Výběr světí prostředky

V Tanvaldu napadlo pět dívek dvě dívky. Přijela televize Nova a natočila o tom reportáž. Ten samý týden došlo k mnoha jiným napadením, rvačkám a konfliktům. Televize k nim nevyjela, o většině ani nevěděla. Hádejte proč?

Televize Nova odvysílala v neděli 30.3 reportáž o násilí v Tanvaldu. (od pětadvacáté minuty). Redakci TV Nova se prý ozvalo několik matek, jejichž děti byly napadeny dětmi „nepřizpůsobivých“. V reportáži sice nepadlo slovo Rom, ale všichni diváci pochopili, že právě o nich je. 

 Ani nevím, pokolikáté si sedám ke klávesnici, abych podobný novinářský počin okomentovala. Nova v tom totiž nejede sama. Podobně referují i další média, a to i taková, která se považují za seriózní. Potíž ovšem je, že každá snaha o analýzu tohoto typu reportáží může působit jako bagatelizace újmy, kterou utrpěli napadení, pokud se události odehrály skutečně tak, jak TV Nova referuje. A každý apel na novinářskou etiku může působit jako volání po cenzuře a snaha zametat problémy pod koberec. 

Co se tedy stalo? Podle matkami zprostředkovaných výpovědí napadla pětice dívek jejich dvě dcery a chtěla po nich peníze. Jedna z napadených měla po útoku výron mezi obratli a bolavou čelist. V doprovodném komentáři sice zazní obrat „mělo se stát“, ale celá reportáž vyznívá, jako by bylo jisté, že se to přesně tak stalo. Dojem opravdovosti umocňují záběry figurantek, které popisované napadení hrají. Policie se k události odmítla vyjádřit. Příbuzní údajných agresorek rovněž. Reportáž je doplněna méně obsáhlou výpovědí jiné matky, která krátce vypráví o tom, jak „místní“ bezdůvodně zbili jejího syna a informací, že takových napadení se v Tanvaldu odehrává více, jen rodiče postižených to nehlásí. 

Těžko se vyjadřovat k událostem, když ve skutečnosti nevíme, co se doopravdy stalo. Možná je to přesně tak, jak to matky obětí popisují. Nebo se to také mohlo stát úplně jinak, nebo dokonce vůbec, jak nás poučila historie. To je důležitý moment, na který by žádný poctivý novinář neměl nikdy zapomínat. 

Ale i kdyby všechny popisované události byly do puntíku pravdivé, neznamená to ještě, že je ve veřejném zájmu o nich tímto způsobem referovat. To, že něco je pravda, že se to skutečně stalo, ještě není důvodem, aby se o tom psalo v novinách a hlásalo v televizi. 

Rvačky, napadení, hospodské šarvátky a další formy násilí jsou sice fenomény nemilé, nicméně nijak výjimečné. A dějí se samozřejmě i mezi etnickými Čechy. Kdyby televize Nova jezdila ke každé takové události, ani by se jí do zpráv nevešly, nehledě na to, že by v nich už nebylo místo na nic jiného. Televize Nova ke všem rvačkám a napadením samozřejmě nevyjíždí, dokonce o těch násilných aktech většinou ani neví, nikdo jim kvůli tomu do redakce netelefonuje.

Proč jsou vlastně zprávy o Romech tolik atraktivní? Foto rommuz.cz

Zajímavé se to pro novácké reportéry stává ve chvíli, kdy cítí etnické napětí. To je, panečku, hned téma! Možná si ani neuvědomují, že právě výběr zpráv je mocnou zbraní. Mohou jím vytvářet sociální realitu. Jak to, když je to přece pravda? Právě tím, že opomíjejí srovnatelné události, které se bohužel dějí každý den, a opomíjejí je, když v nich nefigurují Romové. Všechno se do zpráv nevejde, je tedy třeba vybírat. Pokud se klíčem k výběru stává etnicita pachatelů, pak nám reportéři nezjevují pravdu, ale manipulují s námi. 

Proč jsou vlastně zprávy o Romech tolik atraktivní? Možná proto, že se v nich mezi řečí můžeme dovědět, že rodiče agresorek se „válejí na sociálních dávkách, na které všichni my přispíváme.“ To diváky jistě potěší a příště si pustí Novu zas. Nebo proto, že oběti, či jejich příbuzní vědí, že to reportéry bude zajímat a tak jim telefonují. Mezi diváky, oběťmi a novináři tak vzniká symbióza. To není u bulvární televize nic překvapujícího, přesto i touha po vysoké sledovanosti by měla mít mantinely. 

To neznamená, že apeluji na novináře, aby se „romským“ tématům vyhýbali. O napětí v Tanvaldu by se dala natočit zajímavá reportáž, možná i série reportáží, ale nemusely by tak prvoplánově podkuřovat protiromské nenávisti.

Představme si, že by se novináři začali soustředit třeba na lékaře. Zveřejňovali by reportáže, ve kterých by mluvili rozhořčení nespokojení pacienti a každé pochybení, kterého by se nějaký lékař dopustil, by se dostalo na první stránky novin a probíralo by se opakovaně ve zprávách. Po několika měsících mediální masáže by se lidé báli k lékařům chodit, a to, i když by všechno, nebo skoro všechno, co by se v médiích objevilo, byla pravda, nebo skoro pravda. 

Jaký bude důsledek mnohaletého soustředění se na romské prohřešky? Oteplilo se a začínají zase protiromské pochody, nespokojenost lidí může zase zdánlivě bezbolestně unikat. Romům se bude žít zas o něco hůře a konfliktů bude přibývat. Situace, která opravdu není dobrá, se bude zhoršovat. Představa, že se etnické a sociální problémy vyřeší pochody, nebo dalším vytěsňováním na okraj, je scestná.

Problémy se naopak prohloubí, napadení bude přibývat, až se jednoho dne ani Nově do zpráv nevejdou. Bezuzdná touha po senzaci může mít vyústění v sociálních a rasových nepokojích.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Filip Šimeček - Brno

souvislosti Čtvrtek, 3.Dubna 2014, 13:34:6

V článku mi trochu chybí podchycení příčin problému. TV Nova již bez diskusí spadla pod úroveň Blesku či Pošty pro tebe a hlavní zprávy nám krom celebrit a receptů do mikrovlnky už nic moc podnětného neřeknou.

Ale to, že točí tendenční reportáže, prostě zapadá do celkového kontextu její dramaturgie - tzn. vyvolávat nenávist, nesnášenlivost, lacině šokovat či někoho ponížit. Ještě mám v živé paměti, kdy reportér v hlavních zprávách urážel mentálně postiženou ženu a nikdo z publicistů se nad tím nepozastavil.

Příčinou však není snad nějaká individuální zvrhlost členů televizního štábu. Pracují prostě na základě poptávky a snaží se přilákat diváky k obrazovce za každou cenu. A já se vážně obávám, že pokud se skutečně nezvedne silný hlas proti neomezenému zavádění tržních principů, za chvíli si poptávka bude žádat porno před desátou hodinou, naturalistické násilí (to už v primáckých krimi zprávách je) a další. Kritizujme tedy princip fungování komerčních soukromých televizí.

Tvrzení, že "touha po sledovanosti by měla mít mantinely" nepřináší řešení.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Otázka mantinelů Pátek, 4.Dubna 2014, 14:03:26

Pane Šimečku, máte naprostou pravdu. Ty "mantinely", to byl výmysl z doby po převratu, kdy se napřed zavedla bezbřehá svoboda pro každého dělat si co chce - aby se pak zjistilo, k čemu to vede. Že výsledkem a důsledkem této bezbřehé svobody, bez jakékoliv odpovědnosti za vlastní jednání, není snad nějaký ráj lidské kultury a civilizace, nýbrž otevřená Pandořina skříňka, kde jako první se vylijí a vytrysknou všechny lidské nectnosti a špatnosti.

A tak se najednou začaly "stavět mantinely" této špatnosti.
Jenže: když už se jednou smečka utrhne ze řetězu, když už jednou ochutná krev, pak už ji nedostaneš zpátky. Pak už je možno jenom ji držet za tou ohradou, ale z této bestie se už nikdy nestane přítel člověka, přítel humanity.

Ta závada se stala už na samotném počátku, v tom zabsolutizovaném, až vysloveně primitivním pojetí svobody člověka. Těmi mantinely se nic nevyřeší, těmi je možno jenom omezit nejhorším výstřelkům. Co by bylo zapotřebí, by bylo zcela nově definovat svobodu člověka (a tedy i základní charakter celé společnosti). Jenže, do tohoto projektu se nikdo nepustí.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.