboženským či rasovým menšinám ve vysílaných pořadech.

Do hledáčku Rady se na jaře letošního roku dostal cyklus „Kam se jiní bojí“, vysílaný na Primě. Rubrika sestává ze zpráv a reportáží, které si kladou za cíl diváky informovat o problematice sociálně vyloučených lokalit. Televize vždy navštíví vybranou lokalitu, aby zachytila tamější situaci.

Nejvýraznějším identifikačním znakem rubriky je nepochybně úvodní znělka, doprovázená grafickým vyobrazením, kdy kamera snímá zdevastované obydlí a před ním stojící postavy, posléze se objeví nápis „Kam se jiní bojí“. Vše je doprovázeno dramatickým hudebním motivem. To co rubrika především komunikuje, je strach. Ostatní média „se tohoto tématu bojí“, zaznělo ostatně v pořadu Miniduel. Prima je „první televizí, která se rozhodla k takhle dlouhému projektu“. Naštěstí, chtělo by se dodat.

Z analýz za duben a květen letošního roku vyplynulo, že tvůrci cyklu si jsou vědomi etnického rozměru problematiky, jelikož v mnoha reportážích volně zaměňují termíny jako „sociálně slabí“, „nepřizpůsobiví“ či „neplatiči“ na straně jedné a „Romové“, včetně odvozených výrazů jako např. „romské ghetto“, na straně druhé.

Do hledáčku Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se letos na jaře dostal cyklus „Kam se jiní bojí“, vysílaný na Primě. Rubrika sestává ze zpráv a reportáží, které si kladou za cíl diváky informovat o problematice sociálně vyloučených lokalit. Foto Saša Uhlová, DR 

Některé závěry mají i určitý potenciál k podněcování nenávisti, zvláště pak ty, které utvrzují představu, že přítomnost sociálně vyloučených je sama o sobě nežádoucí, a ty, které vyjadřují pochopení pro zaangažovanost příslušníků krajní pravice. Analýza odhalila prvky homogenizace, stigmatizace, konstrukce kolektivní viny a legitimizace represe či dalšího vylučování.

Takovéto zobrazování osob romského původu může mít za následek utvrzení stereotypních předsudků, posílení xenofobních nálad a etnického napětí ve společnosti a může přispět k diskriminačnímu chování ze strany majoritního obyvatelstva.

Reportáže byly opakovaně zpracovány způsobem, utvrzujícím stereotypní předsudky vůči osobám romské etnicity, a to výrazně, pomocí několika různých mechanismů. To může mít v kontextu celospolečenských protiromských nálad a významné role, kterou média sehrávají v nastolování, zviditelňování a udržování citlivých až výbušných témat, negativní dopad na garanci ochrany práv a svobod příslušníků romské minority.

Rada upozornila provozovatele na porušení zákona.